Zálohy na správu domu a pozemku, jejichž výše nesouvisí s velikostí jednotky

Jen tak pro zajímavost, jaká je výše nákladů „vlastní správní činnosti“ ve Vašem SVJ?

Rozhodujícími položkami jsou odměny správce a odměny členů výboru. Ty jsou v každém SVJ jiné.

Kromě toho některé položky krátkodobých výdajů rozúčováváme také na jednotky stejně, např. revize spalinových cest (každý byt u nás má vlastní kotel).

Zdenku 22, pokud na jasně formulovaný dotaz nedokážete odpovědět, tak raději…

Pane x,

zajímala vás výše našich nákladů na vlastní správní činnost a já jsem vám odpověděl, z jakých položek se v rozhodující míře skládá. Nemyslím si, že bych se tady měl zpovídat z konkrétních částek, kolik platíme správci a kolik pobírá výbor. Jejich obecnou výši si ale můžete dopočítat. Jistě se shodneme, že bankovní poplatky a poštovné jsou proti nákladům na odměny správce a členů výboru zanedbatelné.

Pokud s mými příspěvky nesouhlasíte, máte právo si to ve svém SVJ zařídit jinak nebo usilovat o změnu, já vám v tom bránit nebudu a ani vás nebudu přesvědčovat o opaku.

Zdenku 22, zbytečně se rozčilujete. Já jsem po Vás nechtěl konkrétní čísla, zajímala mě pouze celková suma. A jednotlivé položky mě vůbec nezajímají.

Já jsem po Vás nechtěl konkrétní čísla, zajímala mě pouze celková suma. 

Pane x, čtete také po sobě, co píšete? Konkrétní čísla nechcete, ale celkovou sumu, tedy konkrétní číslo, ano.

Moje odpověď na Vaši otázku: Ano, čtu to po sobě, ale nemůžu za to, že nedokážete rozlišit jednotné číslo od množného čísla. Ptal jsem se pouze na celkovou sumu, tedy jediné číslo, z kterého nelze odvodit konkrétní čísla výše odměn výboru, odměny správce a „x“ dalších položek.
Pokud Vám můj dotaz připadal jako nemístný, nemusel jste na něj vůbec reagovat.

Pane x, naprosto nechápu, k čemu vám bude znalost součtu výše odměn správce a členů výboru u SVJ, u kterého neznáte jeho velikost ani počet členů statutárního orgánu. Ale prosím, vyberte si z částek 45.000 Kč, 67.000 Kč, 96.000 Kč a 108.000 Kč tu, která se vám nejvíc líbí.

Zdenku 22, copak počet členů výboru má nějaký vliv na výši jejich odměny? Samozřejmě, že nemá. Můžete mít 3členný výbor, který bude Vás bude stát 108 000 Kč, nebo 10členný výbor, který vás bude stát jen těch 45 000 Kč. Nejvíc se mně líbí právě těch 45 000 Kč.
Představte si, že SVJ má 1250 jednotek. 5 bytů po 100 jednotkách, 5 bytů po 75 jednotkách, 5 bytů po 50 jednotkách a 5 bytů po 25 jednotkách. Roční náklady činí právě těch 45 000 Kč. Podle ZoVB platili majitelé těchto jednotek měsíčně 300 Kč, 225 Kč, 150 Kč a 75 Kč. Bylo to v souladu se zákonem a tudíž to asi bylo mravné. Podle Vašeho výkladu § 1180 NOZ by měli všichni platit za naprosto stejnou činnost, pouze jinak pojmenovanou měsíčně 188 Kč. U nejmenšího bytu tedy dojde k navýšení platby o 150%. Připadá Vám to mravné?

Pane x, já § 1180/2 NOZ rozumím přesně tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě k § 17 NV:

Náklady, jejichž výše nesouvisí s velikostí jednotky, resp. s velikostí spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech (účtování o platbách vlastníků jednotek, správní činnost prováděná členy výboru SVJ, zaměstnanci SVJ nebo smluvním správcem, vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotek) jsou činnosti stejně pracné a nákladné ve vztahu k malé i velké jednotce, tedy jsou v podstatě shodné pro každou jednotku. Proto se tyto náklady, blíže specifikované v návrhu nařízení rozvrhnou na každou jednotku ve stejné výši. Ustanovení návrhu nařízení vlády navazuje na § 1180 odst. 2 NOZ.

Zdenku 22, jenom zkopírují co jsem zde již dříve napsal.
NOZ klade zásadní důraz na smluvní svobodu a dispozitivnost ustanovení soukromého práva. Pravidlo pro rozlišení kogentních a dispozitivních ustanovení je obsaženo v § 1 odst. 2 NOZ, z něhož vyplývá, že smluvní strany si mohou sjednat odlišnou právní úpravu nebo aplikaci některých ustanovení NOZ zcela vyloučit, pokud nedojde k porušení výslovného zákonného zákazu, dobrých mravů, veřejného pořádku nebo práv týkajících se postavení osob. Dle důvodové zprávy k NOZ je výslovný zákonný zákaz formulován buď (i)zakazuje se nebo (ii)výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo (iii) stanovením, že k závadnému jednání se nepřihlíží.
Výslovný zákaz v § 1180 uveden není, druhá podmínka odlišné právní úpravy je neporušení dobrých mravů a na to jsem se Vás ptal. Opět jste vyhnul odpovědi a místo ní citujete z důvodové zprávy NV.
Tak já proti té Vaší důvodové zprávě podzákonné normy postavím důvodovou zprávu k celému NOZ. Co VY na to?

Pane x, když odkazujete na § 1/2 NOZ, musíte ho dát do souvislosti s § 978:

Od ustanovení této části (třetí část – absolutní majetková práva) se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.

Tomuto ustanovení rozumím přesně tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě:

Konečně se navrhuje jasně vyjádřit zásadní kogentnost úpravy práv věcných i práva dědického a stanovit, že od ustanovení druhé části zákona se lze s účinky vůči třetím osobám odchýlit jen, připouští-li to zákon. Jakkoli tedy např. ustanovení o vlastnickém právu upravují podrobně sousedská práva, nebrání sousedům v odlišných ujednáních – ta ovšem budou zavazovat jen kontrahenty a nedotknou se třetích osob (ledaže ujednání získá svou věcněprávní podobu, např. jako služebnost). Rovněž to je pravidlo uznávané v teorii i v soudní praxi již dnes.

SVJ vzniklo z původních podnikových bytů. Ale nerozumím Vaší poznámce, mohl byste prosím objasnit v čem je podstatnost rozdílu mezi vznikem a založením SVJ? Podle mého osobního názoru je to úplně jedno zda SVJ vzniklo nebo bylo založeno, protože obě nyní fyzicky existují, jediné co může mít vliv je doba kdy k tomu došlo ve vztahu k tehdy platné legislativě. Děkuji

Pokud SVJ vzniklo, tak se jedná o SVJ 2000 a v tom případě Vás NV v podstatě nezajímá za předpokladu, že jste si nezměnili prohlášení vlastníka. Platí tedy nezměněné prohlášení vlastníka, kde máte uvedeno jakým způsobem se náklady rozúčtují.

Pokud bylo SVJ založeno, tak se jedná o SVJ 2012. Ale to už je o něčem jiném.

Žádné SVJ 2000 a SVJ 2012 neexistuje. Bez ohledu na dobu vzniku se řídí všechna občanským zákoníkem, viz judikatura. I po roce 2014 SVJ vznikají, ale to asi netušíte. Nevznikají za zákona ale po založení vznikají zápisem.

Pokud tedy uvedené SVJ podle Vás neexistují, jak je možné, že jsou v katastru nemovitostí evidovány jednotky dle zákona č.72/1994 Sb. i jednotky dle zákona č. 89/2012 Sb., každé pod jiným označením? Takový šlendrián! Měl byste s tím něco udělat. Určitě by na katastrech Vaši informaci ocenili.

Že existují dva druhy jednotek je každému jasné, o tom není spor. Vychází to z § 3063. Proto jsou v KN dva druhy jednotek. O tom, že existují dva druhy SVJ už není taková shoda. Odborná veřejnost se většinově domnívá, že existuje jen jeden druh SVJ. Svědčí o tom i to, že žádný předpis se nezmiňuje o dvou druzích SVJ. I veřejný rejstřík zapisuje pouze jeden druh SVJ na rozdíl od katastru nemovitostí.

Jaký má smysl § 3063, když podle Vašeho výkladu je pouze jeden druh SVJ? Přemýšlel jste někdy nad tím?

Pokud si nepřipustíte, že jednotka a SVJ jsou různé záležitosti, tak nemá smysl dále diskutovat. Jednotky jsou zkrátka různé, viz předpisy. SVJ je jen jeden druh, žádný předpis nerozlišuje SVJ do 31.12.2013 a po 1.1.2014.

Dobrá tedy, SVJ je pouze jedno, ale jednotky existují dva druhy. Tak nějak jste to myslel?

Veřejný řejstřík zapisuje název, nic jiného. Proč by měl uvádět něco dalšího.

x „argumentoval“, že v KN jsou dva druhy jednotek. To je pravda a je to v pořádku. Podle této logiky by měly být pro dva druhy SVJ, pokud by dva druhy SVJ existovaly, dva druhy veřejných rejstříků. Není tomu tak. V žádném předpisu není zmínka o tom, že by byly 2 druhy SVJ. Naopak v některých předpisech se uvádí „SVJ podle občanského zákoníku“. To by při zcestné úvaze, že existují dva druhy SVJ znamenalo, že SVJ podle starého zákona nemají právní úpravu. Již z toho je vidět, že dva druhy SVJ neexistují. Je o tom i judikatura.

Už jste viděl, aby bylo např. s. r. o. zapsané v rejstříku i s datumem vzniku? Běžte do parlamentu a tam navrhněte vylepšení zápisů podle vašich tvrzení.

Samozřejhmě, že SVJ(2000) existují (a je jich většina) a jsou velmi rozdílná od SVJ(2012).

Hlavní rozdíl je v tom, že SVJ(2000) je správcem pouze společných částí a SVJ(2012) je správcem celého domu.

Další rozdíly: Každé vzniká jinak a sdružuje úplně jiné jednotky.

...........chcete pokračovat?

Magda

„SVJ(2012) je správcem celého domu.“

Odkud tohle plyne?

Madam, ze zákona

Z kterého § ?

Rozdíl mezi jednotkou(1994) a jednotkou(2012) Vložil lake, 24. Leden 2014 – 4:05 :: Návrhy na změnu zákona Víme, že v katastru budou navěky vedeny dva odlišné druhy jednotek:

jednotka(1994) podle zákona č. 72/1994 Sb. jednotka(2012) podle zákona č. 89/2012 Sb. Při tom platí, že v domě mohou být pouze jednotky prvního, nebo druhého typu. Nelze je vzájemně kombinovat (NOZ § 3063).

S vlastnictvím každého typu jednotky jsou nerozlučně spojena odlišná práva a povinnosti. Výsledkem je, že vzájemná práva a povinnosti vlastníků jednotek(1994) se velmi liší od práv a povinností vlastníků jednotek(2012).

Budu se zabývat jedním zásadním rozdílem, na který dosud nikdo neupozornil. Jde o právní úkony (právní jednání) navenek a povinnost vlastníků jednotek hradit částky v souvislosti se spoluvlastnickým vztahem. Podle ZoVB platí pro vlastníky jednotek(1994):

72/1994 Sb. § 12 Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).. To znamená, že dluží-li vlastníci jednotek, může věřitel na každém z nich vymáhat pouze částku ve výši jeho spoluvlastnického podílu na celkovém dluhu. Jde-li o právní úkon ohledně společné věci,jsou nutné podpisy všech spoluvlastníků.

Podle NOZ ovšem pro veškeré spoluvlastnictví (včetně bytového spoluvlastnictví) platí zcela odlišný právní režim:

89/2012 Sb. § 1127 Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.. To znamená, že dluží-li vlastníci jednotek, může věřitel vymáhat CELOU dlužnou částku na kterémkoliv z nich, podle svého výběru. Jde-li o právní úkon ohledně společné věci, postačuje podpis jediného spoluvlastníka po projednání věci. Zavázáni z tohoto jednání jsou i všichni ostatní spoluvlastníci.

A teď příklad ze života: Ve výtahu došlo k těžkému úrazu s trvalými následky. Soud rozhodl o tom, že majitel výtahu nese zákonnou odpovědnost a je povinen poškozenému uhradit částku za bolestné a ztížené společenské uplatnění ve výši 2 000 000 Kč. Kdo bude ty dva miliony platit? Vlastník výtahu jsou všichni spoluvlastníci jednotek.

Jde-li o dům s jednotkami(1994), může se poškozený obrátit se svým nárokem jedině na každého vlastníka jednotlivě. Při čtyřiceti jednotkách v domě uhradí každý z nich v průměru 50 000 Kč.

Jde-li o dům s jednotkami(2012) podle NOZ, odpovídají za škodu všichni spoluvlastníci výtahu společně a nerozdílně. Tak bude znít i rozsudek. Poškozený se může obrátit se svým nárokem na kteréhokoliv vlastníka jednotky a vymáhat celou částku pouze na něm.

Pro věřitele je to logická volba: proč by měl vymáhat od čtyř desítek lidí, když může vše vyřešit najednou? Možná si vybere právě Vás. Vyzve Vás k úhradě soudem určené částky 2 000 000 Kč do 14 dnů k rukám právního zástupce poškozeného. Nezaplatíte? Nevadí. Vyřeší to exekuce na Váš byt, který má hodnotu právě něco přes 2 miliony.

Nu, a po exekuci bytu můžete – již jako bezdomovec – požadovat zaplacení částky 1 950 000 Kč od ostatních 39 vlastníků jednotek podle jejich spoluvlastnických podílů.

Jen podání 39 platebních příkazů Vás bude stát 156 000 Kč. A to je pouze začátek. Ne všichni Vám hned zaplatí. Desítky vedených soudních sporů Vás budou stát ještě mnohem víc …

Tak už víte, v čem je (mimo jiné) rozdíl mezi jednotkou(1994) a jednotkou(2012)? Vlastnit jednotku v domě je dnes ještě vyšší riziko než do prosince 2013.

Otázka pro odborníky na ústavní právo: Zdalipak vlastníci jednotek(1994) zůstávají i nadále chráněni ustanovením ZoVB o povinnostech vymahatelných podle spoluvlastnických podílů, nebo se jejich spoluvlastnictví přeměnilo na „společný a nerozdílný“ závazkový vztah dnem 1. ledna 2014?

Neumím odpovědět.

V NOZ k této důležité otázce chybí výslovná přechodové ustanovení a účinná právní úprava si protiřečí:

Podle § 3063 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že jsou a nadále budou existovat jednotky(1994) podle dosavadní právní úpravy (ZoVB), což znamená vymahatelnost podle spoluvlastnických podílů, a právní úkony navenek jedině s podpisem všech. Podle § 24 odst. 5 zákona č. 311/2013 Sb. se má i pro dům s jednotkami(1994) uplatnit právní úprava spoluvlastnictví podle § 1127 NOZ: vymahatelnost na spoluvlastnících společně a nerozdílně, a k právnímu úkonu postačí podpis jediného ze spoluvlastníků. Jakpak to tedy s námi dnes je, milí zákonodárci? Tvůrci zákona to nevědí, ani vy to nevíte. A co my? Nás vlastníků jednotek(1994) je 1,2 milionu osob. Může po mně zítra někdo oprávněně požadovat ty 2 miliony Kč nebo třebas 10 milionů Kč, anebo nemůže?

lake

Pane JaVa, citoval jste z lakeho příspěvku mimo jiné: „Podle NOZ ovšem pro veškeré spoluvlastnictví (včetně bytového spoluvlastnictví) platí zcela odlišný právní režim: 89/2012 Sb. § 1127 Z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.. To znamená, že dluží-li vlastníci jednotek, může věřitel vymáhat CELOU dlužnou částku na kterémkoliv z nich, podle svého výběru. Jde-li o právní úkon ohledně společné věci, postačuje podpis jediného spoluvlastníka po projednání věci. Zavázáni z tohoto jednání jsou i všichni ostatní spoluvlastníci.“

Pane JaVa, nesmíte věřit všemu, co tu kdy lake napsal. Výše uvedené byl jedním z lakeho velkých omylů.

Ručení vlastníků zůstalo po účinnosti NOZ stejné jako dříve podle ZoVB. § 1127 a následující jsou obecná ustanovení týkající se správy nemovitostí (podílové spoluvlastnictví), ale nevztahují se na SVJ pro něž platí speciální ustanovení. Pro ručení je to speciální ustanovení § 1194, pro rozhodování o správě společné věci je to speciální ustanovení § 1206. On pan lake totiž mylně zastával také názor, že i pro hlasování na shromáždění se použijí obecná ustanovení podílového spoluvlastnictví uvedená v § 1128 a následující. Samozřejmě tomu tak není, protože hlasování na shromáždění vlastníků upravuje podle NOZ ustanovení § 1206, jde též o ustanovení speciální pro „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) a nelze na něj použít obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující). Tento názor podtvrdil už i judikát j.č. 25Cm42/2014. Cituji z judikátu:

„Soud žalobce poučil dle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním názoru soudu, dle něhož ust. § 1206 a násl. o.z. jsou ustanoveními speciálními pro SVJ a nelze na ně vztahovat ustanovení obecná týkajících se hlasování spoluvlastníků nemovitostí. Soud tak má napadené shromáždění vlastníků žalovaného za usnášeníschopné a usnesení bodu 2)pozvánky hlasováním za přijaté dle § 1206 odst. 2 o.z., Neboť na toto hlasování shromáždění SVJ speciálně upravené nelze použít obecná ustanovení vyžadující většinu všech spoluvlastníků dle § 1128 odst. 1 o.z..“

Chtělo by to si ten zákon přečíst.

Magdo,

váš názor je naprosto nepodstatný. Vrchní soud v judikátu 7 Cmo 315/2015 (JuDr. Holejšovský) zcela jasně uvedl, že právní povaha SVJ vzniklých přede dnem 1.1.2014 se od 1.1.2014 řídí NOZ.

Judikát poprvé od nabytí účinnosti NOZ takovýmto souhrnným a uceleným způsobem řeší otázky týkající se SVJ vniklého před 1.1.2014 coby právnické osoby a právního režimu, jímž se řídí. Komentář JuDr. Holejšovského k tomuto judikátu zde: http://www.portalsvj.cz/…cmo-315–2015

Po kolikáté mě na to ještě upozorňíte? Začíná to být úmorné. Takže to co jsem napsala neznamená, že existují vedel sebe dvě různá SVJ?

Já vím co řeší údajně „uceleně“ JUDr. Holejšovský. Je to myslím má kauza a nepotřebuji k tomu ani komentář, mám v ruce originál Usnesení. Já jsem jenom velmi překvapená, že ho JUDr. Holejšovská publikuje před tím, než je spor u konce. Dle mého je to snaha o manipulaci. Ten spor samozřejmě skončí u NS a nejspíš i ÚS. Možná si JUDr. Holejšovský měl počkat na výsledek.

A Vám doporučuji udělat to samé.

Magda

…a dávejte svým příspěvkům smysluplný název. Děkuji m.

Magdo,

já to nepíši kvůli vám, u vás vím, že je to zbytečné. Já to uvádím kvůli ostatním čtenářům diskuse, aby věděli jak v uvedené věci rozhodují soudy.

A nejde jen o uvedený rozsudek 7 Cmo 315/2015 JuDr. Holejšovského předsedy senátu Vrchního soudu, autora či spoluautora řady odborných publikací na téma obchodního rejstříku, obchodních společností, družstev, SVJ a jiných právnických osob. Už tu máme také judikát ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15, v němž ÚS odmítl stěžovatelovo tvrzení, že na jednotku vzniklou v režimu zákona č. 72/1994 Sb. nelze aplikovat úpravu bytového spoluvlastnic­tví NOZ.

Takže tu máme vyjádření nejen Vrchního soudu, ale též vyjádření ÚS. Jistě se můžete obrátit na NS i ÚS a slepě věřit, že ÚS úplně změní své stanovisko. Budete zklamaná, ale nezmění, zvláště po tom, co bude mít k dispozici pregnantní podrobné zdůvodnění předsedy senátu vrchního soudu JUDr. Holejšovského. Nic to nemění na tom, že se řídíme existující judikaturou. Pokud by se vám podařilo nějakým zázrakem přesvědčit NS respektivě ÚS o svém výkladu, a ty vám daly v rozsudku za pravdu, tak bude platit nové precedentní rozhodnutí. To se však nemusí stát nikdy, proto platí dosavadní judikatura, ať se vám to líbí nebo nelíbí.

Tzn. že NV č.366 se musí bezvýhradně aplikovat na stará SVJ?

Sice v tomto s vámi, Magdo, nesouhlasím, podle mě je malicherné trvání na jakémsi členění SVJ na stará a nová nesmyslná ztráta času, ale tady na tom případu se ukazuje (pokud je pravda, že pan soudce publikoval článek o sporu uprostřed sporu), že soudci by raději měli být zalezlí v ulitě, nepřednášet, neškolit, neučit na vysokých školách, nepsat knihy, nepublikovat a už vůbec nepsat komentáře k zákonům. Jestli oni v tom nevidí jako praktikující právníci střet zájmů, tak je to smutné. Zkusil bych na tuto „nehodu“ upozornit v ústavní stížnosti, jestli ji budete podávat, tohle je přece na výměnu soudce.

TN,

všude v demokratických státech nepovažují nic špatného na tom, když uznávaní soudci přednášejí, školí, učí na vysokých školách, píšou knihy, publikují, píšou komentáře k zákonům. Nopak považují to za přínos.

Rudy, zde na webu existuje sekta autistů bez právního vzdělání, kteří vědí jak by měly judikáty vypadat. Ty nepřesvědčíte. Souhlasím s Vámi, že je v civilizovaných zemích normální, že soudci publikují, učí na školách, píší komentáře k zákonům. Je to tak správné, soudce rozhodl, tak ať si své rozhodnutí zdůvodní pro veřejnost.

asdasd – vy nejspíš patříte k této sektě, že?

Rudy, soudci mohou publikovat a školit. V tom problém nevidím. Problém ale je, když komentují (a pochvalují si) svoje vlastní rozhodnutí a navíc ještě před tím, než spor skončí. Stejně tak je úsměvné, když ve svém usnesení argumentuje svým vlastník komentářem k NOZ.

Ono to není jenom úsměvné, ale i dost hloupé.

TN – o podjadosti se poradím s právničkou. Pokud to opět dostane na stůl JUDr. Holejšovský, tak se mi to zdá jako dobrý nápad.

Magda

A neměl by třeba pan soudce počkat, až bude řízení pravomocně ukončeno? Opravdu jsme jediní (s Magdou), kdo se nad tím pozastavuje? Soudí snad pan soudce proto, aby se svými rozhodnutími chlubil mezi kolegy, nebo aby rozhodl spor podle práva?

Naopak, oceňuji JUDr. Holejšovského za to, že vyslyšel volání odpůrců názoru, že se stará SVJ řídí podle bytového spoluvlastnictví NOZ, kteří opakovaně vyzávali soudce, aby podrobně vysvětlili svá tvrzení a vypořádali se s jejich námitkami. Proto jsem uvedený komentář přivítal a věřím, že také celá odborná veřejnost.

Rudy, co takhle právo na spravedlivý proces, které je jedním ze základních pilířů právních řádů všech demokratických států, které svým občanům garantují nezávislou a nestrannou soudní moc.

JUDr, Holejšovský mi nedal jedinou šanci, proti jeho usnesení brojit. Protože proti odúvodnění se odvolávat nedá. A začal ovlivňovat názory ostatních soudců ještě před tím, než se spor ukončil. Dle mého je to neprofesionální a nic na tom nemění fakt, že odborná veřejnost prahla po takovém zoufalém zdůvodnění. To co JUDr. Holejšovský napsal do Usnesení i komentáře jsou úplně stejné argumenty, které zde slyšíme už několik let. Ale odborná veřejnost je zřejmě objevila až v tomto komentáři, že? Bohužel, JUDr. Holejšovský nevyvrátil žádný z mých argumentů. Ale to nevadí, halvně že je spokojen s těmi svými.

Magda

Magdo,

jestliže vám JUDr. Holejšovský nezákoně odepřel právo na spravedlivý proces, tak se braňte, stěžujte si, odvolávejte se, vy jste přece ta nejchytřejší, tak jistě uspějete.

Ještě jednou pane Rudy (neberte to osobně, nechci Vás napadat).Já jsem koupila bytovou jednotku v roce v roce 1998 od majitele, v kupní smlouvě (nebudu doslova citovat, nemám tolik času) je uvedeno mimo jiné, že je mi znám obsah prohlášení vlastníka, že s ním souhlasím (16 stran), že souhlasím s právy a povinnostmi, kterými se budu řídit podle prohlášení a zák.72/1994 atd. Dále v prohlášení na závěr je napsáno," že vzájemný vztah vlastníků se řídí zák.72/94, občanským zákoníkem (40/1964) tímto prohlášením. Jinak se vztahy řídí usnesením schromáždění„.To máme máme všichni v prohlášení. V zák.72/94 § 10 odst.1 v pů­vodním znění, cituji:“ Vlastníci jednotek se spolu mohou domluvit, že zřídí právnickou osobu podle zvláštního zákona, jejímž účelem bude zejména správa společných částí domu.Atd." Novelou 103/2000 nám stát nařídil, že se musíme stát právnickou osobou a já jsem se s tímto nařízením stala automaticky členem SVJ (proti me vůli). Náš dům má 9 bj a fungovali jsme dobře (všichni spolumajitelé bj) se správcem (tehdejší Kolfis). Od vzniku SVJ já osobně zažívám peklo. Někteří majitelé bj prodali byty a odešli právě kvůli těmto sporům. V domě se nachází 4 majitelé, kteří byty pronajímají, co se děje v domě nemají ponětí. Já jsem tak trochu taky utekla před smečkou tyranů, ale ne úplně (od roku 2005 žiji v Německu, do mého bytu jezdím 3krát do roka na 6–8 týdnů). Já svoji bj nechci prodat, ale stát mě nutí, protože způsob zániku členství je prodej bytu (úmrtí, zánik bj atd.) Mě zajímá:1. má stát právo měnit, upravovat, vstupovat do již vzniklých soukromoprávních vztahů? 2. Má právo mě nutit , abych se stala členem společenství? 3. Má právo měnit mé vlastnické právo?. Pokud by jste znal odpovědi na mé otázky a vůbec, co si o celé situaci myslíte budu ráda, když mi odpovíte. Děkuji a zde E-mail , v případě, že příští týden se vracím do Německa a z Německa mi nejde se přihlásit do diskuze na Portále. E-mail: iva-muellerova@t-online.de

Paní Mulleroová, bylo by velice přínosné a taky asi poučné, kdybyste napsala, jak tohle bydlení, kde byty v domě vlastní různí vlastníci funguje v Německu.

Víc než polovina Němců žije v podnájmu, do toho zbytku započtěte bydlení v RD. Tam vzor nenajdeme.

Polovina Němců v rodinných domcích nebo podnájmu?

Češi se náhodou taky nevystěhovávají do satelitů v lepším případě, v horším na chalupy, chaty, do zahradních domků

v nejhoršém případě do ubytoven, bytů sociálního bydlení nebo do podnájmu

Je to záměr?