Záloha na havárie a jiné zálohy

Nejste šílenec? Copsk právnící jsou záruka pravdy? Kde berete jistotu, že být právníkem znamená mluvit pravdu. To jste ještě nezažil, jak umí někteří právníci lhát a žvanit nesmysly u soudu. To abychom se vás začali bát! Chce to klid a mír v duši, vladaři jeden ješitný.

Tak za prvé: že se vnitřní poměry v SVJ(2000) nebudou řídit podle části o bytovém spoluvlastnictví v NOZ netvrdím já. To se pletete. Tvrdí to přímo zákon č. 89/2012 Sb.. Tvrdí to Ústavní soud ve svých opakovaných judikátech ohledně nepravé retroaktivity.

Máte to v hlavě nějak všechno popletené: prokazovat svá tvrzení musejí naopak ti, kdo cosi tvrdí v rozporu se zákonem a s nálezy Ústavního soudu. Zatím svá tvrzení neprokázali. Nebo snad chcete říci, že prokázali? A můžete nějaký takový právní výklad citovat? Alespoň jeden jediný?

Aha. Nemůžete. Myslel jsem si to.
---------------------------------------------------------------------------------

Pokud jde o situaci v SVJ(2012), která budou vznikat po 1. lednu 2014 podle NOZ, je věc naprosto jasná:

• NOZ v části o bytovém spoluvlastnictví neukládá vlastníkům jednotek hradit žádné zálohy na správu domu.
• Vlastník je podle NOZ povinen hradit pouze jediný typ záloh: zálohy na služby spojené s užíváním bytů.

A není to proto, že by tvůrci NOZ na zálohy zapomněli. Přečtěte si část o přídatném spoluvlastnictví, NOZ § 1235. Zjistíte, že zákonodárce věděl dobře co jsou zálohy, a že je uměl předepsat velmi podrobně. Ale v části o bytovém spoluvlastnictví profesor Eliáš žádné zálohy na správu nezavedl. Kde nic, tu nic.

Zálohy nalezneme v NOZ ještě jinde, v obecném ustanovení o příkazní smlouvě. Toto ustanovení bude dopadat jak na vlastníky jednotek(1994), tak na vlastníky jednotek(2012):

89/2012 Sb. § 2436 Příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil.

Z uvedeného plyne, že povinností vlastníka jednotky(1994) i vlastníka jednotky(2012) bude uhradit osobě odpovědné za správu domu zálohu, ovšem pouze přiměřenou. Tedy pouze v takovém časovém předstihu, aby správce (příkazník) nemusel vynakládat náklady na činnost pro příkazce z vlastních prostředků.

SVJ(2012) tedy nebude oprávněno požadovat ani vymáhat úhradu dlouhodobých záloh, a to ani na služby, ani na správu domu. Povinné „spoření“ na účet SVJ se tedy nekoná.

Takže podle NOZ bude zcela v pořádku, jestliže vlastník jednotky složí celou částku těsně před podpisem smlouvy o opravě či technickém zhodnocení (zlepšení) domu. Nebude jeho zákonnou povinností platit zálohy dlouhodobě. Ostatně tak je tomu přece již dnes, viz ustanovení o příkazní smlouvě v ObčZ. Nic se tedy nemění.
-----------------------------------------------------------------------------

Pokud jde o úhradu dlouhodobé zálohy na správu domu, takové oprávnění dnes SVJ samozřejmě má podle § 15 odst. 2 ZoVB: Vlastník je povinen skládat k tomuto účelu zálohy dlouhodobě. A SVJ je oprávněno vymáhat po něm tyto platby vlastním jménem i soudně. Avšak podle NOZ – jak jsme si ukázali – takovou povinnost vlastník jednotky mít NEBUDE. 

Všichni, kdo sborem volají, že stávající SVJ se budou řídit podle ustanovení § 1158 až § 1222 NOZ, pozor: Uvědomte si, že v této části NOZ (ani jinde v NOZ) není vlastníkovi jednotky uložena povinnost skládat dlouhodobé zálohy na správu domu. Takovou povinnost má vlastník jednotky dnes podle ZoVB, avšak nebude ji mít podle NOZ.

Počítali jste s tím, sokolíci? Ještě stále tvrdíte, že stávající SVJ se budou řídit podle NOZ v části o bytovém vlastnictví? Tak se připravte na vracení dlouhodobých záloh vlastníkům.

lake ;-)

Lake:
„SVJ(2012) tedy nebude oprávněno požadovat ani vymáhat úhradu dlouhodobých záloh, a to ani na služby, ani na správu domu.“

Podle § 1222 NOZ stanoví prováděcí právní předpis podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. Tím prováděcím předpisem je NV č. 366/2013 Sb., podle § 8 tohoto NV se činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností rozumí zejména odst. b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku …

Pane Kolemjdoucí, opět nemáte pravdu. Vy si při čtení právních předpisů vymýšlíte jako baron Prášil. Chtělo by to seznámit se s Ústavou a Listinou základních práv a svobod.

Povinnosti může státní moc uložit toliko zákonem. Pouhé nařízení vlády zákonem není. Jde o podzákonný předpis, který může zákonem uloženou povinnost pouze upřesnit či doplnit podrobnosti. Navíc NV č. 366/2013 ani žádnou povinnost k platbě záloh vlastníkovi nestanoví. Pokud se domníváte opak, citujte.

Chtělo by to více číst co je v předpisech opravdu napsáno a méně si vymýšlet a domýšlet. V těch pohádkách se pak ztrácíte.

lake

„…Pane Kolemjdoucí, opět nemáte pravdu…“

• a v čem nemá Kolemjdoucí pravdu? Píše přece
  1. že NV 366/2013 je prováděcím předpisem podle §1222 NOZ
  2. že v §8 NV 366/2013 je uvedeno že cit. „…Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku… ..stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků…“

  Lake, co z toho není pravda?

Já tomu rozumím tak, že Společenství vlastníků (§1190 NOZ) tj. Shromáždění má oprávnění (stejně nyní dle §15/2) STANOVIT a zálohově vybírat stanovené příspěvky na správu (obdobně v §15/1 ZoVB).

Nemohl byste jasně psát → co Vy vidíte „…v předpisech opravdu napsáno a méně…“ si honit ego zbytečnými plky o „vymýšlení a domýšlení“? Každý si tady domýšlíme význam, který není jasný ani právníkům natož pak nám neználkům.

Neználek'

---

PS: nechápu proč zde tolik „nadatlíme“ o SVJ(2012), když nikdo z nás z takového SVJ není a podle Vás §§ v NOZ týkající se byt.hosp. se na nás SVJ(2000) podle Vás vztahovat nebudou. Není možné, že tak divočíte kvůli tomu §1189 ze kterého vyvozujete že SVJ(2012) může provádět rekonstrukce bez předchozího příkazu vlastníka domu?

Lake,

napsal jste, že ve svém příspěvku nemám pravdu, že si při čtení právních předpisů vymýšlím jako baron Prášil a že mám více číst co je v předpisech opravdu napsáno a méně si vymýšlet a domýšlet, a že se v těch pohádkách se pak ztrácím.

Já jsem ovšem ve svém krátkém příspěvku kromě Vaší citace napsal pouze přesně to, co je uvedeno v § 1122 NOZ a v § 8 NV 366/2013 Sb., bez jediné věty svého komentáře. Uvedl jsem téměř přesné znění obou paragrafů, nic víc, nic míň. Proč tedy tolik invektiv?

Ano, nařízení vlády upřesnilo, že pod Činnosti týkající se správy domu patří i vybírání záloh na správu, tzn. že je v působnosti shromáždění o nich rozhodnout.

NV není v rozporu s NOZ, ledaže by se prokázalo, že vybírání záloh na správu nelze považovat za činnosti týkající se správy domu a tedy že § 8 NV v této věci je nad rámec § 1222 NOZ „Prováděcí právní předpis stanoví, jakým způsobem se vypočte podlahová plocha bytu v jednotce, o kterých částech nemovité věci se má za to, že jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.“

Že NV č. 366/2013 ani žádnou povinnost k platbě záloh vlastníkovi nestanoví je samozřejmé, tu stanoví až rozhodnutí shromáždění vlastníků. Jde o to, zda shromáždění nebo vlastníci při schvalování stanov při zakládání společenství o povinnosti vlastníků platit zálohy mohou nebo nemohou rozhodnout.

Jak tohle může vyplodit nějaká hlava a několik dalších dubových hlav schválit. To je stejné, jako kdyby nám někdo zákonem nařídil kdy, kam a kolikrát za den máme chodit na záchod.

§ 1235

(1) Na správu věci v přídatném spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů. Na náklady spojené se správou věci v přídatném spoluvlastnictví složí spoluvlastníci k rukám správce přiměřenou zálohu; není-li jiné dohody, je záloha splatná k 31. lednu.

(2) Kolik má činit úhrn záloh, rozhodnou spoluvlastníci většinou hlasů. Nepřijmou-li spoluvlastníci takové rozhodnutí do konce předcházejícího roku, platí, že byl úhrn záloh pro další rok stanoven částkou složenou na zálohách v posledním roce zvýšenou o desetinu. Není-li možné úhrn záloh takto stanovit, určí jej na návrh správce soud.

§ 1235 je tzv. dispozitivní ustanovení. To znamená, že pokud se vlastníci nedohodnou jinak, platí to, co je v § 1235.

Nic přece nebrání tomu, aby se vlastníci dohodli, že zálohu splatí např. do 5. v běžném měsíci na tento měsíc nebo úplně jinak. Správce tak bude mít dost peněz na správu a vlastníci nebudou platit rok dopředu.

Stejně tak navyšování. Nic nebrání, aby vlastníci navyšovali částky např. o inflaci (minulou nebo očekávanou budoucí), o 5,5% či o úplně jinou částku.

Krásné Vánoce

Ne, nejsem recesista. Pouze píšu jak je to podle práva, ne podle fantazií neználků ve výborech. Zlepšení domu zateplením nespadá pod správu domu vykonávanou společenstvím.

SVJ(2000) samozřejmě může na tento účel požadovat přiměřenou krátkodobou zálohu jako každý jiný zhotovitel jakéhokoliv díla. Viz zákonná ustanovení o příkazní smlouvě (ObčZ § 728, NOZ § 2436).

Například před zadáním projektu může zhotovitel žádat prostředky na projekt. Před uzavřením smlouvy s firmou Rychlostav s.r.o. o provedení zateplení může SVJ(2000) jako příkazník požadovat od vlastníků přiměřené prostředky nezbytné k provedení díla.

Ale společenství nemůže nikdy vlastníka donutit, aby na tyto účely skládal zálohy dlouhodobě po více let. To je pouze věc vlastníka jednotky, zda si přeje či nepřeje skládat na účet SVJ dlouhodobé zálohy na budoucí činnosti nesouvisejíci se správou domu.

Představte si, že vedoucí autoservisu, kde obvykle necháváte opravovat auto, Vám nabídne, abyste mu začala skládat dlouhodobou zálohu – měsíčně 800 Kč – na budoucí opravy Vašeho vozu na 10 let dopředu. Nejspíše takovou nabídku s díky odmítnete. Proč by se vlastník jednotky měl chovat jinak?

Někteří místní „experti“ ani 19 let po nabytí účinnosti zákona o vlastnictví bytů nejsou schopni rozpoznat kdy SVJ(2000) provádí správu domu podle § 9 odst. 1 ZoVB a kdy provádí jako zhotovitel úpravu cizí věci pro objednavatele podle Občanského zákoníku. Ale za to přece nemohu já.

lake

Lake napsal jste:
„Představte si, že vedoucí autoservisu, kde obvykle necháváte opravovat auto, Vám nabídne, abyste mu začala skládat dlouhodobou zálohu – měsíčně 800 Kč – na budoucí opravy Vašeho vozu na 10 let dopředu. Nejspíše takovou nabídku s díky odmítnete. Proč by se vlastník jednotky měl chovat jinak?“

Vlastník bytové jednotky je členem shromáždění vlastníků jednotek, nejvyššího orgánu právnické osoby SVJ. Tato právnická osoba zajišťuje na základě rozhodnutí shromáždění dle § 11 odst. 5 ZoVB zateplení.

Vlastník bytové jednotky obvykle nemá nic společného z autoservisem, který mu opravuje atuto.

Copak Vy nevidíte ten rozdíl mezi oběma případy?

Buďte tak laskav a objasněte v čem je rozdíl mezi oběma případy. Nenapsal jste o tom ani slovo, takže ten rozdíl asi neznáte.

1. Autoservis provádí technické zhodnocení cizího vozidla (např. přelakuje karoserii, či výměna motoru). Jde o právní vztah mezi objednavatelem a zhotovitelem. SVJ provádí technické zhodnocení cizí budovy (zatepluje cizí dům). Jde o právní vztah mezi objednavatelem a zhotovitelem. Žádný rozdíl není.
2. Autoservis smí provádět při technickém zhodnocení cizího majetku pouze činnost, kterou si u něj zákazník objednal. SVJ smí provádět při technickém zhodnocení cizího majetku pouze činnost, kterou si u něj zákazník objednal. Žádný rozdíl není.
3. Autoservis má právo požadovat předem přiměřené prostředky nezbytné ke splnění příkazu (ObčZ § 728). Není však oprávněn požadovat dlouhodobou zálohu na tento účel, hrazenou měsíčně celé roky dopředu. SVJ má právo při technickém zhodnocení domu požadovat předem přiměřené prostředky nezbytné ke splnění příkazu (ObčZ § 728). Není však oprávněno požadovat dlouhodobou zálohu na tento účel, hrazenou měsíčně celé roky dopředu. Žádný rozdíl není.
4. Neposkytne-li zákazník požadovanou přiměřenou úhradu, může autoservis příkazní smlouvu vypovědět. Neposkytne-li zákazník požadovanou přiměřenou úhradu, může SVJ příkazní smlouvu vypovědět. Žádný rozdíl není.

Možná Vám ušlo, že právnická osoba SVJ má omezenou právní způsobilost. Činnost SVJ podle ZoVB zahrnuje pouze správu domu podle § 9 odst. 1 ZoVB a činnosti podle § 9a ZoVB. Technické zhodnocení cizího majetku však provádí SVJ nad rámec své právní způsobilosti, jaksi „bokem“. A řídí se při tom Občanským zákoníkem, stejně jako autoservis Motorsprav, stavební společnost Rychlostav, či kominík pan Černý.

Takže pane Kruppe: v čem je podle Vás ten údajný rozdíl mezi SVJ a autoservisem ohledně platby záloh na technické zhodnocení? Čekám na Vaše právně podložené vyjádření.

lake

Vše se odvíjí od našeho odlišného pohledu ohledně rozšířené působnosti SVJ vyplývájíci z odst. 5 § 11 ZoVB, na který jsem se odvolával. Podle něho rozhoduje usnesení shromáždění o zateplení. V samotném textu odst. 5 je uvedeno „usnesení“, není uvedeno „shromáždění“, ale s ohledem na předcházející odst. 1 až 4 § 11 ZoVB, na něž odst. 5 navazuje, je podle mého názoru zřejmé, že se má jednat o usnesení shromáždění.

A v tom spočívá můj a Váš rozdílný výklad odst. 5 § 11 ZoVB, protože podle Vašich dřívějších vyjádření se nemá jednat o usnesení shromáždění vlastníků jako nejvyššího orgánu SVJ, ale jen o usnesení vlastníků mimo SVJ.

Váš názor o způsobilosti SVJ vykonávat jen správu podle § 9 odst. 1 ZoVB a činnosti podle § 9a ZoVB samozřejmě znám, ale jak jsem uvedl, můj názor je prostě jiný.

Pane Kolemjdoucí, Váš názor na jakousi „rozšířenou působnost“ je z hlediska práva bezvýznamný, neboť rozhodující je znění a smysl zákona. A zákon po novelizaci z r. 2003 ve svém § 9 odst. 1 taxativně vyjmenovává činnosti, které náležejí pod správu domu prováděnou společenstvím – právnickou osobou. O pohádkách mimo rámec zákona nemá smysl diskutovat.

Vůbec nejde o výklad § 11 odst. 5 ZoVB. Ten se o SVJ nezmiňuje a SVJ se netýká. Platí totiž beze změny i v domech, kde SVJ vůbec nevzniklo. Jak byste tedy z něj chtěl odvozovat jakousi způsobilost SVJ?

Doporučuji přečíst § 9 odst. 1 ZoVB, který se o SVJ zmiňuje a SVJ se týká. Zjistíte to co já: že pod správu domu právnickou osobou spadají pouze správa, provoz a opravy domu. Z toho je třeba vycházet. Význam slova „správa“ v českém právu jsem podrobně vysvětlil jinde: http://www.portalsvj.cz/…-a-podle-noz.

O technickém zhodnocení (modernizace, rekonstrukce, nástavba, přístavba, vestavba) se zákon v § 9 odst. 1 ZoVB nezmiňuje. Takže tyto činnosti nespadají do správy domu prováděné právnickou osobou SVJ. Co z toho plyne nemusím snad vysvětlovat.

Můj názor je tedy v souladu se zákonem. Váš názor je v rozporu se zákonem. To je podstatný rozdíl, který je nutno brát v úvahu, i když Vám se může tento rozdíl zdát nepodstatný.

lake

Lake:
„Vůbec nejde o výklad § 11 odst. 5 ZoVB. Ten se o SVJ nezmiňuje a platí beze změny i v domech, kde SVJ vůbec nevzniklo. Jak byste tedy z něj chtěl odvozovat jakousi způsobilost SVJ?“

Podle mého názoru se o SVJ nepřímo zmiňuje, když hovoří o „přijetí usnesení“ a z předchozích odst. 1 až 4, na které odst. 5 navazuje, usuzuji, že měl zákonodárce na mysli usnesení shromáždění vlastníků v SVJ.

Samozřejmě, že platí i v domech, kde SVJ vůbec nevzniklo, to přece vyplývá z odst. 8 § 11 ZoVB
„(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.“

Váš názor lze lehce vyvrátit. Slovo „usnesení“ neříká vůbec nic o tom, zda se usnášejí vlastníci jednotek pouze mezi sebou, nebo jde o usnesení nejvyššího orgánu právnické osoby. K tomu je třeba znát původní znění zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů ze dne 24.března 1994: http://www.zakonyprolidi.cz/…eni-19940429.

Slovo „usnesení“ či „usnášení“ se v něm vyskytuje pětkrát. A nemohlo samozřejmě jít o usnesení shromáždění právnické osoby, protože ta se do ZoVB dostala teprve o 6 let později, s novelou provedenou zákonem č. 103/2000 Sb. Takže od samého počátku slovo „usnesení“ znamenalo a znamená přijímání rozhodnutí vlastníků jednotek. Váš názor, že slovo „usnesení“ v § 11 odst. 5 ZoVB lze vykládat pouze jako „rozhodování nejvyššího orgánu SVJ“, je tedy mylný.

Opakuji, že rozhodující je pouze to, zda přijaté usnesení se týká činnosti v rámci právní způsobilosti SVJ. Pokud ano, jde zároveň o usnesení nejvyššího orgánu SVJ. Pokud ne, jde o usnesení vlastníků jednotek – jednotlivých osob mezi sebou. Pak je SVJ v postavení autoservisu (zhotovitel), kterému vlastníci (objednavatelé) podle své úvahy svěří či nesvěří nějakou zakázku (např. zateplení).

Podle obsahu přijatého usnesení se zejména rozlišuje zda vzniká zákonná povinnost vlastníka hradit na tento účel dlouhodobé zálohy (§ 15 odst. 2 ZoVB) a zda SVJ je oprávněno vymáhat související úhrady svým jménem (§ 9a ZoVB).

Všechno je jasné, všechno do sebe zapadá. Stačí jen porozumět textu zákona a nevymýšlet protiprávní pohádky o jakési „rozšířené působnosti“.

lake

Lake:
„… A nemohlo samozřejmě jít o usnesení shromáždění právnické osoby, protože ta se do ZoVB dostala teprve o 6 let později, s novelou provedenou zákonem č. 103/2000 Sb. Takže od samého počátku slovo „usnesení“ znamenalo a znamená přijímání rozhodnutí vlastníků jednotek. Váš názor, že slovo „usnesení“ v § 11 odst. 5 ZoVB lze vykládat pouze jako „rozhodování nejvyššího orgánu SVJ“, je tedy mylný.“

Naopak, že usnesením po novele č. 103/2000 bylo myšleno usnesení shromáždění vlastníků v SVJ prokazuje samotné znění po novele zařazením názvu „Společenství vlastníku jednotek“ nad § 9, v jehož odst. 1 se uvádělo „(1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba,…“

a dále odst. 9 § 11 (§ 11 patřil pod část označenou názvem „Společenství vlastníku jednotek“, který zněl: „(5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby,…“

Pane Kolemjdoucí,
jaký má být smysl Vašeho příspěvku? Nejste schopen argumentačně jakkoliv zpochybnit znění § 9 odst. 1 ZoVB. Pouze tam je uvedena definice omezené právní způsobilosti SVJ a výčet činností, ke kterým je SVJ oprávněno ze zákona. Výčet tam uvedený je taxativní. Je tedy vyloučeno, aby pod správu vykonávanou společenstvím spadalo něco navíc (např. rozhodování o technickém zhodnocení domu). Opak jste neprokázal.

Pouhé uvedení podnázvu pro skupinu paragrafů není způsobilé nahradit neexistující právní normu, to snad popřít nechcete. Navíc na přesně toto téma jsem s Vámi vedl diskusi dne 3. ledna 2013: http://www.portalsvj.cz/…-rozuctovani#…. Jak vidět, nepoučil jste se, nebo neumíte v mozku udržet přečtenou informaci.

Až si přečtete odkaz, který jsem Vám dal (http://www.portalsvj.cz/…-a-podle-noz), porozumíte snad pojmu „správa“, jak jej chápe Občanský zákoník. Dále si prostudujte ohledně omezené právní způsobilosti SVJ a ohledně stavebních úprav následující judikáty:

• Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 As 14/2006 ze dne 22. února 2007,
• Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 3 As 45/2007 ze dne 12. září 2007,
• Nejvyšší správní soud v rozsudku 9 AS 41/2009,
• Nejvyšší soudv usnesení 29 Cdo 406/2010, ze dne 30. 11. 2011
• Nejvyšší správní soud, 5 As 18/2011, ze dne 13.05.2011,
• Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22. 6. 2011, čj. 1 As 38/2011,
• rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 728/2012 ze dne 5. prosince 2012,
• rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 3630/2010 ze dne dne 11. dubna 2012.

Bez této povinné četby je diskuse s Vámi zbytečná pro vaši absolutní neznalost problematiky.

Rozhodování uvedené v § 11 odst. 5 ZoVB je (kromě oprav) rozhodováním vlastníka věci o své věci. Nejde o rozhodování právnické osoby SVJ, jak se snažíte tvrdit. SVJ je pouhý slouha, dům nevlastní a není oprávněno rozhodovat o ničem jiném než o jeho správě, provozu a opravách. To jste do dneška nevěděl? Čtěte ZoVB, Ústavu a LZPS.

Vzhledem k tomu, že zde bez zaváhání popíráte platnost Ústavy a Listiny základních práv a svobod ohledně práv vlastníka a samé podstaty vlastnictví, musím k Vašim protiprávním nápadům říci totéž, co zde obvykle pravím: jde o texty, které napsal troll, který to pochopit nechce. (Jediná další možnost, která přichází v úvahu, je že byste byl blb, který to pochopit neumí. To bude zcela jistě případ místních minusovačů.)

lake

Recesista? To by bylo ještě dobré, to by totiž o tom něco věděl a dělal jen recesi. Jenže on, co tu píše, myslí vážně. Je to jen teoretik a o tom, jak to chodí ve skutečném SVJ nemá ani páru nebo na to hodně rychle zapomněl.

Pane místopředsedo, co si myslíte je právně bezvýznamné. Právní stav je jednoznačný: SVJ je oprávněno požadovat dlouhodobou zálohu pouze na účely správy domu podle § 15 odst. 2 ZoVB, protože takovou povinnost stanoví vlastníkovi jednotky zákon.

Vítejte ve skutečném světě, kde platí zákony a právo. Pokud se snad domníváte, že vlastník je povinen hradit na účet SVJ dlouhodobé zálohy mimo účel správy domu společenstvím ve smyslu § 9 odst. 1 ZoVB a § 15 odst. 2 ZoVB, uveďte laskavě právní předpis, který by mu takovou povinnost ukládal. Jinak je to pohádka o ničem.

lake

P.S. Minusováním bez věcných argumentů nelze tuto pravdu popřít.

Pane Lake napsal jste, že: SVJ je oprávněno požadovat DZ pouze na účely správy domu podle §u 15 osdt. 2 ZOVB. Proč nenapíšete zrovna, že pokud jste náhodou již zaplatil jednu zálohu, tak už nemáte jinou možnost než platit dál, protože tím jste dal konkludentní souhlas se stanovenou zálohou a musíte již platit dál. Máte jistotu, že to u soudu prohrajete. Požádejte nejvyšší soud, aby potvrdil Vaše návrhy na velmi časté proti- zákonné jednání výborů SVJ a Vaše doporučení přestat platit. Jestliže naše soudní orgány trpí nijak neohroženou diktaturu výboru SVJ neznalých zákonů, tak jsme v té naší demokracii moc nepokročili. Pokudprotizákonná rozhodnutí výboru budou soudem potvrzena a SVJ bude muset platit soudní výlohy, tak se členové sami postarají o sjednání nápravy. Členové SVJ nejsou žádní právníci, aby chyby v rozhodování SVJ zjistili včas. Přes- taňte radit členům SVJ aby přestali platit, když se stejně spravedlnosti nedočkají. x

Pane Kruppe,
ZoVB se nezmiňuje výslovně o krátkodobých a dlouhodobých zálohách, ani se nezmiňuje o spoustě dalších věcí. ZoVB není účetní předpis. Pokud Vás zajímá definice: krátkodobá záloha je ta, jejíž účel použití je kratší než jeden rok. Rozdíl vysvětlí každá účetní.

Snad na tom není nic nejasného. Každý umíme rozlišit krátkodobou zálohu, která má být použita v následujících měsících, od dlouhodobé zálohy, která se použije teprve po více letech.

Upozorňuji pro úplnost, že zákonodárce v § 15 odst. 2 ZoVB se nezmiňuje o „zálohách stanovených naslepo shromážděním“, ani o „zálohách stanovených podle volného uvážení výboru na 18 Kč/m2“, nýbrž hovoří o zálohách na správu domu zcela jinak:

„Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech.“.

Jak vidíte, účel záloh je definován pevně a SVJ je povinno toto vlastníkovi prokazovat.

A z textu zákona je také zřejmé, že ZoVB se zmiňuje o krátkodobých zálohách („v následujících měsících“) i o dlouhodobých zálohách („v dalších letech“). I když k tomu zákonodárce nepoužil termíny z oblasti účetnictví…

lake

ZOVB ani NOZ nerozlišuje dlouhodobé a krátkodobé zálohy. Takže předpokládám, že je SVJ nemá povinnost je rozlišovat. Pak mu stačí evidovat pouze jedny zálohy. Rozdělovat v účetnictví i v předpisech záloh mi připadá zbytečné. Jak píše lake, každý přeci pozná, co je záloha dlouhodobá a co krátkodobá. Samozřejmě je nuto dělat každoročně vyúčtování. Každý musí vědět, na co se vybírá, kolik je vybráno a kam vybrané zálohy skutečně šly. Nevyčerpané přeplatky není nutno vracet. Je přeci hloupost aby SVJ vracelo peníze vlastníkům a současně je od nich požadovalo. Stačí tyto položky proti sobě započítat. Vracení záloh je při větším počtu vlastníků administrativně docela náročné.
Nemám nic proti Reserve Study pana lake. Plánování je potřebné. Pokud se ale někdo dlouhodobým plánováním skutečně zabýval, ví, že je to jako věštit z křišťálové koule. Ví, že plán na rok je daleko náročnější, než plán na 20 let. Kdyby lake chtěl plán na 50 let bude to velmi snadné. Jeho smysl je však jen teoretický. Nikdo neví, jakou budeme mít v té době měnu, jaké tu bude zřízení a jestli tu nebudou vládnout třeba číňani, nebo muslimové.
Reserve Study podle mého názoru nemá s praktickým stanovením výše záloh mnoho společného. V praxi se totiž nikdy nevybírá záloha na akce v horizontu 10 a více let. Pokud si někdo udělá pro jednoduchost příklad, že každých 5 let se provede nějaká akce třeba za milon Kč a začne plánovat dlouhodobé zálohy, zjistí, že je lepší platit zálohy pouze na tu nejbližší akci a po její realizaci začít vybírat na tu další. je to to samé, jako vybírat na všechny najednou. Dokonce v tom druhém případě se z počátku vybírá víc a peníze leží nesmyslně dlouho na účtu. Z hlediska vybírání záloh stačí obvykle plánovat na 5 let dopředu. Pokud na víc, muselo by se jednat nákladově o zcela mimořádnou záležitost.
20 let dopředu je nesmysl z mnoha důvodů

• plán je velice přibližný
• peníze leží zbytečně dlouho na účtu
• řada vlastníků se horizontu stejně nedožije a takový plán je nezajímá a proč by měli platit na něco, čeho se ani nedožijí
• pro ostatní je to tak daleká budoucnost, že je to rovněž nezajímá, buď o takové ReserveStudy nechtějí ani přemýšlet, nebo naopak odhlasují cokoliv aby měli pokoj

Toť názor praktika, který nikomu nevnucuji.
Jirka

Pan Krupp zhodnotil plánování kladně a připustil, že proti Reserve Study nic nemá. Alespoň něco. Dostal se tedy myšlenkově tam, kde staří Egypťané byli již 4000 let před námi. Bez pořádného dlouhodobého plánování by ty pyramidy nepostavili, že ano …

Pan Krupp ve svém příspěvku nesmyslně bojuje proti myšlence o dlouhodobém skládání záloh. Přitom tuto námitku si vymyslel pouze on sám – a vzápětí proti tomuto vlastnímu tvrzení vystupuje. Pan Krupp si totiž plete dva pojmy:

• plánování na 30 let dopředu,
• skládání záloh na 30 let dopředu.

Tyto dva pojmy spolu přece nesouvisejí. Pan Krupp mylně spojuje plánování s povinností hradit zálohy na vše, co je v plánu. Tak tomu přece vůbec není. Mám-li plán, mohu se v jeho rámci rozhodnout buď skládat zálohy, nebo si stanovím zálohy nula Kč a vše budu hradit dodatečně, až nastane potřeba (například z jednorázové platby od vlastníků, nebo z bankovního úvěru).

Dám příklad: Řekněme, že SVJ má dlouhodobý plán životnosti částí domu a potřebných nákladů na 30 let dopředu. Vlastníci tedy vědí, že SVJ plánuje náklad 1 milion na výměnu radiátorů za 5 let, 2 miliony na opravu výtahů za 10 let, 7 milionů na opravu střechy za 15 let. To je první část R.S.

Ale to přece neznamená, že se na tyto účely začnou okamžitě vybírat zálohy! Ve druhé části R.S. (plánování finančních toků) si vlastníci samozřejmě mohou schválit cokoliv:

1. že dlouhodobá záloha bude 0 (nula) Kč a vše se bude financovat přes půjčky či úvěry,
2. že dlouhodobá záloha bude měsíčně 1444 Kč po dobu 15 let;
3. že dlouhodobá záloha bude 1167 Kč po dobu 15 let a každý z vlastníků složí 50000 Kč jednorázově v roce 2029;
4. že dlouhodobá záloha bude měsíčně pouze na nejbližší akci (radiátory) ve výši 333 Kč, pak na výtahy 667 Kč, ale od roku 2024 bude nutné vybírat 2333 Kč měsíčně na střechu (takto nepravidelně by plánoval pan Krupp);
5. nebo jakákoliv jiná kombinace, která zajistí, že SVJ bude mít na opravy k dispozici 1M v roce 2019, další 2M v r. 2024 a dalších 7M v roce 2029.

Pokud snad shromáždění odhlasuje variantu č. 2, dostane každý z vlastníků předpis dlouhodobých záloh v tomto znění:

Předpis dlouhodobých záloh na správu domu na rok 2014 -------------------------------------------------------- 333 Kč výměna radiátorů (rok 2019) 333 Kč oprava výtahů (rok 2024) 778 Kč oprava střechy (rok 2029) 1444 Kč měsíčně celkem pro byt č. 50 -------------------------------------------------------- podpis: Jirka Krupp, předseda výboru SVJ V Jihlavě dne 28.12.2013

Toto jsou naprosto základní věci, po staletí známé a prověřené. Kdo neví co je dlouhodobé plánování, neměl by se pouštět do řízení SVJ, ani do diskusí o tomto tématu.

lake

Proč tolik zlosti? Nejsem to já, kdo si plete pojmy. Napsal jste

• plánování na 30 let dopředu,
• skládání záloh na 30 let dopředu.
  Tyto dva pojmy spolu přece nesouvisejí.

To je přesně to, k čemu jsem vás chtěl dovést. Dosud jste psal o nutnosti ReserveStudy na 30 let bez níž není možno prokázat nutnost oprav, což je pak nutné podle ZOVB k oprávněnosti vybírání záloh. Teď jste konečně připustil, že ne na všechny nutné akce je nutno hned stanovit zálohy. Takže se zcela shodujeme. V tom případě se ale z RS stává ideový plán, který je potřeba pouze tehdy, pokud ho vlastníci požadují, nebo jej výbor z pilnosti zpracovává. To je to, o co v mém přispěvku šlo.
Podle ZOVB je nutnost výdajů nutno prokázat pouze u těch oprav, na něž se zálohy vybírají. Ty je nutno mít zahrnuty v plánu oprav. Ostatní je jen třešnička na dortu.
Ani teď však své názory nikomu nevnucuji
Přeji hodně úspěchů v novém roce.

Pane Kruppe, nikde v mém příspěvku nebyla nějaká zlost. Zlost máte snad jedině Vy, asi proto, že jsem pravdivě napsal, že si pletete pojmy „plánovat“ a „hradit zálohy“.

Napsal jste: „Teď jste konečně připustil, že …“.
Úsměvná reakce. Odborně se tomu v psychologii říká projekce: Váš vlastní omyl připisujete jiné osobě, jako by ona byla příčinou vašich neznalostí. Samozřejmě, že nikdy a nikde jsem netvrdil, že na všechny nutné akce je nutno hned stanovit zálohy. To je nesmyslný názor, který nemá s plánováním nic společného a vznikl jen ve Vašem mozku.

Napsal jste: „… z RS se stává ideový plán“.
To je také úsměvný objev: nikdy v dějinách lidstva tomu přece nebylo jinak. Jakýkoliv plán do budoucna je přece vždy vyjádřením myšlenky (ideje), takže plán je vždy „ideový“. Reserve Study pro dům byl, je a bude vždy PLÁN. Jenom Vy jste zřejmě pochopil teprve teď co znamená slovo „plánovat“. Gratuluji.

Napsal jste: "Podle ZOVB je nutnost výdajů nutno prokázat pouze u těch oprav, na něž se zálohy vybírají. "
To je samozřejmě pouze Vaše nepravdivé tvrzení, pramenící z neznalosti zákonů. Nutnost výdajů je nutno na požádání prokázat u VŠECH nákladů na správu. Jak u těch, na které se vybírají zálohy, tak u těch, na něž se nevybírají zálohy (a hradí se dodatečně příspěvkem vlastníka na správu domu). Přečtěte si ObčZ a ZoVB.

lake

K poslednímu odstavci: vlákno je o zálohách, takže mám na mysli jen zálohy. Jinak máte samozřejmě pravdu. Ostatní bez komentáře. Úsudek si udělá každý sám. Jirka

Váš příklad se mi líbí a takto bych to také prosazoval. Co mne mrzí je ten název Reserve Study. Myslím, že tento název spoustu lidí odrazuje. Ne všechno z júesej je přijímáno kladně:-) Co to nazývat hezky česky? A případně i odkaz na českou literaturu, která se problematikou zabývá? Myslím, že pak by se příznivců nalezlo více :-)

Jenda

Jeníku, hele zkusím ti to sdělit na „tvým levelu“

• od Habsburka do fašistů jsme tady mluvili – německy
• za komančů co nám poskytli bratrskou pomoc – rusky
• a teď lezeme do „engliš“-zadku taťkovi za velkou louží a Královně

Česky tady mluví již jen dělnická třída (1-vní level) a pár středoškoláků (2-hý level) kteří se rozhodli chtějí mít se v životě špatně (což jistě víš pokud jsi si aktivně zkoušel najít během posledních let práci na 3-tím levelu) a několik folklórních souborů z Moravy. Když todle pochopíš, postoupil jsi na další level… když ne, přidej se k nezaměstnaným nebo patriotům.

„…každý přeci pozná, co je záloha dlouhodobá a co krátkodobá…“

• mýlíte se. Každý to nepozná. Pokud se domníváte, že všude platí cit „…Samozřejmě je nuto dělat každoročně vyúčtování. Každý musí vědět, na co se vybírá, kolik je vybráno a kam vybrané zálohy skutečně šly…“ tak se mýlíte dvojnásob

„…Je přeci hloupost aby SVJ vracelo peníze vlastníkům a současně je od nich požadovalo…“

• je hloupost platit zálohy a nevědět k čemu. Zvlášť pokud mi člen Výboru jako Vy sdělí, že že je hloupost mi vrátit nevyčerpané zálohy k účelu za jakým je vybral… rozumím tomu dobře že např. plánujete opravu výtahu „za milion“, opravíte ho za 800.000 a alikvótní částku z 200.000 mi nevrátíte, protože je to podle Vás hloupost, že?

„…Nevyčerpané přeplatky není nutno vracet…“

• jaké „přeplatky“ máte na mysli? Ty ze záloh na příspěvky nebo ty ze záloh na služby? Dokážete je vůbec odlišit nebo to děláte jako u nás – jakékoli peníze přijdou na účet SVJ (s variabilním číslem bytu) berete „malá domů“ (tj. SVJ) a všechno další je Vám jedno?

„…každých 5 let se provede nějaká akce třeba za milon Kč …“

• to mi tedy prosím prozraďte jaké „akce“ děláte třeba u Vás? Vy tedy předpokládáte např. že teď jste si třeba opravili výtah za milion a za 5 let ho vytlučete a „opravíte“ ho znova? …
  nebo jaké akce za „…za milon Kč …“ každých 5 let provádíte?

„…Nemám nic proti Reserve Study pana lake. Plánování je potřebné…“

• Víte mne by docela zajímalo, čemu Vy se vlastně tady bráníte. Je to první příspěvek zde, kde čtu že se někomu nezajídá ReserveStudy. Tak proti čemu vlastně brojíte?
  • Proti podrobnému účetnictví do kterého může každý vlastník nahlížet i řádně ingerovat?
  • nebo Proti tomu, že SVJ je oprávněno realizovat a spravovat pouze vlastníky prokazatelně schválené a technicky určitou „správu domu“
  • nebo Proti tomu udělat 10-ti stránkový přehled stavu domu kde specifikujete rizika úbytků a navrhnete opravy a finanční plán krytí těchto oprav
  • nebo Proti čemu vlastně se tady vymezujete?

Nechtěl bydlet v SVJ, kde jim připadá, že za 20 let je doba „nedohledná“ a proto budou řešit pouze aktuální pětiletky. Ty se plánovaly za komančů a k čemu to vedlo víme. Mne by třeba zajímalo kdy se barák rozloží jako hrad z karet a zda nutné náklady na to abych v něm dožil nejsou astronomické… Zajímá mne zda jsou na účtu řádně složeny zálohy aby mi najednou někdo nevypnul proud nebo vodu nebo na mně neposlal rusky mluvící „exekutory“, protože si předseda spletl účet SVJ s účtem pro krytí svých gamblerských aktivit. Apod.

Neználek'

Neználku,
naše myšlekové pochody se většinou míjejí. Často nerozumím vašim příspěvkům a zřejmě to platí i naopak.
Příklad s 1 mil. jednou za 5 let jsem uváděl jako hypotetický. Pokud nevíte, co to je, dál nemusíte číst.
Příspěvek nebyl o užitečnosti plánování, ale o tom, že pro zpracování kvalitního finančního plánu k odsouhlasení záloh se nemusí zpracovat žádné Reserve Study na 30 let. I velký guru lake nakonec napsal, že jsou to odlišné věci.
Nevracení záloh jsem myslel následovně: Jak jste uvedl, ušetří se na opravě výtahu 200 tis. Těch 200 tis. zůstane v následujícím finančním plánu jako záloha na jinou akci a s toto zálohou se počítá, t. zn., že zálohy na nějakou budoucí akci budou o těch 200 tis. nižší. V tom hypotetickém příkladě, kdy se jednou za 5 let udělá něco za milion, by to třeba znamenalo, že se jeden rok nebudou platit zálohy žádné. Nepředpokládá to nic jiného, než zpracovat pravdivé a podrobné vyúčtování. Jde samozřejmě i o to, vysvětlit to takto vlastníkům a odhlasovat.
Co se týče dlouhodobých a krátkodobých záloh, nenalezl jsem žádný předpis, že se takto zálohy rozdělovat musí. Potom nevidím důvod, proč to dělat. Ledaže by to shromáždění požadovalo.
 Jirka

Pane Kruppe,
opět se mýlíte. Je bezvýznamné, zda určení zálohy bude či nebude požadovat shromáždění. Může a bude to požadovat každý ostražitý vlastník jednotky. Sám za sebe. Netahejte vlastníky za nos.

• Buď víte na jaký nutný a schválený účel je záloha určena a jaké je předpokládané datum jejího použití, a pak se dá zkontrolovat, zda zálohu (a její výši) předepisujete oprávněně.
• Nebo to nevíte a pak předpis záloh je pouze výraz libovůle výboru. Pak Vám ovšem nikdo rozumný nesvěří na neurčitý účel ani korunu. Nemáte-li stanovenu ani tak základní věc jakou je doba použití zálohy, pak bych byl blázen, kdybych neschopnému výboru svěřoval své peníze naslepo.

Pokud pan předseda Krupp netuší dokonce ani zda jde o zálohu krátkodobou či dlouhodobou, pak si nejspíše dělá z vlastníků srandu. Jestliže členové výboru nejsou schopni sdělit konkrétně a prokázat na co jsou určeny jednotlivé částky záloh a kdy bude nutno vynaložit náklad, k němuž se záloha vztahuje, pak nekonají s péčí řádného hospodáře.

Vlastník jednotky bude oprávněn odmítnout hradit neurčité platby, u nichž mu výbor na jeho výzvu neprokáže účel použití a plánovanou dobu použití. To jsou ty tajemné zálohy „na havárie“, či zálohy předepisované bez jakéhokoliv vyjádřeného důvodu.

lake

lake,
jaké štěstí, že každému vysvětlíte, co ví a neví. Ušetřete nás toho. Bude to tak lepší.
Pokud každý ví, kdy má být co hotovo, kolik co má stát a jakou tedy na to má platit zálohu, je to snad proboha dostatečné. Nemusí se tam ještě lepit cedulky toto je záloha dlouhodobá a toto naopak krátkodobá. Pro vaši osobu bych to ale klidně speciálně udělal, když jinak nedáte. Účtovat to tak ale nebudu.
Funguje nám to i bez Reserve Study na 30 let.
Znovu opakuji: Nikoho nenutím…Jen přidávám názor. Zkuste ztrávit, že je jiný, než váš.
 Jirka

Pan Krupp napsal: „Co se týče dlouhodobých a krátkodobých záloh, nenalezl jsem žádný předpis, že se takto zálohy rozdělovat musí. Potom nevidím důvod, proč to dělat.“

Pane Kruppe, dovolím si Vám tedy rozšířit obzor. Jistě víte, že záloha přijatá společenstvím je závazkem SVJ vůči vlastníkovi jednotky. Zákon č. 563/1991 Sb.o účetnictví, kterým se řídí i Vaše SVJ, stanoví o dlouhodobých a krátkodobých závazcích toto – cituji:

Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví § 19 (7) Pro účely tohoto zákona se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

Totéž členění závazků byste nalezl i v účetní závěrce, kterou Vaše SVJ je povinno sestavovat podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. k provedení zákona o účetnictví pro nepodnikatelské subjekty. Viz členění „Dlouhodobé závazky“ a „Krátkodobé závazky“.

Pan Krupp napsal: „Nemusí se tam ještě lepit cedulky toto je záloha dlouhodobá a toto naopak krátkodobá. Pro vaši osobu bych to ale klidně speciálně udělal, když jinak nedáte. Účtovat to tak ale nebudu.“

Pane Jiří Kruppe, právě jste přiznal, že dlouhodobě porušujete zákon. Z Vašich slov je zřejmé, že se nevyznáte v účetnictví, ani nedodržujete zákon o účetnictví, který je pro všechna SVJ v tomto státě závazný. Zeptejte se tedy Vaší účetní jak to je s krátkodobými a dlouhodobými závazky a hlavně – jak se o těchto odlišných skupinách závazků má podle zákona účtovat. Oma musí vědět od samého počátku zda záloha je krátkodobá či douhodobá. Jinak by ji totiž nemohla vůbec zavést do účetnictví, víte to?

Bylo by to směšné, pane Kruppe. Jenomže není. Hospodaříte s penězi desítek lidí, a oni Vám věří, že víte co děláte …

lake

Jistě jste si všiml účtové osnovy. Osnova používaná pro SVJ nemá 4. třidu v níž právě jsou dlouhodobé závazky. Takže je možno účtovat prostě závazky. Jirka

Ale má třídu 9…

Pane Kruppe, výjimečně Vás musím opravit. Dlouhodobé závazky existují, prohlédněte si účtovou skupinu 95, kde je prostor i pro účtování dlouhodobých záloh na správu. Dlouhodobé zálohy se dříve účtovaly povinně na účtu 955, nyní je tento účet používán dobrovolně většinou SVJ, která na něm tvoří zálohy na předem schválené akce, které budou provedeny v následujících letech. Výše těchto záloh se odvíjí ze schváleného rozpočtu nákladů na správu.

To ale neznamená, že se zálohy na správu účtují pouze na tomto účtu. Pokud SVJ neplánuje žádné finančně náročné akce na další léta, může si tvořit na správu pouze krátkodobé zálohy (324-xxx). Ty se potom čerpají většinou na úhradu každoročně se opakujících nákladů na vlastní správu, jako je např. účetnictví, kancelářské potřeby, bankovní poplatky, pojištění domu atd.

O tom, jestli budou jejich zůstatky převedeny do dalších let nebo ne, rozhodují vlastníci, mají-li to ve stanovách. Někteří to tam mají, protože opisovali ze vzorových stanov č. 322/2000 Sb. Stejnou možnost dává i NOZ.

N. Klainová

Děkuji, trochu jsem se poučil.

Jirka

Pane Kruppe, pokud jde o dělení záloh na krátkodobé a dlouhodobé:

Už jsem napsal, že rozdělení záloh na krátkodobé a dlouhodobé je pro vlastníka významné. Krátkodobá záloha musí být vypořádána, a to nejpozději v následujícím účetním období. Například zálohy na vytápění či dodávku vody do dne stanoveného celostátně platným právním předpisem, že ano. Rozumíme si už co je krátkodobá záloha?

• Není-li krátkodobá záloha vypořádána, vzniká vlastníkovi nárok na vrácení celé částky.
• U záloh dlouhodobých (jejichž účel použití je delší než jeden rok) takto postupovat nelze. Tyto zálohy se po skomčení roku zásadně s plátcem nevypořádají.

Proto by členové výboru měli umět dobře rozpoznat kdy jde o zálohu krátkodobou a kdy o dlouhodobou. Tedy se to budete muset naučit rozeznávat i Vy. Pokud nedovedete rozeznat tento rozdíl, je to Váš problém. Vlastníci jednotek to rozeznávat budou umět – a budou po SVJ vyžadovat, aby jim sdělilo která záloha v předpisu je která a jaký je plánovaný termín použití u každé z nich. Na to jim musíte odpovědět a také musíte Vaše tvrzení prokázat.

Jinak, pane Kruppe, nevysoudíte na těch vlastnících ani korunu.

lake

Dobrý den, jsem vlastník, který již rok neplatí do údajného fondu oprav ani korunu. Požádala jsem výbor o informaci, jak se došlo k částce, kterou mám v předpisu záloh. Vím velmi dobře, že žádný schválený plán oprav neexistuje, částka je určená za metr čtvereční na základě tvrzení, že jde o běžnou částku, kterou platí mnoho jiných SVJ. Výbor se mnou na toto téma komunikovat odmítá, protože mi prý nic vysvětlovat nemusí. Nyní po roce, byl údajně předán můj případ neplatiče právníkovi. Jsou dvě možnosti, buď bude právník rozumný a vysvětlí vše výboru a ten začne postupovat v souladu se zákonem, nebo rozumný nebude a podá na mě žalobu. Dám Vám pak vědět, jak jsem dopadla. Jsem ten typ vlastníka, který je oznčován za prudiče, neboť si troufá chtít vědět, na co, že má vlastně skládat zálohy. A je opravdu neuvěřitelné, kolik se najde mínusovačů, kteří mají pocit, že něco takového je nepřístojné. Lakemu děkuji za jeho názory a trpělivost, kterou s námi má. Přeji všem pohodový rok 2014 a dobrý úsudek, při správě svého majetku. Magda

doufám Magdo, že víte co znamená „slovo chlapa“ :)
a skutečně uvedete zvlášť případ, pokud se k soudu pro vzpurné neplacení dostanete.

„…Výbor se mnou na toto téma komunikovat odmítá, protože mi prý nic vysvětlovat nemusí…“

• Bylo by vhodné, již nyní popsat jakým způsobem jste postupovala, protože z něj lze odvodit i Vaše šance nevylámat si zuby na formalitách

  předpokládám že jste pouze nepřestala vzpurně zálohy platit. Podle mne má žalovaný šanci uspět, pokud prokáže že SVJ nesplnilo svou právní nebo Stanovami stanovenou povinnost a tím, že žalovaný jako dlužník není v prodlení ale v prodlení je naopak věřitel už tím že neposkytuje přiměřenou resp. jakoukoliv součinnost.

• podle §159 NOZ nyní výbor přímou osobní odpovědnost.

Neználek'

Milý Neználku, jednak jsem reklamovala vyúčtování za rok 2012, kde si SVJ účtuje položku, která ve vyúčtováná služeb nemá co dělat. Zamítnuto. Dále jsem písemně i e-mailem opakovaně žádala o informaci, z čeho se skládá dlouhodobá záloha. Bez úspěchu. Výbor utrácí za věci, které nikdy nebyly schváleny na shromáždění. Na mé naléhání, že jsou to vlastníci, kdo rozhodují, za co se utráci, proběhlo poslední shromáždění v dubnu roku 2013 tak, že dle zápisu došlo ke schválení usnesení, která ve skutečnosti byla zamítnuta. Výbor švindluje. Prezenční listinu odmítl ukázat. V říjnu jsem podala žalobu na zrušení usnesení k soudu. Nyní je na řadě výbor a já vím, že nikdy nikdo neschvaloval plán oprav a že z vybraných peněz se utrácí za něco, co jsme nikdy neschválili. Pokud mě SVJ zažaluje, předpokládám, že to bude SVJ, kdo bude muset dokazovat, nikoli já. Já teď budu muset prokázat to, že výbor švindluje při hlasování a to není tak těžké. Nebudu předjímat výsledek a abych pravdu řekla,trochu se obávám, že nenajdu tak schopného právníka jako je Lake. Ale přes to. Myslím, že je správné, se tomu postavit. Nejsem posera. Máte mé slovo, slovo ženské :-). A až bude výsledek (ať bude jakýkoli), dám Vám vědět. Mějte se fajn Magda