zakonne pocatecni datum opravneneho pozadovani podkladu §1179 NOZ?

Každoročně stanovovat výši příspěvku na správu domu a pozemku a tuto vyúčtovávají oproti zálohám vyinkasovaným od člena SVJ – jak? Vedou analytickou evidenci v účetnictví na vlastníka a konstatují, že suma záloh = sumě příspěvků? Mínusobači, takovou ptákovinu děláte v účetnictví? Může mi někdo napsat, co jsem dělal ve výboru SVJ skoro 10 let špatně_

a stanov stanovit, odsouhlasit, rozpočítat na vlastníky, doručit jim tuto informaci atd.

§ 1208

Do působnosti shromáždění patří

d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,

Pokud jako shromáždění neschvalujete vyúčtování příspěvků a toto pak správně nedoručujete vlastníkům, nevzniká vám žádná pohledávka za vlastníkem, co by byla splatná.

Takže musíte na shromáždění projednat a schválit.

1. v uplynulém účetním období jsme jako schválené a plánované, nebo nutné výdaje utratili A + B + C
2. stanovujeme a schvalujeme tedy celkovou výši příspěvku na správu domu A + B + C
3. tuto schválenou celkovou výši vyúčtováváme jako

vlastník jedna příspěvek na správu 1/4 (A + B + C)

vlastník dva příspěvek na správu 1/4 (A + B + C)

vlastník tři příspěvek na správu 1/2 (A + B + C)

(podle výše podílu vlastníků a s ohledem na eventuelní výlučné užití něčeho společného)

A toto pak musíte jako vyúčtování doručit vlastníkům. A je vysoce pravděpodobné, že tak jako vyúčtování služeb je dle konstantní judikatury splatné pouze pokud je řádné = má všechny náležitosti dle zákona a zní na správnou částku a bylo doručeno (jinak není splatné ani zčásti). Tak i pro vyúčtování příspěvku na správu může klidně soud uplatnit stejná pravidla, tedy že ke splatnosti musí být v souladu se zákonem a na správně určenou částku (jinak nemusí být také splatné ani zčásti).

Jedině takto vám vzniknou splatné pohledávky za vlastníky, co pak můžete v účetnictví jednostranně započítat proti závazkům za vlastníky z titulu zaplacených dlouhodobých záloh na příspěvky.

Oddíl 2

Jiné způsoby zániku závazků

§ 1981

Započtení § 1982

(1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

(2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

§ 1987

(1) K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

(2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

Pokud příspěvky (a tím myslím příspěvky, nikoliv zálohy na ně) neprojednáváte a neschvalujete je i jejich vyúčtování shromážděním, nemáte žádnou pohledávku za členem SVJ. Pouze závazek SVJ za členem z titulu členem zaplacených záloh.

Takže šlendrián mnohých SVJ, kde se schvaluje pouze výše „platby do fondu oprav“ a jinak nic, je cestou do problémů!!!. A způsobuje to mimo jiné tu výše uvedenou skutečnost, že je nutné mít kompletní účetnictví.

A skutečně toto nelze nahradit pouhým schválením účetní závěrky a zprávy o hospodaření…

Dobrý den, rád bych se Vás zeptal zda došlo k porušení zákonů v našem případě? Já myslím, že ano, ale nevím jak dále postupovat.

Do konce loňského roku jsme měsíčně přispívali do tzv. Fondu oprav (FO) 20,– Kč/m2, z něhož účetní správce (BD) přerozdělovala peníze na splátky úvěru, odměnu správci, služby,…Z celkové částky dostávali odměnu i členové výboru.

12.12.2018 proběhlo Shromáždění SVJ, kde většina vlastníků hlasovala pro to, aby v Evidenčním listu vznikly dvě nové položky (Správa domu, Pojištění domu) s tím, že celková částka současného příspěvku se po rozpočítání nezmění. 10.1.2019 bylo na novém Shromáždění SVJ hlasováno takto:

• SVJ schvaluje příspěvek na Správu domu ve výši 126 Kč na bytovou jednotku – schváleno 3/4 přítomných
• SVJ schvaluje příspěvek na Pojištění domu ve výši 0,77 Kč/m2 – schváleno 3/4 přítomných
• SVJ schvaluje snížit příspěvek do Fondu oprav na 18 Kč/m2 – neschváleno 3/4 přítomných

Žádná jiná hlasování neproběhla, ačkoliv v programu Shromáždění byly uvedeny 3 různé kombinace rozúčtování! Minulé hlasování o neměnné výši původní částky prý bylo jen nezávazné a není bráno v potaz (???).

1.) Výbor konstatoval, že není nutné hlasovat o výši příspěvku na Dlouhodobé
zálohy ve výši 20,– Kč/m2, protože ten byl schválen jako Fond oprav již
7.6.2011! 2.) Nehlasovalo se o navýšení odměny správce ze 105,– na 110,– Kč/jednotku. 3.) Nehlasovalo se ani o výši odměny Výboru SVJ, která byla v minulosti čerpána
z původní částky 20,– Kč/m2 příspěvku do FO. Bylo prý odhlasováno již
26.9.2012 (dodatečně jsem zjistil, že ne min. 3/4 hlasů, tedy neplatně
vzhledem ke Stanovám, tehdejšímu ZoVB i současnému NOZ).

Mé připomínky k takovému postupu byly Výborem odbyty s nadávkami na mou adresu!

V návaznosti na provedená Shromáždění jsme 24.1.2019 obdrželi nové Evidenční listy s předpisem záloh, včetně tří položek, o kterých nebylo vůbec hlasováno! Tento Evidenční list z výše uvedených důvodů odmítám podepsat.

Jednání Výboru považuji za hrubé porušení mých vlastnických práva nejen podle Stanov, ale i podle Zákona 89/2012 Sb a možná i za porušování povinnosti při správě cizího majetku dle Zák. 140/1961 Sb., trestní zákon.

Polovina vlastníků byla se mnou při hlasování ve shodě, ale mám obavu, že při lámání chleba se z nich stanou mlčící ovce a již teď jistě většina z nich nový Evidenční list podepsala.

Děkuji za odpověď.

Ještě bych se vrátil k onomu „vyúčtování“. Vyúčtování je činnost, anebo výsledek této činnosti (dokument).

Formulace v § 1208 " rozhodnutí o vyúčtování „ ale indikuje spíš, že se jedná o rozhodnutí o (jednorázovém) zhotovení vyúčtování – a nikoliv schválení obsahu (nějakého povinně zhotovovaného vyúčtování). V opačném případě by formulace byla "schválení vyúčtování“ podobně jako u účetní závěrky.

Takže je otázka, co tím autor zákona myslel.

Naopak u vypořádání dle stejného § to smysl má, je to jednorázová aktivita, která má vliv na platební povinnost vlastníků, a zaslouží si schválení shromážděním.

a vyúčtovávají se vlastníkům každé zvlášť. Tak. jak popisujete náklady A+B+B – jde zřejmě o náklady na vlastní správní činnost – ty se vypořádávají každý rok tak, jak to popisujete. Tyto náklady se rozpočítávají většinou stejným dílem na jednotku – pokud nebylo dřívějším rozhodnutím shromáždění vlastníků stanoveno u jistého druhu nákladů jinak. Vypořádání se děje současně s ročním rozúčtováním nákladů na služby.

Jinak je to s příspěvky na opravu a údržbu domu, které u nás jsou dvojí: Příspěvky na údržbu a opravu těch společných částí domu, které nejsou ve výlučném užívání vlastníků jednotek – ty se stanovují dle výše spoluvlastnických podílů. Tyto prostředky má SVJ na svém účtě, ze kterého průběžně hradí náklady na opravy uvedených společných částí. S výší uhrazených nákladů jsou seznámeni vlastníci při schvalování roční uzávěrky, kdy se k nim mohou vyjádřit. Vlastníkům se už nic nerozúčtovává – není co.

Dále máme příspěvky na údržbu a opravy společných částí domu, které jsou ve výlučném užívání vlastníků jednotek. Výši těchto příspěvků si stanovují výluční uživatelé těchto částí s ohledem na charakter těchto společných částí a po použití těchto prostředků na opravy těchto částí zajistí SVJ, aby náklady na tyto opravy plně hradili výluční uživatelé v souladu s § 1180 NOZ – tedy plně na náklady dotčených vlastníků. Příspěvky jsou taktéž shromažďovány na příslušných analytických účtech a konkrétně u výtahu, který využívá pouze skupina vlastníků – provozovatelů výtahu, máme stanoveno, že pokud se tento účet v daném roce dostane do červených čísel, musejí provozovatelé výtahu při roční závěrce doplatit tolik, aby účet byl opět v kladných číslech.

Složitější to bylo při revitalizaci domu, kdy podstatná část nákladů na opravu byla hrazena pomocí úvěru u banky – definitivní náklady budou rozúčtovány na jednotlivé vlastníky až po splacení úvěru. Rozúčtování máme připravené, respektuje § 1180 a pokud všichni vlastníci budou hradit ukázněně jako doposud příspěvky na umoření dluhu SVJ, vrátí se jim předem vypočítané částky, o kterých vědí léta dopředu. Kdyby někdo přestal platit příspěvky na umoření dluhu, rozúčtování by se muselo změnit s ohledem na to, že za výši dluhu SVJ ručí vlastníci dle výše svých vlastnických podílů.

Pokud nechápete, že schválení příspěvku na správu a schválení vyúčtování tohoto příspěvku jednotlivým členům shromážděním členů SVJ dle zákona nelze nahradit pouhým schválením účetní uzávěrky, koledujete si o malér.

Může vám to i léta procházet, ale také se vám může stát, že se vám to vymstí, protože utrácíte peníze, které nejsou SVJ a neplníte povinnosti, které dle zákona plnit máte.

„S výší uhrazených nákladů jsou seznámeni vlastníci při schvalování roční uzávěrky, kdy se k nim mohou vyjádřit. Vlastníkům se už nic nerozúčtovává – není co.“ – toto je prostě přesně ten pocit SVJ, že odsouhlasením záloh od členů SVJ a jejich připsáním na účet SVJ se tyto peníze stanou majetkem SVJ. Není tomu tak, je to závazek SVJ vůči členům a aby mohl být tento závazek vypořádán zápočtem, musí SVJ schválit a předepsat příspěvek členům.

Pro zjednodušení si to představte, jako kdyby žádné zálohy neexistovaly. SVJ by například mělo kontokorentní úvěr. Z toho by každý rok opravovalo nutné či schválené akce. Na konci roku pak vše sečte, odsouhlasí, určí členům jejich podíl, odsouhlasí a pošle členům toto a požaduje platbu. Po vyinkasování plateb pak splatí kontokorent. Bez schválení těch příspěvků a doručení členům by SVJ nic nemělo a nedokázalo splatit kontokorent. Až pochopíte, jaký by byl postup získání peněz od členů na splacení kontokorentu, tak si jen tento kontokorent nahraďte schválenými zálohami, co máte předem na účtu. Zbytek zůstává stejný, pokud chcete zálohy přeúčtovat ze závazku za členy na utracené peníze, musíte prostě absolvovat stejný postup projednání, schválení a vyúčtování příspěvků.

Pokud máte pocit, že můžete jen tak vzít zálohu od členů SVJ a utratit jí za opravy, aniž byste následně stanovili příspěvek, schválili jej a vyúčtovali jej oproti těm zálohám, máte to špatně jak z hlediska občanského zákoníku, tak dle zákona o účetnictví. Váš závazek vůči členům SVJ prostě dle občanského zákoníku nemůže jen tak zmizet bez předepsání příspěvku a vyúčtování.

Vůbec nechápete, co děláte, je ve vašem zájmu rezignovat na funkci statutárního orgánu SVJ a přenechat to někomu kompetentnímu, nebo se alespoň pojistit pojistkou „proti blbosti“ – tedy proti chybám co jako statutáři děláte a co se vám v budoucnosti mohou prodražit.

To snížení výše závazku SVJ vůči členovi o jeho podíl na nákladech na správu je totiž přesně tím vyúčtováním, neboť to co bylo na začátku roku nevyčerpaným příspěvkem se spotřebovalo a je nutné to členovi vyúčtovat. A pravomoc rozhodovat o tomto NOZ připisuje shromáždění, vy se ovšem chováte, jako kdyby tuto pravomoc nemělo shromáždění, ale výbor nebo dokonce účtárna. NOZ toto neumožňuje.

Děkuji Vám,„zděšený člene“.Vyhodnotil jste paní/a „tep“ naprosto přesně,jen nevím jestli se to opět nemine účinkem.Jeho „lidová tvořivost“,kterou se řídí při správě cizího majetku, je dle mého soudu nevyčerpatelná.

Pod tuto zvýrazněnou část se podepisuji i já.

„Vůbec nechápete, co děláte, je ve vašem zájmu rezignovat na funkci statutárního orgánu SVJ a přenechat to někomu kompetentnímu, nebo se alespoň pojistit pojistkou „proti blbosti“ – tedy proti chybám, co jako statutáři děláte a co se vám v budoucnosti mohou prodražit.“

Přeji Vám hezký zbytek dne.JaVa

Tak mi laskavě poraďte, co se mělo objevit na ročním vypořádávání nákladů u oprav, když se v daném roce nic neopravovalo a přesto se vybíraly příspěvky na budoucí opravy? Co chcete schvalovat na shromáždění vlastníků na vybraných příspěvcích od jednotlivých vlastnících na budoucí opravy? Proč by se měla každý rok schvalovat výše příspěvků na opravy, když ji nebylo potřeba měnit? Odkud se vzala tato povinnost? Já jsem ji nikde v NOZ nevyčetl.

… od jednotlivých vlastníků a po jednotlivých vlastnících…

Dodatek: Ve stanovách SVJ máme větu, že pokud výbor SVJ nepředloží ke schválení rozpočet SVJ na budoucí rok, považuje se za rozpočet pro příští rok skutečnost minulého roku.

Vám nelze poradit, protože mícháte jablka s hruškami

dokud si jako příspěvek na správu domu a pozemku představujete platbu předem, tak vám to nelze ani vysvětlit.

Příspěvek na správu a domu je platba, co můžete požadovat až po té, co SVJ na správu a domu a pozemku něco muselo zaplatit.

Vše co dostáváte předem, jsou zálohy na příspěvky. A aby bylo možné tyto zálohy čerpat v účetnictví a tím snížit výši závazků vůči členům, musíte jim stanovit příspěvek.

správný postup je popsán například zde. http://www.portalsvj.cz/…omazdeni-svj#…

Zalohy jsou to dle Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

§ 8

Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména

b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání,

Vše co vybíráte předem, i na správu domu a pozemku, jsou zálohy. Teprve po té, co SVJ zaplatí něco jako náklad, tak to může vyúčtovat a předepsat členovi SVJ k úhradě jako splatný příspěvek doručením vyúčtování nákladů na správu domu a pozemku. Teprve pak může v účetnictví snížit svůj závazek proti členovi čerpáním zálohy jejím započtením proti splatnému příspěvku.

Vážený zdeseny, odkazem na Váš dřívější příspěvek, který osobně považuji za nebezpečně vadný, protože postrádá logiku: Veškeré platby vůči SVJ hradím formou záloh na nějaký předpis plateb. Výjimkou je jen případný nedoplatek při ročním vypořádávání toho, co se má vypořádávat finančně.

Pokud by platila Vaše pochybná definice příspěvků, pak by se při prodeji bytu musely vypořádávat zálohy na příspěvky a SVJ by po nabyvateli bytu po neplatiči smělo vyžadovat vypořádání nesplacených záloh po neplatiči, protože při koupi bytu si měl být vědom toho, že musí doplatit SVJ dlužné zálohy. Tak tomu – žel Bohu, není!

U každé opravy schvalovalo shromáždění vlastníků způsob financování opravy – u velké opravy předem, u havárií dodatečně. Tím je nepřímo schválen i podíl jednotlivých jednotek na financování oprav. Zpětně jednou ročně vyčíslovat na každou jednotku její podíl na financování proběhlých oprav není problémem – kdokoliv si může vynásobit částku za opravu svým majetkovým podílem na domě.

Odvolejte, prosím, své bludné rady a vraťte se do reality. Děkuji.

podle NOZ pravomoc rozhodovat o vyúčtovávání záloh má shromáždění SVJ.

Vy ovšem máte pocit, že vyúčtovat zálohy – tedy spotřebovat je na něco – můžete bez rozhodnutí shromáždění, jen tak účetní operací.

Já si to nemyslím, důvody jsem psal výše.

Každý ať si rozhodne, jak chce. Já mám za to, že bezpečný postup je provádět to v krocích, které jsem popsal.

Pokud vy si myslíte, že spotřebovávat zálohy bez rozhodnutí shromáždění vlastníků je správný postup, jednáte dle mého v rozporu s NOZ, pokud si myslíte, že platby přijaté předem nejsou zálohou a závazkem vůči vlastníkům, jednáte opět v rozporu s NOZ, který vychází z toho, že vše, co jedna strana dá druhé předem je zálohou.

viz například Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha : Wolters Kluwer, a. s., 2014, s.171. – Podstata zálohy spočívá především ve skutečnosti, že záloha na plnění je poskytována ještě předtím, než nějaký závazkový vztah vznikne.

Protože SVJ může požadovat peníze předem, dříve, než vznikl náklad na správu domu a pozemku a tím i povinnost vlastníka přispět na tento náklad, tak částky co SVJ vybírá jsou zálohami. Ostatně naprosto jasně je tak pojmenovává i příslušné nařízení vlády, co jsem citoval výše.

Je ale skutečně na Vás, jak si to děláte u Vás. Jenom doufejte, že vám nikdo z vašich vlastníků před soudem nevysvětlí, že obcházíte rozhodovací pravomoc shromáždění.

„kdokoliv si může vynásobit částku za opravu svým majetkovým podílem na domě“ – toto je nebezpečný blud a doufejte, že s touto inovativní logikou vždy obstojíte před soudem, já mám za to, že mnohem bezpečnější je konkrétní částku příspěvku daného člena na uskutečněné náklady spočítat, odsouhlasit shromážděním její výši a její vyúčtování oproti zálohám a doručit mu vyúčtování jeho záloh na tento příspěvek obsahující všechny informace.

Představil jsem si, co by se stalo v našem SVJ rok po revitalizaci domu, kdy náklady na opravy a údržbu činily cca 1000 Kč za opravu vypáčených domovních dveří zlodějem a v domě by byli 2 neplatiči. Podle Vás, pane zdeseny, by SVJ mělo předepsat příspěvek na opravy a údržbu ve výši méně než 100 Kč každému! Neplatiči neplatí celé roky ani příspěvek na splátku úvěru SVJ. Nezaplatil by ani tu mizernou necelou stovku a jak byste chtěl po nich vymáhat i zálohu na opravy a údržbu? Aby SVJ nepřišlo o dotace Panel, muselo by řádně hradit splátky úvěru bance a jelikož nemá jiné prostředky než od řádných členů SVJ, doplácelo by to bance z peněz na příští opravy. Dejme tomu, že by se podařilo při dnešní rychlosti soudů zajistit, aby se prodaly oba byty neplatičů novým vlastníkům za cca 2 – 3 roky. Co by mohlo SVJ dle Vás přihlásit do insolvenčního řízení neplatičů vymáhat?

Jaké příspěvky na splácení úvěru SVJ předepsat novým vlastníkům? Dluh SVJ u banky nevzrostl, protože si SVJ tunelovalo příspěvky na opravy za nezaplacené platby za služby a za nezaplacené ostatní příspěvky na splátku úvěru a za vlastní správní činnost po dobu až 3 let od dvou neplatičů, takže chybějící peníze v zálohách na opravy není nakonec komu předepsat k úhradě.

Trvám na tom, že příspěvkem na opravy a údržbu má být celá předepsaná částka, byť se platí zálohově. Už z názvu příspěvku je jasný jeho účel a každému vlastníkovi od vzniku SVJ je jasné, že zaplacená částka slouží na hrazení splatných oprav a co zbude se objeví na příslušném účtě pro financování probíhajících či budoucích oprav. Výše příspěvků se musí stanovit předem a ne až zpětně po ohledání nákladů za minulý rok!

Se zájmem sleduji tuto diskuzi a mám jiný názor a sice následující.

§ 1208 a obecně NOZ není účetní předpis a nelze pojem „příspěvek“ považovat za účetní termín označující jakousi „finální“ platbu, jak to (myslím) chápete vy.

Podstata schválení výše příspěvků dle § 1208 znamená pouze, že shromáždění schvaluje celkovou výši úhrad na správu domu – bez ohledu na to, že to mohou být zálohy (to téměř vždy budou) a nebo konečné platby*). Ostatně i v tom ustanovení je použit termín „nevyčerpané příspěvky“.

Dále ani si nedovedu představit , jak byste příspěvky ve vašem smyslu schválili, když výši nemůžete předem přesně znát?

Rovněž jinde píšete, že (spousta SVJ) trpí mylným pocitem, že s penězi na účtech SVJ mohou zacházet dle libosti 

Jakýkoliv vzniklý výdaj SVJ přece musí být vynaložen v souladu pravidly ať zákonnými, nebo zakotvenými ve stanovách (a tak v kompetenci shromáždění nebo výboru dle situace), jakou libost máte na mysli?

*) nepřehlédl jsem nařízení vlády, které skutečně uvažuje se „zálohami na příspěvky“, což nechápu proč a kdo tam prolobal a považuju to za nešťastné, neboť to narušuje integritu pojmů v NOZ.

ZOVB – vybírá se záloha, zaplatí se náklad, na náklad přispívá člen a prakticky se to provádí použitím té jeho zálohy

NOZ – při dodatečném přepisu ZOVB do NOZ někdo z pojmu vlastník přispívá na náklady na správu domu a pozemku vymyslel pojem příspěvek, který ale v logice ZOVB znamenal něco určovaného až ve chvíli, kdy známe výši nákladů. Místo ale aby tam ze ZOVB přepsal i zálohy na příspěvky a určil, že se nevypořádají tak tam napsal cosi o příspěvku na přístí období. Pak si to těsně před začátkem účinnosti NOZ někdo přečetl a následně na poslední chvíli dobastlil zálohy předtím 20 let vybírané dle ZOVB.

Integritu pojmů v tom nehledejte, žádná tam není.

§ 1180

(1) Nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

Tady je jediné omezení mluvící o tom, co má vlastník povinnost platit.

Pokud ovšem z příspěvku určeného na přesně neurčený, pouze rozpočtovaný neznámý výdaj, co byl nakonec nižší, tak pokud z něj uděláte výnos SVJ, tak momentem kdy se z výnosů stane výsledek hospodaření, tak si s ním SVJ může dělat cokoliv bude chtít. Protože ZOVB vůbec nepočítal s jakýmkoliv vlastním majetkem, nepočítal s tím, že peníze členů by mohly kdy vůbec být nějakým hospodářským výsledkem a proto s ním nepočítaly ani stanovy SVJ. Takže jakmile má SVJ nějaký výsledek hospodaření, bude o jeho využití rozhodovat prostá většina na shromáždění dle stanov, ve kterých nejspíše nebude žádné omezení pro jeho rozhodnutí (jediným zákoným omezením bude rozpor s dobrými mravy § 245, takže například pokud se SVJ rozhodne výsledek svého hospodaření věnovat například Člověku v tísni, nenadělal byste s tím nic).

Takže považuji za jediné funkční řešení držet se NV a vybírat zálohy na příspěvky a následně stanovovat příspěvky pouze na známé už provedené výdaje – náklady správy.

PS: Nebráním se diskuzi, jak by teoreticky měla být a kde konkrétně je omezena dispozice s výsledkem hospodaření, ale dle mého není. Pokud bude SVJ postupovat tak, že stanoví příspěvek na něco, pak jej vybere, pak zjistí, že ušetřilo a tak příspěvek přičte do výnosů, o čemž se mě tu snaží přesvědčovat, že příspěvkem je předem určená platba a pak že už nic nemusí schvalovat, tak je to cesta do budoucích průšvihů.

Napsal jste:

„Vše co vybíráte předem, i na správu domu a pozemku, jsou zálohy. Teprve po té, co SVJ zaplatí něco jako náklad, tak to může vyúčtovat a předepsat členovi SVJ k úhradě jako splatný příspěvek doručením vyúčtování nákladů na správu domu a pozemku. Teprve pak může v účetnictví snížit svůj závazek proti členovi čerpáním zálohy jejím započtením proti splatnému příspěvku.“

Moc ráda bych tenhle postup viděla rozepsaný v časové posloupnosti.

Náklady SVJ jsou spočítány někdy v první dekádě dalšího roku. Potom se rozdělí mezi vlastníky, tj. vyúčtují a předepíší se jim příspěvky. Tohle „vyúčtování“ musí podle Vás odsouhlasit shromáždění.

Až potom se podle Vás musí zaúčtovat započtení. To bychom mohli být někde v únoru následujícího roku, když to půjde dobře.

A teprve potom mohou být uzavřeny účty a sestavena účetní závěrka. A ta má být znovu odsouhlasená shromážděním.

Ale OZ nepředepisuje shromáždění 2× do roka. Co s tím?

Účetní praxe má mnohem lepší řešení, které neporušuje žádné právní předpisy. Máte-li zájem, pište na klaiex@seznam­.cz. Na portálu SVJ by rozbory účetních postupů zbytečně zabíraly místo.

N. Klainová

ještě neznamená, že to nesmí být víckrát.

A dokonce dle mého můžete mít náklady SVJ vynaloženy v účetnictví jednoho roku a jejich následné uhrazení příspěvkem a vyúčtování oproti dlouhodobým zálohám mít až po schválení obojího v dalším roce. Címž to zvládnete během pouhé jedné schůze shromáždění ročně.

Ve zbytku viz výše.

Zděšený člene SVJ, jste tvrdohlavý, pouštíte se do účtování, ale to, co radíte, jste si předem zaúčtovat nezkusil. To byla chyba a já musím reagovat.

Shromáždění smí být určitě víckrát, jak jste napsal. My ho míváme častěji, když to potřebujeme, někde ale mají problém sejít se jednou.

Vaše rada přetáhnout čerpání záloh na správu do dalšího období, je rovněž úplně zcestná. V § 1208 se má rozhodovat i o výsledku hospodaření, který by ale shromáždění nemělo k dispozici. Nemělo by k dispozici ani zůstatky nevyčerpaných záloh, o kterých má rovněž rozhodovat.

Vaše příspěvky s právní problematikou sleduji, občas se poučím, ale v této oblasti neradím. Vy radíte v účetnictví, ale o vysvětlení, proč to děláte zbytečně komplikované, nestojíte.

Tak si ten můj výklad třeba přečtou jiní.

Vlastníci dostanou přehledy o stavu a čerpání záloh někdy v lednu příštího roku.

Položky přehledu (pro dům a pro každého vlastníka):

Počáteční zůstatek – není třeba schvalovat, je to KZ z minulého roku

Vklady záloh – není třeba schvalovat, každý ví, kolik má platit

Náklady na správu za dům

Členové výboru museli podepsat každý účetní doklad před jeho zaúčtováním. Kdyby vlastník objevil v přehledu náklad, o kterém netuší, kde se vzal, řešil by to s výborem. Kdyby nevěděl výbor a bylo to chyba účtárny, musely by být přehledy přepracovány.

Náklady rozúčtované na vlastníky

Rozúčtování provádí program podle předem schválených pravidel. U každého nákladu je kód podle toho, jestli byl rozpočítán podle podílů, na každého stejně nebo s ohledem na výlučné užívání.

Tohle si vlastníci kontrolují, když nesouhlasí, ptají se, kdyby došlo k chybě, musely by být přehledy přepracovány.

Mlčení je souhlas, když přehled nikdo nereklamuje, může účtárna zaúčtovat čerpání záloh.

Žádný příspěvek nepředepisuje, aby mohla okamžitě zaúčtovat jeho úhradu čerpáním záloh.

Čerpání záloh zaúčtuje přímo, místo dvou účetních případů je jeden, dopady do zůstatků záloh jsou naprosto stejné.

To je poslední účetní případ před uzavřením účetních knih. Může se vyhotovit účetní závěrka.

Vlastníci mají k dispozici veškeré údaje, které mají na shromáždění schvalovat.

Když si tohle rozkreslíte na účty, pochopíte, že ten průběžný účet pohledávek, který se okamžitě vynuluje, je opravdu zbytečný. Ale pokud to tak náhodou někdo dělá, není to samozřejmě chyba.

K čerpání záloh na správu

Pro vlastníky je důležité, jak podrobné přehledy mají k dispozici.

V mých příkladech moc podrobné nejsou, už to předělávám na podrobnější verzi.

V některých SVJ dostanou vlastníci přehled nákladových účtů s částkami za dům a za sebe.

V jiných SVJ dostanou vlastníci výpis nákladů z deníku, kde zjistí, za jakou opravu byl náklad vynaložen. Opět jsou zde kódy pro rozpočítání nákladů.

Ve všech verzích jsou samozřejmě i vklady a počáteční i konečné zůstatky.

Všechno se stihne, nic se neporuší.

Aby bylo jasno, proti postupu, nejdříve to všechno vlastníkům předložím, nechám si to jimi případně rozporovat, opravím to a následně to vše shromážděním schválím, tak proti tomu zde neprotestuji, to si myslím je OK.

Tak jako vy píšete o mnou popisovaném postupu – „Když si tohle rozkreslíte na účty, pochopíte, že ten průběžný účet pohledávek, který se okamžitě vynuluje, je opravdu zbytečný. Ale pokud to tak náhodou někdo dělá, není to samozřejmě chyba.“

Co zde opakovaně rozporuji, je postup, kdy se předem schválí nějaká platba (o které mám za to, že byla, je a bude zálohová) a následně se už nic neschvaluje a z těch záloh se zvesela utrácí. U tohoto mám za to, že pouhým schválením účetních závěrek nelze nahradit vyúčtování záloh (a to i na opravy a údržbu) a schvalování tohoto vyúčtování.

Ne vždy vede k žádoucímu výsledku jen jedna cesta, ale vynechat předložení ke schválení shromážděním vyúčtování záloh na správu domu a pozemku, kam patří i opravy a údržba společných částí domu prostě nelze. Pokud se to schvaluje před předložením vlastníkům (a ano to, vede k eventuelnímu vícenásobnému schvalování), nebo po předložení a odstranění eventuelních nesrovnalostí je jedno.

S tím samozřejmě souhlasím. Tvrdohlavý jste byl, když jste v různých svých příspěvcích popisoval přesně kroky kdy a jak se musí účtovat o předpisu příspěvku na správu.

Výhrady mám ale i k Vaší definici příspěvku na správu.

Já mám jinou. Může být hrazen předem – třemi formami, ne jednou a může být hrazen i následně, jsou-li už známy skutečné náklady. Hádat se, doufám, nebudeme.

Příspěvky na správu nejsou nikde definovány, takže právní oporu pro své vysvětlení, co jsou příspěvky, nemáte Vy ani já. Přitom se jimi zabývá OZ i NV č. 366/2013 Sb.

Nevím, jestli jste reagoval při veřejné diskusi o právní úpravě účetnictví. Já ano. Celé je to tady pod názvem Úvod, vysvětlení připomínek:

http://klaiex.webnode.cz/…tnictvi-svj/

Část věnovaná příspěvkům:

2. K právnickým osobám „nepodnikatelům“

SVJ se nepodobají vůbec žádné jiné právní formě. Není podstatné, jestli bude pro všechny účetní jednotky jediná vyhláška s podrobně rozebranými specifiky těch, kteří se podle ní budou řídit, nebo jestli bude mít každý druh účetních jednotek vlastní vyhlášku.

Podstatné je, aby ta specifika různorodých NNO byla pro potřeby účetnictví už konečně řádně právně upravena.

Výsledkem právní „neúpravy“ příspěvků na správu SVJ je, že se ještě po 15 letech od nabytí účinnosti vyhlášky č. 504/2002 Sb.) v článcích, knihách, na seminářích, v úvěrových smlouvách i v rozsudcích různých stupňů soudů stále setkáváme s „fondem oprav“, kterým jsou myšleny zálohy na správu.

Existuje snad další NNO, u které se můžeme v textu dočíst, že jde o fond (vlastní zdroj), zatímco v účetnictví je účtováno o závazcích v účtové skupině 32 Závazky nebo 95 Dlouhodobé úvěry a závazky?

Proto se znovu zaměřím na formy přispívání na správu, přestože už byly zmíněny výše u výnosů z příspěvků. Teď to bude z jiného úhlu pohledu a fondy tam nebudou chybět, ale bude jim odpovídat účtová skupina 91 Fondy.

2. 1. Formy přispívání na správu

1. Přispívání na správu formou záloh

Předpisy se účtují na účtu jako pohledávka za vlastníky (311) a souvztažně na účtech 32× a 95×. Jde tedy o příspěvky do cizích zdrojů. Zálohy musí být vyúčtovány a vypořádány.

Tvrzení MMR, že jde o příjmy SVJ, které SVJ patří, a že právní pojetí záloh nemá se se zálohami v účetním pojetí nic společného (mám to od nich písemně), je v rozporu s vykazováním záloh na správu v pasivech rozvahy. Povinnost vyúčtovat a vypořádat zálohy by měla být jako dříve v účetních předpisech s tím, že vypořádání není jen vyplacení, ale i započtení, převod do dalšího roku apod. Třeba by si to přečetli i na MMR a přestali by tvrdit, že právní pojetí záloh je jiné, než účetní a že tyto zálohy se nemusí vypořádávat.

1. Přispívání do výnosů

Předpisy se účtují přímo do výnosů v účtové třídě 6 Výnosy. Účtová skupina nebyla od roku 2014 účetní veřejnosti „prozrazena“ ani ve vyhlášce, ani v ČÚS.

1. Přispívání do fondů na správu

Předpisy se účtují na účtech v účtové skupině 91 Fondy Účtování příspěvků do vlastních zdrojů by konečně ospravedlnilo používání názvu „fond“ např. fond pro vlastní správu, fond na pořízení DM, fond zásob apod. Osobně doporučuji kombinaci možností a) až c), která by účetnictví SVJ značně zpřehlednila.

O všech formách nevyčerpaných příspěvků na správu mohou zatím rozhodovat vlastníci jednotek. Lobbisté se hodně snaží, aby jim ta pravomoc byla odebrána. Zatím mohou vlastníci navrhnout např.: .................

P.S. Členění bodu 2.1 Formy přispívání na správu má být a), b) c)

• nějak mi to nejde.

Přispívat přímo do fondů je hloupost, má to daňové konsekvence.

Považuji jej za nesmysl, neboť tím by se prostředky staly vlastnictvím SVJ jako právnické osoby a ta by si prostou většinou mohla odhlasovat cokoliv si s nimi usmyslí udělat.

Což je v rozporu s účelem skládání těch finančních prostředků. A podle mého i v rozporu s úmyslem zákonodárce a tedy v rozporu se zákonem.

Navíc by bylo velmi nepraktické, že pokud by například byl chybně určen podíl vlastníka na společných prostorech, tak po jeho eventuální opravě následkem soudního rozhodnutí by došlo k rozporu mezi tím, kolik dle svého podílu člen hradit měl a kolik skutečně hradil.

Problém s tím máte Vy, lektoři a autoři článků s tím problém nemají.

Účetní v účtárnách převážně velkých BD tak účtují o nákladech na vlastní správu podle rad uvedených v článcích a na seminářích.

Když v SVJ rozpočtovali nebo spíše odhadli příspěvky na vlastní správu špatně (přesně se to nikdy určit nedá), mají zisk nebo ztrátu.

Se ziskem radí lektoři BD a autoři některých článků v nejmenovaném časopise – vynulovat, protože prý vlastníci tomu nerozumí a nevědí, jak by s ním mohli naložit.

Psala jsem o tom často, nesmí se to, ale jim to jedno. Z min. spravedlnosti mám potvrzeno, že je to sice špatně, ale když „výboři“ převezmou a podepíší účetní závěrku s nulovým ziskem, potvrdili svým podpisem, že to tak může být. O použití zisku, které má schvalovat shromáždění podle § 1208 OZ, rozhoduje tedy účetní a vlastníci se ani nedozvědí, že nějaký existoval. A přitom mohl být docela velký.

Se ztrátou si však účetní potom nevědí rady. Možná už vědí, ale časopis, kde se nulování zisku doporučovalo, jsem odhlásila.

Jako účetní poradkyně musím být připravena na všechny varianty, proto mám pro ty, kdo to tak chtějí, připravenou variantu souvislého příkladu s účtováním příspěvků do výnosů.

Ale ostatním radím – do výnosů ano, ale jen příspěvky na náklady, které jsou už známy.

Příklad. V plánu ani v rozpočtu nebyla úprava parkoviště. Vlastníci ji schválili dodatečně, někteří z nich ji provedli ve vlastní režii s tím, že ji dostanou zaplacenou, až bude hotova. Je zbytečné vybírat zálohy a zúčtovávat je, když se ví, na co se vybírá. Tak se vybrané peníze prostě účtu záloh vyhnou.

Je dobře, že nemáte problém s vybíráním příspěvků do fondů. To se vůbec neujalo, což je v některých případech škoda.

tohle podepisuji: „Ale ostatním radím – do výnosů ano, ale jen příspěvky na náklady, které jsou už známy.“

Jinak to, že NOZ něco vyřešil hůře, než ZOVB, což je vidět například na tomto, kdy se v NOZ o zálohách nepíše a protože by to byl průšvih, dala to vláda do NV 266/2013, tak přesně toto je pro mě důvodem, proč se držet starého postupu, který je logičtější a nepokoušet se o něco, co podle mého nebyl vůbec záměr, jak vnést do právnické osoby SVJ nějaký vlastní majetek v podobě výnosů (což vede ke spoustě problémů a potencionálních právních průšvihů), ale jednoduše opomenutí při zrychleném implementování SVJ do NOZ.

A mimo jiné z tohoto důvodu stále opakuji, že správný postup, co je nenapadnutelný je zálohové zacházení s prostředky vlastníků.

BTW: Lektoři a autoři článků nemají většinou ani problém s důležitým důvodem, který je naprostým nesmyslem a ignorancí soudů na právo na přístup k soudu ve smyslu článku 6, odstavec 1 Evropské úmluvy o lidských právech a je podle mého jen otázkou času, než to někdo soudně prosadí. :)

Nechci Vás strašit, ale není dobré sázet jen na zálohové příspěvky. Člověk musí být připraven na všechno.

Když jsem se s MMR dohadovala, že se zálohy musí vyúčtovat a vypořádat, prostě proto, že jde o zálohy a že zálohy mají přece i ve svém NV 366, dozvěděla jsem se, že právní pojetí záloh je jiné, než účetní.

Už jsem o tom psala na různých místech. Žádný právník mi to nepotvrdil.

A znovu mi bylo zdůrazňováno, že ty peníze patří SVJ a hotovo a že zálohové přispívání na správu může být klidně zrušeno.

„zálohové přispívání na správu může být klidně zrušeno.“ (Vložil N. Klainová (bez ověření), 19. Leden 2019 – 13:05)

Kým může být zálohové přispívání na správu zrušeno? Záloha je platba předem, pokud máte jinou definici, prosím, uveďte ji. Zrušit zálohy tedy znamená zrušit platby předem. Mohu (jako vlastník bytu) zálohové přispívání zrušit?

Ono by to fungovat mohlo: Přijde faktura SVJ, SVJ ji přeúčtuje vlastníkům, vlastníci provedou úhradu faktury podle svých podílů. Účetní si za více palteb více vydělá.

kde příspěvky patří SVJ a kde se nepočítalo s jakýmkoliv omezováním spolku v nakládání se svým majetkem ve stanovách. Viz výše píšu.

http://www.portalsvj.cz/…adu-1179-noz#…

To má konsekvence, kterým jakákoliv menšina členů SVJ skutečně nechce čelit. Na začátku roku jim stanoví příspěvek na něco dejme tomu o 20procent nadhodnoceného, co nepůjde u soudů úspěšně napadnout a zneplatnit, protože to bude budoucí neznámý výdaj plus mínus narozpočtovaný. Na konci roku, co zbude (díky chytrosti a zodpovědnosti většiny SVJ, co zvolila výbor, co šikovně hospodařil a ušetřil) se přes výnosy stane majetkem SVJ a ať mi prosím někdo ukáže, čím a kde konkrétně je SVJ omezeno své přebytky hospodaření a majetek věnovat například místnímu fotbalovému klubu na výchovu mládeže.

„ať mi prosím někdo ukáže, čím a kde konkrétně je SVJ omezeno své přebytky hospodaření a majetek věnovat například místnímu fotbalovému klubu na výchovu mládeže.“

To se nejeví argumentačně obtížné: SVJ může konat pouze v rámci správy domu. Nevím, z čeho soudíte, že dar místnímu fotbalovému klubu na výchovu mládeže spadá pod správu domu.

ovšem reálně si vzhledem ke zkušenostem s českými soudci a jejich tupým vykládáním textů zákona dovedu představit:

příspěvek byl správně určen na rozpočtované výdaje na správu domu a pozemku = v pořádku

díky „schopnostem“ se při správě podařilo ušetřit = v pořádku

na konci roku tedy příspěvky > náklady = v pořádku

příspěvek je výnos SVJ = v pořádku

z výnosů se tedy vytvořil kladný hospodářský výsledek = v pořádku

výsledek hospodaření je vlastnictvím SVJ = v pořádku

SVJ je stejně jako jiné spolky v rámci stanov oprávněno rozhodnout o využití svého majetku = v pořádku

ve stanovách není žádné omezení = v pořádku

většina rozhodla že polovina toho, co se ušetřilo se věnuje na dobročinnost = v pořádku

a od eventuelního soudu odejdete s tím, že většina může dle stanov rozhodnout o přebytcích z vlastní činnosti, že máte být rád, že se díky výboru ušetřilo a že skutečnost, že polovina ušetřeného se dá na dobročinnost není důležitým důvodem, že se jen odmítáte podvolit většině s pocitem, že vše co SVJ ušetřilo patří vám, což ale není pravda, neboť dle zákona to patří SVJ…

a na argument že SVJ může konat jen v rámci správy domu soud odpoví, že rozhodnutí o využití přebytku vznikého z lepší správy domu než se plánovalo je součástí správy domu a že stanovy neobsahují omezení pro dispozici s hospodářským výsledkem…

… se přes výnosy stane majetkem SVJ a … Nestane se majetkem SVJ, budou-li se do výnosů účtovat až příspěvky na skutečné náklady. VH z toho bude nulový. Vím, co doporučuji.

K Vaší poslední větě. Mám Vám co ukázat.

Napište mi nějakou mailovou adresu na klaiex@seznam.cz a já vám pošlu názor z MMR, ze kterého teprve začnete být zděšený. Dále tu nebudu nic rozvádět.

N. Klainová

Dovolím si vstoupit do pro mne, přínosné diskuse, ale budu uvažovat selským rozumem vlastníka,který si koupí byt v domě, kde nežije sám, ale s dalšími vlastníky. Vlastník si musí uvědomit, že nekoupil jen byt ve kterém žije a zvelebuje si ho za své peníze, ale i společné prostory. Ty mu patří v poměru jeho podílu. Jsem-li rozumný vlastník, tak vím, že dům jako celek potřebuje neustále udržovat ve stavu, aby časem nevypadal jako domy např. v Chánově. A tak na shromáždění spolu s dalšími si odhlasuji příspěvek na údržbu tohoto domu (tzv. dlouhodobou zálohu, dříve nazývanou fond oprav). Z tohoto příspěvku vím, že z něj jsou hrazeny platby, které jsou předvídatelné (např. pojištění domu, povinné revize, platby za vedení účetnictví, vím že některé SVJ si odhlasovala i platby za úklid domu atd.) a že tento příspěvek slouží na opravy.Vím, že jsou mi na shromáždění vlastníků předkládány ke schválení opravy, které se budou realizovat a také plán oprav na budoucí období (jako příklad uvedu výměnu staré elektroinstalace ve společných prostorách a schodišti z důvodu poslední revizní zprávy, a jelikož se bude jednat o větší částku je výměna dána do plánu budoucích oprav). Tady se neustále řeší, zda neproinvestované peníze vracet či ne, že jestli bude nutno provést větší opravy na které není, tak to vlastníci zaplatí jednorázově). Ale já nechci vydat ze svých financí jednorázově např. 5–10 tis., chci aby v případě nenadálých výdajů bylo kam šáhnout, proto zasílám peníze na účet svého společenství, mám na to zvolené zástupce a já si ale musím pohlídat, že dům řídí jak se dnes říká „s péčí řádného hospodáře“. Jestli mám pocit, že to tak není, mám se ozvat. A myslím si, že většina vlastníků by nebyla ochotna, když by byla oslovena o mimořádnou platbu tuto zaplatit, to alespoň v našem domě by to tak bylo. Pak bych ovšem nechtěla být v kůži výboru, který musí nastalou situaci (oprava je nutná, peníze chybí) řešit. Z mého osobního pohledu neustále „vylepšování“ pravidel pro chod SVJ a vtažení je pod tzv. právnické osoby nebylo zrovna moc šťastné. SVJ není zřízeno na generování zisků /tak jako ostatní práv.osoby/, dle mého má fungovat na principu jako by se jednalo o rodinný dům, který ovšem nemá jednoho majitele, ale x vlastníků, a musí byt proto dána pravidla pro jeho fungování jako celku (např. teplo, voda, odpad, elektřina, opravy......) a má to být stanoveno jednoduše.

Jenom se tu řeší různé způsoby, jak je tvořit, jak jim říkat a jak je schvalovat.

Ano, proto jsem si Vaši diskusi s p. Klainovou pročetla. Ale kdyby ohledně SVJ byly pravidla pro spravování vlastního majetku vytvořeny jednoduše, nejedná se přece o podnikatelský subjekt, tak by se nemusely řešit „různé způsoby“ jak tvořit a jak schvalovat. Prostě a jednoduše platíš na dlouhodobou zálohu na správu domu a pozemku, ta se vyúčtovává poté, co je z ní čerpáno na opravy vlastního majetku. Zdají -li se příspěvky vlastníkům vysoké, jelikož se jim zdá, že na účtu je dost hotovosti, pak ať se sejdou a např. na určitou pevně stanovenou dobu tyto příspěvky sníží (např. 2–3 roky, přesný termín platnosti snížení bych do zápisu uvedla, protože snižuje se bez problémů, ale zvýšení už by pak nemuselo být tak snadné). Pak by se např. na tomto portále často nemuselo řešit, že se mají každoročně nevyčerpané finanční prostředky vracet – viz, některé názory zde diskutujících). A pozor, SVJ vždy musí počítat s určitým finančním polštářem na účtu SVJ – např. alespoň u nás zálohy na teplo a TUV v zimních měsících jsou vyšší než vybrané finanční prostředky od jednotlivých vlastníků, pak může nastat problém s neplatiči a musí se také počítat s vyúčtováním a následným vrácením přeplatků.

Přesně tento selský rozum, který jste popsala, používáme i u nás.

se nevyúčtovává každoročně, ale vyúčtovává se, až se celá nebo její část použije pro účel, ke kterému je určena. Pak teprve je nutné se vypořádat s jednotlivými vlastníky zejména s přihlédnutím k § 1180 pokud se financovaly i opravy společných částí domu ve výlučném užívání vlastníků bytů. Pokud se z těchto prostředků financovala pouze oprava společných částí domu které nejsou ve výlučném užívání vlastníků jednotek, je financována čistě podle výše spoluvlastnických podílů jednotlivých vlastníků.

Pokud se v roce nedělá žádná oprava, tak v účetnictví se objeví jen to, že přírůstek dlouhodobých záloh na opravu se rovná součtu záloh jednotlivých vlastníků během účetního roku. Samozřejmě se musí hlídat v průběhu roku, aby všichni vlastníci řádně přispívali stanovenou částkou dle výše jejich spoluvlastnických podílů.

Nic v dotazech zbytecneho nehledejte.

Ptam se jasne, zda maji zde ctenari k publikaci judikaturu (treba i jejich osobni spory) ktera primo resi pravni otazku napr. pravni vetou opravnenost naroku pozadovat podklady za celou existenci svj. Ma k tomu clen sve opodstatnene dulezite duvody jako je vznik zavazne ujmy apod. a proto k presnemu specif. vypoctu jeji vyse potrebuje podklady od pocatku sveho clenstvi a z dalsich duvodu nejake obdobi i pred vstupem do svj.

Druhy kontrolni dotaz je opet jasny – vznik svj se pocita dnem kdy byla postou dorucena KN tretimu vlastniku listina??

Narok poskytnuti podkladu se formuluje samozrejme tak ze pokud svj neco zlikvidovalo zadatel in eventum zada obnovu dotcenych zakonnych podkladu tak aby mely systematicky smysl, komplexni kontrolovatelnou vypovidaci schopnost.

Asi nerozumíte textu psaného s diakritikou. TN již odpověděl. Pokud bylo něco zlikvidováno v souladu s předpisy, tak soud nemůže SVJ uložit obnovu těchto dokladů, pro ukojení touhy nějakého kverulanta.

Haha, specifikujte nalezitosti dle vaseho nazoru „zakonny doklad vyboru svj o likvidaci ucetnicvi, SVJ“. To jsme vsichni moc zvedavi…:-)

Obávám se, že civilní soud by nenařídil ani obnovu skartovaného účetnictví z doby 5–0 let. Kverulant by asi mohl podat podnět k FÚ a v daném případě by SVJ uložilo pokutu. Svého by ale nedosáhl.