podle NOZ pravomoc rozhodovat o vyúčtovávání záloh má shromáždění SVJ.

Vy ovšem máte pocit, že vyúčtovat zálohy – tedy spotřebovat je na něco – můžete bez rozhodnutí shromáždění, jen tak účetní operací.

Já si to nemyslím, důvody jsem psal výše.

Každý ať si rozhodne, jak chce. Já mám za to, že bezpečný postup je provádět to v krocích, které jsem popsal.

Pokud vy si myslíte, že spotřebovávat zálohy bez rozhodnutí shromáždění vlastníků je správný postup, jednáte dle mého v rozporu s NOZ, pokud si myslíte, že platby přijaté předem nejsou zálohou a závazkem vůči vlastníkům, jednáte opět v rozporu s NOZ, který vychází z toho, že vše, co jedna strana dá druhé předem je zálohou.

viz například Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha : Wolters Kluwer, a. s., 2014, s.171. – Podstata zálohy spočívá především ve skutečnosti, že záloha na plnění je poskytována ještě předtím, než nějaký závazkový vztah vznikne.

Protože SVJ může požadovat peníze předem, dříve, než vznikl náklad na správu domu a pozemku a tím i povinnost vlastníka přispět na tento náklad, tak částky co SVJ vybírá jsou zálohami. Ostatně naprosto jasně je tak pojmenovává i příslušné nařízení vlády, co jsem citoval výše.

Je ale skutečně na Vás, jak si to děláte u Vás. Jenom doufejte, že vám nikdo z vašich vlastníků před soudem nevysvětlí, že obcházíte rozhodovací pravomoc shromáždění.

„kdokoliv si může vynásobit částku za opravu svým majetkovým podílem na domě“ – toto je nebezpečný blud a doufejte, že s touto inovativní logikou vždy obstojíte před soudem, já mám za to, že mnohem bezpečnější je konkrétní částku příspěvku daného člena na uskutečněné náklady spočítat, odsouhlasit shromážděním její výši a její vyúčtování oproti zálohám a doručit mu vyúčtování jeho záloh na tento příspěvek obsahující všechny informace.