Zákon 67/2013 na pokračování

Takže abych si to ujasnil. Pro lhůty, doby, a náležitosti co musí vyúčtování obsahovat, aby bylo kontrolovatelné, platí tedy zákon 67/2013 Sb. pro zúčtovací období roku 2013? Tj. doručit vyúčtování nejpozději ve lhůtě 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, včas vyřídit námitky k obsahu vyúčtování, včas doložit náklady za poskytované služby atd. Dík za odpověď.

Ano. Přečtěte si zákon pomalu a přemýšlejte nad každou větou, dejte ji do souvislostí v rámci tohoto zákona a zjistíte, že je tomu tak. To přechodné ustanovení je tam proto, aby zabránilo svévoli ve vyúčtování = vyčíslení za období předcházející účinnosti zákona. Řečeno jinak, celý rok 2013 jsme vytápěli s očekáváním, že bude „vyčísleno“ podle vyhl. 372/2001 Sb. a zákon 67/2013 Sb. svým přechodným ustanovením nám toto očekávání jen potvrzuje. Ve všem ostatním (tj. povinnosti ohledně lhůt, dob, náležitostí) se pokusil zákon nastolit „lepší vymahatelnost práva“ oproti předchozímu období tím, že stanovil pokuty a poplatky za porušení povinnosti. A jak ukázalo bezprostředně navazující období, výše pokut způsobila zděšení, bezprostředně navazující novela vyznívá měkčeji, ale přístup k plnění povinností zachovává, tj. neplníš – zaplatíš. Za obodbí do účinnosti novely je ale zcela legitimní požadovat pokuty a poplatky v souladu s původním zněním zákona.

Takže je to pane Alex jasný. Problém, který zůstává je, jestliže dosud na námitky k vyúčtování a ani žádosti o doložení nákladů SVJ nereaguje, běží pokuta. A ona již běží pomalu dva roky. Jak tedy uplatnit onu pokutu, a donutit tak SVJ k plnění povinností vůči vlastníkovi jednotky, jejíž běh není dosud ukončen? Není přeci možné, aby běžela po věčné časy. S tím si opravdu nevím rady.

Chce to neustále SVJ připomínat nesplněnou povinnost, vyzývat k jejímu splnění. Až vám dojde trpělivost, zažalovat. Potíž je trošku v tom, že najít advokáta, který by se takové věci ujal, je jako hledat jehlu v kupce sena. Na druhou stranu, není příliš co ztratit, když to zkusíte sám – případná prohra přijde podstatně levněji než s advokátem. Když se nad tím zamyslím, tak ta pokuta činí nyní kolem 60 tisíc Kč, ne? K ;-) „synallagmaticitě“ atd. a tvrzením o tom, že se my dva pleteme, odkaz na článek třetího souputníka: http://www.epravo.cz/…4–93332.html a je na vás, komu budete věřit.

Samozřejmě, že se oba pletete. I pan Richard Fetter se plete. Jeho tvrzení je nesprávné, Váš odkaz je bezcenný.

• Richard Fetter napsal: „Dostane-li se poskytovatel (např. s vracením přeplatku vyplývajícího z vyúčtování) nebo příjemce služeb (např. s placením záloh nebo nedoplatku vyplývajícího z vyúčtování) v domě s byty do prodlení s peněžitým plněním podle zákona č. 67/2013 Sb., které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je od 1. 1. 2014 povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení.“

Pan Fetter se mýlí. Zákon říká něco jiného.

• Ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. zní: „Rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů.“

Z uvedeného plyne, že poplatek z prodlení u služeb se nemůže uplatnit kdykoliv po 1.1.2014, jak nesprávně napsal pan Fetter. Může se uplatnit pouze u rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo nejdříve dne 1.1.2014.

Prakticky by se tedy poplatek z prodlení podle původního znění zákona č. 67/2012 Sb. mohl uplatnit nejdříve v dubnu 2015, za zúčtovací období započaté v roce 2014 a skončené nejdříve dne 31.12.2014.

Názor, že by se nějaký poplatek z prodlení uplatnil u vyúčtování roku 2013 – to je fantazie bez reálného podkladu.

lake

Nevím jak ostatní diskutující na toto přech. ustanovení pohlížejí. Já v tomto ustanovení vidím selským rozumem úmysl zákonodárce takto: dodavateli služby proveď rozúčtování a následné vyúčtování (ve smyslu matematických operací účetnictví) za rok 2013 tak, jak jsi jej prováděl dosud a vyúčtování (ve smylu listiny) doruč příjemci služby ve stanovené lhůtě v takovém provedení, aby si mohl zkontrolovat jeho správnost. Pokud tak neučiníš máš smůlu a poneseš sankci.

Pane Juro, co Vy vidíte selským rozumem je bezvýznamné. Rozhodující je jak to upravuje zákon.

Už jsem zde přece citoval celý § 14 zákona č. 67/2013 Sb. . Nároky vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 67/2013 Sb. se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Ohledně vyúčtování se tedy mýlíte. Řádně vyúčtovat období roku 2013 neznamená pouze sestavit vyúčtování a zamknout je do zásuvky. Řádně vyúčtovat zahrnuje i povinnost předložit vyúčtování příjemci služeb.

Tato povinnost poskytovatele služby se váže ke zúčtovacímu období 2013, vznikla se zahájením dodávky služby v roce 2013, a proto se podle dosavadních právních předpisů řídilo i toto vyúčtování. Totéž platí pro vypořádání přeplatků a nedoplatků za období 2013: to také proběhlo ještě podle vyhlášky č. 372/2001 Sb.. A ta žádný poplatek z prodlení neznala.

lake

Aby tomu každý laik práva ještě lépe porozuměl. Takže pane Lake podle stejného právního výkladu se provede vyúčtování a rozúčtování za zúčtovací období r.2015, tj. podle zákona 67/2013 Sb., včetně v něm uvedených sankcí, a zákon 104/2015 Sb. se použije až na zúčtovací období, které započalo v r. 2016 ? Dík za Váš čas. Jura.

„…podle původního znění zákona č. 67/2012 …“

pan Lake ztrácí zrak: ve „Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí“ žádný poplatek z prodlení nefiguruje.

„…Pan Fetter se mýlí. Zákon říká něco jiného…“

Nikoliv – zákon neříká ale ukládá. A ani pan Fetter necituje ale uvádí. Za to pan Lake ztrácí schopnost porozumět česky psanému textu: pan Fetter toliko uvedl cit. „…s peněžitým plněním podle zákona č. 67/2013 Sb., které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je od 1. 1. 2014 povinen …“ z čehož jen blb nebo troll může vyvodit, že tím pan Fetter tím míní vyúčtování-2013. Zamozřejmě, že „…plněním podle zákona č. 67/2013 Sb…“ je plnění plynoucí nejdříve až z vyúčtování-2014 obdržené v r.2015 – jenže o tom není ve větě pana Fettera, nizbla.

Takže to chápu tak, že nemůže li se Lake negativně vymezit např. k cit. „…najít advokáta, který by se takové věci ujal, je jako hledat jehlu v kupce sena…“, pokouší se alespoň svým blátem házet i mimo PortalSVJ.

Takže pane Pube teď jste za blba. Lake původní příspěvek opravil, napsal pro jistotu nový, kde už zákon č. 67/2012 opravil, vám dal pár mínusů a je to. Škoda, že tento pán, který jiným nadává do blbů, idiotů a pod. nikdy nepřizná svou chybu a hraje se na pana neomylného. Nic by se nestalo kdyby přiznal,že se přepsal což se v jeho případě určitě stalo ale on ne on manipuluje s příspěvky, maže a pod.

Za komoušů bylo ale to samé jedině názor strany byl správný.

Všichni se pletou, jen lake je letadlo.

• Jura napsal: „Takže abych si to ujasnil. Pro lhůty, doby, a náležitosti co musí vyúčtování obsahovat, aby bylo kontrolovatelné, platí tedy zákon 67/2013 Sb. pro zúčtovací období roku 2013?“

Pan Alex i pan Jura se pletou. Vykládají nesprávně přechodové ustanovení zákona č. 67/2013 Sb. Toto ustanovení zní:

Platí tedy, že nároky vzniklé před dnem 1.1.2014 se posuzují podle dosavadních právních předpisů (tedy nikoliv podle zákona č. 67/2013 Sb.).

Jakmile bylo v roce 2013 započato s dodávkou služby, vznikl tím nárok dodavateli služby na úhradu záloh a na konečnou úhradu nákladů na službu; vznikl také synallagmatický (vzájemně podmíněný) nárok příjemce služby na vyúčtování a konečné vypořádání za dodávky v roce 2013. Pro vznik t2chto n8rok; bylo bezvýznamné, že lhůta pro vyúčtování a vypořádání měla skončit teprve v následujícím ro­ce.

Z uvedeného plyne, že podle dosavadních právních předpisů je třeba posuzovat jak samotnou dodávku služeb, tak i vše, co na tyto dodávky následně navazovalo až po vzájemné vypořádání. Teprve vypořádáním totiž zanikají veškeré vzájemné nároky. To platí bez ohledu na to, že k tomuto vyúčtování a vypořádání služby došlo teprve v průběhu roku 2014.

Náležitosti vyúčtování a lhůty se tedy řídily dosavadní právní úpravou. Totéž platí i pro případný poplatek z prodlení: při porušení povinností, které se vážou ke zúčtovavímu období 2013, nevznikl nárok na poplatek z prodlení ani poskytovateli služby, ani příjemci služby.

lake

Lake napsal: Náležitosti vyúčtování a lhůty se tedy řídí dosavadní právní úpravou. Pátral jsem jaké náležitosti musí mít vyúčtování a lhůty s ním spojené v právních předpisech pro SVJ (ZOVB). Nic jsem však nenašel. Tak jak to tedy bude, když se podle dosavadní právní úpravy tyto náležitosti a lhůty nemají podle čeho řídit? Jura.

„neplníš – zaplatíš“

SVJ je v prodlení. Napište, kdo komu zaplatí. Všichni vlastníci si sami sobě zaplatí pokutu. Ovšem pozor, pokuta se hradí ve stejné výši na jednotku, zatím zde nikdo neuvedl, zda si ji vlastníci mezi sebou rozpočtou ve stejné výši na jednotku, tj. každý si zaplatí pokutu sám sobě + daň

• režii spojenou s pokutováním, a nebo se pokuta přepočte podle

Tohle je typický přístup českého státu. Místo aby vyškolil účetní, správce, právníky a nakonec i vlatníky bytů v bytovém právu, zavede pokutování, které ovšem pokutované SVJ uhradí z prostředků vlastníků jednotek.

Jinými slovy, stát zavedl pokutování jednostranné: Prodlení vlastníka jednotky → vlastník jednotky si připlatí. V pořádku. Prodlení SVJ → vlastník jednotky si připlatí. V pořádku?

„…SVJ je v prodlení. Napište, kdo komu zaplatí. Všichni vlastníci si sami sobě zaplatí pokutu…“

Nikoliv. Jeli SVJ v prodlení, je v prodlení ve vztahu poskytovatel – příjemce služeb. Vlastníci neplatí pokuty sami sobě. Platí je SVJ. Nárok dle §13 zák.67/2013 je zhojením újmy vzniklé jedné straně a „synallagmaticky“ (fuj to jsou ale slova :))) škodou na straně druhé.

Asi se ptáte jak SVJ „škody“ uhradí. Nu SVJ je uhradí ze svých příjmů (máli nějaké), nebo si „půjčí“ z příspěvků na správu, které spravuje pro vlastníky – členy SVJ, nebo si „vezme“ překlenovací úvěr od nějakého finančního kejklíře.

Asi se ptáte kdo SVJ „škody“ uhradí. Nu SVJ zastupuje výbor, zvolený vlastníky. A to jsou právě ty osoby, které SVJ způsobily škodu „nesprávným postupem“ (či jen „drzým ignorant/furiant-stvím“). Výbor se tedy „chytne za nos“, přijme společnou odpovědnost, a podělí se o výši škody v poměru svých nestejně vysokých měsíčních odměn. Jakmile přijde jejich úhrada na účet SVJ – hotovo, fertig.

Asi se ptáte kdo SVJ „donutí“ ke správnému postupu. Jsou dvě možnosti.

• SVJ dostává příkazy od vlastníků – tedy od shromáždění. Pokud osoby ve výboru nesplní uhradit škodnou událost dobrovolně a bez zbytečného prodlení, bude jim (výboru SVJ) uloženo usnesením spoluvlastníků vymáhat škodu na odpovědných osobách – je na vlastnících aby osoby odpovědné za škodu z výboru vydefenestrovaly a škodu JIMI způsobenou po nich právně vymáhali (§159 NOZ) osoby do výboru nově dosazené.
• v případě že, spoluvlastníky vůbec nezajímá „škodu“ kdo způsobil, nebo vůbec nechápou náhradu kterou musí SVJ uhradit dle §13 ZoSL jako „škodu“ způsobenou dle §159 NOZ, nebo prostě ve věci jen NIC neudělají, podělí se „tiše“ o škodu sami z bezpochyby „nafouknutého fondu oprav“ a který SVJ pravděpodobně nikomu nevyúčtovává a v takových SVJ je i zajištěno aby se jednotlivý vlastník nedostal k účetním záznamům (natož aby jim rozuměl)

„…Prodlení vlastníka jednotky → vlastník jednotky si připlatí. V pořádku. „
“…Prodlení SVJ → vlastník jednotky si připlatí. V pořádku?…“

Nikoli „v pořádku“. Z výše uvedeného jste jistě seznal, že že Vaše úvaha je chybná.