- Jura napsal: „Takže abych si to ujasnil. Pro lhůty, doby, a náležitosti co musí vyúčtování obsahovat, aby bylo kontrolovatelné, platí tedy zákon 67/2013 Sb. pro zúčtovací období roku 2013?“
Pan Alex i pan Jura se pletou. Vykládají nesprávně přechodové ustanovení zákona č. 67/2013 Sb. Toto ustanovení zní:
| 67/2013 Sb. § 14 (1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. |
Platí tedy, že nároky vzniklé před dnem 1.1.2014 se posuzují podle dosavadních právních předpisů (tedy nikoliv podle zákona č. 67/2013 Sb.).
Jakmile bylo v roce 2013 započato s dodávkou služby, vznikl tím nárok dodavateli služby na úhradu záloh a na konečnou úhradu nákladů na službu; vznikl také synallagmatický (vzájemně podmíněný) nárok příjemce služby na vyúčtování a konečné vypořádání za dodávky v roce 2013. Pro vznik t2chto n8rok; bylo bezvýznamné, že lhůta pro vyúčtování a vypořádání měla skončit teprve v následujícím roce.
Z uvedeného plyne, že podle dosavadních právních předpisů je třeba posuzovat jak samotnou dodávku služeb, tak i vše, co na tyto dodávky následně navazovalo až po vzájemné vypořádání. Teprve vypořádáním totiž zanikají veškeré vzájemné nároky. To platí bez ohledu na to, že k tomuto vyúčtování a vypořádání služby došlo teprve v průběhu roku 2014.
Náležitosti vyúčtování a lhůty se tedy řídily dosavadní právní úpravou. Totéž platí i pro případný poplatek z prodlení: při porušení povinností, které se vážou ke zúčtovavímu období 2013, nevznikl nárok na poplatek z prodlení ani poskytovateli služby, ani příjemci služby.
lake
Poslední komentáře