zák.č. 104/2015 Sb - § 6 účtování tepla

Metodický pokyn MMR:

http://mmr.cz/…_2015-Sb.pdf

Doporučuji si prostudovat stránku č.5 s nadpisem

K § 3-Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce,kde se mj. píše:

POZOR-výši spotřební složky určí vždy poskytovatel služeb

Spotřební složka vychází z míry indikované spotřeby tepla na vytápění.

Vy si neustále si pletete rozúčtování nákladů na přípravu společné teplé vody(§ 6 odst.4.-30% ZS/70 % SS) s rozúčtováním nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce!

JaVa

Oprava překlepu.Ve větě začínající slovem POZOR-výši spotřební složky,patří místo slova „spotřební“,slovo „základní“.Omlouvám se všem za uvedení v omyl.

Metodický pokyn MMR:

http://mmr.cz/…_2015-Sb.pdf

Doporučuji si prostudovat stránku č.5 s nadpisem

K § 3-Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce,kde se mj. píše:

POZOR-výši základní složky určí vždy poskytovatel služeb

Spotřební složka vychází z míry indikované spotřeby tepla na vytápění.

Vy si neustále si pletete rozúčtování nákladů na přípravu společné teplé vody(§ 6 odst.4.-30% ZS/70 % SS) s rozúčtováním nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce!

JaVa

Já si nic nepletu. Souhlasím s tím, že určí poskytovatel, vždyť jsem to sám uváděl. Otázkou je, zda musí určit jedině shromáždění, nebo může určit sám statutární orgán. Více k tomu http://www.portalsvj.cz/…tovani-tepla#…

To je také z MMR k § 1180 o službách.

https://www.nemovitostprofi.cz/…yn76gECBhqo/?…

JaVa

K článku se nedostanu, protože je jen pro registrované.

Zkuste http://www.google.cz/url…

Vlastíku ty si hňup. Ten odkaz změruje na verzi zkrácenou na dva odstavce.

Vlastíku běž do pr…

Úprava služeb podle NOZ a nového zákona o službách ve srovnání se stávající úpravou 6.6.2013, JUDr. Pavla Schödelbauerová, MMR ČR, Zdroj: Verlag Dashöfer

Podle § 1208 písm. e) nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) účinného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ) rozhoduje o schválení druhu služeb, výši záloh na jejich úhradu a způsobu rozúčtování služeb shromáždění nadpoloviční většinou hlasů vlastníků přítomných na shromáždění. Ve stanovách je však možné určit většinu jinou.

Způsobilost shromáždění k jednání a usnášení (usnášeníschopnost v NOZ) je koncipována na obvyklém základě, tj. vyžaduje se účast vlastníků jednotek, kteří mají nadpoloviční většinu hlasů podle podílů. Při hlasování rozhoduje velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu, jde o požadavek přítomnosti takového počtu vlastníků jednotek, kteří mají nadpoloviční většinu hlasů (nikoliv o požadavek přítomnosti nadpolovičního počtu vlastníků jednotek jako osob).

K přijetí usnesení shromáždění se požaduje souhlas nadpoloviční většiny hlasů (nikoliv nadpoloviční většiny vlastníků jednotek jako osob) přítomných na schůzi shromáždění, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Pokud tedy stanovy nestanoví vyšší kvorum, postačí přijetí usnesení ve většině případů minimálně vyšší než čtvrtinová většina hlasů vlastníků podle jejich podílů.

V § 1181 NOZ je stanovena povinnost vlastníka jednotky platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a rovněž jeho právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Současně se stanoví, že pokud není určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

Nová právní úprava

Pokud se rozhodování týká schvalování druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky, platí toto rozhodování pouze v případě, že není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Dne 28. 2. 2013 byl prezidentem podepsán zákon o službách spojených s užíváním bytů (v době uzávěrky časopisu zákon čekal na podpis premiéra). Tato úprava byla připravena vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje právní předpis, který by zastřešil úpravu služeb spojených s užíváním bytu pro všechny typy bydlení (nájemní, družstevní a vlastnické), stanovil obecná pravidla rozúčtování a upravil práva a povinnosti stran, postupy a lhůty pro rozúčtování a vypořádání nákladů na služby. Přijatý zákon vychází a akcentuje vůli stran, tak jak je obvyklé v soukromém právu. Jedná se o předpis speciální ve vztahu k obecné úpravě služeb obsažené v NOZ ustanoveních o nájmu bytu a bytovém spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu má tento zvláštní zákon přednost před úpravou obecnou.

Nahoru Hlavní principy zákona Zákon upravuje výčet základních služeb spojených s bydlením, způsob poskytování záloh na služby a změny záloh v průběhu roku, rozúčtování nákladů na plnění, postup a lhůty při vyúčtování přeplatků a nedoplatků a způsob nahlížení do podkladů pro vyúčtování.

Hlavním principem zákona je především dispozitivnost úpravy. Je upřednostněna dohoda stran a navržen náhradní způsob řešení, pokud k dohodě nedojde. Znamená to, že ve všech případech s výjimkou úpravy lhůt pro vyúčtování, zaslání námitek a vypořádání nedoplatků či přeplatků a dále úpravy sankcí se poskytovatel služeb s příjemcem může dohodnout na všech otázkách souvisejících s poskytováním služeb (způsobem stanoveným zákonem) a pokud k dohodě nedojde, řeší jednotlivé otázky zákon náhradním způsobem.

Nahoru Příjemce služeb Příjemcem služeb je v případě vlastnictví bytů vlastník a v případě bytu pronajatého pak nájemce. Pokud pronajímá byt vlastník jednotky, je ve vztahu ke společenství příjemce služby vlastník a společenství stanoví pravidla rozúčtování, záloh apod. Pokud je nestavící bude platit zákonná úprava přijatá v novém zákoně. Ve vztahu vlastník a nájemce je příjemcem služeb nájemce a pravidla pro rozúčtování, stanovení záloh apod. stanoví vlastník jednotky nebo vyplývají z nové zákonné úpravy. Není vyloučeno, aby pravidla byla odlišná pro vlastníka jednotky a nájemce. Služby jsou vždy placeny za osobu vlastníka a pokud je uzavřena nájemní smlouva za osobu nájemce, a to v případě, že byt je užíván i v případě, že užíván není. Právní titul k užívání zakládá totiž nejen práva, ale i povinnosti, z nichž jednou je placení služeb, které jsou vždy připraveny k odběru.

Základní služby

Výčet základních služeb (jejich rozsah) spojených s bydlením je pouze výčtem demonstrativním, neboť se předpokládá, že při užívání bytu, popř. nebytového prostoru, mohou být dohodnuta mezi smluvními stranami ještě plnění další. V případě domu rozděleného na jednotky rozhoduje o rozsahu služeb shromáždění společenství.

Za základní poskytované služby se považuje: dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

Poskytovatel služeb je oprávněn požadovat na příjemci služeb zálohy na úhradu nákladů za služby poskytované s užíváním bytu. Stanovení výše záloh a forma jejich placení je zásadně na dohodě mezi poskytovatelem a příjemcem služeb, popřípadě rozhodnutí družstva nebo společenství.

Nahoru Náhradní postup pro účtování záloh Dále je v ustanovení uveden postup pro účtování záloh v případě, že k dohodě nedojde následujícím způsobem:

Poskytovatel plnění účtuje příjemci měsíční zálohy za jednotlivá plnění jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na plnění z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, nebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku, jestliže některá plnění v uplynulém období nebyla placena nebo poskytována.

Zvláštní úprava je u pitné vody, kde se měsíční zálohy pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody vynásobené cenami sjednanými podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen.

Dále se upravuje postup při určení záloh, kde je jednoznačně vymezené časové období pro počátek realizace nové výše zálohy. Současně je požadováno, aby v písemném oznámení nové výše zálohy byla změna odůvodněna. Pokud odůvodnění v oznámení chybí, ke zvýšení zálohy nedojde.

Nahoru Náhradní postup pro rozúčtování nákladů na plnění Náhradní postup pro rozúčtování nákladů na plnění, pokud nedojde k rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, je stanoven takto:

dodávka pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizacemi se rozúčtuje podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování, pokud není dům osazen vodoměrem, použijí se směrná čísla roční spotřeby vody stanovená v příloze k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích,

provoz komínové techniky se rozúčtuje podle počtu využívaných vyústění do komínů v bytě,

užívání výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz tekutých odpadů a čištění nepropustných jímek, zajištění rozhlasového a televizního signálu, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další plnění sjednaná mezi poskytovatelem plnění a příjemcem plnění, se rozúčtují podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování,

náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.

Základem způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je opět dohoda mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb. U společenství je třeba dohoda všech vlastníků jednotek. V tomto případě byla zvolena přísnější kritéria pro uzavření dohody s ohledem na skutečnost, že problematika rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody již dnes v praxi způsobuje konfliktní situace ve vztazích smluvních stran. Nedojde-li k dohodě, uplatní se v tomto případě zvláštní právní předpis (vyhláška č. 372/2001 Sb.).

Vyúčtování skutečných nákladů

Skutečná výše nákladů záloh za jednotlivé služby se vyúčtuje vždy za zúčtovací období, zpravidla za kalendářní rok, a to nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Lhůta pro finanční vyrovnání (přeplatků nebo nedoplatků) je věcí dohody smluvních stran, avšak nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Poskytovatel služeb je povinen doložit, na žádost příjemce, náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh a provedení vyúčtování. Žádost příjemce musí mít písemnou formu. Pokud bude příjemce služeb vyžadovat kopie podkladů, musí mu poskytovatel služeb umožnit jejich pořízení. Pořízení kopií podkladů bude samozřejmě na náklad žadatele. Příjemce služeb není povinen provést úhradu v rámci vyrovnání, před vyřízením uplatněných námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování. Lhůta uvedená pro finanční vyrovnání však musí být dodržena.

Zákon rovněž umožňuje sloučit částku nájemného a částku za služby do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají. Písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci. U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat. Paušální platba je tak určena především pro krátkodobé nájmy.

Sankce při neplnění povinností

Závěrem zákon stanoví sankce při neplnění povinností, a to jak pro pronajímatele, tak i pro nájemce. Jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinností v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany. Tyto sankce platí pro tzv. nepeněžitá plnění.

Pro peněžitá plnění se upravuje poplatek z prodlení ve výši tak, že pokud se poskytovatel nebo příjemce služeb dostane do prodlení s peněžitým plněním, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení ve výši 1 promile za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu.

Srovnání s dosavadní právní úpravou

Jak je uvedeno výše, ZOVB nemá výslovné ustanovení, které by určovalo povinnost vlastníka jednotky platit zálohy na služby. ZOVB pouze v ustanovení § 15 stanoví, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). Paragraf 15 odst. 2 ZOVB obsahuje pravidlo, že vlastníci jednotek skládají předem určené finanční prostředky jako zálohu k účelu uvedenému v prvém odstavci § 15 ZOVB. Upravuje, jakým způsobem si určí vlastníci jednotek výši záloh, kdo jim sdělí výši částky a den její splatnosti. Z výše uvedené dikce plyne, že je používán pouze a výlučně pojem úhrady nákladů spojených se správou domu a pozemku, přičemž správa domu je definována v § 9 odst. 1 ZOVB jako „věci spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu“. Definice navazuje na poslání a úkoly společenství vlastníků jednotek jako právnické osoby způsobilé vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou domu.

Podle § 9a odst. 1 písm. a) ZOVB patří mezi oprávnění společenství vlastníků jednotek uzavírat smlouvy k zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek. Na právní úpravě podle ZOVB je proto kritizováno, že služby nejsou výslovně zákonem zahrnovány pod pojem „nákladů spojených se správou domu a pozemku“ a v ZOVB vlastně není výslovně stanoveno, co se rozumí službami.

Rozúčtování služeb je předmětem rozhodování společenství vlastníků jednotek ve smyslu § 9 odst. 4, podle kterého je k rozhodnutí o rozúčtování služeb zapotřebí tříčtvrtinové většiny hlasů vlastníků přítomných na shromáždění. Další úprava není v ZOVB obsažena.

Vzorové stanovy

Podrobnější úprava týkající se otázky vyúčtování, záloh a úhrady služeb je pak řešena ve Vzorových stanovách tvořících přílohu k nařízení vlády č. 371/2004 Sb. V článku XIV, odst. 1, písm. e), se stanoví, že člen společenství má práva vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v příslušných ustanoveních ZOVB a vzorových stanov a má mimo jiné zejména právo obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků. Zároveň je stanovena povinnost hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování (článek XIV, odst. 2, písm. c). Zálohy na úhradu za služby jsou členové společenství podle čl. XVII odst. 1 povinni platit na účet společenství, pokud nerozhodne shromáždění o placení na účet správce. Shromáždění rozhoduje o výši záloh, pokud není rozhodování v této věci usnesením shromáždění svěřeno výboru nebo pověřenému vlastníkovi (čl. VII odst. 3 písm. f)).

Uvedená ustanovení konkretizují postup v případě služeb týkajících se všech jednotek. Jedná se o jediné ustanovení k vymezení povinnosti vlastníka jednotky platit zálohy, a to zálohy na úhradu jednotlivých služeb. Zároveň je vlastník jednotky oprávněn obdržet vyúčtování těchto záloh a vrácení případných přeplatků. V případě nedoplatků na úhradách za služby je takto stanovena povinnost vlastníka jednotky hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Pokud jde o termíny vyúčtování záloh, byla konkrétní ustanovení opět vtělena do vzorových stanov, jež jsou přílohou nařízení vlády č. 371/2004 Sb. Článek XVII odst. 2 řeší vyúčtování záloh na úhradu za služby, kompetence k provádění tohoto vyúčtování, jakož i termíny zúčtování a termíny splatnosti nedoplatků či přeplatků. Podle tohoto článku provádí výbor společenství vyúčtování záloh 1 × za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok. Vyúčtování se provádí nejpozději do čtyř kalendářních měsíců po skončení kalendářního roku, a to v souladu se stanoveným způsobem vyúčtování. Článek XVII, odst. 2 určuje lhůtu pro vrácení přeplatku nebo zaplacení nedoplatku, které vyplynou z vyúčtování, a to tak, že tyto jsou splatné do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.

Článek VII, odst. 3, písm. g) řeší pravomoci společenství – shromáždění společenství rozhodovat o výši záloh na úhradu za služby, pokud není rozhodování v této věci usnesením shromáždění svěřeno výboru nebo pověřenému vlastníkovi. Článek VII, odst. 3, písm.

8. vzorových stanov určuje oprávnění shromáždění rozhodovat o způsobu

JaVa

Může někdo znalý vysvětlit co znamená služba zajištění rozhlasového a televizního signálu? Co to je za služba a jak probíhá prakticky.

Nejprve se zkuste podívat, co máte o rozvodech telekomunikace a STA ve vašem prohlášení vlastníka a stanovách.

V zákoně 127/2005 Sb., ČÁST PRVNÍ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE HLAVA I

V § 2 písm. o) se píše že veřejně dostupnou službou elektronických komunikací je služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,

Zákon o elektronických komunikacích 127/2005 Sb.,

§ 104 odst.16 –

Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru

a)- příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,

b)- zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

JaVa

veřejná služba elektronických komunikací … které to jsou stanice ?

Ja tomu rozumím že jsou to pouze stanice CT.

Někdo si mysli ze je to jsou všechny multiplexy

http://www.digitalnitelevize.cz/…publice.html

U nas mame kabelovku … STA pouzivaji 3 lide … kvůli nim mi nepripada vhodne investovat dalších cca 20.000,– Kc za pripojeni dalších multiplexu z prostredku SVJ, když si muzou zaplatit v nejhorsim pripade zaplatit něco u UPC

Vlastník domu … je povinen umožnit … no SVJ ten dům nevlastni … takze je dana moznost lidove tvorivosti

Je sice pravda,že SVJ dům nevlastní,ale je ze zákona 89/2012 Sb., § 1190

Osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

JaVa

Nemam rozpor … jenom mi osobne vadi ze …

v § 104 odst.16 – není uvedeno

Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru nebo SVJ či pověřený správce je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru

Povinnost dle § 104 odst.16 je dana pouze vlastnikum coz dle mého vykladu urcite SVJ jako pravnicka osoba urcite není.

a v SVJ jsou pouze vlastnici .. nikoliv uzivatele.

Osobne tedy rikam … mate-li problém předneste to na shromazdeni a necham o tom hlasovat ci iniciujte zmenu dotyčného zákona.

Podrobně na stránkách Českého telekomunikačního úřadu: http://www.ctu.cz/…astnika-domu

SVJ není vlastník domu.

Já vám rozumím, ale co je tedy ta služba? V čem spočívá? Pokud je v domě zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu sítě, tak to patří buď nějaké firmě a té vlastník za pripojení platí. Nebo rozvody patří vlasatníkům, pokud se týká společné antény. Tak co je tedy ta služba? Kdo jí poskytuje a komu? Nějak tomu nerozumím.

Společnými částmi domu jsou dle z.č. 366/2013 Sb.,

§ 6 písm.h)- systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu,

PODROBNOSTI O ČINNOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE SPRÁVY DOMU A POZEMKU Činnosti týkající se správy domu a pozemku

§ 7

Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména

1. provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také všech technických zařízení domu, jako společných částí, dále společných částí vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství vlastníků jednotek nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady,
2. revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií včetně tepla, teplé vody, pitné vody a telekomunikačních zařízení, a jiných společných zařízení podle technického vybavení domu,

Pokud máte v prohlášení vlastníka mezi společnými částmi STA,včetně rozvodů do bytových jednotek až k účastnickým zásuvkám,je povinností právnické osoby SVJ(která je ze zákona odpovědná za správu domu a pozemku),toto zařízení udržovat v provozu schopném stavu i v případě přechodu pozemního vysílání z analogu na digitální.To ,že je v domě několik dalších poskytovatelů televizního příjmu kabelem nic na věci neřeší.Aby se SVJ zbavilo povinnosti udržovat STA, museli by jste za souhlasu všech vlastníků jednotek –100%-,nejprve změnit prohlášení vlastníka!

JaVa

JaVa, všechno co píšte je zcela jistě pravda, ale můj dotaz zůstal nezodpovězený. SVJ má povinnost udržovat rozvody v provozuschopném stavu stejně jako cokoliv jiného. Vlastníci na to vše přispívají, stejně jako na cokoliv jiného. Jak to souvisí s poskytováním služby zajištění rozhlasového a televizního signálu? Co to je za služba a jak probíhá prakticky. Já se neptám na správu rozvodů, ani na jejich revize a údržbu, já se ptám na poskytování služby zajištění rozhlasového a televizního signálu. Co to je za služba, jak vypadá a jak se v svj, jak jí svj vlastníkům poskytuje?

Sluzbou je prijem verejnopravni televize a rozhlasu tj CT a Ceskeho rozhlasu

Vlastník domu je podle § 104 odst. 15 zákona o elektronických komunikacích povinen umožnit (nikoliv zajistit, zřídit a udržovat) uživateli bytu příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Předmětná povinnost vlastníka se vztahuje pouze k umožnění příjmu programů prvotně šířených, nikoliv k umožnění příjmu vysílání převzatého, např. vysílání v televizním kabelovém rozvodu (dále jen TKR).

Pane Huberte, vlastníkem domu jsou vlastníci jednotek. SVJ není vlastníkem domu. Vlastníci přece nebudou sami sobě příjem poskytovat jako službu a ještě k tomu za úplatu. Nezbývá mi než konstatovat, že v té vyhlášce o službách nebo co to je, je nesmysl.

… služba jako každá jiná, SVJ podepíše s kabelovkou smlouvu např. na příjem základních programů (ČT1 … Nova) v ceně dle počtu přípojek (zájemců). Kabelovka nám poskytuje „kolektivní slevu“ jinak by to nemělo smysl… Nad tento rámec si vlastníci platí sami(HD,sport,fil­mové a také internet). Ti co nechtějí nic, nic neplatí.

svj podepíše s kabelovkou smlouvu..... Ale takovovu službu přece neposkytuje svj,ale kabelovka. S tím svj nemá vůbec nic společného. To pak není služba, ale obchodní vztah mezi kabelovkou a konkrétním vlastníkem. Já se ptám na službu, služba zajištění rozhlasového a televizního signálu, kterou poskytuje vlastníkům svj. Co to je za službá, jak vypadá? Co to má znamenat?

VN buďte konkrétnější, co vás trápí. Je vytření chodby za souseda službou ? Má to základ sloužit/služka ?

no s topením (pokud SVJ neprovozuje vlastní kotelnu) či dodávkou vody také nemá SVJ zdánlivě nic „společného“. Prostě SVJ je tím mezičlánkem, některé věci je třeba hodnotit s nadhledem. My (výbor) jsme také při vzniku SVJ mohli říci trhněte si nohou, s kabelovkou si udělejte smlouvu každý sám, SVJ do toho nic není (ale bylo by to poněkud nefér zejména vůči starším lidem a jak jsem zmínil kabelovka při kolektivní smlouvě poskytla slevu … Taktéž při rekonstrukci domu jsme po dohadech nechali natáhnout nové kabely včetně optiky(tu kabelovka zaplatila sama) do každého bytu i když ne všichni TV signál (internet) odebírají – je to spíš krok do budoucna. Pokud hledáte dogmaticky poskytnutí služby pak asi by bylo dobré připomenout že dříve byla v byt.domech běžně STA, takže to by byla typická služba ohledně zajištění RTV, pote co to převzaly kabelovky je to již poněkud matoucí… Ještě dodám, že stejně tak zajišťujeme v období mezi revizemi nad rámec „povinností“ pravidelné prohlídky plyn. spotřebičů … vše formou služby – vlastníky to vyjde levněji( platí ten, koho se o týká), ale hlavně je jistota že se tomu někdo věnuje. Možná budete namítat, že to vše odporuje zákonům, ale „vem to nešť“, myslím že to ustojíme :-)

V souladu s tím, co jsem tu opakovaně uváděl je v článku z MMR uvedeno:

„Nová právní úprava
Pokud se rozhodování týká schvalování druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky, platí toto rozhodování pouze v případě, že není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.“

Tím zvláštním právním předpisem je zákon o službách č. 67/2013, konkrétně § 6 odst. 2 a vyhláška č. 269/2015, které podrobně upravují rozúčtování služby vytápění a mají přednost před úpravou v NOZ, což potvrzuje i v článku uvedené:

„Jedná se o předpis speciální ve vztahu k obecné úpravě služeb obsažené v NOZ ustanoveních o nájmu bytu a bytovém spoluvlastnictví. Z tohoto důvodu má tento zvláštní zákon přednost před úpravou obecnou.“

Také je tam napsáno,že:

Základem způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je opět dohoda mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb.

JaVa

Jenže vám ušlo, že to platilo před r. 2016. Článek byl psán v r. 2013 a není v něm logicky promítnuta změna Zákona o službách platná od r. 2016. Stačí, když se podíváte na § 6 zákona o službách v platnosti před r. 2016 a porovnáte s § 6 zákona službách platným od r. 2016.

Zatímco stará úpráva uvedeného § 6 zákona o službách před r. 2016 umožňovala dohodu o rozúčtování dodávky tepla, v nové úpravě od r. 2016 už dohoda v případě instalovaných měřičů možná není, protože platí povinně úprava § 6 odst. 2.

Ano, ale zakladatelka vlákna zpochybňuje okolnosti změny poměru základní a spotřební složky. A v tomto případě, jak jsem zde psala již dvakrát a jak mínusovači vymínusovali, je zapotřebí se řídit ustanovením § 3 vyhlášky č. 269/2015 Sb., tj:

Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce

(1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb. 

Kdo je poskytovatelem služeb definuje § 2 odst. a) zák.č. 104/2015 Sb., viz můj příspěvek výše. Radši to napíšu znova – poskytovatelem služeb je s pravděpodobností hraničící s jistotou SVJ, přesnou informaci zná paní Anežka, a pokud je poskytovatelem služby SVJ, tak rozhodnutí o způsobu rozúčtování služeb, tj. o rozdělení spotřební a základní složky, je v kompetenci shromáždění, tzn. uplatní se ustanovení § 1208 NOZ.

O tom, že je poskytovatelem SVJ není sporu. Není sporu ani o tom, že SVJ určí podle vyhlášky poměr základní a spotřební složky. Otázkou je, zda může určit jedině shromáždění, nebo také sám statutární orgán. Není jistý váš výklad, že musí určit shromáždění podle § 1208 NOZ. To proto, protože § 1208/e se vztahuje na služby s vyjímkou služeb podle zvláštního předpisu (zákona o službách), což je služba vytápění, o tom jsem psal už opakovaně. Psal jsem i o tom, že podle DZ a metodického pokynu MMF k vyhlášce č. 269/2015 Sb. „by se měl použít nižší procentní podíl základní složky u objektů, které prošly kompletní revitalizací, dále v případech použití denostupňové metody měření a tam, kde jsou použity kalorimetry. Toto ponížení nelze doporučit pro objekty, na kterých nedošlo k žádným úpravám, které se týkají zlepšení tepelně izolačních vlastností objektů.“

O čem má tedy shromáždění rozhodovat, když by mělo postupovat dle uvedeného? A předseda tak postupoval a určil podle uvedeného poměr mezi ZS a SS. Nepochybně mohl vlastníky o způsobu povinného rozúčtování vycházejícího od 1.1.2016 z no­velizovaného zákona o službách informovat předem. Je ale možné nepostupovat od 1.1.2016 podle povinného rozúčtování daného zákonem o službách jenom proto, že vlastníci nebyli informování o novelizovaném zákonu o službách?

Předseda není bůh. Předseda je funkcionář. Metodický pokyn není právní předpis. Je to vodítko, které si nečiní ambice odpovědět na všechny nahodilosti konkrétní situace. Nevím, odkud dovozujete, že § 1208 odst. e) se vztahuje na služby s výjimkou služeb podle zvláštního předpisu. Můžete uvést zdroj? § 1208 NOZ uvádí: Do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky, zákon č. 67/2013 Sb. v § 6 odst. 2) uvádí sice jen vágní konstatování …rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební, ale odst. 1) téhož § nepřehlédnutelně naznačuje, jak o jak citlivé téma a rozhodování se jedná. Souhlasím s vámi, že postup podle odst. 1) v dané situaci použít nelze, ale současně nevidím důvod, proč o zcela konkrétní podmínce vyúčtování podle odst. 2), tj. určení poměru základní a spotřební složky, by měl rozhodnout funkcionář. Takové rozhodnutí svědčí spíše o jeho „neprozíravosti“ než o osvícenosti. Při bydlení v bytovém domě vzniká řada třecích ploch, teplo je momentálně v našich podmínkách jednou z nejdražších komodit, samotná problematika měření tepla, rozúčtování a vyúčtování jeho spotřeby je dlouhodobým tématem výměn názorů – laiků i odborníků. Přístup, který obhajujete, vede ke „zdrsnění“ třecích ploch. Já tvrdím, že tam, kde je možnost demokraticky rozhodnout není důvod volit totalitní přístup a že takový je (= nutně v demokratické zemi musí být) záměr zákonodárce.

Píšete, že metodický pokyn není právní předpis. Přehlédla jste ovšem, že jsem nepsal jen o metodickém pokynu, ale i o DZ. V závěru pak píšete o tom, jaký má podle vás záměr zákonodárce. Jestli o tom nevíte, tak záměr zákonodárce bývá popsán v DZ, na kterou jsem odkazoval.

Tak jak se v DZ popisuje v jakých případech má být použit snížený poměr mezi ZS a SS, tak se tam také popisuje, že redukční koeficienty nestanovuje samotný zákon, ale zpravidla je určuje firma provádějící vyúčtování pomocí výpočtů zohledňujícíh tepelné ztráty jednotlivých bytů. To byste mohla také tvrdit, že protože koeficinty nestanoví zákon, tak musí o nich rozhodnout vlastníci na shromáždění, sjejně jako o poměru mezi ZS a SS, jinak půjde o totalitní přístup. Jejich stanovení by se mělo ponechat na odbornících, nikoli na laicích vlastnících.

1. DZ ale také není právní předpis.

2. Jste to trošku popletl. Pokud ne, zveřejněte link na DZ, která uvádí to, co jste napsal. DZ, kterou mám k dispozici, je zde a pokud obsahuje to, čím argumentujete, musím přiznat, že mám vlčí mlhu.

3. Dokud nebude jasné, odkud jste čerpal argumentaci z údajné DZ, je zbytečný další komentář k filipice ZS:SS + koeficienty.

4. Předseda není nejenom bůh, ale obvykle ani odborník na rozúčtování. Kdyby byl, rozúčtuje a vyúčtuje sám (a nechá si to zaplatit).

Děkuji pane René, za našeho pracovního působení pořádek byl. Ale resumé: na shromáždění ve 4/2014 jsme si odsouhlasili instalaci indikátorů tepla a poměr rozúčtování 40%:60%.V 03/2015 jsme na shromáždění odsouhlasili smlouvu s firmou na odečet výše uvedeným způsobem. Na shromáždění 05/2015, výbor potřeboval odsouhlasit změnu v účtování služeb za výtah a odpad,proto shromáždění svolal(!!) k dotazu na novou vyhlášku o rozúčtování tepla, předseda výboru odpověděl, že nás se to netýká, protože se svými poměry vejdeme do nařízení 30% až 50%.Pak se v říjnu 2015 ozval správce a chtěl změnu a výbor ji 8.12. odsouhlasil sám (30%:70%) s platností od 1.1.2016. Tedy rozhodl o změně před skončením účtovacího období.Teď se ukazuje, že firma, která rozúčtování provádí, to již provedla bez dodatku ke smlouvě (rok 2016 rozúčtovává 30%:70%) a protože se jí to nechce předělávat, tak se obrátila na správce a ten na výbor a výbor "to sežral nebo posvětil, jak chcete!) Výbor nemůže rozhodovat sám bez shromáždění ve věcech, o který rozhodlo shromáždění a již vůbec ne se zpětnou platností.Všude se psalo, že změna nastane až po konci zúčtovacího období či obecně prvním dnem měsíce následujícího. Jen ty dnešní právní předpisy jsou psané horkou jehlou a lhůty neupravují.Pro náš případ pane René je nemá ani z.č.109/2015 ani vyhl. č. 269/2015 – ty upravují případy, když … není stanovena instalace stanovených měřidel. Co tedy, jestli měřidla nastavená jsou? Jaké lhůty v případě změny platí? U nás hrozí, že za rok 2016 bude napadené vyúčtování služeb, které možná skončí u soudu, protože lidi hlavně štve postup výboru – styl o nás bez nás – a tím se naruší celý systém výplaty přeplatků a nedoplatků.Já o teď již i ostatní vlastníci hledáme argumenty,abychom výboru vysvětlili, že takto nemůže postupovat, musíme to odsouhlasit s vysvětlením,proč máme platit jinak a pak to bude nebo nebude platit pro r. 2017. My jsme vyhl. 269/2015 neporušili, vejdeme se do rozpětí 30% až 50%.Nejsme stádo ovcí, abychom platili něco, co nikdo neumí vysvětlit a změnu žádná vyhláška ani zákon kogentně nenařizuje.

Já míním, že by stačilo výbor upozornit, že dělá chybu a že za ni draze zaplatí. A počkat.

Klasicky pak podat reklamaci na vadné vyúčtování. Nedávno jsem zde uvedl že nejprve musíte získat ŘÁDNÉ vyúčtování a řádné je takové, mající všechny náležitosti (heslo: Fiala). Váš výbor vyúčtování nepočítá ani nevystavuje; čeká jako bulík co mu předhodí správce, a to Vám pak předloží (a možná ani to ne) a do té doby a i poté bere odměnu za další nicnedělání.

Tedy je třeba mu tímto postupem – PŘIPOMENOUT co to je osobní odpovědnost za výkon funkce. Dohadování a sepisování Vašich podpisů je sice zajímavé, nicméně se mine účinkem. Toliko budete označena za potížistu a prudiče (jedno kolik podpisů máte).

Zdravím paní Holubová.Zrovna se zde nabízí jeden příklad,kdy SVJ prohrálo svůj soudní spor s vlastníkem jednotky,kvůli změně poměrů v rozúčtování v průběhu topného období.Viz:

http://www.portalsvj.cz/…-soudni-spor#…

Vložil Oldfox (bez ověření), 3. Leden 2017 – 22:02

Ne, SVJ nepodalo žalobu, ale bylo žalováno. Klasické přehlédnutí v § – No každý ví, že neznalost zákona neomlová, ale chyba se může stát i právníkovi natož laikovi. Šlo o retroaktivitu, kdy zákon stanoví, že změna vyúčtování není možná v zůčtovacím období, ikdyž to shromáždění SVJ odsouhlasilo – no bohužel klasická neznalot zákona, ale kdo je profesionál? Pikantnost je, že napadené účtování bylo zákoné, ale žalobce požadoval protizákoné vyúčtování, ale tím se soud nezabýval, zabýval se pouze o retroaktivitu. A teď k těm stránkám, které jste popsali ohledně připojištění statutáře – je to škoda vzniklá SVJ a vztahovalo by se na to připojištění za škodu způsobenou statutárním orgánem, co nabízejí pojišťovny? V návaznosti na povědi: kdo by tedy mohl statutáře žalovat? Kterýkoliv člen SVJ? Dík Oldfox

JaVa

SVJ prece spor neprohralo, ale uznalo svoji chybu a odstoupilo…

… osobne si myslim ze zbytecne … slo vytvořit takove podmínky, ze zalobce by velmi rad stahnul svoji zalobu.

Děkuji všem a Vám JaVa hodně.Nedalo mi to a napsala jsem výboru dopis se svými námitkami a mám ho už podepsaný od 11 vlastníků (z 29 v domě) a 3 nájemců (z 8 v domě), ostatním to dám večer. Pak to písemně předám výboru a v kopii správci.Zatím všichni nesouhlasí se změnou účtování od l.l.2016 a postupem výboru a chtějí tu změnu na 30% ku 70% vysvětlit, když dle vyhl. č. 269/2015 Sb. všichni očekáváme zdražení za to, že buď topíme málo a nebo moc, s tím jsme tak nějak smířeni, i když je to nespravedlivé, ale tak je to nařízené. Prostě nebudou žádné úspory spotřeby energie či plynu, protože to lidi budou mít puštěné na plné pecky, aby neplatili sankce za to, že šetří. Je to jako s vodou, šetříme, a proto se zdražuje.

Napsala jste:

„Prostě nebudou žádné úspory spotřeby energie či plynu, protože to lidi budou mít puštěné na plné pecky, aby neplatili sankce za to, že šetří.“

Nevěřte tomu, že lidé budou topit na plné pecky. Ve vzduchu totiž visí strašák toho, že pokud budu topit na plné pecky, může se stát, že budu topit vysoko nad průměr, protože velká část ostatních na plné pecky topit nebude, a tak mě hrozí až o 100% vyšší úhrada za nadprůměrné topení. Lidé se totiž nebudou spoléhat na to, že i ostatní budou topit na plné pecky. A ve skutečnosti se to ani nestane, že by většina topila na plné pecky.

Vrátím se ale ještě k vašemu sporu ohledně poměru ZS a SS. Nevím, zda si uvědomujete rozdíly ve vyúčtování mezi poměrem ZS/SS 40%/60% a poměrem 30%/70%.

Pro vlastníky, kteří překročí povolené limity tj. pod 20% průměru a nad 100% průměru se nezmění vůbec nic. Jejich úhrada bude stejná ať se použije poměr ZS/SS 40%/60% nebo poměr 30%/70%.

U ostatních vlastníků, kteří nepřekročí uvedené limity při poměru ZS/SS 30%/70% (podle předsedy) zaplatí ti, co budou pod průměrem o něco méně, než při poměru 40%/60%. Tzn., že za nižší spotřebu ušetří více při poměru ZS/SS podle předsedy, méně podle poměru ZS/SS vámi preferovaného. U těch, co budou nad průměrem, zaplatí o něco méně podle poměru vámi preferovaného, o něco více podle poměru podle předsedy.

Shrnto, více se vyplatí úspornější topení při poměru, který určil předseda. Při vámi preferovaném poměru se úsporné topení vyplatí méně a méně také budou postižení ti, co budou topit nadrůměrem. Tzn., že při prosazení ponechání poměru ZS/SS ve výši 40%/60% jak si přejete, posílíte vámi kritizovaný trend, že se méně vyplatí úsporné topení a zároveň bude méně postiženo nadprůměrné topení, ve srovnání s vyúčtováním poměrem podle předsedy.

U nás máme dvousložkovou cenu tepla a složka za rezervovaný výkon (pevná složka) loni přesáhla 33% takže teoreticky by byl u nás přípustný limit 33,5% pevná složka ku 66,5%, i když jsme zateplený dům. Výrazný vliv na stanovení poměru má to, kolik tepla protopíte ve společných prostorách (SP) domu a jak teplo SP platíte. Zajímalo někoho u vás jak rozúčtováváte náklady na vytápění společných prostor? U nás to bylo dříve tak, že se tyto náklady ze 40% rozúčtovávaly dle plochy bytů a ze 60% dle náměrů indikátorů v bytech, což je nesmysl, ale nikomu to nevadilo. Tak to dělají ti, kdo se řídí výše citovaným metodickým pokynem MMR, v tom to tak je. Od loňska máme poměrová měřidla i ve společných prostorách domu. Nastal údiv když vyšlo najevo, že velké množství tepla se proplýtvá zejména v sušárně, tak to jeden šikovný vlastník začal regulovat topení ve SP, ale než s tím začal, tak se ve společných prostorách domu protopilo přes 20% tepla na vytápění.

To sice máte pravdu, ale to platí v případě dokonale zateplených budov a situování stran (bydlím v severně orientovaném bytě, soused na opačné straně. Já, ačkoliv se snažím nepřetápět, teplotu v místnostech sleduji i reguluji podle přítomnosti(21–23°, u podlahy méně) chodím většinu zimního období ve fuseklích a mikině, soused bosý a pomalu v trenýrkách a přitom má náměry nepoměrně nižší … To je realita.
Nevím, zda jste nepřehlédl, že v úvodním příspěvku jde především o nesprávné rozhodování výboru …

Že máte nepoměrně vyšší náměry v severně orientovaném bytě je logické. Do vyúčtování se ale tyto náměry přepočítávají polohovými redukčními koeficenty. Pokud byly u vás v domě koeficinty správně spočítány podle tepelných ztrát jednotlivých bytů, tak byste měl mít přepočtené náměry zhruba stejné jako soused, pokud regulujete oba teplotu v bytech na zhruba stejnou výši.

Ten soused na jižní straně v zimním období získá ze slunce minimum tepla – průměrný denní svit je 2 hodiny denně. Jestli má o hodně nižší náměry, tak je to způsobeno vlivem stoupaček, případně i tím, že soused pod ním má hodně vyhřátý strop. Zateplením domu se vliv polohy bytu výrazně snižuje a zvyšují se rozdíly způsobené větráním.

samozřejmě máte pravdu, vyjádřil jsem se nepřesně a měl jsem spíš obecně na mysli období, kdy se již ochladí (jaro podzim) tedy my musíme topit dříve, on má byt vyhřátý od sluce a samozřejmě mu stačí stoupačky. Prostě „spravedlnost“ zde hledat asi nelze, jde je o to, aby nebyly příliš velké rozdíly při rozumném vytápění i větrání.

Také podporuji Váš názor, že i odsouhlasení změny poměru ZS a SS je (a musí být) v kompetenci vlastníků(samoz­řejmě v rámci platných zák.) nikoliv výboru či správce. Pokud se změna neodsouhlasí, platí původní. Rovněž platnost způsobu rozúčtování se má týkat nového zúčtovacího období nikoliv zpětně. (platnost k následujícímu měsíci se zpravidla vztahuje ke změně výše záloh na služby nikoliv rozúčtování).