SVJ není stavebníkem bez souhlasu vlastníka stavby
Neustále se v diskusích objevují názory, že schválením opravy či stavební úpravy domu tříčtvrtinovou většinou podle § 11 odst. 5 ZoVB nabývá SVJ(2000) automaticky právo být stavebníkem ve smyslu Stavebního zákona. Postavení stavebníka by totiž zahrnovalo i právo SVJ(2000) podat svým jménem žádost o stavební povolení či provést ohlášení stavby – i proti vůli některých vlastníků jednotek.
Nesouhlasící jednotlivci bývají okřikováni s tím, že tříčtvrtinová většina je údajně pro Stavební úřad postačující. Některé stavební úřady skutečně jdou tak daleko, že porušují zákon, když akceptují SVJ jako stavebníka při nedoložení souhlasu všech vlastníků jednotek.
Jak už jsem vícekrát upozornil, takový postup je v rozporu se zákonem. SVJ(2000) nemá procesně právní způsobilost ve stavebním řízení týkajícím se společných částí domu. ZoVB výslovně vylučuje, aby se výsledek tříčtvrtinového hlasování podle § 11 odst. 5 ZoVB použil pro řízení podle Stavebního zákona. Viz poslední věta uvedeného odstavce: „Ustanovení zvláštních právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.“ To znamená, že ZoVB není vůči Stavebnímu zákonu v postavení lex specialis a pro stavební řízení a ohlášení stavby se proto použijí výhradně příslušná ustanovení StavZ, nikoliv § 11 ZoVB.
Ustanovení § 11 ZoVB upravuje totiž pouze soukromoprávní rozhodování vlastníků jednotek mezi sebou. Jde-li však o právní úkon ve veřejnoprávním stavebním řízení, postupuje se podle § 12 ZoVB: „Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).“.
Z uvedeného je zřejmé, že souhlas všech spoluvlastníků požadovaný ve stavebním řízení (právo založené smlouvou s vlastníkem) nelze nijak obejít, ani nahradit hlasováním vlastníků mezi sebou podle § 11 ZoVB. Nesouhlas jednotlivého vlastníka s tím, aby stavebník upravoval jeho majetek, lze překonat pouze tím, že jeho chybějící souhlas bude nahrazen rozhodnutím soudu.
• Jak se vlastník může bránit proti nezákonnému rozhodnutí
Stavebního úřadu:
To podrobně vysvětlilo usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne
18. září 2012, č.j. 2 As 86/2010–76, viz: http://www.epravo.cz/…u-90825.html.
Stavební úřad je povinen postupovat podle zákona č. 500/2004, Správní řád. Podle § 30 odst. 5 „každý, kdo činí úkony, musí prokázat své oprávnění.“. To platí i pro SVJ: má-li ve stavebním řízení činit úkony jako stavebník, přestože k domu nemá vlastnický vztah, je povinno doložit úřadu „právo založené smlouvou provést stavbu“. Z tohoto pravidla neexistuje výjimka. Viz kogentní ustanovení Stavebního zákona.
K tomu, aby kdokoliv mohl zasáhnout do cizího majetku, potřebuje
souhlas vlastníka. Tento princip je obsažen v Listině základních práv a
svobod a je zcela zjevný. SVJ nemá v této věci žádnou výjimku.
Stavební úřad by tedy měl postupovat tak, že neúplnou žádost svým
usnesením odloží, neboť nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro
zahájení stavebního řízení.
....................................................................................................
Judikát č. 1
Stejný závěr učinil i Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 As 14/2006
ze dne 22. února 2007, viz http://kraken.slv.cz/7As14/2006. Šlo
o řízení podle starého stavebníhoi zákona, argumenty soudu se však plně
uplatní i na právní úkon podání žádosti o stavební povolení.
Cituji:
Podle § 17 odst. 1 správního řádu se účastníci mohou dát
zastupovat advokátem nebo jiným zástupcem, kterého si zvolí. Není pochyb
o tom, že každé SVJ má ze zákona o vlastnictví bytů omezenou
právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům a hranice
této způsobilosti jsou dány v každém konkrétním případě pouze tím,
zda určitým právním úkonem vykonává SVJ správu domu či nikoliv.
Ze zápisu shromáždění vlastníků, jehož se stěžovatel dovolává,
jednoznačně vyplývá, že shromáždění vlastníků jednotek bylo vyzváno
k hlasování o návrhu na uzavření smlouvy týkající se umístění
antén na střeše domu (…). Zápis ze shromáždění vlastníků o souhlasu
s uzavřením smlouvy na instalaci antén na střeše domu tak nemohl být pro
posouzení věci rozhodující, neboť nemohl žádným způsobem
nahradit projev vůle jednotlivých vlastníků bytových jednotek být SVJ
zastupován v následném stavebním řízení.
Stěžovatel se mýlí, domnívá-li se, že § 9 odst. 1 zákona
o vlastnictví bytů je ve smyslu způsobilosti SVJ vykonávat práva a
zavazovat nutné interpretovat nejen jako hmotně právní způsobilost SVJ
v rámci zákonem vymezeného předmětu činnosti, ale též jako způsobilost
procesně právní pro zastupování účastníků ve stavebním řízení.
Z [ustanovení] § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů
obsahujícího legální definici správy domu nelze zákonné zmocnění
k zastupování ve stavebním řízení žádným způsobem
dovodit.
....................................................................................................
Judikát č. 2
Stejně se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j. 3 As 45/2007
ze dne 12. září 2007, viz http://kraken.slv.cz/3As45/2007:
" Společenství vlastníků jednotek, jež vzniká automaticky podle §
9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, je podle § 9 odst. 1 téhož
zákona právnickou osobou. Jeho způsobilost je vymezena § 9 odst. 1 zákona
o vlastnictví bytů, podle kterého je způsobilé vykonávat práva a
zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami
společných částí domu. (…) Z takto vymezené způsobilosti nelze
bez dalšího dovodit oprávnění společenství vlastníků jednotek
vystupovat jako zástupce jednotlivých vlastníků jednotek-účastníků
územního řízení."
Tento rozsudek se sice týkal územního řízení, ale jde v něm
o totéž: SVJ nemá ze zákona procesně právní způsobilost
v záležitostech týkajících se stavebního zákona. Musí tedy (chce-li
být stavebníkem) splnit tutéž podmínku jako každý jiný stavebník:
doložit své právo založené smlouvou provést stavbu.
....................................................................................................
Úřední rozhodnutí č. 3 (doplněno 02.03.2012):
Postupně se objevují konkrétní právní rozhodnutí správních úřadů,
která potvrzují mé stanovisko. Cituji z čerstvého rozhodnutí Magistrátu
hl. m. Prahy, odbor stavební ze dne 15.02.2012, který rozhodoval jako orgán
odvolací ve stavebním řízení:
Společenství je právnická osoba, která vzniká podle zvláštního
právního předpisu – zákona o vlastnictví bytů. Tento zákon přitom v
§ 9 odst. 1 větě první výslovně stanoví, v jakých věcech je
společenství způsobilé vykonávat práva a zavazovat se. Podle zmíněného
ustanovení je společenství způsobilé vykonávat práva a zavazovat se pouze
ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí
domu (dále jen „správa domu“), popřípadě je způsobilé vykonávat
činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním
společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo
právnickým osobám. Tomuto zákonnému omezení způsobilosti společenství
k právním úkonům koresponduje i omezená právní subjektivita
společenství. (…)
Lze shrnout, že společenství vůbec nemůže být nositelem jiných
práv než těch, která se týkají správy společných částí domu, a
práva, která nesouvisí se správou společných částí domu, není
způsobilé vykonávat.
To znamená, že společenství ani nemůže vystupovat jako nositel
těchto jiných práv v řízeních před správními orgány či soudy a
domáhat se zde jejich ochrany.
Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy sp.zn S – MHMP
835211/2011/OST/So/Hn ze dne 15.2.2012. Zdroj: http://www.praha7.cz/…t-so-hn.html
....................................................................................................
Judikát č. 4 (doplněno 07. 09. 2012):
Přidávám další rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 AS 41/2009,
který dovodil, že vlastníkem domu pro účely Stavebního zákona jsou
VŠICHNI spoluvlastníci domu, nikoliv pouze část z nich. Podrobnosti jsou
v tomto příspěvku: http://www.portalsvj.cz/…tnika-stavby#…
....................................................................................................
Judikát č. 5 (doplněno 10.10.2012):
Další judikát, tentokrát usnesení Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 406/2010,
ze dne 30. 11. 2011:
„Nejvyšší soud totiž považuje za zcela zjevné, že shromáždění
společenství vlastníků bytových jednotek nemůže svým rozhodnutím
změnit prohlášení vlastníka budovy v části vymezení budovy na bytové
jednotky a společné části (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona
o vlastnictví bytů), a že takové oprávnění nelze dovozovat ani
z ustanovení § 11 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů. Je tomu tak již
proto, že způsobilost společenství vlastníků bytových jednotek mít
práva povinnosti, jakož i způsobilost k právním úkonům je
omezena na věci správy domu a další činnosti vymezené v ustanovení §
9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Do pravomoci shromáždění
jakožto orgánu právnické osoby s takto omezenou způsobilostí přitom
nemohou spadat úkony, k nimž společenství není způsobilé (a jimiž
navíc bez výslovné zákonné úpravy zasahuje do již nabytých vlastnických
práv vlastníků jednotek).“
Vzhledem k tomu, že stavební úpravy domu nespadají ani pod opravy, ani pod
údržbu domu podle § 9 odst. 1 ZoVB, není SVJ oprávněno nahrazovat vůli
vlastníků svým rozhodnutím. Právo založené smlouvou podle Stavebního
zákona tedy mohou stavebníkovi udělit výhradně vlastníci, nikoliv
společenství hlasováním na shromáždění.
....................................................................................................
Judikát č. 6 (doplněno 18.01.2013):
A máme tu další judikát, tentokrát rozsudek Nejvyššího správního
soudu 5 As 18/2011, ze dne 13.05.2011. Stěžovatel (vlastník jednotky)
namítal, že stavební úřad povolil stavebníkovi (SVJ), tj. osobě odlišné
od stěžovatele, provést stavební úpravy na majetku stěžovatele, a to vše
bez jeho souhlasu. Dále jej vyloučil také z okruhu účastníků stavebního
řízení. Podle mého názoru měl stěžovatel brojit již proti samotné
skutečnosti, že stavební řízení bylo zahájeno, i když k tomu chyběl
základní předpoklad – souhlas vlastníka stavby. Brojil však pouze proti
tomu, že ve stavebním řízení nebyl označen za účastníka. Nicméně
NSS ve své úvaze označil postup SÚ za možné porušení ústavou
zaručených práv stěžovatele a uložil krajskému soudu, aby se
touto možností nadále zabýval.
„Pokud krajský soud dospěje k závěru, že v posuzovaném případě
je namístě použít § 109 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 109 odst.
1 písm. g) stavebního zákona a že v důsledku toho je nutné vyloučit
stěžovatele jako vlastníka jednotky a spoluvlastníka společných částí
domu z účasti na předmětném stavebním řízení, bude se krajský soud
muset dále zabývat otázkou, zda je taková právní úprava
v souladu s ústavním pořádkem.
Otázku ústavnosti této právní úpravy sice stěžovatel výslovně vznesl
až v kasační stížnosti, nicméně tuto otázku si krajský soud je
oprávněn a zároveň i povinen posoudit sám i bez toho, aby na ni žaloba
výslovně upozorňovala, neboť předpokladem použití každého zákonného
ustanovení soudem je soulad tohoto ustanovení s ústavním pořádkem (viz
čl. 95 odst. 1 Ústavy).
Pokud krajský soud dospěje v takovém případě k závěru o ústavnosti
dané právní úpravy, svůj závěr řádně odůvodní, v opačném
případě věc podle čl. 95 odst. 2 Ústavy předloží Ústavnímu
soudu.“
Moje poznámka: vícekrát jsem upozornil na to, že praxe stavebních
úřadů je protiústavní: Některé SÚ zahajují stavební řízení bez
toho, že by stavebník doložil souhlas všech vlastníků jednotek; následně
(v souladu se zněním Stavebního zákona) opomenutým vlastníkům jednotek
nepřiznávají ani postavení účastníků řízení. Vlastník jednotky
nemůže nahlížet do stavební dokumentace, není oprávněn vznášet
námitky ani stížnosti, nemá žádný vliv na případné změny stavby
provedené výborem. Jak je vidět, Nejvyšší správní soud se nad
tímto zásadním porušením ústavních práv vlastníků začíná také
zamýšlet.
....................................................................................................
Judikát č. 7 (doplněno 18.01.2013):
A opět další rozsudek, tentokrát Nejvyššího správního soudu ze dne
22. 6. 2011, čj. 1 As 38/2011. Soud upřesnil právní způsobilost SVJ
takto:
„Existence spoluvlastnických ke společným částem vyžaduje, aby
péči o společné části zabezpečoval konkrétní subjekt – správce.
Pro tyto účely se povinně ze zákona zřizuje společenství vlastníků
jednotek (SVJ), jedná se o právnickou osobu, která je způsobilá vykonávat
práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a
opravami společných částí domu (správa domu), popřípadě vykonávat
činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním
společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo
právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné
majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným
v předchozí větě.
Zákon předmět činnosti stanoví kogentní do té míry, že
společenství nemůže vykonávat jiné činnosti, než zákon připouští.
Pojem správa domu je legislativní zkratkou zahrnující jak samotnou správu
společných částí domu, tak i jejich provoz a údržbu. Nejde o správu,
provoz a údržbu jednotek v domě, tyto záležitosti jsou plně v moci
vlastníků jednotek.
Úplný a konkrétní výčet činností, které správa domu zahrnuje,
v zásadě nelze podat. Obsáhlejší výčet úkonů patřících ke správě
domu je např. uveden v čl. III vzorových stanov společenství vlastníků
jednotek, které tvoří přílohu k nařízení vlády č. 371/2004 Sb., podle
kterých se správou domu rozumí také zajišťování provozu domu a pozemku,
údržby a oprav společných částí domu, protipožárního zabezpečení
domu, včetně hromosvodů, revizí a oprav společných částí technických
sítí, rozvodů elektrické energie, plynu, vody a odvodu odpadních vod, tepla
a teplé užitkové vody včetně radiátorů, čistění komínů
apod. “
Moje poznámka: z uvedeného je zřejmé, že do takto definovaného rámce
právní způsobilosti SVJ nespadá provádění technického zhodnocení stavby
(nástavby, přístavby, stavební úpravy v nákladu převyšujícím
40000 Kč). Je tedy zřejmé, že hlasování podle § 11 odst. 5 ZoVB jde
mimo SVJ: jde o rozhodování vlastníků mezi sebou a SVJ tímto hlasováním
nezískává automatické právo vystupovat jako stavebník v situaci, kdy
nezískalo „právo založené smlouvou provést stavbu“. Což zde
tvrdím od počátku…
....................................................................................................
Judikát č. 8 (doplněno 24.03.2015):
Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 As 117/2012 ze dne 29. listopadu
2013
„Jak konstatoval zdejší soud již v citovaném rozsudku ze dne
22. 6. 2011, č. j. 1 As 38/2011 – 146, vyplývá z uvedeného, že
společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou s omezenou právní
subjektivitou, tj. způsobilostí mít jen taková práva a povinnosti, která
jsou součástí jeho předmětu činnosti (srov. citovaný komentář
k zákonu o vlastnictví bytů, s. 102). Zákon přitom předmět
činnosti stanoví kogentně do té míry, že společenství nemůže
vykonávat jiné činnosti, než zákon připouští (srov.
Holešovský, J., Neplechová, M., Olivová, K. : Společenství vlastníků
jednotek z pohledu právního, daňového, účetního a katastru nemovitostí.
Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, s. 83).“
....................................................................................................
Judikát č. 9 (doplněno 02.02.2013):
Nejvyšší soud se opět vyjádřil o tom, že SVJ je pouhý slouha, který
NENÍ vlastníkem domu a není tedy oprávněno vstupovat do práv a povinností
vlastníka.
"Úkolem správce je starat se o společné části domu, jež ovšem
náleží nikoliv správci (z titulu výkonu správy), ale vlastníkům
jednotek. "
Rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 728/2012 ze dne 5. prosince 2012.
....................................................................................................
Judikát č. 10 (doplněno 02.01.2014)
Obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 3630/2010 ze dne dne
11. dubna 2012.
Moje poznámka: Rozsudky č. 9 a 10 se týkaly poněkud jiné otázky – zda
bezdůvodné obohacení vlastníků jednotek lze vymáhat přímo na SVJ.
Uvádím je zde proto,že soudy i zde oddělily naprosto zřetelně SVJ
(pouhého správce) od vlastníka domu.
....................................................................................................
Judikát č. 11 (doplněno 24.03.2015)
A konečně přišlo jednoznačné vyjádření Nejvyššího soudu o tom, že
rozhodování vlastníků podle § 11 ZoVB je úplně jiné rozhodování než
hlasování na shromáždění. Se vznikem SVJ(2000) na tuto osobu přecházejí
pouze oprávnění taxativně vyjmenovaná v § 9 a § 9a ZoVB. Vše ostatní
(zejména obsah § 11 ZoVB) si i nadále řeší vlastníci jednotek mezi
sebou, mmimo pravomoc SVJ. A to i kdyby se rozhodovali na shromáždění
vlastníků jednotek, svolaném právnickou osobou SVJ. Tuto koncepci
nezávislosti rozhodování vlastníků na jejich sluhovi potvrdil Nejvyšší
soud, když o dohodě podle § 15 odst. 1 ZoVB judikoval:
„Jelikož zákon neupravuje formu takové dohody, lze si představit, že
bude uzavřena (i jinak než písemně) všemi vlastníky na shromáždění
vlastníků; nepůjde však o rozhodnutí tohoto orgánu
společenství a pro posuzování její platnosti se neuplatní
ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů.“
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Cdo 4294/2011, ze dne
2.4.2014.
Podrobně komentováno zde: http://www.portalsvj.cz/…ni-vlastniku.
....................................................................................................
lake
Pan Praktik jaksi zapomněl uvést, že 100% souhlas požaduje zejména Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 As 14/2006 ze dne 22. února 2007. To je důležitější než stanovisko jakýchsi ouředníků, důležitější než názor pánů lake a ZoVB dohromady.
A samozřejmě důležitější než názor pana Praktika, který neváhá zamlčovat platnou judikaturu, která v této diskusi byla zmíněna i citována.
lake
Já nic nezamlčuji, každý kdo má o problematiku zájem se s ním mohl zde několikrát seznámit. Jedná se o judikát před novelou § 110/2/a. Rovnou podotýkám, že Váš názor, že to nic neznamená, znám. A stavět na jediném judikátu NSS?
SÚ napsal paní Dvořákové, že považuje stanovy za smlouvu sui generis. S tím jste zatím nevypořádal, pane lake.
Opakovaně zde píšu, že já žiju v reálném světě a nějaké prostocviky v teoretické rovině mne moc nebaví.
Praktiku co pokračovat ZDE nebo nemáte nic než proklamace ?
lolek
Pane lolek, paní Dvořáková položila konkrétní dotaz, sice na pana lake, ale já jsem odpověděl dříve. Já na něj odpověděl, že odpověď má hledat ve svém příspěvku č. 33. To je celé. Pokud to považujete za proklamaci, prosím. Já to považuji za relevatní odpověď pro paní Dvořákovou.
Ve svém příspěvku SVJ 49 jste napsal, že se nehodláte pouštět do polemiky. A já jsem v následující replice souhlasil. Tak proč v polemice pokračovat? Zkrátka máme rozdílné názory, to se stává. Časem se možná projeví, kdo měl pravdu.
no mám za to, že zbožné přání SÚ nevyslyšíte a podáte včas
kasační stížnost a budete řešit soudně.
Je třeba dát SÚ na vědomí, že zákony platí i pro ně a to tak, že se
neignorují – jak plyne z 2.hého odstavce.
lolek
Lolku, že nemáte právnické vzdělání je vidět na první pohled. Proto jsou Vaše příspěvky takové jaké jsou. Paní Dvořáková v této fázi nemůže podat kasační stížnost:
"Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem používaným ve správním soudnictví.
Lze jí napadnout pravomocná rozhodnutí krajských soudů, a to z poměrně širokého výčtu kasačních důvodů. Kromě vad řízení a chybného právní posouzení lze namítat i nesprávné hodnocení důkazů soudem I. stupně, nové důkazy však navrhovat není možné.
O kasačních stížnostech rozhoduje Nejvyšší správní soud. Ten byl obnoven až v r. 2003 a potýká se dlouhodobě s nezvládnutým nápadem věcí i s nízkou kvalitou svých soudců, kteří byli jmenováni presidentem Václavem Havlem narychlo a bez potřebné selekce. O kasačních stížnostech proto rozhoduje Nejvyšší správní soud i dva roky, což velmi znesnadňuje posici žalobců, kteří se domáhají ochrany před postupem státních úřadů a nejsou spokojeni s prvoinstančním rozsudkem. Nejvyšší správní soud není oprávněn rozhodnout na základě kasační stížnosti sám, může pouze napadené rozhodnutí zrušit a vrátit k novému rozhodnutí krajskému soudu.V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel, který nemá sám právnické vzdělání, zastoupen advokátem."
Snad bude mít paní Dvořáková dost rozumu, nebude poslouchat místní právní neználky, a zajde za právníkem.
Vyjádření k příspěvku:
„Vložil Pozorovatel (bez ověření), 28. Září 2011 – 8:11“
Vážený Pane Pozorovatli,
Ve Vašem (výše označeném) příspěvku uvádíte, Vaše citace:
„…Nejvyšší správní soud. … obnoven …a potýká se
dlouhodobě s nezvládnutým nápadem věcí i s nízkou ¨
kvalitou svých soudců, kteří byli jmenováni
presidentem Václavem Havlem narychlo a bez potřebné
selekce“
ZoVB tak masivní dehonestující útok na adresu NSS ČR doposud nezaznamenal.
To, že si, vůbec, troufáte takovým způsobem zaútočit, může v nestranném „pozorovateli“ vyvolat ten dojem, že jste
řádným členem zločinecké organizace.
Pokud Václav Havel v roce >1992 jmenoval (dle Vašeho názoru – „narychlo soudce s nízkou kvalitou“), neměl tu pravomoc určit, zda tito soudci budou v roce >2003 rozhodovat řízení vedené NSS ČR.
Takové rozhodnutí (výběr soudců NSS ČR) náleží do pravomoci předsedy NSS ČR.
Sdělte nám, prosím, na základě čeho se domníváte, že JUDr. Josef Baxa, předseda NSS ČR, cíleně vybírá „soudce s nízkou kvalitou“ (Vaše citace).
V Praze, dne 28.9.2011
ZoVB
kdyby chtěla pí.Dvořáková rady právníka, jistě by jej navštívila i bez diskuse s místními neználky (včetně mne samozřejmě) a bez Vašich „právnických varování“. A ano, slovo „kasační“ zní libozvučně. A až i Vy jednou budete „právník“, pak jistě navštíví Vás aby jste jí ze všech stran vysvětlil institut „kasační stížnosti“ v situaci kdy chce aktuálně zabránit jednání SÚ, které jí poškozuje.
lolek
Lolku, asi máte potíže s pochopením psaného textu. Pouze jsem napsal, že v této fázi nepřichází kasační stížnost v úvahu. Dodávám: NSS by takové podání jednoznačně odmítl, jestli tušíte co to znamená. Sepisováním kasační stížnosti, k čemuž ji z neznalosti práva nabádáte, by tazatelka pouze ztratila čas.
Z čeho dovozujete, že ji rozhodnutí SÚ poškozuje? Tazatelka ničeho takového netvrdí. Pouze se domnívá, že má právo chtít něco jiného než 87% jejich spoluobyvatel. To je spíše příznak něčeho jiného. Dokonce i lake napsal, že možná ani neuspěje u civilního soudu, protože „škoda“ se bude těžko dokazovat. Dodávám: posudek a skutečnost může být taková, že nový stav je ekonomičtější než stav původní. Je to dokonce pravděpodobné.
„Prudiči“ mně dělá problém pochopit
co se do mně vandrujete. Snažíte se rozfoukat co k rozfoukání není?
Jestli chcete někomu radit jako je pí.Dvořáková tak tak učiňte a
neotravujte rozporováním cizích rad.
Jestli se Vám tyto rady nelíbí uveďte Vlastní a pí.Dvořáková si jistě
vybere to co je pro ni nejpřínosnější.
lolek
Je to celkem běžná praxe. Ale diskutovat s panem Lake nemá význam. Má svůj výklad a ten považuje za jediný možný.
ano je celkem běžná praxe porušovat zákon. Proto tento server existuje aby se o tom mluvilo a byla nalezena účinná obrana (existuje li)
lolek
Pane lolek, že stavební úřady porušují zákon tvrdí pan lake. Konzultoval jsem to s právníky, kteří mají jiný názor. Pouhý gramatický výklad zákona možná stačí právním laikům, ale není to jediný možný výklad zákona. Již se o tom zde psalo.
OK. Nehodlám se pouštět do polemiky která by k ničemu nevedla
- pokud se neshodneme na tom co znamená „právo založené smlouvou“ (§110/1a)
- pokud se neshodneme na tom že „dohoda“<>„hlasování“ Tak není o čem.
A pokud jde o právníky – ti pracují (nebo i konzultují – na zakázku PRO stranu která zakázku poskytla). Je tedy více než otázka JAK JSTE PROBLÉM nastínil. Pokud stylem „Jak prosadit realizaci záměru neuvedeného v §103 a §104 StavZ a tak aby Vám, postačovalo 75% podle ZoVB“ tak jste zřejmě odpověď dostal co jste očekával.
lolek
Pane lolek, druhá část Vaší odpovědi neodpovídá realitě. Má otázka na několik právníků zněla: „Mají SÚ vyžadovat 75% nebo 100%?“, s tím, že já chci znát správnou odpověď a podle té se zařídím. Odpověď je na delší psaní, ale ve výsledku mi bylo potvrzeno, že úmyslem novely k 1.1.2010 bylo odstranit pochybnosti o nutnosti 100%, pouze se to moc nepovedlo, takže vznikají výklady ala lake. Již jsem zde psal, že já se domnívám, že zákony mají sloužit lidem a nikoliv salonním vykladačům práva bez vztahu k realitě.
S první částí Vaší odpovědi souhlasím. Pěstujte si s lake svůj názor o 100%, já se svým SÚ praktikuji 75%. A vo tom to je. :-))
Pane praktiku,
k praxi vašeho SÚ nemá cenu se vyjadřovat, ale Váš popletený názor komentovat musím. Napsal jste: „… úmyslem novely k 1.1.2010 bylo odstranit pochybnosti o nutnosti 100%“.
O jaké novele proboha hovoříte? Jakého zákona? Spadl jste z Měsíce? V čem spatřujete nějaké „odstranění pochybností“?
Pane praktiku, co píšete je popletené a neuvádíte ani jediný právní názor Vašich právníků. Nebo Vám své stanovisko nedovedli nijak zdůvodnit?
lake
praktik napsal: „…ve výsledku mi bylo potvrzeno, že úmyslem novely k 1.1.2010 bylo odstranit pochybnosti o nutnosti 100%, pouze se to moc nepovedlo…“
děláte si z nás legraci? takže nějaký rádobyprávník dojde k závěru, že „úmyslem novely bylo…“ a vy se podle takového kašpara budete řídit? To jsou mi tedy novinky. Zůstaňte raději nohama na zemi a řiďte se tím, co je v zákoně SKUTEČNĚ napsáno.
Jistěže k odpojení od centrálního vytápění je třeba souhlas 100% vlastníků, jinak by nemohlo být ani zahájeno stavební řízení. SVJ není stavebníkem a pokud jím chce být, musí k tomu mít pověření, tedy prokázat právo založené smlouvou, jak ukládá stavební zákon. A takové právo získá pouze tehdy, když mu VŠICHNI vlastníci dají zmocnění.
To už by snad mohl chápat každý
- cit.„…úmyslem novely k 1.1.2010 bylo odstranit pochybnosti
o nutnosti 100%…“
aha – tedy pochybnosti neodstranila… a ani žádná další novela 379/2009; 227/2009; 424/2010; 281/2009 to moc nenapravila – takže jestli chcete debatovat – uveďte link na záměr Vámi tvrzených novelizačních změn
lolek
takže pokud „úředník“ trvá na svém nebo či nebude komunikovat – tak by jste Vy postupoval jak? Na našem SÚ mi také suše oznámili, skoro totéžrivr
A také mi není jasné zda mi v uvedeném poskytně SÚ nějaké další informace – pokud jak mi tvrdí nejsem účastníkem řízení – tím je SVJ dle §109/1g a na to jim stačí (dle jejich tvrzení) zápis ze Shromáždění s 75%.
Diky za vysvětlení, hned zítra mu položím vámi uvedené otázky a jsem sám zvědav co odpoví. Nicméně v našem případě již toto protizákonné jednání proběhlo a stavební povolení nabylo právní moci – nikdo se proti němu neodvolal i když z 38 majitelů BJ 5 nesouhlasilo. V našem případě o to horší že úřad rozhodl i o majetku majitelů BJ který není ve společném vlastnictví (balkony). Máme je v prohlášení uvedeny jako součást bytu a tudiž ve vlastnictví.
Marný
Stavební úřady nejsou oprávněny brát v úvahu tříčtvrtinové hlasování uvnitř SVJ při změnách stavby a stavebních úpravách (§ 11 odst. 5 ZoVB). Stavební úřad je povinen vyžadovat, aby stavebník prokázal právo založené smlouvou provést stavbu, tedy souhlas VŠECH.
Na tuto skutečnost jsem upozornil v úvodním příspěvku této diskuse před dvěma měsíci (7. června 2011). Další účastník diskuse, pan Tomáš Marný (kterému děkuji), k tomu poskytl stanovisko, které k mým vývodům získal od vedoucího odboru stavebního řádu jistého města. Stanovisko jsem následně podrobně rozebral a poukázal na nesprávnou argumentaci úředníka ve všech jeho bodech (26. června 2011, viz http://www.portalsvj.cz/…ebnim-rizeni#…).
Dnes jsme o šest týdnů později – a ticho, úředník se neozývá… Přesně toto jsem čekal. Když se všechny argumenty ukázaly jako neudržitelné, počítám, že se zakuklil a raději nekomunikuje. To je z hlediska ouřadu nejsnazší pozice.
Haló, pane úředníku! Jakpak je to s tím tříčtvrtinovým
hlasováním uvnitř SVJ? Též jste dospěl k názoru, že pro stavební
řízení je nepoužitelné?
Nic naplat, neslyší…
lake
Skutečnost, že SVJ není oprávněno ohlásit stavbu ani podat žádost o stavební řízení, nemá-li souhlas 100% vlastníků jednotek, není žádnou novinkou.
Totéž panu Pavlovi vysvětlil jiný diskutující na tomto portále již před čtyřmi lety, viz příspěvek „Vložil Anonymous, 14. Duben 2007 – 10:44“ http://www.portalsvj.cz/…vi-vlastniku#…
lake
pěkné, a pokud připustím, že máte pravdu – jak se dosáhne nápravy, pokud na našem SÚ oznámili, že jim stačí pouze ohlášení od z8stupce SVJ a zápis ze Shromáždění. Vlastník s tím udajně NIC nenadělá.(chceme výměnu výtahu)?rivr
Pane rivr,
je otázkou, zda vlastníci jednotek chtějí či nechtějí aby věc probíhala de lege artis, tedy striktně zákonným způsobem.
Z diskusních příspěvků zde spíše vyplývá, že většině vyhovuje stav, kdy Stavební úřad zjednodušuje postup za cenu porušení (neprakticky formulovaného) zákona.
Samozřejmě že jednotlivý vlastník jednotky se proti tomuto postupu může účinně bránit a tím věc zablokovat.
lake
Samozřejmě že jednotlivý vlastník jednotky se proti tomuto postupu může účinně bránit a tím věc zablokovat.
Jednotlivý vlastník jednotky má proti stavebnímu úřadu šanci blízkou nule. Jeho podáním se nikdo nebude zabývat, tím méně něco řešit.
Praktik Josef
Zde zástupci SVJ doloží na SÚ o co budou požádáni. Pokud tedy SÚ povolení udělí – pak se s tím dá udělat z pohledu Vlastníka něco ?? rivr
Nejde mi o pohled z jedné strany, ale ani o pouhé konstatování, že to není „de lege artis“ ale jak účinně dosáhnout „de lege lata“. Zmiňujete účinnou obranu – ale neuvádíte jak přesně vypadá.
To je hezká diskuse. Chtělo by to vyzkoušet si žít alespoň týden přesně a striktně podle schválených zákonů. O měsící nemluvě. To by byl mazec, to by vše zkolabovalo.
… levý, nikdy nic přesně nevim!
Mně to taky nevoní, že jsme všichni levoni, ale… Tak to je je je je!
(úryvek z písničky od Těžkého PokOndra)
Pokud Vy nežijete podle právních předpisů, netlačte tu do nás, že to nejde. Když dělám něco protizákonného, jsem si toho krutě dobře vědom a také dobře vím, že by to šlo jinak, ale chtělo by to trochu disciplíny. Rozhodně to ale splnitelné je a úředníci na veřejných místech ani jinak jednat nesmějí!
Skutečnost, že není exekutivní moci, která dy jim dala přes prty, když by to dělali, je druhý problém. To už je holt ta naše kombinace anglosaského práva s právem americkým lízlého návyky ze socializmu.
Filip, Praha 42 – POSTOLOPRTY, 566a567@seznam.cz
hele čtu tady již tvoje třetí žvatlání a už mně to fakt nebaví – na kecání tvýho typu je fakt seznamka nebo čísla začínající 906–99-xx-xx nebo sexeso na Primě. Nic jinýho to nezaslouží. Jestli si tady někdo myslí že je fakt zábava používat tady to blbý hledání na nalezení takovýchto blábolů – tak je opravdu vedle.
cit.(): „…to by vše zkolabovalo…“
Ano některé zákony jsou blbé – ale nejsem tu proto abyste mi to dokazoval, že to nejde. Jsou u nás Vlastníci, kteří nechtějí dopadnout jako ti v „Soukromých dramatech“. V našem SVJ je ~30% bytů pod zástavním právem a ~5% pod exekučním. Vlastníci právě z těch 65% kteří nesouhlasí s tím aby se realizovala zakázka za zhruba 8-mil je jich ale JEN 30%. Zakázku prosazují HLAVNĚ TI z těch 35% již majíích zástavu na byt. Zbylých 35% se Shromáždění neúčastní nebo jim to je jedno. Při Shromáždění řevem a obstrukcemi znemožňují veškeré pokusy o jakoukoli diskusi.rivr
Pokud by došlo na „lámání chleba“ (podle §13/7 ZoVB) kdo za to zaplatí? – TAK O TO JDE. Stačí?
Pane lake,
uvedený judikát vychází ze starého stavebního zákona.
V novém stavebním zákonu je uvedeno:
"Stavební řízení § 109
(1) Účastníkem stavebního řízení je
- stavebník,
- vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem, nejde-li o případ uvedený v písmenu g),
- vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem,
- vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva navrhovanou stavbou přímo dotčena,
- vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
- ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno,
- společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu35) ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku; v případě, že společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu nemá právní subjektivitu, vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí více než jednu polovinu.
(2) Účastníkem řízení není nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku."
V současné době nemám čas porovnat nový StZ se starým a přečíst si důvodovou zprávu k novému StZ. Ale matně si vzpomínám, že právě, aby se zamezilo absurditám popsaným ve výše uvedeném judikátu, kdy si někdo řešil spory v SVJ prostřednictvím stavebního úřadu a soudu, i když šlo o zástupný problém, byla zvolena úprava uvedená výše.
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle,
Váš příspěvek je mimo téma této diskuse – píšete o zcela jiné záležitosti a jiné fázi stavebního řízení než já. Toto vlákno není o tom, kdo bude účastníkem stavebního řízení podle § 109 StavZ. Je o tom, kdo je stavebníkem podle § 104 a 110 StavZ. Bavíme se o době, kdy stavební řízení nebylo dosud zahájeno – tedy nemůže mít žádné účastníky.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 As 14/2006 se samozřejmě dá analogicky použít i na znění nového Stavebního zákona. Připomínám, že stavebník (není-li vlastníkem) je povinen doložit Stavebnímu úřadu „právo založené smlouvou provést stavbu“. Psal jsem o tom již vícekrát, s citacemi ze Stavebního zákona. Stačí si vybrat: http://www.portalsvj.cz/…%A9+smlouvou
Od rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Cdon 334/96 ze dne 14. 7. 1997 se konstantně judikuje, že „… o neshodě podílových spoluvlastníků nerozhoduje stavební úřad a řešení takových neshod v jeho kompetenci není“. Chybí-li souhlas spoluvlastníků, Stavební úřad vyzve SVJ k doplnění žádosti a doložení práva provést stavbu. Není-li ani po výzvě doložen souhlas všech vlastníků jednotek, Stavební úřad má žádost odložit pro nesplnění základního předpokladu – neprokázání, že SVJ je stavebníkem.
Správní řízení nebude vůbec zahájeno. Stavební úřad tedy
nevydá žádné rozhodnutí, proti kterému by bylo možno se odvolat.
Ostatně tento postup stavebním úřadům ukládá ustanovení § 105 odst. 4
StavZ:
„Podání, které nemá náležitosti podle odstavců 1 až 3, není
ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad je usnesením
odloží.“.
lake
cit.(§110/2a StavZ):děkuji rivr
„…doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí;
je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, připojí také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu…“
Nerozumím tomuto…
Dle §2/2c StavZ je stavebníkem i investor nebo objednatel – i SVJ a to i dle druhé věty v §110/2a. Pokud tedy dovozujete, že je nutné SÚ doložit „právo“ od každého jednoho vlasdtníka (dle první věty) pak mi není jasný důvod existnce právě věty za středníkem tj. že SVJ doloží navíc „smlouvu o výstavbě“ NEBO „rozhodnutí Shromáždění“
Podle mého mínění pokud
- musí platit OBĚ věty zároveň pak věta před středníkem „je podmnka nutná a postačující“
- platí první NEBO druhá, pak „rozhodnutí Shromáždění“ (75%) postačuje…
Takže JE nebo NENÍ nutný souhlas 100% Vlastníků
(konkrétně pro 75% schválenou celkovou revitalizaci/výměnu starého výtahu)
A co chcete slyšet? Nějaké stále omílané teoretické rozbory dle lake, které končí analýzou věty před středníkem a za ním?
A nebo praktickou realitu? Já se do těch teoretických rozborů nemíním pouštět, ale PRAKTICKY nejspíše každému stavebnímu úřadu stačí 75% ze schůze.
Ve chvíli kdy do půl roku nikdo usnesení nenapadne u soudu a úřad vám vydá stavební povolení máte podle mě vyhráno.
Předseda
Anon napsal:
"Ve chvíli kdy do půl roku nikdo usnesení nenapadne u soudu a úřad vám vydá stavební povolení máte podle mě vyhráno."
Pan anon má pravdu. Ovšem je to asi tak stejná pravda, jako kdyby napsal:
"Klidně můžete sousedku utlouct paličkou na maso a zahrabat ji v lese. Ve chvíli, kdy uplyne dvacet let a Vy nebudete obviněn, máte podle mě vyhráno."
PRAKTICKY to bude od nynějška probíhat na stavebních úřadech možná úplně jinak, než předpokládá pan anon. Až jako předseda SVJ přijde na svůj Stavební úřad s žádostí o stavební povolení pro SVJ, řekne mu příslušná úřednice:
"Pane anone, to Vám přijmout nemůžeme. Byli zde někteří vlastníci jednotek z Vašeho domu a taky poslali doporučeně dopis k rukám ředitele, že nedali souhlas aby SVJ bylo stavebníkem. Prý si to přečetli na portálu SVJ. Takže si tu žádost vezměte zpět a přijďte, až budete mít podepsaný souhlas od 100% vlastníků jednotek, ano? Nashledanou."
V tom okamžiku si pan anon uvědomí, že to nejsou pouhé "teoretické rozbory dle lake" ...
lake
Cituji „PRAKTICKY to bude od nynějška probíhat na stavebních úřadech možná úplně jinak“. No tak to jsem se nasmál! A proč asi?
Jenže on rozhoduje úředník a ne lake, v tomto případě samozřejmě naštěstí.
- Kolik % lidí z ČR čte názory nějakého „lake“? Naštěstí málo.
- Bude se úředník najednou z ničeho nic řídit dle nějakého internetového „lake“? Proč by to zničehonic najednou dělal? Tedy naštěstí pojede dál ve starých kolejích.
Dotaz na tělo pro „lake“ – Proč tohle děláte? Opravdu jde jen o nějaký způsob jak se předvést? Jde snad o nějakou zvláštní úchylku? Nebo vám snad dělá radost NIČIT cizí práci (většinou výborů), tedy způsobit to že se v ČR do změny zákona neopraví už ani jeden dům? Opravdu vám přijde normální aby jeden PRUDIČ (a ano skoro v každém SVJ takový magor je) zablokoval jakékoliv stavební práce v domě?
Závěr:
- Pro slušné výbory a pro slušné členy SVJ – buďte v klidu, na úřadu vám projde povolení i bez 100% souhlasu. Chodí to tak roky a bude to tak i nadále.
- Pro „prudiče“, „blokovače“ a podobná individua – snažte se jak chcete ale se svojí povětšinou naštěstí nízkou inteligencí stejně dobrou snahu v domě nezvrátíte. A pokud vám spoluvlastnictví tolik vadí, odstěhujte se na samotu u lesa.
Předseda
Dobrý den pane předsedo Anone.
Z vašeho příspěvku je znát dosti velká arogance vůči panu Lakovi. Můj názor je, že již ti slušní lidé ve výborech Společenství umřeli. Názory pana Lakeho jsou konstruktivní oproti Vašemu názoru. Vy byste nedodržoval žádné Stanovy,zákony a nařízení ale pouze vaše stanovisko (mamon).
Anonymoussss
„Ouředník se konečně začne řídit zákonem č. 500/2004 Sb., Správní řád, a zákonem č. 183/2006 Sb., Stavební zákon“
Nikoliv. Uvedené zákony se vztahují na úřad, nikoliv na úředníky.
Pokud tvrdíte opak, uveďte, kde se v těchto zákonech uvádí cokoliv o úředníkovi.
Pane Úřade,
ten 500/2004 Sb. si přečtěte, dozvíte se např.:
§ 14
(1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen „úřední osoba“), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
(2) Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení8) (dále jen „představený“).
(3) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících, že je vyloučena, je povinna o nich bezodkladně uvědomit svého představeného. Do doby, než představený posoudí, zda je úřední osoba vyloučena, a provede potřebné úkony, může tato osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(4) Představený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. Usnesení o tom se pouze poznamená do spisu. Nelze-li určit nikoho jiného, bezodkladně o tom uvědomí nadřízený správní orgán a spolu s tím mu předá spis. Nadřízený správní orgán postupuje podle § 131 odst. 4.
(5) Vyloučena je též ta úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni. Důvodem vyloučení není účast na úkonech před zahájením řízení nebo na výkonu kontroly prováděné podle zvláštního zákona.
etc.
Hezký den!
Pavel
Ve chvíli kdy … úřad vám vydá stavební povolení máte podle mě vyhráno.
Ne zcela. I stavební povolení podléhá soudnímu přezkumu (vedle rozhodnutí shromáždění). Lhůtu, do kdy je tak třeba učinit, Vám sdělí povolanější. Podle mne lhůta dána není.
Nějak se mě to nezdá. Na zateplení domu přece stačí 3/4 souhlas a stavební úřad povolení v pohodě vydá. Nelze přece, aby jeden nebo dva nezodpovědní vlastníci zhatili dobrou věc většiny. Demokracie je o většině. U nás se zateplilo a pokud se to někomu s přehlasovaných vlastníků nelíbí může klidně reptat, stejně se s tím nedá již nic dělat. Dílo je dokončeno.
pane „vladane“ škoda že Vás tu nemáme. Rozhodli bychom 3/4
o zmenšení Vašeho vlastnického podílu (§4 ZoVB)… můžete reptat. Dílo
dokončíme.....
Tak asi proto je zde ten judikát. Zaměňte „demo-“ za „pluto-“. Škodu
bych vyčíslil v nákladech na soud v nákladech na údržbu a podílu
splácení úvěru na takto vytvořené hodnoty – pakliže to opravdu JE
nějaká hodnota.
My jsme podali o stavební povolení v březnu a ještě ho nemáme.Pro hlasovalo 88% vlastníků.Jde o rekonstrukci balkonů.Stavební úřad po nás ale chtěl souhlas 100% a to tak,že se museli podepsat a souhlasit naprosto všichni vlastníci, manželé jednotlivě-žádné jednotka společný hlas.Dokonce obeslal i jednoho už 10 let mrtvého pána, který vlastnil s manželkou byt.Obeslal i lidi v cizině,kteří dali plnou moc,podpis tam být musel. Takže teď čekáme na to, až stavební povolení nabyde právní moci.Pak budeme moci zahájit rekonstrukci.Napsala jsem to jen ve zkratce,ale ta naše bezmocnost vůči pánovi ze stavebního byla strašná,všechny naše argumenty smetl ze stolu,nedal si v ničem říct.Narazili jsme na byrokrata s velkým B.....
1Raula,
jak jsem uvedl výše, vycházíme z platného znění stavebního zákona a takové potíže na stavebním úřadu nemáme.
Pokud něco byrokrat chce, musí to chtít formou rozhodnutí. Proti rozhodnutí se můžete odvolat podle správního řádu.
Dostali jste podmínky úřadu formou rozhodnutí? Odvolali jste se?
Hezký den!
Pavel
1Raula,
potom jste se dopustili trestného činu napomáhání k trestnému činu zneužití pravomoci veřejného činitele! :-))
S úřední osobou se musí komunikovat, komunikovat, komunikovat, jak pravil klasik. Výhodné je i nastudovat předpisy, která by úřední osoba měla znát. Úřední osoba většinou nemá zájem jít do konfliktu. Většinou pouze chodí do zaměstnání, aby si něco vydělala při vynaložení minima nějakého úsilí. Při troše asertivity se s většinou úředních osob dá vyjít.
Hezký den!
Pavel
Celé je to založené na tom, že jeden obyčejný člověk nezná a nemůže znát všechny předpisy. Úředník na úředě má být od toho, aby člověku poradil co má učinit, aby splnil podmínky. To ovšem žádný úředník nedělá. Staví se do pozice, aby udělal co nejvíc překážek. Ten chudák, co si s tím neví rady je pak nakonec obiněn, že napomáhá trestnému činu. Tak to bohužel je, pan Pavel to napsal dobře. Shnilá je tato země.
Narazili jste na byrokrata? Vy tedy máte dost zvláštní představu o dodržování zákonů. Podle mého názoru jste narazili na zodpovědného člověka dbalých zákonů. Je neuvěřitelné, že jste schopna nadávat někomu, kdo dodržuje zákony. Pak se nelze divit, že to v tomto státě vypadá tak, jak to vypadá, když kdejaký … si z právního kodexu nic nedělá. Vám bych za vaše postoje přál, abyste se dostala do situace, kdy přijdete o část majetku, protože někdo vám ho bez vašeho vědomí vzal. Opovažte se pak někde domáhat nějakých nároků od státu. Podle vás přece není třeba dodržovat zákony, takže by bylo vše v naprostém pořádku. Nazdar!
Poslední komentáře