SOUD - SVJ vymáhá příspěvek do Fondu oprav - část 3.
1/ Usnesení soudu k doplnění – pro žalovaného 2/ Vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného 3/ Doplnění žalovaného k usnesení soudu a k vyjádření žalobce
Viz 3× příloha
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| 7 -VYJÁDŘENÍ ŽALOVANÉHO K USNESENÍ.doc | 69 KB |
| 6 - Vyjádření žalobce.doc | 49 KB |
| 5 - Usnesení k doplnění pro žalovaného.doc | 25.5 KB |
žaloba zmiňuje §1189 NOZ – můžete uvést zda Vám SVJ činilo nějaké obstrukce při aplikaci slova „nahlížení“ tzn. máte možnost si jakékoli podklady, účetnictví či smlouvy zkopírovat (jak v listinné tak elektronické formě) nebo je musíte pročítat pod dohledem (u Pavlů byste je „neodnesla z místnosti“) nebo na obrazovce počítače (u nás prý listinná forma účetních sestav není vedena a elektronickou nám „nedají a basta“) …
… a nadále spoléhat na „fotografickou paměť“?
V bodě V. se odvoláváte na § 1186 NOZ, tedy ustanovení části „Bytové spoluvlastnictví“ NOZ.
V bodě VI. uvádíte: „. Současně sděluji, že moji měsíční platbu ve výši 120,– Kč, která je v měsíčním Rozpisu služeb uvedena jako správní poplatek, budu i nadále považovat za plnění podle § 15/1,2 ZoVB,“ tzn., že se odvoláváte na znění ZoVB.
Proč se odvoláváte jednou na ustanovení „bytového spoluvlastnictví“ dle NOZ, a podruhé na ustanovení ZoVB? Přikláníte se k názoru, že se Vaše SVJ řídí nadále ZoVB, nebo „bytovým spoluvlastnictvím“ dle NOZ?
To chcete říct, že práva a povinnosti vlastníků jednotek se rozšíří podle bytového spoluvlastnictví NOZ, přestože nejsou uvedena v ZoVB?
Skutečně se postupuje podle NOZ, a to podle následujícího ustanovení:
| 89/2012 Sb. § 10 (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. (2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností." |
V argumentaci žalované strany měl být § 10 NOZ výslovně zmíněn, aby nevznikl dojem, že žalovaná posuzuje svá práva a povinnosti přímo podle ustanovení NOZ o bytovém spoluvlastnictví.
lake
Vyjádření žalobce k vyjádření žalovaného k odporu a žalobě Mělo by být „Replika žalobce k vyjádření žalovaného k odporu a žalobě“ aby byl přehledný spis. To jejich advokát nezná?
Skutečnost, že v našich dokumentech používáme termín ,,příspěvek do fondu oprav“namísto zákonného a ve stanovách uvedeného pojmu„příspěvek na správu domu a pozemku“ je pouze formálním nedostatkem bez dalšího právního významu a tato skutečnost samozřejmě nezbavuje vlastníka jednotky stanovený příspěvek platit. Obsah obou uvedených pojmů je totiž totožný a je všem vlastníkům jednotek znám. Nemyslím, že je to formální nedostatek. Vidím to na merito věci, na který bych to točil, když mi zákon ukládá povinnost platit za jablka, těžko ze mě mámit peníze za hrušky, o kterých zákon nic neříká. Obsah pojmu jablko a hruška mi vůbec nepřipadá totožný. Možná bráno z pohledu ovoce jako ovoce, ale jen za jeden druh ze zákona musím platit, zákonem je přesně specifikovaný a definovaný. Obsah obou pojmů je vlastníkům znám. Pokud by to patřilo k notorietě, tak ta se důkazně nedokládá. Ale já bych bazíroval jednak na pojmu ze zákona, protože jsme u soudu a ne někde na pavlačovém výboru a dále, pokud staví žalobu na tom, že obsah obou pojmů je „všem“ vlastníkům znám, a to má zakládat plnění ze zákona, tak zde bych chtěl důkaz na podporu jejich tvrzení, že obsah pojmu je znám všem a ztotožňují v obecné rovině DZOU s FO. Nicméně jeden z vlastníků se s tím neztotožnil, takže je to nadbytečný úkon a tvrzení žalobce je naprosto bezpředmětné. Takže nám tu zbývá výlučné bazírování na dikci vyplývající ze zákona. Fond oprav tam není uveden, je zcela irelevantní co kdo si s čím spojuje, žalovaný si není nic povinen z nějakých pojmů cokoliv dovozovat,takže akorát zbývá zkoumat, zda po žalovaném byla záloha požadována jasně, zřetelně zákonným způsobem. Toť jen nástřel bez studia spisu. Toto bych tlačil na smír, že je sice jasné nedodržení zákona ze strany žalobce, ale zase na druhé straně žalovanému musí být jasné, že cosi se mělo platit jak sám v listině potvrzuje, ale udělal chybu, že požadovanou částku neplatil např. do advokátní úschovy, protože pokud by podrobným studiem spisu vyšlo najevo, že ne vše šlo k tíži žalobce používáním pojmů, tak pak by žalovaný byl z hlediska zákona dlužníkem. Odhadl bych, že každá ze stran pochybila, padli by si okolo krku v soudní síni, nesli by si každý svoje náklady a já bych měl čárku za vyřízený spis.
V nedávném rozsudku (35C 214/2015) soud odmítl námitku žalovaného přispívat do „fondu oprav“.
Cituji z vyjádření soudu:
„Je zcela irelevantní, zda se tyto příspěvky označovali jako „příspěvky do fondu oprav“ – toto označení je pozůstatkem z doby hospodaření bytových družstev či stavebních bytových družstev, které při svém hospodaření využívaly systém fondového hospodaření, tedy ve svém účetnictví vytvářely určité fondy, které sloužily ke zprůhlednění vnitřních hospodářských poměrů stavebních bytových družstev, jednak k efektivní kontrole hospodaření stavebních bytových družstev, zejména dodržení účelovosti užití příslušných prostředků – anebo zda se tyto příspěvky označují za dlouhodobé zálohy na opravy a investice. Smyslem a účelem těchto příspěvků je zajistit prostředky na potřebnou údržbu domu (společených částí či prostor) s bytovými jednotkami a takto vytvořené rezervy se používají na financování oprav, údržby a investiční výdaje, zejména rekonstrukce, modernizace domu a jeho příslušenství.“
Rozsudek 35 C?? 214/2015 je zjevně vadný. Opět jeden soudce, který nerozumí ani právu, ani účetnictví. A k tomu účastník sporu, který nebyl schopen se efektivně právně hájit.
Je totiž třeba striktně rozlišovat kdy jde o příspěvky podle § 15 odst. 1 ZoVB a kdy jde o zálohy na budoucí příspěvky podle § 15 odst. 2 ZoVB. Pokud soudce toto neumí rozlišit sám od sebe, je to hňup.
V rozsudku je tvrzeno: „… se tyto příspěvky označují za dlouhodobé zálohy na opravy a investice“. To mohl napsat jedině blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.
Že existuje zásadní rozdíl mezi zálohou a konečnou úhradou
(příspěvkem) – to ví každý, jen ne pan soudce. Zde jsem o tom psal asi
patnáctkrát, viz obsah judikátu Nejvyššího soudu 32 Cdo 4604/2007:
http://www.portalsvj.cz/…do+4604/2007
Za druhé: že pod zálohy na správu domu vykonávanou podle § 9 ZoVB
právnickou osobou SVJ(2000) nespadají zálohy na technické
zhodnocení (rekonstrukce, modernizace), je také známo, ne však panu soudci.
Viz:
http://www.portalsvj.cz/…odoba-zaloha#…
http://www.portalsvj.cz/…-neni-oprava
Nemohu za to, že soudci v talárech jsou převlečení idioti, kteří nemají ani znalosti právních předpisů, ani přehled o judikatuře, ani neznají základní účetní a ekonomické pojmy.
lake
Kdykoliv je požadavek vysvětlit nebo definovat pojmy záloha a příspěvek
tak citujete § 15 odst. 2 ZoVB a § 15 odst. 1 ZoVB, přičemž ignorujete
skutečnost, že tyto paragrafy tato slova pouze obsahuji a žádnými
definicemi nejsou. Dále zdůrazňujete potřebu rozlišit tato slova a citujete
různé rozsudky, ve kterých mám podezření, že soudci popletli finanční
vztahy DOV tj. mezi SVJ a dodavateli, – zde je namístě zdůraznit
rozdílné právní režimy mezi zálohou a konečnou platbou. Ale tyto závazky
hradí SVJ a s financováním SVJ vlastníky nemají nic společného, krom
toho, že definují velikost nároků SVJ od vlastníků. Je to stejný, jako
když zdůrazňujete, že s úvěrem SVJ vlastník nemá nic společného.
Žádný vlastník nehradí žádnou konečnou platbu závazku, ale ani
dílčí, neboť tu hradí SVJ. Vlastník hradí pohledávky nároků na různé
účely jejichž velikost budou známy obvykle až po uzavření případů nebo
lhůty (což je převážně účetní rok) pro platnost účelu. Platby
vlastníků jsou odváděny na BÚ aniž by dále bylo evidováno jejich účel
určení nebo vlastník platby a budou sloužit na financování závazků
SVJ.
Z tohoto pohledu každá platba vlastníka poskytována na základě předpisu
plateb je dílčí platbou celkové pohledávky SVJ a je poskytována předem a
proto má vždy zálohový charakter.
Přibližně korektní rozlišení nároků na příspěvky a zálohy pro daný
účel určení lze definovat následovně, Objem závazků pro SVJ a období
vyměření pro daný účel v čase sestavení rozpočtu:
u záloh – není přesně znám pouze stanoven odhadem. Nárok je
vyjádřením přibližné a očekávané potřeby peněz.
u příspěvků – je přesně znám a předpokládá se neměnnost. Nárok
je vyjádřením přesné a očekávané potřeby peněz. V tomto případě
„přesnost a neměnnost“ je pouze nezaručitelným předpokladem
budoucího stavu.
Pane Poznámko, plně s Vámi souhlasím, že existují „rozdílné právní režimy mezi zálohou a konečnou platbou“. Zdůrazňuji to vždy, když si někdo plete zálohy s příspěvky a ještě do toho motá jakýsi „fond oprav“.
- Napsal jste: „Kdykoliv je požadavek vysvětlit nebo definovat pojmy záloha a příspěvek tak citujete § 15 odst. 2 ZoVB a § 15 odst. 1 ZoVB, přičemž ignorujete skutečnost, že tyto paragrafy tato slova pouze obsahuji a žádnými definicemi nejsou.“
Pane Poznámko, mlátíte zde prázdnou slámu. Nikdy a nikde jsem netvrdil, že by § 15 ZoVB snad obsahoval obecnou definici zálohy a konečné úhrady. Právě proto zpravidla odkazuji na judikaturu k věci, zejména na judikát Nejvyššího soudu 32 Cdo 4604/2007. Ustanovení § 15 odst. 2 ZoVB samozřejmě nedefinuje obecný pojem „záloha“, nýbrž definuje docela srozumitelně a určitě speciální pojem „záloha skládaná na správu společných částí domu“.
- Napsal jste tento nesmysl: „… každá platba vlastníka poskytována na základě předpisu plateb je dílčí platbou celkové pohledávky SVJ a je poskytována předem a proto má vždy zálohový charakter.“.
Takové nesmyslné fantazie nejste schopen ničím podložit, takže se k nim nebudu ani vyjadřovat. Pouze poznamenám, že předpis plateb samozřejmě může obsahovat (a často obsahuje) úhradu nákladu správy, který již SVJ vynaložilo. Obdobně je tomu u služeb: ty se poskytovaly v průběhu zúčtovacího období, ale konečný předpis úhrady dostane vlastník jednotky teprve po skončení tohtoto období. Nesmyslnost a zbytečnost Vašich úvah je tedy zjevná.
- Dále jste napsal tento nesmysl: „Žádný vlastník nehradí žádnou konečnou platbu závazku, ale ani dílčí, neboť tu hradí SVJ.“
Je zjevné, že si hluboce pletete pojmy. Jestliže kdokoliv dodává vlastníkovi nějaké plnění, vzniká tomuto vlastníkovi nepochybně závazek a po vyúčtování a výzvě k úhradě mu vzniká také dluh, který je vlastník povinen uhradit. Takže je naprosto zjevné, že vlastníci jednotek běžně vstupují do závazkových vztahů. A z těchto vztahů jim zpravidla vznikají i platební povinnosti. Pokud se domníváte opak, nemá diskuse s Vámi smysl.
Je pouze technická podrobnost, zda jde o zajišťování záležitosti na účet příkazce podle smlouvy o příkazu (§ 2431 NOZ, § 1135 NOZ), nebo jde o činnost správce cizího majetku, kdy správce jedná jako zástupce vlastníka věci (§ 1400 a následující NOZ).
| 89/2012 Sb. § 1135 Správce má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci. |
| 89/2012 Sb. § 1403 Zisk a náklady správce rozdělí mezi beneficienty podle stanov či jiné smlouvy, jinak co nejspravedlivěji se zřetelem k povaze a předmětu správy a k okolnostem jejího vzniku se zřetelem k obecným zvyklostem"*. |
| 89/2012 Sb. § 2436 Příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. |
lake
Tato diskuze je tak trochu „já o voze vy o koze“ a skutečně
mlátíme prázdnou slámu. Chci jen věcně diskutovat a předpokládám, že
rozumím pojmům konečná platba nebo platba zálohová, jsou to
charakteristiky finančních transakcí ve vztahu nějakému obchodnímu
případu. Nevím pouze to, co je a jak je definován „příspěvek“, zda je
to „předpis nároku“ nebo jsou to nějaké peníze?
A malé vysvětlení…
„Jestliže kdokoliv dodává vlastníkovi nějaké plnění,
vzniká (DOV stav mezi vlastníkem a dodavatelem, např. elektřina do
bytu, ale to nemá nic společného s financováním SVJ, ledaže dodavatelem
je SVJ např. dodávka zahradních lavic do dvora domu) tomuto
vlastníkovi nepochybně závazek (ale pouze v účetnictví účetní
jednotky „vlastník“ pokud to vede, ale v účetnictví účetní jednotky
SVJ tento zúčtovací vztah je pohledávka. A vlastníkovi zajisté nebude
předepsána celá dodávka nábytku ale pouze příspěvek jeho podílu, ale
protože platba je dílčí ve vztahu ke konečné pohledávce a není konečná
má zálohový charakter. Konečnou platbu závazku, tj. fakturu za nábytek
uhradí nebo již uhradil SVJ dodavateli nábytku). Přesto, že se domnívám
opak, diskuse se mnou smysl má!
Pane Poznámka, domnívám se, že diskuse s Vámi již smysl nemá, protože setrváváte v bludu. Reaguji jen pro ostatní čtenáře této diskuse.
- Opět jste zopakoval tutéž nepravdu: „A vlastníkovi zajisté nebude předepsána celá dodávka nábytku ale pouze příspěvek jeho podílu, ale protože platba je dílčí ve vztahu ke konečné pohledávce a není konečná má zálohový charakter.“
To samozřejmě není pravda. To byste švindloval v účetnictví. Záloha je záloha a účtuje se o ní jako o přijaté záloze. Konečná úhrada je konečnou úhradou a účtuje se o ní jako o konečné úhradě. To si nelze splést. Je také třeba, abyste od sebe odlišoval dvě různé věci:
- Zda vlastník zaplatil celou společenstvím požadovanou částku (i za ostatní spoluvlastníky), nebo pouze přispěl podílově (alikvotně); v takovém případě hovoříme o příspěvku spoluvlastníka na úhradu nákladu správy domu.
- Zda požadovaná částka je konečnou úhradou, nebo zálohovou platbou. V tom případě je nutné ještě rozlišit zda jde o zálohu krátkodobou (která se automaticky vyúčtuje a vypořádá po uplynutí roku), nebo jde o zálohu dlouhodobou (která se vyúčtuje a vypořádá teprve po jejím použití).
Vy si boužel pletete kriterium č. 1 a č. 2. To se navzájem nijak neovlivňuje. Skutečnost, že vlastník přispěl podílově na správu domu, neznamená automaticky, že by se o jeho příspěvku snad mělo účtovat jako o záloze. Už jsem upozornil, že takové žonglování s účelem platby je v rozporu se zákonem o účetnictví, a může se případně jednat o trestný čin podvodu.
Veškeré příspěvky přijaté od vlastníků jednotek jsou tedy konečné úhrady od vlastníků jednotek a tak se o nich i účtuje. Veškeré přijaté zálohy od vlastníků jednotek jsou zálohy přijaté od vlastníků jednotek a tak se o nich i účtuje. SVJ v obou případech přijímá od vlastníků jednotek dílčí (alikvotní) plnění.
Kolik má kdo z vlastníků jednotek dát, či kolik již dal z celkové částky, sleduje SVJ zpravidla ve své evidenci.
lake
V uvedeném rozsudku (35C 214/2015–84) soud o příspěvcích a zálohách uvádí – cituji:
„Podle § 15 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).“
„Podle § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů k účelu uvedenému v odst. 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letec. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odst. 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.“
„Podle § 1180 odst. 1 občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Je skutečností, že za předchozí právní úpravy těchto otázek provedené zákonem o vlastnictví bytů byla v § 15 odst. 1 tohoto zákona upravena povinnost vlastníků přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, a v tomto směru úprava § 1180 odst. 1 občanského zákoníku se od původní úpravy bytového zákona nijak neliší. Odlišnost spočívá v tom, že předchozí právní úprava provedená v § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů upravovala výslovně i způsob toho přispívání, a to formou předem určených finančních prostředků jako záloh. Obdobné ustanovení občanský zákoník nemá, ale z absence takového ustanovení nelze dovozovat závěr, že by snad vlastníka jednotky neměla stíhat povinnost takové příspěvky na správu domu platit.“
„Jen ze skutečnosti, že občanský zákoník po 1.1.2014 výslovně nestanoví formu hrazení takových příspěvku formou záloh, nelze dovodit absenci povinnosti takové příspěvky platit.“
„Argument žalovaného, že mu nelze ukládat povinnost platit zálohy, ale že o jeho platební povinnosti může být rozhodnuto až poté, co bude provedeno vyúčtování a bude známa přesná výše dluhu, soud nepovažuje za správný. Žalovanému byla rozhodnutím většiny vlastníků jednotek uložena povinnost platit pravidelné měsíční platby na dlouhodobé zálohy na opravy a investice. Pojem „záloha“ je v tomto případě poněkud zavádějící, neboť tato platba má charakter pravidelné pevné platby, kterou se vytváří rezervy na budoucí potřeby údržby a oprav domu a zúčtovává se tehdy, dojde-li k čerpání na opravy. Přitom kladný zůstatek se převádí do dalšího období jako rezerva, záporný zůstatek je pak nutno pokrýt dodatečnými příspěvky vlastníků podle dohodnutých (hlasováním přijatých) pravidel. V tomto případě dochází k pravidelné spotřebě hrazených částek, jako např. u úhrad za spotřebované energie (voda, elektřina, plyn), u nichž je zapotřebí provést vyúčtování podle skutečné spotřeby v konkrétním období.“
„Lze tedy uzavřít, že je možno rozhodnout o povinnosti žalovaného uhradit každou jednotlivou měsíční platbu, kterou žalovaný žalobci neuhradil dobrovolně, i když nedošlo k vyúčtování za konkrétní určité období.“
Pane soudce z lidu,
podáváte hezký praktický pohled, děkuji. Je samozřejmé, že za běžných okolností by žalovaná strana měla navrch.
| 89/2012 § 557 Připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. |
Použití pojmu „fond oprav“, který v zákonu uveden není, jde tedy vždy k tíži toho, kdo jej ve vzájemné komunikaci použil jako první. A tím prvním, kdo použil tento termín, bylo bezpochyby SVJ. Použitý výraz dokonce ani nepřipouští různý výklad: fond právnické osoby se vždy naplňuje z vlastních zdrojů, nikoliv z přijatých záloh.
Žalovaná mohla na samém počátku úspěšně namítat, že příspěvek na správu je povinna hradit pouze na již známý účel a ve známé výši. Není-li něco z toho známé a prokazatelné v okamžiku platby, je povinna ze zákona hradit pouze zálohy na nutné budoucí náklady podle § 15 odst. 2 ZoVB.
Jenomže tuto svou výhodu žalovaná zcela zmařila tím, že se okamžitě neohradila proti nesprávnému výrazu v předpisu plateb. Naopak: tiše a bez protestů začala platit. Už jsem napsal, že tím dala konkludentně najevo svůj souhlas s určením platby i s její výší. Pochybuji, že by soud s ní měl jakékoliv slitování v této situaci.
Mohla by mít snad jediné eso v rukávu: pokud prokáže, že neplatila dobrovolně, nýbrž SVJ ji uvedlo v omyl*, případně využilo jejího omylu k obohacení SVJ či jiné osoby. Ano, toto je skutková podstata trestného činu podvodu. Dokazovat že byla podvedena ovšem musí žalovaná strana. SVJ nenese důkazní břemeno. Pro SVJ postačí prokázat, že žalovaná začala bez námitek platit oč byla požádána.
lake
P.S. Zcela stranou ponechávám skutečnost, že SVJ porušilo zákon o účetnictví, zřejmě vůbec neúčtovalo (a dodnes neúčtuje) o pohledávce SVJ za tehdejšími vlastníky jednotek, nevyzvalo dlužníky nikdy k úhradě dlužných částek, a splátky jejich dluhů vůči SVJ maskovalo v předpisech plateb jako by šlo o příspěvky na (budoucí) správu domu. Tento podvod ale není předmětem soudního sporu, takže soud toto nebude řešit. Opět jedno opomenutí žalované, viz http://www.portalsvj.cz/…-neni-oprava#….
Poslední komentáře