Pane soudce z lidu,

podáváte hezký praktický pohled, děkuji. Je samozřejmé, že za běžných okolností by žalovaná strana měla navrch.

Použití pojmu „fond oprav“, který v zákonu uveden není, jde tedy vždy k tíži toho, kdo jej ve vzájemné komunikaci použil jako první. A tím prvním, kdo použil tento termín, bylo bezpochyby SVJ. Použitý výraz dokonce ani nepřipouští různý výklad: fond právnické osoby se vždy naplňuje z vlastních zdrojů, nikoliv z přijatých záloh.

Žalovaná mohla na samém počátku úspěšně namítat, že příspěvek na správu je povinna hradit pouze na již známý účel a ve známé výši. Není-li něco z toho známé a prokazatelné v okamžiku platby, je povinna ze zákona hradit pouze zálohy na nutné budoucí náklady podle § 15 odst. 2 ZoVB.

Jenomže tuto svou výhodu žalovaná zcela zmařila tím, že se okamžitě neohradila proti nesprávnému výrazu v předpisu plateb. Naopak: tiše a bez protestů začala platit. Už jsem napsal, že tím dala konkludentně najevo svůj souhlas s určením platby i s její výší. Pochybuji, že by soud s ní měl jakékoliv slitování v této situaci.

Mohla by mít snad jediné eso v rukávu: pokud prokáže, že neplatila dobrovolně, nýbrž SVJ ji uvedlo v omyl*, případně využilo jejího omylu k obohacení SVJ či jiné osoby. Ano, toto je skutková podstata trestného činu podvodu. Dokazovat že byla podvedena ovšem musí žalovaná strana. SVJ nenese důkazní břemeno. Pro SVJ postačí prokázat, že žalovaná začala bez námitek platit oč byla požádána.

lake

P.S. Zcela stranou ponechávám skutečnost, že SVJ porušilo zákon o účetnictví, zřejmě vůbec neúčtovalo (a dodnes neúčtuje) o pohledávce SVJ za tehdejšími vlastníky jednotek, nevyzvalo dlužníky nikdy k úhradě dlužných částek, a splátky jejich dluhů vůči SVJ maskovalo v předpisech plateb jako by šlo o příspěvky na (budoucí) správu domu. Tento podvod ale není předmětem soudního sporu, takže soud toto nebude řešit. Opět jedno opomenutí žalované, viz http://www.portalsvj.cz/…-neni-oprava#….