Rozhodování shromáždění o protinávrhu

Dle mého názoru je praktické mít řešení takové situace v jednacím řádu, případně ve stanovách. V jednacích řádech společností to bývá stanoveno tak, že se všechny protinávrhy a původní návrh k příslušnému bodu programu projednají, potom se hlasuje nejdříve o protinávrzích v pořadí jak došly. Pokud je některý návrh přijat, tak se dál již nehlasuje. Některé společnosti mají v jednacím řádu že se nejdříve hlasuje o původním návrhu a pak až o protinávrzích.

Pokud žádná taková pravidla nejsou a hlasovalo by se o všech (proti)návrzích k určitému bodu programu a potřebnou většinu by získalo více návrhů, zdá se být logické, že by měl být vybrán takový návrh, který má nejvíc hlasů. Rovnost hlasů v takovém případě je asi pouze teoretická (alespoň u SVJ ).

Jak je to v případech, kdy v plné moci není explicitně projevena vůle zmocnitele a předpokládá se, že souhlasí s částkou (navýšení FO) uvedenou na pozvánce. Pokud by ovšem věděl, že částka bude vyšší (než je na pozvánce), nesouhlasil by. A pokud nějaký vlastník podá protinávrh na vyšší částku (než je na pozvánce), o tomto protinávrhu se hlasuje, nezanedbatelný počet vlastníků je proti, ale protinávrh je schválen právě díky plným mocem?

Zmocněnec hlasuje dle svého uvážení s tím, že může být samozřejmě na konkrétních záležitostech se zmocnitelem domluven. V každém případě je hlas zmocněnce platný, i kdyby hlasoval proti následně vyjádřené vůli zmocnitele.

„Vítězí ten, koho částku schválí shromáždění.“

Může být schváleno více částek (všechna rozhodnutí platí) a rovněž může nastat situace, že není chválena částka žádná.

Více částek schváleno samozřejmě být nemůže. Jakmile je v rámci bodu jednání přijato usnesení, o dalších variantách se již nehlasuje, protože k tomu neexistuje relevantní důvod.

• Petr87 napsal: „Více částek schváleno samozřejmě být nemůže. Jakmile je v rámci bodu jednání přijato usnesení, o dalších variantách se již nehlasuje, protože k tomu neexistuje relevantní důvod.“

Petr87 se mýlí. Nemůže svůj nesprávný názor podpořit žádným právním předpisem, ani judikátem.

Skutečnost je zcela jiná. O téže věci je možno hlasovat postupně vícekrát, a to buď na tomtéž shromáždění, nebo kdykoliv později na jiném dalším (řádně svolaném) shromáždění. Nové usnesení (s odlišným obsahem) vždy automaticky zneplatní všechna předešlá usnesení k téže věci.

Tato skutečnost vyplývá z obecných principů výkladu právních norem. Jde o starou známou zásadu z doby římského práva: „Lex posterior derogat legi priori“. Poprvé ji zmínil Modestinus kolem roku 250 n.l.. Viz Wikipedia: https://cs.wikipedia.org/…%AD_pravidla

Justitianus

O uvedené zásadě „Lex posterior derogat legi priori“ je na wikipedii uvedeno:

„pozdější, resp. později účinný právní předpis má přednost před dřívějším („starším“) právním předpisem.“

Později účinný právní předpis je úplně něco jiného, než hlasování o různých variantách nebo pozdějším hlasování na tomtéž shromáždění.

V Parlamentu je úplně běžné, že předsedající nechá hlasovat o pozměňovacích návrzích tak, že pokud se jeden schválí, prohlásí další pozměňovací návrhy, které by byly s tímto v rozporu, za nehlasovatelné a dále se o nich už nehlasuje.

Pane Realisto, nerozumíte právu a je to vidět. Hlasování na shromáždění je právním jednáním vlastníků jednotek, které zavazuje jak právnickou osobu SVJ, tak i vlastníky jednotek v domě.

Pozdější hlasování o téže věci samozřejmě zruší předchozí usnesení a nastolí nový právní stav – je zde totiž novější platné a účinné právní jednání, a to má samozřejmě přednost. Lex posterior derogat legi priori. Upřímně – netuším čemu na tom nerozumíte. Když tomu rozuměli staří Římané, zkuste se trochu posnažit i Vy.

Mimochodem, jste zcela vedle, pokud srovnáváte hlasování v SVJ s hlasováním Poslanecké sněmovny. Sněmovna se totiž řídí zákonem č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Věřte prosím, že SVJ (subjekt soukromého práva) se skutečně neřídí zákonnou úpravou platnou pro Poslaneckou sněmovnu parlamentu České republiky (veřejnoprávní zákonodárný sbor). Není těžké to pochopit …

Justitianus

Je naprostá hloupost, aby předsedající nechal hlasovat o dalších pozměňovacích návrzích, které jsou v rozporu s už přijatým usnesením. Pokud by to udělal, tak by „prudiči“ snadno větším množstvím pozměňovacích návrhů narušili nebo znemožili další jednání.

Samozřejmě, že je možné, např. na dalším shromáždění, dříve přijaté usnesení zrušit či přijmout nové, pokud jsou k tomu rozumné důvody. V takovém případě zařadí stat. orgán takové projednání do programu shromáždění, nebo bude zařazeno na program shromáždění souhlasem všech vlastníků (změna programu shromáždění) či bude shromáždění s uvedeným bodem svoláno na žádost 1/4 vlastníků podle § 1207.

• Realista napsal: „Je naprostá hloupost, aby předsedající nechal hlasovat o dalších pozměňovacích návrzích, které jsou v rozporu s už přijatým usnesením.“

Fajn, souhlasím. Ovšem já jsem se nikdy a nikde nezmínil o žádném „hlasování o pozměňovacích návrzích“. To je pouze Váš výmysl. Psal jsem zde výhradně o novém hlasování o téže věci, a výsledkem tohoto hlasování bude samozřejmě nové usnesení k téže věci.

Přečtěte si prosím ještě jednou a pomalu celou diskusi. Možná porozumíte co Vám uniklo.

Justitianus

V prvním svém příspěvku jste uvedl:

„Petr87 napsal: „Více částek schváleno samozřejmě být nemůže. Jakmile je v rámci bodu jednání přijato usnesení, o dalších variantách se již nehlasuje, protože k tomu neexistuje relevantní důvod.““

A tento názor jste pak zpochybňoval, ačkoliv je z příspěvku Petra87 jasné, že se mělo hlasovat o jedné z více předložených variant. Ostatně, pokud by mělo vůbec dojít k novému hlasování o téže věci, muselo by předtím odsouhlaseno zrušení už přijatého usnesení k téže věci. Jinak dojde ke zmatku v případě, že budou přijata odporující si usnesení.

Váš názor, že v takovém případě by platilo poslední přijaté usnesení s odvoláním na pravidlo „Lex posterior derogat legi priori“ je mylné. Z wikipedie už citovaný význam tohoto pravidla
„pozdější, resp. později účinný právní předpis má přednost před dřívějším („starším“) právním předpisem.“,
se vztahuje na dříve přijatý právní předpis, nikoliv na přijatá usnesení při rozhodování v rámci jedoho shromáždění. vlastníků.

Pane Realisto, jste naprostý právní analfabet; už jsem Vám to jednou napsal.

Latinské slovo „lex“ neznamená pouze „zákon“, což se nesprávně a amatérsky domníváte Vy. Slovo „lex“ se dá přeložit také jako „příkaz, regulace, princip, pravidlo, smlouva, dohoda, ustanovení“.

Asi Vám stále zůstává skryto, že přijaté usnesení shromáždění je závazné jak pro SVJ, tak pro všechny vlastníky jednotek. Je to tedy takový malý „zákon“ či „pravidlo“ či „předpis“, ovšemže s účinností pouze vůči SVJ a účastníkům právního vztahu, který se nazývá bytové vlastnictví.

Proto se na všechny obdobné případy vztahuje výkladové pravidlo lex posterior derogat legi priori. Proto není nezbytné před přijetím nového usnesení k téže věci revokovat usnesení původní (i když i takový postup je samozřejmě možný).

Justitianus

Pane Justitianus,

vy jste typický příklad závadějících právních názorů některých právníků vč. soudců. Díky překrucování a zavádění místo použití selského rozumu jsme často svědky takových právních názorů a soudních rozhodnutí, nad kterými zůstává rozum stát.

Přesně sem zapadá váš názor, že na shromáždění vlastníků může být přijato několik usnesení, které si navzájem odporují, a všechno je v pořádku.

Pane Realisto, pročpak se oháníte „selským rozumem“? Vždyť jej nepoužíváte. Selský rozum nám naopak říká, že každý se může svobodně rozhodnout a samozřejmě také může kdykoliv později své rozhodnutí změnit.

Vy se domníváte, že je to nějak jinak?

Vy jste například v roce 1996 přijal závažné rozhodnutí, že nepojedete na dovolenou do Chorvatska. To ovšem neznamená, že už se tam za celý život nesmíte podívat! Vaše rozhodnutí má totiž platnost pouze do okamžiku, kdy se rozhodnete, že do Chorvatska pojedete. Lex posterior derogat legi priori.

Když Vám dodavatel plynu oznámí nové ceny plynu od 1. července 2020, rozumí se tím automaticky, že starý ceník plynu přestane platit dne 30. června 2020. Ani to v novém ceníku nemusí být napsáno – jen blb by to nepochopil, že. Lex posterior derogat legi priori.

Stejné je to s každým právním jednáním. Sepsal jste závěť, ale ta je platná jen do okamžiku, kdy sepíšete závěť novou. K té staré se už nebude přihlížet. A to platí bez toho, že by v nové závěti muselo být výslovně uvedeno, že ta stará se ruší! To se totiž rozumí samo sebou, že platná je pouze jedna závěť – ta s nejnovějším datem. Lex posterior derogat legi priori.

Zásada LEX POSTERIOR je součástí obecných výkladových pravidel právních jednání už nejméně od roku 250 n.l., kdy o ní psal římský právník Modestinus. Už je to téměř 1800 let, nikdo to nezpochybňuje. Ale Vy si myslíte, že jste najednou chytřejší než všechny ty generace právníků před vámi …

Justitianus

To je čistá demagogie Justitanus, když porovnáváte osobní rozhodnutí kam chcete nebo nechcete jet na dovolenou s rozhodováním spoluvlastníků na shromáždění vlastníků při podílovém bytovém spoluvlastnictví.

Rovněž tak stanovování ceny dodavatelem plynu. Vy nevíte, že s dodavatelem plynu uzavřete smlouvu o dodávce plynu a řídíte se obchodními podmínkami obsaženými ve smlouvě?

Vrchol demagogie je též srovnání závěti tj. jednostranného právního úkonu s s rozhodováním spoluvlastníků na shromáždění vlastníků při podílovém bytovém spoluvlastnictví.

Pane Justitanus, přestaňte z nás dělat hlupáky.

Realisto, Vy popleto …

Osobní rozhodnutí jednotlivce je na stejné úrovni jako rozhodování spoluvlastníků domu mezi sebou. Jediný rozdíl je v tom, že o Chorvatsku jste rozhodl 100% hlasů, kdežto spoluvlastníci domu rozhodují zpravidla nižším kvorem (a rozhodují formalizovaně na shromáždění, nebo podepisováním hlasovací listiny). Jinak tu ale žádný rozdíl není, že?

S dodavatelem plynu samozřejmě máte sjednanou smlouvu. Nu, a se SVJ máte taky sjednanou smlouvu. Je to smlouva sui generis, jmenuje se stanovy. Vážně to nevíte? Smlouva jako smlouva. Žádný rozdíl tedy není.

Jednostranný právní úkon je jak pořízení závěti (jednou fyzickou osobou), tak i přijetí usnesení v SVJ (jednou právnickou osobou). Usnesení přijaté nejvyšším orgánem SVJ je tedy samozřejmě také jednostranný právní úkon (správně „právní jednání“, že ano. Ani tohle nevíte?

No nazdar, Realisto … Hlavně že mne drze označujete za demagoga. Při tom víte o právu velké kulové.

Justitianus

„S dodavatelem plynu samozřejmě máte sjednanou smlouvu. Nu, a se SVJ máte taky sjednanou smlouvu. Je to smlouva sui generis, jmenuje se stanovy. Vážně to nevíte? Smlouva jako smlouva. Žádný rozdíl tedy není.“

To jsou zase blafy.

S dodavatelem plynu zákazník sjednává formulářovou smlouvu, kterou zákazník nemůže nijak ovlivnit a kterou ve stejném znění dodavatel uzavírá se všemi svými zákazníky a která podléhá dozoru příslušných státních orgánů, takže nějaké hrubé nevyváženosti ve smlouvě jsou vyloučeny. Změna smlouvy se dotkne všech zákazníků.

Stanovy žádné státní kontrole nepodléhají a i kdyby se nějaký vlastník domohl odstranění nevyvážeností z nich, další miliony vlastníků to neochrání. Změna stanov se ostatních nedotkne.

Rozdíly tedy jsou, a to podstatné.

Takže nakonec píšete, že žádné rozdíly nejsou. Smlouva jako smlouva. Totéž jsem napsal i já. Děkuji že souhlasíte s mým názorem.

Zda nějaká smlouva podléhá „státní kontrole“ je pro věc bezvýznamné. Ostatně i stanovy SVJ se musí držet rámce Občanského zákoníku, že ano. Každá smlouva je dvoustranná či vícestranná, každá smlouva zavazuje smluvní strany. Ať je to smlouva o dodávce plynu, nebo smlouva o dodávce správy domu rozděleného na jednotky. V čem tedy vidíte nějaké „podstatné“ rozdíly? To nevíte ani Vy sám.

Justitianus

Justitianus,

vy nevíte, že podstatné je, co ta smlouva řeší? Smlouva s dodavatelem plynu podrobně řeší možnost úpravy ceny plynu.

Stanovy ovšem neřeší, které přijaté usnesení platí v případě, že jsou přijata usnesení, která si odporují. Na takovou hloupost, že by někdo během jednoho shromáždění vlastníků připustil hlasování usnesení, které je v rozporu s už přijatým usnesením skutečně stanovy nepamatují.

Pane Martine, jste legračně zmaten. Vůbec Vám nedošlo, že v SVJ (i v jiných občanskoprávních vztazích) platí princip smluvní volnosti. Co zákon nezakazuje výslovně, to je možné a přípustné. (K omezení této volnosti viz § 2 ObčZ.)

Takže pokud není zákonem ani stanovami výslovně zakázáno hlasovat o téže věci vícekrát, pak opakované hlasování je možné a přípustné. Až porozumíte základním principům prostého práva, pochopíte to.

Je na okraj: I kdyby snad zákon zakazoval opakované hlasování shromáždění o téže věci (což nezakazuje), i pak by bylo možno se od znění ObčZ odchýlit – a to právě stanovami SVJ. Občanský zákoník totiž výslovně umožňuje smluvní odchylku od úpravy obsažené v zákoně. Je to tak důležitý právní princip, že byl zařazen hned do § 1 odst. 2 Občanského zákoníku.
Si to přečtěte.

Vaše naivní argumentace „že je to hloupost“ je nepřípadná a bezobsažná. Váš subjektivní dojem je pro věc naprosto bezvýznamný. Vám přece není nic do toho co a jak si v kterémsi SVJ odhlasují – třebas pětkrát po sobě, pokaždé jinak. Platit bude nakonec to usnesení, které si odhlasovali jako poslední. Lex posterior derogat legi priori.

Vy s tím nic nenaděláte. Nesnažte se hrát si na právního diktátora. Nikdo v desetitisících SVJ na to není zvědav. Nejste chytřejší než zákonodárci a autoři Občanského zákoníku.

Justitianus

„Co zákon nezakazuje výslovně, to je možné a přípustné. (K omezení této volnosti viz § 2 ObčZ.)“

Pro bytové spoluvlastnictví je to jinak (OZ totiž obsahuje lex specialis k Vámi uvedenému lex generalis).

Paní Yvonno, souhlasím. Skutečně je to pro bytové vlastnictví jinak. Ale to „jinak“ znamená něco zcela jiného, než se většina rychločtenářů ObčZ domnívá.

Pro bytové vlastnictví (a obecně pro celou oblast absolutních majetkových práv) samozřejmě plně platí obecné ustanovení § 1 odst. 2 Občanského zákoníku: osoby si mohou ujednat – to jest pouze s účinky mezi sebou navzájem!!! – vlastní pravidla odchylná od zákonné úpravy.

Ustanovení § 978 jako lex specialis k tomu navíc přidává tu výjimku, aby ujednání odchylné od zákona mělo účinky nejen mezi účastníky navzájem (§ 1 odst. 2), ale také vůči třetím osobám; tedy vůči těm, kdo nejsou účastníky onoho ujednání. Ustanovení § 978 tedy nepochybně dává smluvnímu ujednání osob větší váhu a širší dopad, nežli ujednání pouze podle § 1 odst. 2.

Jde tedy v § 978 o rozšíření okruhu osob, na které ujednání dopadá. Existuje-li ujednání podle lex specialis § 978, musí se jím řídit i třetí osoby. Nemohou tedy namítat vůči své osobě neplatnost či neúčinnost pro odchylku od zákonné úpravy. Toto rozšíření účinků autonomie vůle jednajících osob je však přípustné (1) pouze pro oblast absolutních majetkových práv (část třetí ObčZ včetně bytového vlastnictví) a (2) pouze připouští-li to zákon výslovně.

Porovnejme znění § 1 odst. 2 a § 978 – uvidíte že je to přesně tak, jak jsem zde napsal.

Justitianus

„Na takovou hloupost, že by někdo během jednoho shromáždění vlastníků připustil hlasování usnesení, které je v rozporu s už přijatým usnesením skutečně stanovy nepamatují.“

Jednak to nemusí být během jednoho shromáždění a jednak to nemusí být hloupost. (I kdyby to byla hloupost, označení problému za hloupost není jeho řešením.)

„Sepsal jste závěť, ale ta je platná jen do okamžiku, kdy sepíšete závěť novou. K té staré se už nebude přihlížet. A to platí bez toho, že by v nové závěti muselo být výslovně uvedeno, že ta stará se ruší! To se totiž rozumí samo sebou, že platná je pouze jedna závěť – ta s nejnovějším datem.“

To obecně neplatí. Platných závětí můžete sepsat více:
A: V jedné odkážete svou sbírku mincí městskému museu,
B: v druhé, sepsané později, odkážete svoje lesy paní Kristýně.
Obě platí.

Milí Realisto, ale když náhodou dojdete k soudu, tak je Vám tam selský rozum houby platný. Tam se právě rozhoduje podle práva a také právní praxe u shodných soudních sporů, v případě, že ve Vašem podání k soudu zpracovaném podle selského rozumu najde soud procesní chybu, tak zastaví soudní řízení a Vy prohráváte.

Pane Realisto,

osvětlete nám následující situaci: Byla přijata tato rozhodnutí v uvedeném pořadí:

A: Příspěvek na správu domu činí 50 000 Kč měsíčně (za celý dům).
B: Příspěvek na správu domu činí 90 000 Kč měsíčně (za celý dům).

Jak to vyhodnotíte? Uvádím některé možnosti, ale nenechte se jimi ovlivnit:
Neplatí A ani B, protože vedle sebe nemohou obstát.
Platí A i B, protože nic nezakazuje obě takováto rozhodnutí přijmout.
Platí A, protože po přijetí A už o B nemělo být hlasováno a k rozhodnutí B se tak nepřihlíží.
Platí B, protože bylo přijato později a nahradí předchozí rozhodnutí A.

Ještě můžeme rozlišit dvě situace, zda to má nějaký vliv na Vaše hodnocení nechám na Vás:
A i B bylo přijato na stejném zasedání shromáždění,
A a B byla přijata na různých zasedáních shromáždění.

„Jakmile je v rámci bodu jednání přijato usnesení, o dalších variantách se již nehlasuje“

Kde jste tohle vyčetl? Hlasuje se o všech návrzích podle programu v pořadí podle programu.

No však pokud někdo vznese protinávrh při projednávání bodu 3. a tento je schválen, následuje bod 4. programu a již se nehlasuje o původním návrhu usnesení bodu 3.

Pro ty ,kteří neví,že závazné je to, co je uvedeno v zápisu ze shromáždění, mi nezbývá mi nic jiného, než tuto větu doplnit:

„Vítězí ten, koho částku schválí shromáždění a nechá zapsat do zápisu ze shromáždění.“

„Není-li schválena žádná částka, také to musí vyplývat ze zápisu ze shromáždění!“

Přeji hezký den.JaVa

„Vítězí ten, koho částku schválí shromáždění a nechá zapsat do zápisu ze shromáždění.“

Upřesním:

„Vítězí ten, koho částka je uvedena v zápisu ze shromáždění.“ Způsob schvalování ani vazba na náklady nikoho nezajímá, legálnost schvalování nelze soudně přezkoumat (podle ustálené judikatury JUDr. Pavlíny Brzobohaté).

Pro krindapána, to skutečně funguje tak, že lidi navrhuji změnitm zvýšit částku páté přes deváte a odhlasuje se návrh toho, kdo nejvíce oslní svým návrhem? Vždyť to musí mít nějaký reálný podklad, ekonomické zdůvodnění, hlavu a patu.

značná část SVJ takto funguje a vlastníkům to většinou ani nevadí a považují to za normální.

„to musí mít nějaký reálný podklad, ekonomické zdůvodnění, hlavu a patu.“

MMR žádný reálný podklad, ekonomické zdůvodnění, hlavu ani patu od 1.1.2014 nepo­žaduje.

„lidi navrhuji změnitm zvýšit částku páté přes deváte a odhlasuje se návrh toho, kdo nejvíce oslní svým návrhem?“

Přesně tak, odhlasuje se návrh toho, kdo je nejdrzejší, nejvíce křičí, je profesionální sudič, největší psychopat apod. Která hlava na MMR to vymyslela, resp. která hlava na MMR zrušila požadavek, aby zálohy pokryly náklady?

Jde o to, že za zvýšením dlouhodobé zálohy stojí pořízení nového výtahu. Jeden návrh počítá s velmi razantním navýšením, aby se nemuselo dlouho čekat na pořízení výtahu. Druhý návrh počítá s navýšením mírnějším se zdůvodněním, že měně majetní vlastníci razantní navýšení neufinancují a v SVJ by mohl vzniknout problém s naplatiči. Pro schválení úvěru se nenajde potřebný počet hlasů.

Instalace výtahu neznamená náklady jen při jeho pořízení. Významně se podílí na doživotních nákladech na bydlení. Firmy zajišťující jeho provoz si své pravidelné výpalné spolehlivě vynutí.

Jaké výpalné, co to melete. Výtah je dopravní prostředek a musí mít pravidelnou údržbu, servis a musí splňovat požadaky na bezpečný provoz. Snad si nemyslíte, že to někdo bude zajišťovat zdarma, aby vy jste měl pohodlné a bezpečné bydlení.

Prohlídky, údržba, inspekce jsou věci, o kterých nemají mnozí z hlediska cen při zvedání rukou žádné ponětí. Vidí hlavně tlusté panděro a čím dál menší schopnost vyběhnout 5× denně se svým 4nohým mazlíčkem jej vyvenčit a nedochází jim, že to souvisí také s nedostatkem pohybu. Máte ponětí jaké náklady přinese např. previdelná výměna oleje v těch hydraulických mrzácích ? Úvěry jsou zdrojem dobré obživy mnohých. Je dobré se také podívat, kdo jej SVJ vnucuje. Bývá to také statutár, který pravidelně dluží (neschopen splácet všechny své závazky), a přitom se živý provizemi za jejich sjednávání. To ale většina řadových členů neví.

koukněte se na film vlastníci. tam padl návrh postavit výtah až od druhého patra. pro vlastníky je ten film tragédie, protože je to o tom jak to fakt je, kdo není vlastník tak to bere jako komedii. mimochodem úvěr svj je cesta do pekla.

„úvěr svj je cesta do pekla“

Především samotné svj je cesta do pekla. Úvěr na tom už mnoho nezmění.

Která hlava na mmr vymyslela svj?

Základy fungování autoservisu na principu svj podle mmr:

Vlastník vozu skládá autoservisu pravidelné měsíční zálohy, jejichž výše nemá žádnou vazbu na výši nákladů na opravu vozu (tuto vazbu měla do 31.12.2013). Autoservis občas něco podle svého uvážení na voze opraví, v rozsahu a termínech, které určí autoservis, autoservis vlastníka vozu neinformuje, co opravil a nevystaví mu vyúčtování ani na jeho žádost (tím méně záruční list). Za technický stav vozu je odpovědný autoservis (a ten je i pokutován). Něco snad chápu nesprávně?

Někde jsem zahlédl následující otázku.
Která hlava na mmr vymyslela svj? – jako vůbec, nebo takové jaké je? Existence SVJ je zákonitý důsledek rozhodnutí, že nejmenší majetková jednotka pro bydlení je bytová jednotka a ne obytný dům. Vždy musí existovat instituce, která 150 rozdílných názorů vlastníků bytů konvertuje na názor jediný, který se pak realizuje. Diskuze může být o tom, jaké to SVJ má být. Pokud by neexistovala organizace, neexistovala by organizovanost, tj. ani dělba práce, dělba odpovědnosti a pravomoci. A bez toho nefunguje nic!.

Srovnávat spoluvlastnictví v bytovém spoluvlastnictví s vlastnictvím auta je zavádějící. Rovněž tak srovnávavat autoservis a vlastníka, kdy jde o úplně cizí osoby, s SVJ, kdy jde o právní osobu, ve které rozhodují samotní vlastníci na shromáždění vlastníků.

ovšem platí jen pro hloupé vlastníky neboli ovce. V našem SVJ by si nikdy nedovolil předseda požadovat peníze za jakoukoliv listinu. Vlastníci obdrží veškeré účetní a evidenční doklady zdarma digitálně do mailu. Taktéž zálohový list, který je na požádání vydán i písemný (opět bezplatně). Výše záloh odpovídá loňské skutečnosti u dodávek tepla, vody, úklidu, pojištění a společné elektřiny. Opravy se plánují, ceny předem odsouhlasují a způsob úhrady je také předem dohodnut. Jsou totiž i movití vlastníci, kteří zaplatí zálohy naráz a předem. Pokud SVJ zajišťuje úvěr (U Zelené úsporám to stát takto vyžaduje) pak jen těm nesolventním, kteří si za něj musí ručit svým majetkem. Naše náklady na bydlení vč. tepla jsou dík chytrým vlastníkům zhruba desetina oproti tržní ceně nájmu a v porovnání s jinými SVJ se stejnými domy v okolí poloviční. Naše stanovy obsahují především povinosti statutárů. Nejsme ovšem panelák se zděděným správcem SBD a zvyky nad kterými mě někdy zůstává rozum stát. Tedy SVJ bych nezatracoval. Je to jen o konkrétních lidech.

Jak mám chápat tuto Vaši větu:

„Pokud SVJ zajišťuje úvěr (U Zelené úsporám to stát takto vyžaduje) pak jen těm nesolventním, kteří si za něj musí ručit svým majetkem.“

Doufám že ne tak,že vaše SVJ, poskytuje úvěr svým nesolventním členům.Zkuste nějak polopaticky vysvětlit.Dík.

Pokud SVJ zajišťuje úvěr (U Zelené úsporám to stát takto vyžaduje) pak jen těm nesolventním, kteří si za něj musí ručit svým majetkem..

jak to prakticky funguje? svj zajistí jednotlivým vlastníkům jednotlivé úvěry??

Vlastník vozu hradí pojištění vozu, v případě havárie pojišťovna škodu uhradí autoservisu.

V souvislosti s přípravou nového stavebního zákona bylo vysvětleno, že stavební zákon se připravuje na základě objednávky Hospodářské komory a developerů pro oba subjekty. Tak je to prý normální, tak to dnes chodí, tak se tvoří zákony. S bytovým spoluvlastnictvím, ne-li celým NOZ je to úplně stejné.

pokud by se zákon připravoval na základě přání subjektů jako je Duha, Děti země, Jihočeské matky, Voda z Tetčic, Zelení a památkaři včetně úředníků staveb. úřadu asi bychom se z pěkného 157. místa dostali na 206 t.j. poslední místo. Kdo stavěl ví co je třeba pro urychlení a kdo jiný než developer by to měl kvantifikovat?

Úvěr není cesta do pekel, když to má hlavu a patu a je to promyšlené.