rozhodování o využití společného pozemku (parkování)

Vložil náhodný kolemjdoucí, 22. Leden 2023 - 17:34 ::

Dobrý den.

Jak vyřešit parkování na společném pozemku, jehož součástí je bytový dům? Někteří z majitelů bytů (menšina) si za domem v minulosti svévolně zřídili zastřešená stání pro svá vozidla, aniž toto bylo jakkoli upraveno v prohlášení či jakoukoli dohodou všech spoluvlastníků (takto vytvořená parkovací místa nejsou nijak právně vymezena /zapsána v KN/, přístup k nim má každý z domu). Ostatním v domě to tehdy bylo buď jedno, nebo to mlčky trpěli. V domě se však objevil výrazný majoritní vlastník, který by (nepřekvapivě) rád svůj majetkový podíl užíval i v oblasti parkování, které však zatím „zabírá“ méně než čtvrtinová menšina vlastníků (jde převážně o důchodce, proto to je majoritní vlastník zatím zdrženlivý). Nelze očekávat, že by tato menšina dobrovolně přenechala „svá“ parkovací místa. Jak to řešit? Svoláním shromáždění SVJ, kde by tato záležitost byla předmětem hlasování, nebo prostým rozhodnutím většiny spoluvlastníků mimo zasedání shromáždění?

  • společné části

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Justitianus, 22. Leden 2023 - 18:57
  • Napsal jste: „Nelze očekávat, že by tato menšina dobrovolně přenechala „svá“ parkovací místa. Jak to řešit?“

(1) Menšina žádná parkovací místa nemá.

(2) SVJ s tím nemá vůbec nic společného.

(3) Přístřešky zřízené na společném pozemku jsou od počátku ve vlastnictví vlastníka pozemku, tedy všech spoluvlastníků, a to v poměru podle jejich podílů (§ 1084).

(4) Současný stav užívání je takový, že celý pozemek může užívat každý vlastník jednotky bez omezení, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv (§ 1175). Čtvrtinová menšina vlastníků tedy nikomu nic nezabírá. To platí bez ohledu na to zda tam stojí či nestojí nějaké přístřešky.

(5) Rozhodnutí většiny spoluvlastníků by se mohlo týkat pravidel užívání pozemku, případně odstranění „černých“ staveb neuvedených v prohlášení ((§ 1169 odst. 2 písm. [a] a [c]).

Co tam máte dál?

Justitianus

Vložil Áloisie (bez ověření), 24. Leden 2023 - 14:51

“(3) Přístřešky zřízené na společném pozemku jsou od počátku ve vlastnictví vlastníka pozemku, tedy všech spoluvlastníků, a to v poměru podle jejich podílů (§ 1084).”

Domnívám se, že toto zřejmě platí pro stavby zřízené po roce 2013.

Pokud jsou přístřešky (stavby) z 2013 anebo starší, patří jejich vlastníkovi/sta­vebníkovi! Pletu se?

Vložil náhodný kolemjdoucí, 22. Leden 2023 - 22:51

Dobrý večer.
Znamená to tedy, že majoritní spoluvlastník si nemůže nárokovat ono parkovací místo jenom na základě toho, že má větší podíl? Většina vlastníků tudíž nemůže rozhodnout o způsobu užívání pozemku, tj. přiřknout na společném pozemku existující neformální parkovací místa k užívání jen konkrétní osobě, tedy onomu většinovému spoluvlastníku?

Vložil Justitianus, 23. Leden 2023 - 8:32

Přečtěte si napřed prohlášení. Tím musí začínat veškeré úvahy. Teprve pak bychom mohli začít mudrovat o tom co vlastníci mohou či nemohou dělat na společném pozemku. Není-li nic výslovně určeno, pak spoluvlastník užívá společnou věc v rosahu svého podílu.

V rozsudku ze dne 23. prosince 2004, sp. zn. 28 Cdo 2062/2003, [soud] dovodil, že rozpory při užívání společných prostor musí být podrobeny především kritériu přiměřenosti (proporcionality); je třeba chránit, aby některý ze spoluvlastníků neužíval společné prostory takovým nežádoucím způsobem, který by nad míru přiměřenou poměrům ztěžoval či bránil užívání týchž prostor ostatními a eventuálně jim zamezoval nebo komplikoval využití těch souvisejících (sklepních) prostor, které užívají výlučně. (…)
Vyslovil názor, že chybí-li výslovná úprava popsaného konfliktu v zákoně č. 72/1994 Sb., pak je namístě aplikace výkladových pravidel převzatých z § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen obč. zák. , o omezení práv vlastníka při kontaktu s vlastníkem jiným (sousedícím).
Dovolací soud zastává názor, že neexistuje žádný rozumný důvod, pro který by z uvedených závěrů nebylo možno vycházet i v poměrech o. z. I když institut bytového spoluvlastnictví doznal oproti předcházející úpravě v zákoně o vlastnictví bytů určitých změn, jeho podstata nadále spočívá v tom, že práva jednotlivých vlastníků jednotek jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. Podle § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. Z uvedeného vyplývá, že poruší-li vlastník jednotky tyto povinnosti, může se dotčený vlastník domáhat ochrany svého vlastnického práva podle citovaného ustanovení. Půjde-li o změnu společných částí domu (jako tomu bylo v souzené věci), je třeba za dotčené vlastníky považovat všechny vlastníky jednotek v domě. 

rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 287/2018, ze dne 30.10.2018

Přidělit konkrétní parkovací místo konkrétnímu vlastníkovi samozřejmě je možné, a je to velmi časté. Např. u podzemní garáže domu. Stačí uvést to v prohlášení (§ 1166 odst. 1 písm. b bod 2, věta druhá).

Pokud má být část pozemku (společné části) vyhrazena k výlučnému užívání jedinému vlastníkovi jednotky, musí k tomu dojít změnou uspořádání vztahů vymezených v prohlášení vlastníka postupem podle § 1169 OZ. Tuto otázku nelze brát za výkon správy, o které by mohlo rozhodnout společenství vlastníků jednotek. 

usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1301/2019, ze dne 17.03.2020

Justitianus

Vložil náhodný kolemjdoucí, 23. Leden 2023 - 19:23

Dobrý den,

v prohlášení k tomu není vůbec nic (je ze začátku nového milénia), jenom to, že s vlastnictvím jednotky je spojen spoluvlastnický podíl ve výši XY na stavebním pozemku (tehdy ještě neplatilo superficies solo cedit).

Stavební pozemek pod domem (a kolem něj) je malý. Šlo by na něm sice zřídit další parkovací místo, ale to by nebylo tak dobře dostupné, jako to existující, o kterém je řeč. Mohl by se nynější majoritní spoluvlastník fakticky ujmout (i přes nesouhlas dosavadního uživatele) užívání tohoto existujícího parkovacího místa (třeba včetně náhrady nákladů na zřízení onoho zastřešení), které si dosavadní uživatel – nejmenší spoluvlastník – kdysi svévolně zřídil, na základě argumentace, že neodpovídá novým vlastnickým poměrům, aby nejmenší spoluvlastník v domě měl sám možnost parkování, zatímco majoritní spoluvlastník tam nemá parkování odpovídající jeho podílu? Taková nerovnost přece nedává smysl (vím, hledat smysl v zákonech, jak pošetilé ;-)). Proč by většina neměla mít navrch?

Vložil Justitianus, 23. Leden 2023 - 20:22

Už jsem odpověděl. Čtěte znovu a pozorně příspěvek č. 3, § 1166 a citované usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 1301/2019.

Nedojde-li k uspořádání spoluvlastnických poměrů prohlášením pro nesouhlas některého spoluvlastníka, je možné obrátit se na soud (§ 1169 odst. 3).

Justitianus

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".