Proplacení náhrad za výměny skel

Tak se ještě pokusím upřesnit informace. Naše SVJ má deset bytových jednotek, okna považujeme za společná prý proto že jsou všechna na vnějším plášti budovy. S tím bych neměl problém. Výměny plastových oken si vlastníci hradili sami hned po privatizaci, kromě jednoho již zmíněného bytu. Výměnu skel za lepší jsme navrhli z důvodu vysokého zůstatku na účtu sdružení a bylo hrazeno jednou fakturou najednou. A teď opět k dotazu, nemám vůbec problém s proplacením po předložení faktury v případě vlastníka který provedl výměnu sám. Není mi vůbec jasné jak, protože není na žádný byt udělaný zvlášť rozpočet, a jestli je vůbec možné vyrovnat dva zbylé vlastníky. První má stále dřevěná okna a druhý majitel byt pronajímá a výměnu nechtěl, zřejmě by radši hotové korunky.

Už jste tu dostal řadu informací. Musíte si ale ujasnit, jestli jsou okna společnou částí budovy, nebo nikoliv. To najdete v prohlášení vlastníka. Termín, okna považujeme za společná, je naprosto irelevantní.

„Výměnu skel za lepší“ (Vložil Lacina (bez ověření), 19. Březen 2023 – 16:57)

Co je lepší sklo?

3 mm proti 2 mm?
5 mm proti 3 mm?
Dvojsklo proti jednoduchému sklu?
Trojsklo proti dvojsklu?
Čtyřsklo proti trojsklu?

(Sklo s argonem neuvádím, ten vyprchá.)

3sklo proti 2sklu. Stačí i 2sklo s mezilehlou fólií, to se dá instalovat do rámů na 2sklo. Argon je ve všem a odkud máte informaci, že vyprchá? „Říká se to“, ale už to někdo měřil, a to u různých výrobců, aby se vyloučil vliv vadného výrobního postupu?

Justitiane, když si vymýšlíte vzorce, měly by být správné. Představte si reálný příklad: Dům, 10 stejných bytů. Každý má tedy podíl 1/10. V 9 bytech se okna vymění. Výměna skla v jednom bytě stojí 100 Kč. Výměna tedy stojí celkem 900 Kč. Podle vašeho vzorce dostane vlastník, jemuž se okna nevyměnila, 90 Kč. Ostatní ale dostali okna za 100 Kč. Nebude někde chyba?
Už se to tu jednou řešilo a jak na potvoru, zase chyba. Co si doučit základní školu?

Pane Kruppe, běžný hlupák ví – nebo alespoň tuší – kterým věcem nerozumí, a nepokouší se o nich diskutovat s tím kdo věci rozumí.

Neznáte učivo třetí třídy základní školy. Speciálně Vám jsem to už jednou podrobně vysvětlil v diskusi o bytových dveřích. Tam jste udělal stejnou směšnou chybu. Vy jste se z toho nepoučil, a opět děláte stejnou chybu zde. Jste tedy hlupák na druhou.

(1) Ve Vašem příkladu: Vlastníci jednotek přispívají na správu domu podle svých spoluvlastnických podílů. Pan Novák má spoluvlastnický podíl P=1/10, proto přispívá 1/10 na každou částku C.

(2) Pan Novák takto přispěl i na částku C = 900 Kč, kterou SVJ později odčerpalo z příspěvků na správu domu, avšak použilo ji na zcela jiný účel. Pan Novák tedy přispěl částkou

(3) Panu Novákovi vznikla škoda ve výši 90 Kč. Pan Novák se může domáhat, aby mu SVJ vrátilo jeho 90 Kč. Samozřjmě se nemůže domáhat vyšší částky než kterou vložil!

Naprosto stejnou chybu jako tentokrát jste udělal i v případu s bytovými dveřmi. A nepoučil jste se.

Pan Kruppe, čemu na tom nerozumíte? Toto je učivo třetí třídy základní školy (počítání s čísly do 100). Tu základní školu jste absolvoval, Ajnštajne?

Justitianus

Velevážený pane Neomylný. Nesnížím se ke slovníku, který používáte vy a nebudu vás urážet. A byl bych rád, kdybyste se těchto ubohostí příště vyvaroval.
Váš omyl spočívá v tom, že se domníváte, že SVJ zaplatilo za okna 900 Kč. Tazatel napsal, že pan Novák se spoluvlastnickým podílem si okna vyměnil sám a vy jste uvedl, že mu musí být zaplaceno bezdůvodné obohacení SVJ. Předpokládejme, že mu sklo dodal stejný sklenář rovněž za 100 Kč. Když mu SVJ vyplatí 100 Kč, SVJ zaplatilo za okna 900 Kč + 100 Kč, tedy 1000 Kč. Každý má tedy skla za 100 Kč, SVJ za ně zaplatilo 1000 Kč a protože všichni mají stejný podíl a platí stejně, podílel se na tom každý částkou 100 Kč a pan Novák nezaplatil nic navíc, protože navíc zaplacenou stovku dostal zpátky.
Kdyby pan Novák dal za sklo méně, třeba 80 Kč, není problém, Pan Novák dostane to, co zaplatil, SVJ zaplatí o trochu méně, tedy 980 Kč a všichni včetně pana Nováka se na ní podílí stejnou poměrnou částkou.
Pokud pan Novák zaplatil víc, je na SVJ posoudit, kolik mu zaplatí. Musí to ale být nejméně 100 Kč.
Obdobné je to i v případě, že jsou nestejné majetkové podíly. Musíte vždy spočítat celkový náklad na skla včetně nákladu, který je vyplacen za skla vyměněná individuálně. Najít vzorec, dostanete za domácí úkol.
Myslel jsem, že jste svoji chybu pochopil v případě s bytovými dveřmi, ale asi ne.
Nejsem právník, abych radil v případě, kdy si někdo skla nevymění. Pokud ale právo na finanční náhradu má, měla by se nejspíš přičíst k nákladu na vyměněná skla, protože je to pro SVJ náklad v souvislosti s výměnou skel a vzorec by pak byl stejný.

• Krupp: „Váš omyl spočívá v tom, že se domníváte, že SVJ zaplatilo za okna 900 Kč.“</m>

Kruppe, vzpamatujte se. Přesně tuhle částku jste přece uvedl Vy sám ve Vašem příkladu. Už si nepamatujete? To vypadá na schizofrenii. Cituji Vaše slova: „V 9 bytech se okna vymění. Výměna skla v jednom bytě stojí 100 Kč. Výměna tedy stojí celkem 900 Kč.“

• Krupp: „… pan Novák se spoluvlastnickým podílem si okna vyměnil sám a vy jste uvedl, že mu musí být zaplaceno bezdůvodné obohacení SVJ.“

Kruppe, chyba je v Vaší hlavě. Pletete dohromady dva různé případy, které jsem v textu jednoznačně odlišil: (A) okna jsou společná, (B) okna nejsou společná.

Podotýkám, že pouze v případě (A) jsem zmínil „bezdůvodné obohacení“, které teď zmiňujete i Vy; avšak ani slovem jsem se tam nezmínil o výši kompenzace pro pana Nováka, ani jsem neuvedl žádný vzorec či postup jak tuto kompenzaci určit. Co tedy vlastně kritizujete? To sám netušíte.

Vzorec jsem uvedl pouze pro případ (B), a ten vzorec je samozřejmě správný. Nemáte doma nějakého třeťáka? On Vám to vypočte. V případě (B) ovšem nejde o žádné „bezdůvodné obohacení“, ale o vrácení části zaplacené zálohy na správu domu. Čili tam ten právní důvod je.

Vy zkrátka neumíte tyto dva případy rozpoznat – pletou s Vám dohromady. Vezměte si fixu a oba případy si v mém textu označte (jsou pod odrážkami ☀).Až budete konečně vědět který z mých dvou případů chcete zkritizovat, ozvěte se. Zatím se vyjadřujete k případu (A) v mylném domění že jde o případ (B) – nebo je to opačně.

Co já vím o obsahu Vaší hlavy? Jen to že v ní máte guláš.

Justitianus

Zřejmě je další diskuze zbytečná, takže ještě naposled.
Nemám problém diskutovat jen o případu B – okna nejsou společná. Vlastníci pan První, pan Druhý …až pan Devátý dostanou skla, každý za tis. Kč. Tato skla jim SVJ zaplatilo neoprávněně, každému za 100 Kč. Panu Novákovi musí bez jakékoliv pochyby vrátit stejnou částku. Dohromady tedy SVJ vydá 1000 Kč, každý se na ní podílí příspěvkem 100 Kč a nikdo není nijak ošizen.
Pokud úkol počítán obecně pro různé byty zní vzorec vzorec takto:

vratka = C / Pz * Pn tedy v tomto případě 900 / 0,9 * 0,1 = 100
Pz – podíly bytů, jimž bylo něco vyměněno
Pn – podíl, připadající na vlastníka, jemuž je nutno jeho finanční účast vracet

Nebudu nikoho urážet úvahami o obsahu jeho hlavy. Každý kdo chce, má možnost se nad oběma vzorci zamyslet a spočítat si to třeba jen pro polovinu vyměněných skel. Nebo třeba ten případ otočit. Vyměnit jen jedno sklo z deseti. V tom případě podle vzorce Justitiana dostane každý vráceno 10 Kč, pan První má vyměněné sklo za 100 Kč a podílel se na jeho výměně částkou 10 Kč. Ostatní mu na něj přispěli každý rovněž částkou 10 Kč. Zdá se to někomu v pořádku? Je v pořádku, že výsledek se mění podle počtu vyměněných skel??

Podle vzorce uvedeného zde, se vrátí každému, kdo sklo vyměněno nemá, 100 Kč. V jakémkoliv případě. Výsledkem je, že ten, kdo má vyměněné okno se na něm podílí částkou 100 Kč a ten, kdo ho vyměněno nemá se podílí částkou 0. Podle mého – dobré.

Posuďte každý, co je správně.
Přeji všem hezký den.
Ajnštajn, jak mě nazval Justi

Nesmysly, Kruppe, opět nesmysly.

V Vašem příkladu vlastník uhradil na správu domu pouze 90 Kč,což byl jeho podíl na později zpronevěřené částce 900 Kč. Vy tvrdíte, že SVJ má dodatečně zpronevěřit ještě dalších 10 Kč bez právního důvodu. Jakýsi dar či úplatek od hlupáka Kruppa? Kde jste si tu destikorunu vyfantazíroval? Nárok na ni neexistuje. Protože neexistuje ani právní důvod proč by měl vlastník dostat částku o 11% vyšší než kterou vložil do svých příspěvků.

A to nemluvím o tom, že SVJ nemá odkud vzít ty peníze navíc! Muselo by je opět ukrást/zpronevěřit.

Stejný nesmysl Vám vyšel před půl rokem v diskusi o dveřích. Tam jste tvrdil úplně stejnou pitomost – že po zpronevěře jednoho milionu by SVJ mělo bezdůvodně vyplatit celkem milion a ještě stopadesát tisíc k tomu. Jen jste zapomněl na to, že to je další zpronevěra s bezdůvodným obohacením těch, kdo by shrábli těch 150000 Kč navíc.

• Krupp: „Tato skla jim SVJ zaplatilo neoprávněně, každému za 100 Kč. Panu Novákovi musí bez jakékoliv pochyby vrátit stejnou částku.“

Jste opravdu blb, pane Kruppe. Neberete vůbec do úvahy, že stejně jako SVJ obralo pana Nováka o 90 Kč, stejně tak obralo ostatních 9 vlastníků jednotek, každého o stejnou částku. Sám jste to napsal, že celkem zmizelo z účtu příspěvků na správu:

Devět vlastníků pak dostalo od SVJ dáreček – skla po 100 Kč. Konečná finanční bilance každého z těch devíti tedy je

Takže získávají bezdůvodné obohacení: 10 Kč každý, pane Kruppe. Jen 10 Kč. Ne 100 Kč, jak jste tady tvrdil. Učivo třetí třídy, že? Pojďme ale dál. Obohacení těch devíti (kromě pana Nováka) je tedy celkem

To je těch 90 Kč které má dostat pan Novák od SVJ jako kompenzaci za „vytunelované“ příspěvky na správu domu.
To už jsem přece vypočítal zde. Dostane 90 Kč. Ne 100 Kč. Učivo třetí třídy, pane Kruppe …

Obecný případ

Je samozřejmě úplně jedno na jaký neoprávněný účel SVJ vynaložilo tu částku. Je také úplně jedno kolik předsedových kamarádů si tu částku rozdělilo a jak s o ni podělili. Je úplně jdno kolik stálo jedno sklo. Rozhodující je pouze to, že ta částka zmizela jako celek z účtu příspěvků na správu.

Je bez významu, zda si za ty peníze předseda pořídil zájezd do Italie, nebo tu částku prohrál na automatech, nebo koupil manželce kožich, nebo nechal vyměnit skla dvěma, třem, pěti, sedmi, devíti nebo třiceti třem vlastníkům jednotek.

To všechno jsou naprosto bezvýznamné podrobnosti! Z hlediska pana Nováka je jedno kdo co dostal z vytunelovaných peněz, co to bylo, a je úplně jedno kolik bylo celkem těch kdo z vytunelování měli nějaký prospěch. Rozhodující pro něj je pouze to, že se jednalo o celkovou částku C Kč, která byla zpronevěřena na účel nesouvisící se správou domu.

Jednotlivý vlastník jednotky pan Novák se vždy může domáhat vratky svých zaplacených příspěvků ve výši vypočtené podle univerzálního vzorce, který jsem už uvedl:

kde C je celková výše škody, a Pn je spoluvlastnický podíl tohoto vlastníka jednotky na společných částech.

On přece nemusí pátrat po tom z čeho se skládá částka C a u koho ty peníze skončily. Potřebuje pouze znát celkovou výši zpronevěřené částky C a svůj podíl na společných částech Pn. A může začít vymáhat.

Jste úplně mimo, pane Kruppe. Ničemu nerozumíte. Nic jste nepochopil. Blb který by propadl ve třetí třídě …

Justitianus

Podíval jsem se o starších příspěvků a zjistil, že Justitian svůj příspěvek vylepšil o několik blbů, hlupáků a podobných termínů a hlavně ho přepracoval tak, že je mnohem zmatenější, než byl ten původní. Hypotetický problém, který se řešil, spočíval v tom, že SVJ udělalo chybu, instalovalo některým vlastníkům skla, na která nemají nárok a tím jim vlastně poskytlo dar. A chce chybu napravit. K tomu jen dvě připomínky.

A/ Koupi kožichu manželce a podobné trestné činy, které zmiňuje Justitian, tu neřešíme.
B/ Napravit to jde dvěma způsoby

1. obdarovaní vlastníci dar vrátí. Každý vrátí 100 Kč, tedy dohromady 90Kč. To zřejmě naráží na problém, že je těžké další peníze od vlastníků získat, když na příspěvcích je zřejmě víc než dostatečná suma.
   
2. vlastníci se zřejmě dohodli, že si dar nechají a a zbývající vlastník dostane odpovídající (stejnou) kompenzaci. Zde se není možno bavit jen o částce za skla, protože ke snížení vybrané sumy na účtu záloh dojde jak o sklo, tak o kompenzaci. Tedy 900 Kč vydaných za dar (sklo) 9 vlastníkům a 100 Kč vyplacených jako kompenzaci panu Novákovi. Ať počítám, jak počítám, je to 1000 Kč.

vzorec K = D * Pk / Pd
K – kompenzace
D – výše daru
Pd – součet podílů obdarovaných vlastníků
Pk – podíl toho, kdo dostává kompenzaci

Tento vzorec by bylo nutno použít v případě, že všichni vlastníci nemají stejné majetkové podíly.

• Krupp: „Koupi kožichu manželce a podobné trestné činy, které zmiňuje Justitian, tu neřešíme.“

Jste směšně popleten. Právě toto zde řešíme.

Je úplně jedno, zda SVJ darovalo kožich předsedově manželce (v ceně 900 Kč), nebo darovalo televizory třem bývalým spolužákům předsedy (v ceně 3×300 = 900 Kč), nebo darovalo šperky v různých cenách pěti jeho přítelkyním (v ceně 250+140+210+155+145 = 900 Kč), nebo darovalo skla devíti vlastníkům, kteří ovšem mají různé spoluvlastnické podíly (v ceně celkem = 900 Kč).

Je bezvýznamné kolik osob bylo obdarováno.
Je bezvýznamné zda některé tyto osoby jsou či nejsou vlastníky jednotek v domě.
Je bezvýznamné jaké dary pořídilo SVJ za zpronevěřené peníze.
Je bezvýznamné jaká byla cena jednotlivých darů (mohla přece být různá).
Výpočet je stále stejně jednoduchý.

Všechny čtyři případy se posoudí naprosto stejně: SVJ překročilo svou pravomoc a statutáři nejednali s péčí řádného hospodáře. Výše škody vzniklé neřádným hospodařením je 900 Kč. Z toho je třeba vyjít.

Jednotlivému vlastníkovi jednotky byla způsobena škoda. Protože se na spoření SVJ podílel podle svého spoluvlastnického podílu (1/10), má nárok na svůj podíl na „zmizelé“ částce, to jest 90 Kč ve všech případech. Nemá nárok na nic víc; Těch Kruppových 100 Kč je jen vlhký sen. S vyšším požadavkem by ani u soudu neuspěl. Samozřejmě mu SVJ nic nezaplatí, ale on si svou pohledávku jistě započte, a uhradí v budoucnu na účet SVJ o 90 Kč méně než ostatní. Vyřešeno.

Nepotřebuji k tomuto výsledku vůbec pátrat ani znát komu a co SVJ koupilo za zpronevěřené peníze. Na výši kompenzace pro pana Nováka to nemá žádný vliv. Zbývá tedy, pane Kruppe, abyste osvětlil všechny tyto dotazy:

1. K čemu potřebujete znát počet obdarovaných, když výsledek na tomto počtu nijak nezávisí? Můj výpočet přece tento údaj vůbec nepotřebuje.
2. Jak budete Váš výpočet provádět v reálném světě, kde jsou desítky vlastníků s různými spoluvlastnickými podíly? Můj výpočet vyžaduje jen jeden údaj – spoluvlastnický podíl pana Nováka.
3. Jak si poradíte s případem, kdy někteří z obdarovaných nejsou vlastníky jednotek? Můj výpočet dává správný výsledek i v tomto případě.
4. Jak si poradíte s případem, kdy obdarovaní dostanou dary v různých hodnotách? Můj výpočet dává správný výsledek i bez znalosti ceny jednotlivých darů.
5. Jak si poradíte s případem, kdy někteří obdarovaní nejsou vlastníky jednotek, někteří jsou, avšak mají různé podíly, a dary které dostali mají různé ceny? Prosím odhadněte kolik údajů by muselo být do Vašeho výpočtu dosazeno při (např.) počtu 32 bytů v domě. Můj výpočet přece dává správný výsledek i bez těch nadbytečných údajů.

Kdy už konečně uznáte, že Váš „výpočet“ je totální píčovina?

Justitianus

Pane Justitianus,

jak byste odpověděl na příspěvek Andreje „Jiný příklad s rekapitulací podle Justianuse a podle Krupa“ uvedený niže?

Justitiane, vy jste skutečně zvláštní člověk. Tazatel se tu ptá, jak odškodnit vlastníka, kterému nebylo poskytnuto poskytnuto plnění, které ostatním poskytnuto bylo. Jenom nám zatím nedokázal odpovědět, jestli jsou okna společná a placení za skla bylo nebylo oprávněné. S problémem na velikost kompenzace to ale příliš nesouvisí. Vy jste tu uveřejnil chybný výpočet.
Možná jste už chybu pochopil, tak jste nechal SVJ, potažmo předsedu, zcizit kožich pro manželku, případně milenky. Nemá to moc společného s dotazem, ale v tomto případě skutečně podle vašeho vzorce můžeme spočítat o kolik byl okraden pan Novák a samozřejmě i ostatní vlastníci. Takže ano máte pravdu, jste geniální jako vždy. Omlouvám se vám za všechny, kdo o vaší genialitě, byť jen nepatrně, pochybovali. Jsme blbci, pitomci volové, hovada a vše ostatní.

Pane Justitianus,

uvedu jiný zjednodušený příklad:

2 stejné byty

počáteční zůstatek dlouhodobých záloh = 0
Vlastník bytu A vložil do DZ 500 Kč
Vlastník bytu B vložil do DZ 500 Kč
V tento moment zůstatek na DZ 1 000 Kč

Vlastníkovi A neoprávněně proplaceno z DZ 1 000 Kč
V tento moment zůstatek na DZ = 0

Podle vašeho vzorce má vlastník B nárok na kompenzaci 500 Kč.
Aby mohla být kompenzace vlastníkovi B proplacena musí oba vlastníci vložit do DZ 250 Kč.

Po proplacení kompenzace vlastníkovi B činí zůstatek na DZ 0 Kč.

Rekapitulace (při zůstatku na DZ 0)

Vlastník A vložil do DZ 500 + 250 a získal neoprávněně 1 000. Celkem vydělal 250 Kč.

Vlastník B vložil do DZ 500 + 250 a získal na kompenzaci 500 Kč. Celkem prodělal 250 Kč.

.............­.............­.............­.............­.............­.............­.............­..............

Podle Krupa má vlastník B nárok na kompenzaci 1 000 Kč.
Aby mohla být kompenzace vlastníkovi B proplacena musí oba vlastníci vložit do DZ 500 Kč.

Rekapitulace (při zůstatku na DZ 0)

Vlastník A vložil do DZ 500 + 500 a získal neoprávněně 1 000. Nic nevydělal ani neprodělal.

Vlastník B vložil do DZ 500 + 500 a získal na kompenzaci 1 000 Kč. Nic nevydělal ani neprodělal.

Děkuji, z mého pohledu je to naprosto jasné. Přesto se to pokusím ještě jednou rozebrat aby někoho nenapadlo řídit se chybnou radou Justitiana. Při pořízení skel je možno použít řadu postupů: 

1. vlastníci, kteří chtějí skla si je pořídí, ti kteří chtějí si je nekoupí. Ti co si je koupí zaplatí 100, ti co si je nekoupí nezaplatí nic.
   
2. vlastníci vědí, že skla nejsou společnou částí, přesto se dohodnou, že je budou kupovat prostřednictvím SVJ. Třeba dostanou množstevní slevu. Každý, kdo skla chce zaplatí 100, kdo je nechce, nezaplatí nic. Výsledek stejný, jako předchozí případ.
   
3. vlastníci vědí, že skla nejsou společnou částí, přesto se dohodnou, že je budou kupovat prostřednictvím SVJ. Třeba dostanou množstevní slevu. Všichni zaplatí 100 Kč. Pak se někteří rozhodnou, že skla nechtěji a 100 Kč se jim vrátí. SVJ nakonec pořídí skla. Výsledek je opět stejný, jako v případě 1. a 2.
   
4. vlastníci skládají peníze na nějaký účel. Pak se dohodnou, že z nich raději pořídí skla a kdo skla nechce, dostane kompenzaci. SVJ koupí skla a těm, kdo je nechtěl vrátí 100 Kč. Ti kdo chtěli skla mají za 100 Kč skla a ti ostatní dostali 100 Kč zpět.
   
5. vlastníci skládají peníze na nějaký účel. Pak se dohodnou, že z nich raději pořídí skla a kdo skla nechce, dostane kompenzaci. SVJ koupí skla a použije vzorec, který doporučuje Krupp, Kdo nechtěl skla, dostane podle výpočtu 100 Kč. Ti kdo chtěli skla mají za 100 Kč skla. Výsledek zase stejný jako v bodech 1.-4.
   
6. vlastníci skládají peníze na nějaký účel. Pak se dohodnou, že z nich raději pořídí skla a kdo skla nechce, dostane kompenzaci. SVJ koupí skla a použije vzorec, který doporučuje Justitian. Ti kdo chtěli skla mají za 100 Kč skla. Kdo nechtěl skla, dostane podle výpočtu nižší částku než 100 Kč. Nížší podle toho, kolik je skel a kolik těch, kteří je nechtěli. Výsledek jiný než v bodech 1.-5.
   
   

Matematika má mj zajímavou vlastnost, že ke stejnému výsledku je možno dojít různými postupy. I v tomto případě by se našly ještě další. Zde je možno tvrdit, se 100% jistotou, že ten jediný, který dává výsledek jiný, je špatný.
V matematice neexistují pojmy, jako blb, svěrací kazajka a další, které Justitianus s oblibou používá. Jejich použití z chybného vzorečku ten správný opravdu neudělá. To uvádím jen proto, že by všichni měli být opatrní, pokud některým výrokům zdejšího mazala věří.
Ještě by bylo dobré, aby si Justitanus, s nímž už nekomunikuji, všiml, že v bodech 1. a 2., kdy se nic nevrací se počítá pouze se zaplacenými částkami za skla. V bodech 3.-5. se počítá vždy s částkou 1000 Kč, neboť z ní je nutno zaplatit skla i vratku. Je jedno, jestli se jí říká vratka, kompenzace, neprávem zaplacená částka, nebo jakkoliv jinak.
Nebude chyba právě v tom, že je chybné trvat sveřepě na částce jenom zaplacená za skla, z níž se rozhodně nezaplatí jak skla, tak vratka? Předpokládám, že ti chytřejší už to vědí.

Justitiane, žádal jsem vás, abyste mne neurážel. Přestože platí rčení, ..Na hrubý pytel hrubá záplata… s vámi se špinit nebudu. Jelikož jste ......., který se urážek ostatních neokáže vyvarovat, končím s vámi jakoukoliv diskuzi.
Pro ostatní uvádím: Pokud SVJ někomu přispěje na části, které nejsou společné, jsou dvě možnosti, jak to napravit. 

1. Získá od těch, komu bylo cokoliv neoprávněně zaplaceno, tuto částku zpět.
   
2. Kompenzuje neoprávněně zaplacenou částku ostatním vlastníkům, kteří by mu jinak na neoprávněně získaný prospěch přispívali.
   

K nápravě podle bodu 2 nestačí použít Justitianem použitý vzorec. Ten řeší problém pouze zčásti. Nezahrnuje totiž výdaj – vrácení peněz. Vzorec, který jsem uvedl ve svém příspěvku, řeší problém zcela. Tím, že SVJ vyplatí nějakou částku vlastníkům, kterým nebylo nic neoprávněně zaplaceno, má SVJ další výdaj, s nímž Justiho vzorec nepočítá. I na tento vydaj musí všichni vlastníci, tedy i ten, kdo získal neoprávněné plnění, přispět. To právě zajišťuje použití správného vzorce, který i tento náklad zahrnuje. Ať každý sám posoudí správnost či nesprávnost obou vzorců. Všem, kromě neslušného Justitiana, přeji hezký den.

V matematice i v kupeckých počtech se obvykle provádí kontrola. Kromě Justiniana, s nímž jsem přestal z důvodu hulvátství komunikovat, pro ostatní uvádím: SVJ se rozhodlo zaplatit svým členům skla, která nejsou společnou částí domu. Ví, že bude muset panu Novákovi zaplatit kompenzaci. Tato celá částka je nákladem na skla. Tuto částku spočítáme, když dělíme náklad na sklo vlastnickým podílem vlastníků, kteří sklo dostali. Toto je zásadní spor mezi mnou a jistým hulvátem, který tu občas diskutuje. Ten považuje za náklad jen cenu skla. Zapomíná ale, že musí řešit i tento výdaj. Za náklad je nutno v každém případě považovat i to, co se vrací, protože i to SVJ skutečně v souvislosti se skly, vydá. Kompenzace se pak stanoví násobením celé částky za sklo vlastnickým podílem toho, komu kompenzace přísluší. V našem případě je částka za sklo 900, celková částka 1000, a pan Novák dostane 100. Vlastníci První až Devátý dostali každý sklo za sto Kč, pan Novák dostal 100 Kč. Svj mělo výdaj 1000, z toho 900 za sklo a 100 panu Novákovi. Každý se na tom podílel částkou 100 Kč a obdržel plnění ve výši 100 Kč. Vše naprosto přesně vyšlo, nikdo nebyl zvýhodněn ani ošizen.

Moje radost byla předčasná. Krupp dostal další záchvat.

• Krupp: „Tato celá částka je nákladem na skla. Tuto částku spočítáme, když dělíme náklad na sklo vlastnickým podílem vlastníků, kteří sklo dostali.“

Ne, bohužel. Tuto částku spočítáme, když násobíme jednotkovou cenu skla počtem dodaných skel.

Musíme si Vás v ústavu nechat, pane Kruppe. Dostanete zase svěrací kazajku a šoupneme Vás do polstrované cely. Je nám moc líto, že to takhle dopadlo.

Justitianus

• Krupp: „1. [SVJ] získá od těch, komu bylo cokoliv neoprávněně zaplaceno, tuto částku zpět.“

O tom se v této diskusi vůbec nebavíme! O tom nebyla řeč, to je zcela jiná problematika. Přečtěte si všechny zdejší příspěvky; nikde se v nich ani slovem nepsalo o vrácení daru, který poskytlo SVJ obdarovaným osobám.

• Krupp: „2. [SVJ] kompenzuje neoprávněně zaplacenou částku ostatním vlastníkům, kteří by mu jinak na neoprávněně získaný prospěch přispívali.“

Rozumím tomu tak, že uznáváte že mám ve všem pravdu.
Rozumím tomu tak, že už netrváte na tom nesmyslu že by Novák měl dostat 100 Kč.

Píšete nyní přesně – slovo od slova – to, co jsem Vám tvrdil už v diskusi o bytových dveřích v listopadu 2022, a co tvrdím od počátku i zde:

Ano, z Vašich slov to vypadá že jste konečně pochopil. SVJ bude kompenzovat panu Novákovi těch 90 Kč, o které byl ochuzen zpronevěrou zálohy 900 Kč určené na správu domu. Záloha byla použita na jiný než sjednaný účel, proto musí být panu Novákovi vrácena v plné výši. Výše vratky je (píšu ten vzorec potřetí):

kde C je celková výše škody (odpovídá částce zpronevěřené zálohy), a Pn je spoluvlastnický podíl pana Nováka na společných částech.

Justitianus

„Výměna skla v jednom bytě stojí 100 Kč.“ (Vložil Krupp, 18. Březen 2023 – 10:45)

Pane Kruppe,

prosím o doporučení sklenáře, který nabízí uvedenou cenu.

Děkuji.

Takového neznám, ale vypočte to snad každý. :-)

Já bych si tu úvahu dovolil rozšířit. Pan Justitianus to rozebírá zejména po právní stránce. Já tu zas vidím ty technické věci. Pokud se společenství rozhodlo přispět na zlepšení tepelných vlastnosti domu, proč by mělo platit i těm, kteří to vylepšení odmítli? Ti jen shrábnou peníze, ale to co společenství tím příspěvkem chtělo dosáhnout, přínos pro všechny v podobě nižší spotřeby energie, tím nevznikne.

• P_V (bez ověření) napsal: „Pokud se společenství rozhodlo přispět na kuchyňskou linku a velkoformátový televizor předsedovi SVJ, proč by mělo platit i těm, kteří to vylepšení odmítli? Ti jen shrábnou peníze, ale to co společenství tím příspěvkem chtělo dosáhnout, přínos pro všechny v podobě většího pohodlí domova, tím nevznikne.“

A tuhletu kravinu míníte vážně, pane P_V? Nebo to byl pokus o předčasný aprílový žert?

Justitianus

Tuto kravinu nemohu mínit vážně, ani jakkoli jinak, protože jsem ji nenapsal. Leda že byste našel způsob, jak by nová kuchyňská linka snížila základní složku nákladů na vytápění.