Přístavba balkonů
Dobrý den, jsme Společenství vlastníků s 12 ti bytovými jednotkami. Naše byty nemají balkony. A nyní jeden z majitelů navrhl, abychom si balkony nechali vybudovat. Jako Společenství bychom si vzali úvěr. A můj dotaz zní: abychom výstavbu balkonů schválili, musí souhlasit všichni majitelé?? Děkuji za odpověď
Zdravím, můžu se zeptat, jak jste tuto situaci vyřešili ? Také mám byt – sdružení vlastníků, balkony tedy máme, ale na stranu do ulice a koukáme na bytovku před námi – nicméně jsem začala realne uvažovat o výstavbě balkonu na druhé straně domu. Netuším, zda je to vůbec nějak technicky možné, ani jak je to řešeno právě s povolením všech vlastníků atd. proto by mě zajímalo, jak vám to dopadlo :)
Alenko, víš co je problém, i když budete mít ve stanovách třeba 80 % , tak tahle akce podléhá stavebnímu povolení, které musí převzít všichni vlastníci a pokud se nikdo neodvolá tak můžete stavět… napsáno velmi stručně a snad pochopitelně… nejde jenom o stanovy ale o rozhodnutí stavebního úřadu na základě převzetí a nedvolání se od všech vlastníků a spoluvlastníků… ahoj.
je třeba souhlasu všech. Ti co se stavby účastní uzavřou smlouvu o výstavbě a požádají o stavební povolení. Smlouva řeší i financování, údržbu a opravy. Ti co se neúčastní by měli požadovat aby si úvěr vzali jednotliví vlastníci a měli by hlasovat proti úvěru pořízeném jménem SVJ a v případě přehlasování tuto skutečnost zažalovat. Ti co se účastní by měli požadovat aby SVJ uzavřelo s každým podřízeným dlužníkem slouvu, která bude řešit situce kdy nebude schopen nebo ochoten dotyčný úvěr splácet a také povinnost uhradit jednorázově zbylý dluh při prodeji bytu. SVJ, které není schopno takovou smlouvu kvalitně připravit by se nemělo pouštět do úvěrování vlastníků a přenechat tuto činnost odborníkům t.j. bankám. Ať se každý zadluží sám.
Nejde o podstatnou změnu v používání domu – jde o pouhou modernizaci domu. Do domu jsme například vestavěli výtah i přes nesouhlas několika vlastníků. Stavební úřad požadoval pro vestavbu souhlas 75% vlastníků, i když vestavbu a následný provoz výtahu financovalo méně než 2/3 vlastníků.
Klidně se může stát, že přízemní byty nebudou mít zájem o balkony, ale neměly by bránit s vestavbou balkonů těm, kteří je chtějí mít a kteří si je budou plně financovat.
§ 1129 NOZ:
(1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.
(2) Spoluvlastník přehlasovaný při rozhodování podle odstavce 1 může navrhnout, aby o záležitosti rozhodl soud; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Ustanovení § 1128 odst. 3 platí obdobně.
Konec citátu k modernizaci v SVJ. Tento § platí kvůli tomu, že je dispozitivní pro všechna SVJ, kde nepožadují ve stanovách pro modernizaci vyšší kvórum. Pokud si vzpomínám, pro modernizace platilo dle ZoVB kvórum 75%, ale to není podstatné.
Tak, a teď mínusovači předchozího mého příspěvku konejte – bylo Vás nejméně 7! A pak že na portálu SVJ mínusují jen poučení návštěvníci! Je těžké a leckdy nemožné se dobrat zde pravdy. Omlouvám se, že tuto informaci podávám až poté, co jsem byl označen za blba, ale dříve než já – blb – ji zde nenapsal nikdo z chytráčků zde mínusujících. Fake mínusování zde funguje, pozor na to!
SVJ ve stavebním řízení 31 Vložil lake, 26. Červen 2011 – 19:06 Pane Tomáši, děkuji za zajímavou informaci. Vedoucí odboru stavebního řádu je placen z mých daní a jeho úkolem je dodržovat zákon. Namísto toho vidím, že zákon nezná ani nedovede svůj protizákonný postup nějak obhájit. Pusťme se tedy do práce namísto něj… Úředník napsal: „Vámi uvedený rozsudek je z roku 2006, kde bylo napadeno rozhodnutí stavebního úřadu z roku 2004. Tedy v době platnosti starého stavebního zákona č. 50/1976 Sb., a starého správního řádu č. 71/1967 Sb.“ To je samozřejmě pravda, ale není to pro věc rozhodující. Závěr Nejvyššího správního soudu lze vztáhnout i na současnou právní úpravu, neboť se od původní nijak zásadně neliší. NSS ostatně postavil své rozhodnutí na skutečnosti, že zákon o vlastnictví bytů nedává SVJ automaticky právo být stavebníkem. Toto právo mohou svému společenství udělit jedině vlastníci jednotek. Tato skutečnost vyplývá ze zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů, který zůstává tentýž; nic na tom nemění skutečnost, že mezitím začal platit nový Stavební zákon a Správní řád. Ale abychom si ověřili úředníkovu argumentaci, srovnejme pro jistotu znění starého a nového stavebního zákona a hned uvidíme jak se věci mají.
Dřívější zákon č. 50/1976 Sb., Stavební zákon, stanovil v § 58: (2) Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní. (3) Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě, může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, která je nájemcem stavby, předloží-li o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby. Nyní platný stavební zákon č. 183/2006 Sb. stanoví v § 110: (2) K žádosti stavebník připojí (a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí; je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek, připojí také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu, (…). Z uvedeného je zřejmé, že nový Stavební zákon stavebníkovi nijak neulehčil prokazování oprávnění provést stavbu. Opak je pravdou: tam, kde starý StavZ pouze obecně ukládal stavebníkovi „prokázat jiné právo“, stanoví nový StavZ jednoznačněji, že musí jít o „právo založené SMLOUVOU provést stavbu“. Úředníkovi se tedy nepodařilo dokázat, že by změna Stavebního zákona měla na věc samu nějaký vliv. Úředník napsal: „Podle § 110 odst. 2 nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., může být stavebníkem společenství vlastníků jednotek.“ Odpověď: Bezvýznamné konstatování. SVJ mohlo být stavebníkem i za platnosti dřívějšího zákona č. 50/1976 Sb., a to na základě jeho § 58 odst. 2.
Úředník napsal: „Musí ale doložit smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 72/1994 Sb. Pokud je stavebníkem SVJ tak stačí doložit pouze výše uvedené rozhodnutí.“ Odpověď: Co napsal úředník je v rozporu se zákonem č. 183/2006 Sb., Stavební zákon. Úředník zřejmě nezná jeho znění, i když s ním denně pracuje. Zřejmě se mylně donmívá, že snad SVJ je osvobozeno od povinnosti, kterou zákon ukládá každému stavebníkovi, totiž doložit „právo založené smlouvou provést stavbu“. Takové osvobození ovšem neplyne ani ze Správního řádu, ani ze Stavebního zákona (viz použití slova také v § 110 StavZ).
Úředník napsal: "Další možností je, že žádost podávají vlastníci bytového domu a ti se mohou nechat zastupovat. " Odpověď: Bezvýznamné. O tomto případu zde nejednáme. Ostatně k podání žádosti (i k zastupování) je třeba souhlasu VŠECH spoluvlastníků, není-liž pravda?
Úředník napsal: „Zákon stanovuje, kdy je nutný souhlas 75% a kdy 100%.“ Nepravdivé tvrzení úředníka. Stavební zákon nic o 75% nestanoví. Správní řád nic o 75% nestanoví. Zákon o vlastnictví bytů stanoví v § 11 odst. 5 (třetí věta), že rozhodování tříčtvrtinovou většinou je výhradně rozhodováním UVNITŘ SVJ, nikoli navenek. Pokud úředník i přesto ve své správní úvaze používá tříčtvrtinové hlasování v SVJ, jako by šlo o projev vůle vlastníka, porušuje hned tři zákony: Zákon o vlastnictví bytů, Správní řád, Stavební zákon.
Úředník napsal: „I zákon č. 72/1994 byl novelizován, původně byl souhlas 100%, po novelo bylo toto ustanovení změněno na 75%.“ Odpověď: Novelou ZoVB je míněn zákon č. 171/2005 Sb.. Podívejme se, jak to s tou novelou je ve skutečnosti a co zákonodárce do ZoVB vložil:
Původní znění § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů před novelou 171/2005 Sb.: „K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.“ Znění § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů ve znění novely č. 171/2005 Sb.: „K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby6) a o změně stavby7) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy^7a) a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.“ Poznámka pod čarou:
- § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Z uvedeného je zřejmé, že novela sice zavedla tříčtvrtinovou většinu pro hlasování uvnitř SVJ, avšak zároveň s tím zákonodárce vyloučil použití výsledku takového hlasování navenek mimo SVJ. Viz třetí věta (tučně) a poznámka pod čarou v novelizované verzi. Zákonodárce měl jmenovitě na mysli Oddíl 4 zákona (od § 54), který se zabývá „povolováním staveb, změn staveb a udržovacích prací“. Zákonodárce jednal logicky: není možno připustit, aby ústavou chráněná práva vlastníka jednotky se stala předmětem většinového hlasování. Úředník je povinen jednat striktně v souladu se Správním řádem a Stavebním zákonem a nebrat v úvahu případné tříčtvrtinové hlasování uvnitř SVJ. Nemá-li žádost o stavební povolení všechny předepsané náležitosti a žadatel ani na výzvu nedoloží právo založené smlouvou provést stavbu, pak povinností stavebního úřadu je takové podání usnesením odložit.
Takže, pane Tomáši Marný: spojte se opět s úředníkem, poděkujte mu, že nám dává příležitost prozkoumat jeho myšlenkové pochody, a položte mu dvě jednoduché otázky:
(1) Ve kterém konkrétním ustanovení Stavebního zákona je uvedeno, že SVJ jako stavebník je osvobozeno od povinnosti doložit „právo založené smlouvou provést stavbu“?
(2) Ve kterém konkrétním ustanovení Správního řádu je uvedeno, že úřad může jednat s osobami, které nejsou vlastníkem stavby, jako by jím byly, a že může zahájit nesporné správní řízení o stavbě bez souhlasu 1/4 spoluvlastníků této stavby?
lake
odpovědět | hodnocení +9
Vytahování příspěvků z doby zrušeného ZoVB může být scestné, soudní autority se snaží totiž už několik let aplikovat NOZ. Takové rady starších beru s rezervou a pokud můžu, snažím se hledat přímo v NOZ, který platí od 1.1.2014. Než takové rady, tak raději nic, i když zde takové rady mohou mít velký počet plusů. Takové rady starších jsou zde sice zdarma, ale většinou nestojí za nic. Mínusování nových příspěvků na základě pouhé znalosti dříve platného ZoVB je zde běžné a znesnadňuje to vyhledání relevantního řešení: Všimněte si, že řada relevatních příspěvků je vymínusovaná, ale nikdo z mínusujících se neopováží napsat své řešení problému, které považuje za správné. Fake news tak zaplavují i tento porál, což je škoda. Jen málo přispěvovatelů se snaží své názory zde hájit a mnozí už rezignovali, když se jich zde nikdo nezastal.
„Stavební úřad požadoval pro vestavbu souhlas 75 % vlastníků“
Stavební úřad postupoval protiprávně. Uvedený postup nemá oporu v účinné právní úpravě.
Vestavba výtahu – šlo o modernizační akci – bezbariérový přístup ke všem bytům – a ve stanovách o schvalování modernizačních akcí nemáme nic, tak kterýpak předpis stavební úřad porušil? Účastníkem stavebního řízení byli všichni vlastníci jednotek, včetně odpůrců výtahu, kteří se nepodíleli ani na zaplacení žádosti o stavební povolení. Důvody, proč byli proti, stavebné úřad posuzoval a vyžádal si na základě jedné námitky posouzení statika od dodavatele výtahu, že vestavba výtahu nenaruší statiku budovy. Statik poslal vyjádření, že výtah má samostatné základy a ukotvením výtahové šachty k ocelovému schodišti se statika budovy zlepší. Ostatní námitky uřad nepovažoval za relevantní.
Stavební úřad postupoval rozumně a dnes už jezdí výtahem i někteří bývalí odpůrci vestavby výtahu, když přistoupili k dohodě o financování vestavby výtahu a jeho následném provozu.
Nutit někoho, aby si zhodnotil stávající jednotku, nelze – je to proti dobrým mravům a každý vlastník má právo rozhodnout, do čeho chce investovat své peníze a kdy. Na druhé straně je proti dobrým mravům bránit jiným vlastníkům, aby si zhodnotili užitnou hodnotu stávající jednotky třeba přístavbou balkonu, když balkony v domě dosud nebyly – tímto se vracím k původnímu dotazu.
Pane tepe,
jednak prosím upřesněte, zda stavební úřad skutečně požadoval souhlas 75 % vlastníků, jak uvádíte, a nebo zda snad stavební úřad nepožadoval souhlas vlastníků se spoluvlastnickým podílem 75 % (a nebo uveďte, že v daném případě jsou všechny jednotky stejně velké, takže uvedené není třeba rozlišovat).
Potom, pokud tvrdíte, že postup stavebního úřadu je v souladu s právní úpravou, uveďte prosím příslušné ustanovení příslušného právního předpisu, který požaduje souhlas 75 % vlastníků nebo souhlas vlastníků se spoluvlastnickým podílem 75 %, případně prosím označte, o jaký stavební úřad se jedná, dotážu se sám. Jednalo by se o průlomový a precedenční postup.
Děkuji.
Stavební úřad požadoval souhlas vlastníků se spoluvlastnickým podílem 75 % (omlouvám se za nepřesnost). Problém ale vidím jinde – hodně ++++ dostal příspěvek, na který jsem reagoval, a tam většina plusovala souhlas vlastníků se spoluvlastnickým podílem 100% i na modernizační akci SVJ. Kde našli oporu pro plusování? To bych rád věděl.
Proč stvební úřad požadoval začátkem roku 2014 souhlas vlastníků se spoluvlastnickým podílem 75 % jsem neřešil, protože máme jednotky nestejně velké a kvórum 75% jsme tenkrát překročili.
Chybovat je lidské, blbost je v omylu setrvávat. Nejsem právník, rád se nechám poučit. Když našemu SVJ poradila právníčka, že pravidla pro pořízení výtahu skupinou vlastníků a jeho následný provoz se v NOZ řídí podle pravidel pro přídatné spoluvlastnictví, tak mi určitou dobu trvalo, než jsem pochopil, že výtah je u nás společnou částí domu ve výlučném užívání skupiny vlastníků. To přiznávám, žádný učený z nebe nespadl (snad až na výjimky, které potvrzují pravidlo, ale já k nim nepatřím).
Společnou část domu ve výlučném užívání skupiny vlastníků nenajdete ani v NOZ, patřím tedy k těm blbům, kteří na tento problém narazili mezi prvními a snažili se naformulovat ve stanovách SVJ, jak takovou záležitost řešit.
O § 1180 nepomlčím, stále se zde najdou mínusující specialisté, kteří tvrdí, že z příspěvků na opravy a jejich údržbu odvozených z výše spoluvlastnických podílů je možné ještě dnes financovat i opravy a údržbu společných částí domu ve výlučném užívání vlastníka bytu a potažmo společných částí domu ve výlučném užívání skupiny vlastníků bytů. Uznávám, že jsem ten blb, který pokaždé vyskočí proti chytrákům, kteří byli zvyklí v souladu s kdysi platným zákonem se obohacovat na úkor jiných v době platnosti ZoVB. Uznejte laskavě, prosím, že někdo proti větrným mlýnům může bojovat i dnes, ale nemusí jít o úplného blba. Děkuji za pochopení.
Změna spoluvlastnických podílů v domě Vložil tep (bez ověření), 2. Leden 2018 – 8:47 Pokud byste odkoupil onu místnost od všech spoluvlastníků, pak by se změnily spoluvlastnické podíly na domě u všech vlastníků – Váš by vzrostl a ostatním by poklesl. Změna spoluvlastnických podílů na katastru nemovitostí se platí částkou 2000 Kč za každý byt, u kterého ke změně dojde. Kdo to zaplatí? Není lepší se spoluvlastníky uzavřít dohodu o dlouhodobém pronájmu místnosti, ve které si zajistíte i povolení k probourání stropu oné místnosti?
Souhlas všech není potřebný s výjimkou, že by ve stanovách SVJ bylo tak vysoké kvórum i na modernizační akci. V takovém domě bych nechtěl bydlet, stačí jeden zabedněnec a zablokuje kde -co. Jinak nevím, proč byl předchozí příspěvek vymínusován, výtah nám jezdí i přes původní nesouhlas některých vlastníků.
Půjde o nové společné části domu ve výlučném užívání vlastníků bytů. Přístavbu a následnou údržbu a opravy balkonů by měli platit podle § 1180 NOZ jen ti, kteří si balkon pořídí. Pokud někdo balkon nechce, nemůžete ho nutit, aby něco platil. Čekejte, že nemusí souhlasit všichni vlastníci s přístavbou balkonů a už vůbec ne s půjčkou, protože za dluh SVJ odpovídají všichni vlastníci jednotek podle výše spoluvlastnických podílu, i když balkon nebudou mít.
Obávám se, že v tom máte zmatek. Jde-li o společnou část, je ve spoluvlastnictví všech a všichni se tedy podílejí na jejích opravách, modernizacích a i výstavbě.
Pokud by si měli vlastníci platit balkóny celé sami, pak by museli být jejich výlučným vlastnictvím, to je něco jiného než výlučné užívání.
Jiná věc je, výše příspěvku na opravy společných částí, které jsou ve výlučném užívání. Jak už víme, příspěvek je jen část nákladů, ne všechny, pak by nešlo o příspěvek, ale o plnou úhradu.
Podívejte se na problém z pozice těch, kteří balkon mít nechtějí: Vy byste chtěl strkat své peníze do projektu, ze kterého budete mít jen ztrátu peněz a žádný benefit? Ti, kteří se výstavby balkonů nebudou chtít zúčastnit, se stanou spoluvlastníky nových společných částí domu ve výlučném užívání vlastníků přilehlých bytů ze zákona, ne ze své vůle. Kde jste našel oporu v NOZ, že jsem povinen financovat něco, z čeho nebudu mít žádný užitek a budu mít jen a jen ztrátu? Nutit mě k tomu je proti dobrým mravům, takže je to nezákonné. Ti, co chtějí dostavět balkony a zhodnotit si tak svůj byt, musejí si nechat za své na to zpracovat společně projekt. Ušetří i na tom, když společně požádají o stavební povolení a společně si vyberou stavební firmu. Pokud někdo ze zájemců o balkon nebude mít dost peněz, musí se zadlužit. Když jsme u nás realizovali vestavbu výtahu, někteří si na svůj podíl půjčili v rámci rodiny a některým půjčili dokonce i ti z budoucích uživatelů výtahu, kteří měli zájem na tom, aby se stavba realizovala co nejdříve a měli volné finance.
„Jak už víme, příspěvek je jen část nákladů, ne všechny, pak by nešlo o příspěvek, ale o plnou úhradu.“
Napsal jste naprosto přesně to,co zdejším „aplikátorům“ dispozitivního § 1180 nedochází.Jedná se pouze o hrazení přesně vymezené částky nákladů, za „výlučné“ užívání společné části domu,které jsou k tomuto účelu vyčleněny v PV!Některým to sice nevadí a stále zde tvrdí ,že je PV zcela bezvýznamná listina,kterou lze kdykoli obejít většinovým hlasováním na shromáždění!
Přeji Vám hezký den.JaVa
Chce-li si někdo zhodnotit byt přístavbou balkonu, tak jedině za plnou úhradu, protože takováto nová společná část domu ve výlučném užívání přináší benefit jen a pouze výlučnému uživateli. Pokud budete chtít, aby Vám ostatní na balkon přispěli, tak ti chytřejší budou proti a dostavbu balkonu Vám nepovolí.
Vím o čem píšu, vestavba výtahu do domu byla něco podobného a ti, kteří si mysleli, že výtah nebudou nikdy potřebovat, byli proti.
Zmatek máte Vy: Ve stejném domě tržní cena stejně velkých bytů bývá běžně vyšší u bytů s balkonem nebo s lodžií než u bytů bez balkonu či lodžie. Společná část domu ve výlučném užívání vlastníka je sice společným vlastnictvím všech, ale ostatní majitelé jednotek se podle § 1180 NOZ, který neznáte nebo neumíte aplikovat, nepodílejí na financování oprav takových částí, protože NOZ konečně kodifikoval to, že vyžadovat spolufinancování oprav takových částí domů, které nemohou ostatní vlastníci využívat, je proti dobrým mravům. Představte si, že bydlíte v přízemí domu bez balkonů, kde majitelé bytů ve vyšších patrech si chtějí dobudovat balkony. Vy byste chtěl jim to spolufinancovat? A proč? Copak ti, kteří si chtějí zvýšit užitnou hodnotu a potažmo i cenu svých bytů, potřebují Vaši spoluúčast na financování takových společných částí domu, které budou ve výlučném užívání majitelů zhodnocených bytů a Vy na takové balkony můžete jen koukat? Vaše představy o financování oprav či modernizací zůstaly na úrovni zrušeného ZoVB. Uvědomte si než třeba narazíte, že NOZ platí již od 1.1.2014. Jinak ale si Vás osobně vážím za to, že jste vstoupil do diskuse se svým názorem, který zastávají na tomto portálu mnozí návštěvníci tohoto portálu, ale neodváží se jít se svou kůží na trh názorů do diskuze a jen a jen vytrvale mínusují zde to, co odporuje jejich zastaralým poznatkům ze zrušeného ZoVB, který kodifikoval i zjevné nemravnosti, protože neuznával existenci společných částí domu ve výlučném užívání vlastníka.
Mám pro Vás návrh, pak možná pochopíte, jaké nesmysly plácáte.
Koupíme si spolu dům, co největší, budeme tedy spoluvlastníky třeba 50/50. Vy ho budete výlučně užívat, ale zaplatíte ho celý (nejen svůj podíl) a budete hradit všechny opravy atd. Líbí se Vám to? Mně jo.
Váš příklad je mimo mísu, protože pro vznik SVJ musí existovat nejméně 3 spoluvlastníci domu s tím, že každý má zaplacený svůj podíl. Představte si tedy dům se 3 vlastníky, já budu vlastnit polovinu domu postaveného za totality s jediným balkonem v domě, který je sice společnou částí domu, ale je v mém výlučném užívání a Vy budete vlastnit jednu ze dvou garzonek a jste předsedou SVJ. Když budu potřebovat rekonstruovat balkon, tak Vy spolu s majitelem druhé garzonky mi musíte zaplatit každý čtvrtinu nákladů rekonstrukce, protože balkon je společnou částí domu, na kterou se sice můžete jen koukat, ale de jure jste jejími spoluvlastníky? To popisujete praxi z dob zrušeného ZoVB, kdy to tak fungovalo a mnohde funguje dodnes, protože jako předseda SVJ jste zaspal a nestanovil jste mi podle § 1180 příspěvky na balkon tak, abych ho spravoval na svůj náklad. Probuďte se, už od 1.1.2014 platí NOZ a co Vám asi řekne vlastník 2. garzonky?
Poslední komentáře