Příloha vyúčtování

Dobrý den,

děkuji za cenné odkazy vyhlášky. K Vašim bodům:

• nesouhlasí oproti potvrzené spotřebě – tedy té když bylo odečítáno a kterou vlastník podepsal?

=ke konci roku 2010 a 2011 jsme si opsali stavy – a ty jsme předali správcovské firmě, která spravuje náš BD. Nyní jsme dostali vyúčtování a u některých bytů natočený stav vody souhlasí na m3 a u jiných bytů je rozdíl 2, 4 a 5 m3, přičemž cena za m3 je pro všechny byty samozřejmě stejná. Opravdu se nemohlo stát, že by lidé s 0 rozdílem podváděli, odečty děláme společně, takže opravdu jsou řádně opsány.

• Vaše cena je zvýšena právě o rozpočet rozdílu mezi fakturovanou a napočtenou hodnotou. Komu a jak je se rozúčtuje TUV určuje Vyhláška-372. Komu a jak se rozúčtuje STO určuje Vaše usnesení (§9a/2 ZVB) a pokud ho není, pak podle plochy (§13/7 ZVB)

= ano, to bych pochopila, že se cena vody zvyšuje podle velikosti ztrát vody, resp. čím větší únik, tím vyšší cena. Proč ale nejsou pak úniky rozpočítány do všech bytů, proč jsou jen u některých navýšené spotřeby. Navíc konkrétně u tohoto BD je cena za m3 nižší než kolik vyhlašovala vodárna pro rok 2011 – takže do ceny rozhodně nebyly ztráty promítnuty, ale dle mého laitského pohledu je promítli právě tak, že připočetli k odtočeným m3. Proč ale jen k nějakým bytům, když odběr byl ve všech bytech? To se ráno vyspali a řekli, dnes je krásně a tak bytu č. 1,3,5 připočítáme 1,3 a 4 m3 navíc. No a protože paní ve 2 je pořád usměvavá, tak jí nepřipočítáme nic? Podle podlahových ploch to také není, protože i stejně velké byty, kde shodně bydlí i 2 osoby, mají rozdílně m3 – jeden byt má 0 a jednomu bytu byly připočítány 3 m3 navíc.

Pěkný den

„…konci roku 2010 a 2011 jsme si opsali stavy – a ty jsme předali správcovské firmě…“

• bude podstatné jak prokazatelně byly hodnoty předány a zda individuelně či hromadně za celé SVJ. Od toho lze odvozovat kroky pro nápravu.

„…čím větší únik, tím vyšší cena…“

• pokud ale nemáte „usnesen“ postup, že „ztráta zvyšuje cenu za m³a toto je cena vody pro všechny BJ“ pak je uvedené tvrzení nesprávné neboť se rozpočet má provést „dle plochy“ (§13/7 ZVB)

„…Proč ale nejsou pak úniky rozpočítány do všech bytů, proč jsou jen u některých navýšené spotřeby…“

• o STO – jak máte v usnesení. Dokud nebudete vědět více nelze radit. To že byty X,Y,Z mají pro Vás neidentifikovatelné hodnoty přípočtů – je dáno pouze tím že nemáte k dispozici RAW-data a metodiku.
• o TEPle a TUV… – jak jsme uvedl Vlastník (§2/g Vyhlášky-372) Vám musí podat nejen povinné údaje (§7/2) ale i vysvětlení jak k hodnotám dospěl (§7/3)

Neználek

•pokud ale nemáte „usnesen“ postup, že „ztráta zvyšuje cenu za m3a toto je cena vody pro všechny BJ“ pak je uvedené tvrzení nesprávné neboť se rozpočet má provést „dle plochy“ (§13/7 ZVB) Tady tvrdíte nesmysl. SVJ nedodává vodu ale provádí rozpočet nákladů na vodu. Mělo by mít stanoveno, jak jej provádí. Pokud má stanoveno, že jej provádí podle náměru vodoměrů, tak je postup v pořádku a není možno ztrátu počítat jinak. To by muselo být v pravidlech o rozúčtování stanoveno, že se vykazuje ztráta a rozpočítává se podle podílů. Chybné stavy je ovšem něco jiného, ale to nevyřeší nikdo tady. Jirka

„…Tady tvrdíte nesmysl. SVJ nedodává vodu ale provádí rozpočet nákladů…“

• nikde jsem neuvedl, že SVJ vodu dodává. Napsal jsem, že „…se rozpočet má provést…“
• a taky jsem uvedl, že neexistuje li „usnesený“ postup – pak je postup pro rozpočet ztráty „dle plochy“ a platný ex lege. Odečty vodoměrů nemají s technickou ztrátou co dělat.
  Chybně odečtené vodoměry nebo vodoměry neodečtené nebo odběrná místa neměřená jsou ztrátami organizačními.
• pokud je Vaše tvrzení, že cit.: ..To by muselo být v pravidlech o rozúčtování stanoveno, že se vykazuje ztráta a rozpočítává se podle podílů… pravdou, pak ji prokažte. Anebo popište Váš způsob jak rozpočítáte technickou ztrátu ve smyslu ZVB?

Neználek

S vámi nemá cenu diskutovat. Faktura za vodu je nákladem na služby. §13/7 se netýká rozúčtování služeb. Pokud by se měl použít vámi navržený postup, musela by se část nákladu na služby přenést do nákladů na provoz, opravy a údržbu. To jen tak z ničeho nic není možné. Nebo by tento postup musel být uveden ve schválených pravidlech pro rozúčtování služeb. O tom ale tazatelka nepíše. Diskutovat o ztrátách technických a organizačních je v tomto případě naprosto mimo. Jirka

„…Mělo by mít stanoveno, jak jej provádí. …“

• nepochybně mělo. A já uvedl co dělat když není. Já pro tazatele uvádím limitní řešení.
• a Vy namísto toho aby jste uvedl tazateli svou správnou-verzi – pouze s odkazem na účetní „obtížnost“ tvrdíte, že co uvádím je NESMYSL. Tak to je tedy tazatel zase na nule, že?

„…musela by se část nákladu na služby přenést do nákladů na provoz…“

• nevím co by se odkud a kam mělo přenášet. Jak si to uděláte v účetnictví se tady neřeší. Já uvedl §13/7, který je limitním způsobem úhrady nákladů v kolizních situacích a na to se ptá tazatel

„…Pokud má stanoveno, že jej provádí podle náměru vodoměrů, tak je postup v pořádku a není možno ztrátu počítat jinak…“

• a jaký postup máte na mysli? – ten o kterém tvrdím, že není li „usnesen“, že je vadný? tj. – >

  …ztráta zvyšuje cenu za m³ a toto je cena vody pro všechny BJ…

  Já nevím jaká pro Vás a u Vás platí „pravidla nepsaná“ ale pro mne a u nás platí „pravidla usnesená“ nebo „ex lege“. Jestli tedy výše uvedený postup rozpočtu ztráty není „usnesený“ tak v zákoně jej v tomto znění nenajdete. Pokud ale tvrdíte opak, pak jej sem nacitujte.

  pokud se výše uvedený postup užívá ve Vašem SVJ, pak je to konkludentní „dohoda“ ve Vašem SVJ – analogická k uzavřitelné dohodě dle §15/1.

Zákon nelze číst pouze gramaticky (jak ho často vykládá LAKE a jak i vykládá ve stejném významu judikáty) ale teleologicky. Proč by měl zákon výslovně specifikovat jak se mají hradit „služby“ když jakékoli „služby“ jsou také „závazkem Společenství“ vůči dodavatelům / věřitelům – a za tyto cit.:…Vlastníci jednotek ručí … v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu…. Co je na tom nesrozumitelného?

Je samozřejmě nepochybně vhodné jakoukoliv „spotřebu“ měřit – §9a/2 (a spotřebu lze nepochybně „měřit“ jak skrze „m3 za vodu“ tak „brambory ve sklepě“ nebo „dílky v ITN“ nebo „FUP pro internet“ nebo „provoz prádelny“ nebo „Lakeův chov opic“…) což ale při nestanovení limitů libovůle v hlasování o společných závazcích může vést k absurdním a diskriminujícím situacím. Limitní řešení existuje, jen před ním nesmíte zavírat oči – podle mne limitem je právě §13/7.

Neználek

Pane Kruppe, pan NeznáIek je takto mimo již dlouhodobě. Nesmyslné tvrzení o rozúčtování služeb podle § 13 odst. 7 zde opakuje poměrně často. NeznáIek totiž neví co je ručení.

Podle ustanovení § 546 ObčZ „ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.“

Z uvedeného plyne, že samo SVJ není oprávněno nic na vlastníkovi jednotky požadovat podle § 13 odst. 7 ZoVB. Oprávnění vymáhat podle tohoto ustanovení by měl jedině věřitel, bude-li SVJ jeho dlužníkem po lhůtě splatnosti.

lake