Platba do fondu oprav
Dobrý den,
Chtěl bych se informovat jestli vlastník bytové jednotky, který je členem SVJ má za povinnost platit měsíčně nějakou částku do fondu oprav na účet společenství??? Někde jsem zaslechl, že tato povinnost neplatí, že vlastník si peníze může ukládat např. na svůj spořící účet a kdykoliv na vyžádání nebo při rekonstrukci musí tyto peníze doložit. Dále se chci zeptat vlastník má například platit do fondu oprav 2000 Kč, ale platí pouze 1000 Kč. Jiný vlastník, který platí předpisově 2000 Kč za rok naspoří 24 000 Kč. Po roce dojde k rekonstrukci např. kotlů, kde vyjde částka na vlastníka 24 000 Kč. Ten co platit řádně nic doplácet nebude a ten co platil polovinu, tak mu 12 000 Kč chybí. Je možné, aby tento vlastník i nadále platil polovinu, ale potom po něm společenství bude požadovat, aby zbylou polovinu uhradil, aby všichni vlastnící SVJ rekonstrukci uhradili.
Děkuji za informace.
Plně s Vámi souhlasím. Jen jste uvedl, že se musí jednat o „normálně fungující SVJ“. Bohužel však existují i taková SVJ, kde tento předpoklad z různých důvodů neplatí a vlastník jednotky, který má nějaký lidský důvod se „nenormálně fungujícímu SVJ“ bránit, hledá na tomto portálu pomoc a řešení problému. Uvědomte si, že na tato společenství „ZSR“ neplatí. Takže pinkavo o tom to je!
tomu rozumím … ale obávám se však, že boj s (výborem) SVJ a dělání na truc či vedení soudních sporů málokdy vedou k uspokojivému vyřešení problému (zodpovědně zvážit, zda ten lidský důvod „stojí za to“ – teď nemám na mysli věci hraničící s trestnou činností či zanedbání vedoucí ke značné škodě … ). Vygradování soudních sporů pak stojí zúčastněné (i nezúčastněné členy SVJ) nemalé finanční prostředky neodpovídající samotné podstatě sporu (viz Magda 3 a soudní výdaje).
Nemusíte být útočný, stačí to napsat normálně.
Pravda je, že jedna věc jsou účetní kategorie (KZ, DZ) a druhá věc je přispívání na správu domu, které žádné rozdělování na délku přispívání nezná, ale ta právě vyplývá ze záloh účtovaných na vlastníka v účetnictví.
Zákon neříká, jakým způsobem má vlastník přispívat a dává prostor, aby se v každém domě dohodli na konkrétním způsobu.
Klidně se mohou dohodnout, že na náročné opravy a technické zhodnocení přispějou až jednorázovým příspěvkem vždy po přijetí faktury od dodavatele, ale to může fungovat jen v domě, kde je 5–6 vlastníků, kteří si bezmezně důvěřují a opravdu svůj díl peněz v případě potřeby odešlou.
vlastník, který převede jednotku, peníze které zaplatil již od SVJ nikdy neuvidí. Tak mi tedy tedy prosím vysvětlete, proč by měl vlastník jednotky spořit do nějakého fondu nebo do nějakých dlouhodobých záloh na neexistující náklady? Může se stát, že se tyto peníze nakonec na nic nepoužijí a nakonec rozdělí se mezi osoby, které tam nepřispěli ani korunou
Juro, váš argument se mi líbí, použiju ho až na mne SVJ podá žalobu o zaplacení, protože neplatím „nájem“ (ano v některých SVJ příspěvek dokonce ani nenazývají „fond oprav“, ale „nájem“, mám před sebou „Rozpis nájmu“, podle kterého mám jako vlastník platit SVJčku „nájem“).
Pane MartineII., ty judikáty jsou o zálohách obecně. Je z nich zřejmé, o čem záloha vůbec je. Z jakého důvodu by záloha na správu domu měla mít jiný význam, než záloha obecně. Je snad v ZOVB či NOZ jiná definice zálohy?
Děkuji za odpověď.
Magda
Doplňuji pro zamyšlení. OZ v § 1181 ukládá vlastníkovi jednotky platit zálohy na služby. Předchozí § 1180 hovoří o přispívání. Takže zákonodárce dobře ví co je to záloha a co je to přispívání. Dokonce ukládá příjemci záloh na služby tyto zálohy vyúčtovat a vypořádat. V případě přispívání žádnou povinost přijemci těchto finančních prostředků (SVJ) vyúčtovat a vypořádat neukládá. Lze tedy dovodit i takto, že přispívání na náklady na správu domu jsou peníze placené vlastníkem jednotky proti již realizovaným a vyčísleným nákladům. SVJ nemůže tedy vlastníka jednotky nutit spořit na účet SVJ.
vidím, že každý komentuje s dobrým úmyslem něco, co si pořádně nepřečetl. proto vysvětlení a doplnění Dlouhodobé zálohy se nevyúčtovávají na úrovni „vyúčtování služeb za jednotku“. Tj. na ročním vyúčtování jednotky nemusí být položka DZ čerpáno DZ a konečný stav. opakuji, na úrovni jednotky! za celý dům samozřejmě ANO.
Je rovněž samozřejmé, že jakýkoliv výdaj na opravu jde oproti daňovému dokladu a je řádně zaúčtován v účetnictví SVJ.
Na ja TV, hezky jste to napsal. Když někdo neplatí, hned výzva, pak druhá a nakonec ta předžalobní. Když ani to nezabere, tak žaloba včetně sankcí a nákladů a následně exekuce. Má to ovšem jednu vadu. Pět i víc let žádná míra a výsledek je nejistý. U vás je to jinak, trvá to snad kratší dobu?
ano, trvalo to podstatně méně, cca 18 měsíců od žaloby po vydání platebního rozkazu (včetně doložky), který je ihned vykonatelný, tj. lze podat návrh exekuce. P.S. jsme z Prahy
Tak u nás byl podaný návrh na platební rozkaz. Neplatič dal odpor, uvedl v něm, že platí a všechno zaplatil, což byla samožřejmě lež. No a tři roky se nic neděje. Asi máme málo soudců.
Doufám, že to vyhrajte.
Také nehodlám platit jen proto, že ovčané jsou ochotni podporovat návrh zcela neurčité cifry, kterou Výboři navrhli. Před Shromážděním kde se řešila úhrada toneru pro soukromou tiskárnu (kdy z toho nakonec „vypadla“ antidatovaná DPP na 34 hodin tisku), byl řešen také návrh rozpočtu.
Stejně jako na konkrétní dotaz ohledně provedeného tisku, jsem nedostal odpověď ani na dotaz ohledně cifer rozpočtu, který byl ovčany také schválen.
Proti schválení jsem byl sice jediný, a tedy přehlasován, ale bez podání vysvětlení (nyní-dodatečně) zvážím potřebu hrazení uvedených částek. Takže očekávám jak se k mému požadavku ujasnění požadavku postaví Výbor.
Váš boj je tedy i mým bojem, nejen u nás „na dvorečku“, ale i na tomto portálu proti statutárům, kteří neumí nic jiného než prosazovat ten svůj názor s pomocí ovcí, a kteří si neuvědomují, že i s podporou „ovcí“ je odpovědnost za všechna rozhodnutí zejména na nich osobně.
Přeji Vám štěstí a zdraví v tomto rce a pevné nervy v boji proti blbosti (na všech frontách)!!!
který v svj řeší jediný problém, kterým je úhrada toneru a počet vytištěných stran souvisejících s tonerem.
Podle toho co se tu řeší, tak to u nás „na dvorečku“ skutečně není ještě zdaleka nejhorší (proto se činím).
Ale případ s tonerem není bohužel první přešlapem zdejších statutárů (viz moje dřívější příspěvky), nyní též problém rozpočtu (jak uvádím, níže).
Že je to problém v komunikaci se statutáry, z důvodu jejich nezájmu, a touze o sebeprosazení, jsem také zde uvedl.
Vždy jsme měl (a dosud mám) zájem o řešení problematiky bydlení, ovšem ne tak že jsem ochoten respektovat kdejakou pitomost, kterou statutáři vymyslí a s podporou „ovčanů“ prohlasují.
Každý výdaj, který je po mně požadován, musí být „podepřen“ poskytnutím podkladů pro jeho stanovení, včetně možnosti diskuse pro vyjasnění názorů.
Ovčana, hlasujícího pro vše co statutáři vymyslí ze mne těžko někdo udělá.
… a tož mínsujte, poloblbové
Díky Vlastíks, ještě nemám vyhráno, ale určitě zde výsledek zveřejním. Další stání je plánované na 7.3., třeba bude konečné :-).
Magda
Jenom pro informaci všech, kdo mají pocit, že platit něco na nejasný účel je v pořádku.
Včera jsem měla druhé jednání ohledně neplacení dlouhodobých záloh a doplatků za služby.
Vysvětlili jsme soudci, proč neplatím na nejasný účel a jaký je rozdíl mezi fondem oprav a dlouhodobou záohou. A že jelikož nevím, na co se záloha vybírá, nemám možnost kontroly a výbor si s tímto fondem dělá co chce. Celou argumentaci sem vložím, až bude spor ukončen a jelikož soudce celkem spěchá, myslím že do poloviny roku bude konec.
Soudce naše argumenty vzal a snaží se nás dovés ke smíru, který by měla vypadat tak, že uhradím to, co je řádně schváleno a že výbor vypracuje plán oprav, který nechá schvalovat na shromáždění. Pokud plán schválen nebude, na opravy skládat zálohy nemusím.
Argumentace žalobce: částka je schválena shromážděním, takže jsem povinná hradit evidentně nevyšel.
Řeči o tom, že někdo má povinnost skládat peníze na neurčitý účel k volnému použití toho, kdo zrovna jedná za SVJ, jsou jenom báchorky. Ale musí se argumentovat tak, aby to soudce pobral.
Magda
"Argumentace žalobce: částka je schválena shromážděním, takže jsem povinná hradit, evidentně nevyšel.
Řeči o tom, že někdo má povinnost skládat peníze na neurčitý účel k volnému použití toho, kdo zrovna jedná za SVJ, jsou jenom báchorky."
Davam velke plus a blahopreji.
Magdo, a co kolektivní dobro? :-) Smír je dobrý pro vás, ale pro národ je k ničemu. Národ potřebuje judikát z NS. Dotáhněte to tam nahoru :-)
Problém smíru je, že že je to jen smír. Tedy dvě strany se dohodnou, ale obsah dohody nemusí odpovídat platnému právu. Soudce zjevně nechce mnoho let řešit náročný spor, ve kterém se obtížně orientuje a usnadnil si práci tím, že tlačí na obě strany, aby se dohodly.
Mnohem větší pecka by byla, kdyby soud na vaše argumenty slyšel. To by totiž znamenalo, že argumenty pana Lake, že začne-li vlastník hradit fond oprav, uzná tento závazek. Protože pokud pamatuji dobře, dříve jste do fondu oprav platila, ale v určitém momentě přestala. Byla by to zajímavá informace, pro všechna SVJ, kde vybírají do společné kasy XX Kč/m2 bez rozpočtu a bez plánu oprav a z této kasy se pak hradí všechno podle vzniklé potřeby. Jenže bez rozhodnutí Nejvyššího soud nebo aspoň Vrchního soudu se dál nehneme. Vy máte smír, my nemáme nic.
Jedná se o smír, pokud v mém případě předem nic nebylo dohodnuto, na papír nic nebylo zaznamenáno,právník žalobce jen sliboval, že v SVJ dojde ke snížení dlouhodobé zálohy,až to bude projednáváno shromážděním. V SVJ byla DZ použita, k vypořádání nedošlo (argumentováno judikáty) plán oprav ani rozpočet není, vše prokazatelně vyžadováno, doloženo soudu i SVJ. Soud uvedl, že vypořádání nemohu žádat jen pro sebe. Žalovanému bylo uloženo uhradit žalovanou částku.
Vyjímám z odůvodnění: „Mezi žalobcem a externím správcem byla uzavřena mandátní smlouva o zajišťování správy společných částí domu.Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala hradit zálohy na plnění spojená s užíváním bytu. Výše záloh na služby činila od r. 2014 xxxxxx Kč “.
Soud se nezabýval mou argumentací ve vyjádřeních, že žaloba zahrnuje pod služby i dlouhodobou zálohu na opravy (DZO)a že tato DZO měla být snížena po použití. Soud neoddělil služby od dlouhodobé zálohy a zálohy na služby jsou tak vymáhány i po vyúčtování služeb,kdy nedoplatky nemám. V průměru na byt činí výše DZO více než Kč 50tisíc. Jsme SVJ (2000),stanovy upraveny nejsou.
To je doslova opsáno z textu žaloby.Mandátní smlouva je ujednáním mezi dvěma právnickými osobami, vlastníka jednotky nezavazuje. V žalobě je takových nesmyslů více. Proto také smír nebyl dvoustrannou dohodou, ale jen jednostranným aktem, kdy žaloba (tj.SVJ s externím správcem) nebyla povinna nic prokazovat.
Nechápu. Pokud žalovaný vlastník u soudu na navržený smír nepřistoupil, tak přece nejde o smír. Pokud soud vydal rozhodnutí, pak jde o klasický rozsudek soudu a ne smír.
Co je psáno, to je dáno.
Sliby se slibují…
Žalovat návrácení financí pouze pro Vás osobně asi nebyl správným postupem, napadnout bylo třeba problém vyúčtování „obecně“
SVJ žalovalo vlastníka.Vlastník jednotky nežaloval SVJ. Vlastník žádal SVJ o vypořádání dlouhodobé zálohy na opravy po jejím použití a žádal to jen sám za sebe, jako že jde o bezdůvodné obohacení SVJ. Jednalo se o odpadnutí důvodu vybírat nadále DZO v původní výši na stanovený účel.
Jste nějaký zmatený. Píšete, že vlastník cosi po SVJ požadoval, ale žalobcem bylo SVJ. Tak kdo co požadoval? Vlastník, nebo SVJ? Já tyhle nesouvisející příspěvky nechápu, když chcete přispět novou informací, vysvětlete kontext, nebo ještě lépe zde zevřejněte text žaloby a text rozsudku, lze i anonymizovat. Jinak si z toho nic nepřebereme.
Je to příběh podobný tomu, který zde popisuje Magda.Vlastník po SVJ prokazatelně vyžadoval vše, na co má právo,reklamoval,urgoval,ale dosud nežaloval.V mém vyúčtování služeb se nikdy neobjevil nedoplatek. SVJ odmítá poskytnout kompletní podklady k vyúčtování,ve vyúčtování se uvádějí pouze předepsané zálohy,vyúčtování není řádné. Vedle toho byla vybírána DZO.
Nejdřív byl stanoven plán a účel DZO.Ten nebyl dodržován a výbor SVJ nereagoval na žádosti o prokázání a doložení všeho,co se týkalo záměru.Aby výbor mohl DZO použít i mimo stanovený účel, tak shromáždění znovu odsouhlasilo DZO ve stejné výši, ale bez účelu a bez doby použití.Toto bylo řešeno opět jen v rámci SVJ,nikoliv soudně.
Nakonec byla dříve naplánovaná akce realizována,DZO použita,ale DZO je vybírána stále v původní výši.Mezitím začal platit NOZ. SVJ ale na mou žádost nevypořádalo DZO po použití, ani nesnížilo DZO. Zůstatek DZO je více než Kč 50 tisíc na byt.
Žaloba zněla na neplacení záloh na služby a neplacení příspěvků. V SVJ neexistuje definice příspěvků, ani DZO a SVJ neumožnilo nahlížení do kompletních podkladů k uskutečněnému použití DZO.
:-) TN, kolektivní dobro je fajn, ale pokud ve smíru bude uvedeno, že zálohy na opravy se budou hradit na základě schváleného plánu oprav, tak do toho půjdu. A to proto, že soudce by žalobu zamítl nikoli na základě mých argumentů, ale proto, že jde o neplatné právní úkony. A to by nepomohlo žádnému kolektivu.
Magda
Anon77,
smír jsem navrhovala já a soudce si je dle mého názoru vědom, že pokud nyní žalobu zamítne, tak jsme tam za 2 roky znovu. Řekl, že nám bude nápomocen pokud budeme potřebovat. Sondoval pouze, jak si já smír představuji, zda to má hlavu a patu a má to šanci na úspěch. Protože jak sám řekl, nemá problém rozhodnout a nechce to zdržovat.
Dohoda je nyní taková, že já si s právničkou vyříkám, jak si smír představuji. Ona se pak sejde s jejich právníkem, který se nejspíš bude snažit náš návrh někam posunout. A pak se v březnu sejdeme u soudu s oboustranně schváleným návrhem smíru (soudce ho chce vidětě týden dopředu) a ten ho pak posvětí, či nikoli. Může samozřejmě nastat i situace, že se na smíru nedohodneme a pak bude rozhodovat soud.
Magda
Paní Magdo,
jste velmi statečná žena a důsledná v boji za svá práva. Držím vám pěsti a doufám, že vyhrajete. Bohužel v dnešní právní nejistotě je to těžký a dlouhý boj.
Doporučuji se někdy dívat na portály:
Každopádně by měla platit pravidla:
- do jaké výše a na jaký účel je rozhodnutí o nákupu nějaké opravy v kompetenci výboru a v kompetenci shromáždění
- měl by platit nějaký interní předpis ohledně pravidel čerpání peněz z fondu oprav , samozřejmě odsouhlasený shromážděním.
- všichni vlastníci by měly být informování o pohybech v tomto fondu…tj.kolik se vybralo , kolik a za co se utratilo.
Jinak my také peníze vybíráme a v podstatě nevíme na co. My víme , že do budoucnosti bude třeba našetřit na novou střechu (jestli ji budeme realizovat za 5,10,15 let je otázka) nějakých 20 mega , rekonstrukci výtahů 3,6 mega (bude realizováno v letech 2019–2022) , výměnu oken za 20 mega (realizace ???) , výměnu stoupaček za 40 mega (realizace ???) .. Našetřeno máme 7 mega , ročně nově vybíráme 3 mega , za neplánované opravy utratíme nějakých 0,3 mega/rok… To , že se spoří , a neví se na co konkrétního je naprosto běžné. Důležité však je , aby tyto našetřené peníze nějak nemizely..
Vase logika: melo platit, ze kdyz se shromazdeni usnese, ze vsichni vlastnici skoci z okna, tak byste skocil taky. Boze, boze … kok.
Vybírejte si, na co chcete, pokud to vaše ovečky tolerují. Kde není žalobce, není soudce.
Já bych vám peníze na účel: v podstatě nevím na co, nedala. Pokud víte, co budete do budoucna dělat, tak není problém na tyto plánované akce skládat zálohu. Pokud si tyto opravy schválíte a schválíte si, že na ně budete zálohu vybírat. Šetřit za mě nemusíte. Já si umím peníze zhodnotit mnohem lépe, než SVJ. A nemám problém hradit opravy najednou. Spořit je normální. Dávání darů SVJ na neurčitý účel nemá se spořením nic společného.
A informována o tom, co se utratilo? To mám být jako spokojená? Já nemám být informována, já o tom, co se utratí mám spolurozhodovat. Měla bych to tedy vědět předem a né být ex post informována. Nejspíš jste dosud nepochopil, že SVJ je správcem cizího majetku, nikoli firmou.
Magda
Mohu se Vás zeptat prosím,
- v případě že za X-let vyhrajete, budete vymáhat či započtete svou alikvótní škodu vůči SVJ? …nebo to necháte být a svou část ztráty „spolknete a zapomenete“?
- máte již nyní kontrolu na účetnictvím a finančními toky v SVJ? nebo jak zjistíte, zda SVJ nebude vést dvě/tři/…/deset/… verzí „účetnictví“, z nichž bude např. verze-3 právě pro Vás (argument, že to je nemožné, neberu)? Přeci „vědět“ neznamená jen, mít kopie bankovního účtu, ale i mít HUK a jiné knihy. Myslíte že Vám budou dobrovolně vydány, nebo již nyní máte spor o jejich vydání?
- jak se plánujete „chovat“ – když srocení ovcí „odhlasuje“ nesmysl nebo nějakou sankci „vůči Magdě“ – ke které ale nemá dle Vašeho názoru zmocnění – budete se bránit aktivně (u soudu) či pasivně (ignorací)? Příkladně: přesto že budete mít „výhru v kapse“ odhýká tupé stádo zálohy „na neurčitý účel“ resp. účel prostě nestanoví (případně neprojedná) nebo stanoví že za službu provoz výtahu se platí až od 3-ho patra nebo …apod..
- platíte nyní aktuálně nějaké „zálohy na neurčitý účel“, nebo stále platí co jste uváděla před rokem, že SVJ zasíláte „zápočet“ na nezúčtované zálohy?
díky HajdyHou
HajdyHou,
- nevím, zda sovu alikvotní část budu vymáhat. Nejspíš to spolknu. Vše záleží na tom, kdo bude ve výboru a jak se se mnou budou dohadovat.
- nemyslím, že je špatně účetnictví, chodím do něj nahlížet pravidelně. A vlastně mi úplně nejde o správnost účtů. Jde mi o faktický dopad na mou osobu. A to vyčtu z vyúčtování. Kontroluji to, zda to co je ve vyúčtování je OK. A pak se koukám, zda nemá naše SVJ nějaké další dluhy. Nedělám audit :-).
3.HajdyHou, to nevím. Záleží případ od případu. Ale pokud SVJ neodhlasuje plán oprav, tak nemá na co vybírat zálohy a já je platit nebudu.
4. Momentálně neplatím žádné zálohy na neurčitý účel a přestala jsem dělat i zápočty. Nemám totoiž žádný doklad, na základě kterého bych něco dlužila a nemám proti čemu udělat zápočet.
Magda
Včera jsem se koukala na Fokus V.M. a hostem byl i JUDr. Rychetský. A on tam řekl jednu velmi příhodnou věc. Soud není ani tak o hledání pravdy, ale o tom, kdo jak unese důkazní břemeno. A má pravdu. Vlastník, který aktivně žaluje SVJ musí být setsakra dobře připraven. A to bohužel v případě, kdy se nemůžete opřít o právníka a dnes ani o judikaturu k NOZ jde velmi těžko.
Já osobně nevím, zda podle NOZ v případě, že nepůjdu na shromáždění a to rozhodne o tom, že mé parkovací místo přenechám k užívaní pana předsedy, není takové usnesení platné. Nevím, zda se musím obrátit na soudu, nebo zda je takové hlasování absolutně neplatné. Dnes u soudu předložila druhá strana komentář JUDr. Holejšovského k § 1209, kde tvrdí, že vlastník, který nehlasoval (nebyl na shromáždění) není vlastníkem přehlasovaným. Z čehož usuzuji, že takové hlasování podle něj ani napadnout nemohu. A to bez ohledu na to, zda to bylo v pozvánce, či nikoli. K soudu jít tedy nemohu. Jak zjistítm, zda jde o nicotný právním úkon nevím. Obávám se, že právní stát v oblasti SVJ neexistuje.
Kdo se má v tomto právním bahně vyznat? Netuším.
Magda
Paní Magdo, myslíte si, že vlasník který nebyl na shromáždění přítomen z jakýchkoli osobních důvodů (nemoc, plánovaná dovolená, ošetřování člena rodiny ap.) nemá právo ovčany odhlasovaný nesmysl, zlodějnu či nemravnost napadnout soudně? O tom bych silně pochyboval. To není poctivé jednání právnické osoby. Navíc příslušný paragraf zní: .....kdy se vlastník o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl..... Z toho ovšem nevyplývá, že vlastník jednotky musel být přítomen při rozhodování nějakého nesmyslu, zlodějny či nemravnosti. Je to tak?
Obrat „kdy se mohl dozvědět“ je celkem jasný:
- na schůzi přišel osobně, dozvěděl se tedy ihned
- na schůzi poslal zástupce, dozvěděl se rovněž ihned
- na schůzi nepřišel: dozvěděl se v den zveřejnění zápisu ve sbírce listin krajského soudu, nebo na nástěnce SVJ (je-li takto určeno stanovami), nebo obdržením zápisu (např. e-mailem)
Otázka je, co znamená „mohl dozvědět“ v neslušných SVJ, které zakazují zápisy dávat k dispozici vlastníkům (ano, i taková jsou).
Pak se někdo může domnívat, že se vlastník „mohl dozvědět“ v okamžik, kdy se podle přijatého usnesení začalo něco dělat (např. byl vystaven nový předpis záloh, začalo se stavět lešení apod.). Je ale také možný druhý výklad a k němu se možná přikloní soudy, aby si usnadnily práci, a sice že dovodí, že vlastník „se mohl dozvědět“ den po konání schůze, protože o schůzi věděl, pozvánku obdržel a mohl se tedy u člena výboru či jiného vlastníka zeptat, jak dopadlo hlasování. Soudce bude argumentovat známou zásadou „bdělým náleží práva“ a že právo nelze zneužívat (§ 8 o.z.). Tento výklad mi i přijde logický. Vlastník má být aktivní a na výsledky hlasování se zeptat a ne to řešít za půl roku.
u člena výboru či jiného vlastníka, jak dopadlo hlasování, je pro přípravu žaloby nepoužitelné. Zvláště v případě, že výbor (nad to třeba ani neúplný, nezvolený či neevidovaný) je celý protivník. Pochopitelně nebude informovat o manipulacích s hlasováním, s plnými mocemi, s formulací usenesení, kdy i jen čárka může významně ovlivnit smysl. Sháňka po zápisu může končit zadržením, předvedením. Prostě pan JUDr.Pospíšil má opravdu velký důvod být na NOZ hrdý. Doufám, že se brzy najde soudce, který kravinu podmínky přehlasování slušně opraví.
Poslední komentáře