oznamování počtu osob

Záleží na konkrétním znění stanov. Vzorové například hovoří dost jasně:

Čl. XIV Práva a povinnosti člena společenství (2) Člen společenství má povinnosti vlastníka jednotky a člena společenství uvedené v příslušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov, zejména má povinnost … j) oznamovat společenství všechny skutečnosti rozhodné pro rozúčtování služeb spojených s bydlením, zejména změny v počtu příslušníků své domácnosti, domácnosti nájemce nebo podnájemce, pokud je způsob rozúčtování cen služeb nebo stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku závislé též na počtu členů domácnosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

Vážený pane lake,

můžete, prosím, uvést oporu pro Váš názor, že elektřina ve společných prostorách patří mezi náklady na správu domu?

Výtah nemáme, obvyklá největší položka tím odpadá, takže jde, pouze o osvětlení společných prostor, televizní rozvaděč a trafo pro zvonky a domovní telefon.

Je snaha společnou elektřinu nějak složitě a vzhledem k výši nákladů zcela zbytečně rozpočítávat, asi podle odhadu počtů osob užívajících byty a odhadu podílu spotřeby jednotlivých věcí vyjmenovaných výše, chtěl bych tomuto věčnému tématu zamězit, brání projednávání jiných otázek. Děkuji.

Já se s dovolením přidávám k dotazu, proč by společná elektřina měla být nákladem na správu. My ji tedy máme jednoznačně vyjmenovanou a vyúčtovávanou ve službách, a to právě dle počtu osob, zcela v souladu se stanovami.

Vycházeli jsme z jednoduchého logického předpokladu, že opravy a údržba společných částí domu = správa jsou nakoupené služby, které se týkají společných zařízení a prostor domu, čili například zmíněné revize komínů, dále např. revize elektro i opravy společných elektrozařízení.

Elektřinu ve společných prostorách však jednoznačně čerpají jednotliví uživatelé bytů zmáčknutím vypínače nebo aktivací čidla; proto ji považujeme za dodávku služeb spojených s užíváním jednotek ve smyslu §9a odstavec 1 bod a) a ve smyslu téhož paragrafu odstavec 2 jsme rozhodli o způsobu jejího rozúčtování podle počtu osob nadpoloviční většinou přítomných na shromáždění.

Co se týče hlášení počtu osob, dle našich stanov je vlastník povinen hlásit veškeré změny počtu osob nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala. Kromě toho, že se tato změna promítne do vyúčtování služeb vázaných na počet osob, zvyšujeme také většinou automaticky i zálohy na služby, které jsou sice měřené, ale jejichž nárůst se dá s příchodem další osoby předpokládat (hlavně voda).

S argumentací vlastníků o nesmyslnosti rozúčtování společné elektřiny na nemluvňata jsem se setkala také a stačilo poukázat na to, jak dlouho trvá v porovnání s průchodem dospělého člověka zaparkování kočárku s přípravou vynesení všech věcí i dítěte a po čase případné šplhání trucujícího batolete do pater. O nedůstojnosti dohadování se o těchto desetikorunových položkách ročně nemluvě.

Ještě by zde bylo dobré doplnit, že je důležité jaký tarif má SVJ sjednaný od dodavatele elektřiny. Jsou dvě možnosti sazba typu „C“ sloužící pro všechny odběry kromě domácností a sazba „D“ je určená pro domácnosti, na tuto sazbu však mají nárok i SVJ za podmínky, že spotřeba bude rozúčtována na jednotlivé byty nebo osoby. Platí to i pro byt. družstva a pod.

Spotřeba elekřiny v SVJ je vždy rozúčtována na jednotlivé byty, byť různým způsobem, takže nárok na „C“ by měl být vždy.

Souhlas, jen chybně jste napsal C platí to o D.

PeDuPles napsala: "... Elektřinu ve společných prostorách však jednoznačně čerpají jednotliví uživatelé bytů zmáčknutím vypínače nebo aktivací čidla;"

To je ovšem nesmysl. Elektřina ve společných prostorách není službou pouze pro vlastníky. Elektřinu pro osvětlení v domě čerpají všichni, kdo se v něm pohybují: vlastníci, jejich členové domácnosti, jejich návštěvy, příbuzní, pečovatelská služba, opraváři výtahů, údržbáři a opraváři společných částí domu, řemeslníci pozvaní vlastníky bytů, Policie ČR, lékaři, záchranná služba, atd ...

Nicméně neberu Vám Váš názor: pokud existuje DOHODA VŠECH, že se tyto společné náklady budou rozpočítávat podle počtu osob, nebo podle počtu osob a psů, nebo paušálem na jednotlivý byt, nebo podle výše příjmu vlastníka bytu, nebo losváním rukou nevinného dítka pod notářským dohledem - pak je vše v pořádku a rozpočítávejte si jak je libo.

lake

Vážený pane lake,

já se s Váma nechci hádat a rozhodně na mě nemusíte jít s jedovatými poznámkami.

Jenom tvrdím, že pokud je ve stanovách elektřina na osvětlení společných prostor vyjmenována jako služba spojená s užíváním bytu, je její dodávka a rozúčtování společenstvím naprosto srovnatelná s rozúčtováním jakékoli jiné služby, čili stačí odsouhlasení jejího rozpočítávání většinou na shromáždění.

Vámi vyjmenovaní uživatelé („vlastníci, jejich členové domácnosti, jejich návštěvy, příbuzní, pečovatelská služba, opraváři výtahů, údržbáři a opraváři společných částí domu, řemeslníci pozvaní vlastníky bytů, Policie ČR, lékaři, záchranná služba“) ji samozřejmě čerpají také, ale za mnou tedy nikdo z nich nechodí tak často, aby mi výrazně ovlivnil spotřebu. Ostatně ani vyúčtování služeb stanovené zákony a vyhláškami není do koruny spravedlivé.

Čili, pokud jsme si patřičným procentem odsouhlasili stanovy, kde je elektřina ve společných prostorech službou spojenou s užíváním bytu a odsouhlasili dle ZoVB způsob rozpočítávání této služby podle osob s tím, že za každým z nás Policie ČR leze zhruba stejně často, a u větších akcí kdy elektřinu čerpají řemeslníci ji měříme a tuto skutečnou spotřebu vyčíslenou v Kč účtujeme jako náklad opravy nebo investiční akce do FO, nemám dojem, že bychom porušovali jakýkoli zákon nebo někoho poškozovali.

Elektrickou energii ve společných prostorách domu odebírá od dodavatele SVJ jako právnická osoba přes svůj elektroměr a tyto náklady jsou v účetnictví SVJ běžně vedeny jako daňově uznatelné náklady na správu domu a pozemku. Hradí se tedy z přijatých záloh na správu domu podle §15.

Pokud by někdo chtěl tvrdit opak, musel by vyřešit ČÍ tedy jsou to náklady a proč tyto cizí náklady platí společenství.

Pokud by někdo argumentoval, že nejde o náklady SVJ, nýbrž o náklady vlastníků bytů na osvětlení prostor ve spoluvlastnictví: pak tyto náklady by se rozpočítávaly opět podle spoluvlastnických podílů (§137/1 ObčZ). Ovšem v tomto případě se ObčZ nepoužije (viz §3/1 ZoVB).

lake

K proběhlé diskusi je třeba učinit závěr, že účtování elektřiny ve společných prostorách je někdy řazeno mezi služby (a účtováno různě); častěji jde o náklad na správu domu povinně rozúčtovaný podle spoluvlastnických podílů (nedohodnou-li se všichni jinak). Rozhodující je vždy přiřazení těchto výdajů podle konkrétního Prohlášení vlastníka.

Namátkou jsem vyhledal na webu pomocí GOOGLE několik prohlášení vlastníka; zdá se, že převažuje rozúčtování společné elektřiny jako nákladu na správu podle §15 ZoVB:

• Prohlášení vlastníka pana Gurlicha, označené jako "vzorové":
Výdaje spojené se správou údržbou a opravami společných částí domu jako celku představují zejména: (...) spotřeba elektřiny ve společných částech domu [1]

• Prohlášení pro dům Praha 3, Cimburkova 6:
Náklady na správu domu představují zejména: spotřeba energií ve společných částech a prostorách domu (voda, elektřina, plyn, teplo,...), [2]

• Prohlášení vlastníka rozestavěné budovy Husova 207, Řevničov:
Výdaje na správu domu, údržbu a opravy společných části domu, představují zejména: (...) spotřeba energií ve společných částech domu (elektřina, voda), [3]

• Prohlášení vlastníka budovy Novoměstská 2170/1c, Brno řadí sice společnou elektřinu mezi náklady na služby, ale rozpočítává ji podle spoluvlastnických podílů:
Rozúčtování úhrad za služby bude provedeno: (...) poměrně, podle spoluvlastnického podílu na společných částech budovy, vůči celkové výši ekonomicky odůvodněných nákladů, kterými jsou zejména: náklady na údržbu a provoz společných částí domu, (...) náklady na osvětlení společných částí domu (...).

lake

S dovolením bych si troufla tvrdit, že uvedený závěr ještě nemusí být konečný. Prohlášení vlastníka tvoří na úplném počátku původní vlastník budovy; poté však vzniká SVJ, které odsouhlasuje stanovy.

Podle mého názoru by tedy mělo platit, že pokud SVJ přijme stanovy, ve kterých je rozúčtování společné elektřiny zařazeno do služeb, a na jejichž schválení je potřeba úplně stejná 75%-ní většina všech vlastníků jako na změnu Prohlášení, pak přijetím těchto stanov se automaticky v tomto bodě mění Prohlášení, a to i v tom případě, že tato písemná změna neproběhla katastrem. Pak už by na odsouhlasení způsobu rozpočítávání měla stačit nadpoloviční většina na shromáždění.

Pouze v případě, že stanovy elektřinu neřeší, mělo by platit Prohlášení, pokud tento bod obsahuje (my tedy v PV elektřinu v nákladech na správu jmenovanou nemáme a u způsobu rozúčtování nákladů na služby je přímo napsáno, že o něm rozhoduje shromáždění).

Čili podle mého názoru by automatické rozpočítávání podle podílů mělo nastupovat až v případě, kdy není řešeno Prohlášením nebo stanovami a následným odsouhlasením, a to na základě §13 odstavec 7 ZoVB.

Pro PeDuPles:

Obsahem prohlášení jsou "... pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku" (§4/2g ZoVB).
Stanovy společenství určují "... způsob úhrady nákladů spojených se správou domu" (§9/14 ZoVB).

Jak vidno, ZoVB činí rozdíl mezi oběma dokumenty:
Pravidla pro přispívání podle mne znamenají metodu (klíč), podle které se stanoví výše příspěvku každého jednotlivého vlastníka.
Způsobem úhrady rozumím nikoliv výši částek, nýbrž způsob (postup) úhrady záloh popř. nedoplatků (zda v hotovosti nebo bankovním převodem, na který účet, den splatnosti částek, případně termín každoročního vyúčtování a den splatnosti nedoplatků/přeplatků za služby).

Stanovy nemohou odlišně určovat záležitosti již stanovené v Prohlášení, neboť zákon pro oba dokumenty vymezuje jiné okruhy působnosti. Názor, že Prohlášení je možno změnit automaticky prostřednictvím stanov, bez zápisu do katastru, nebudu raději komentovat.

lake

V tom případě prosím o vysvětlení rozdílu mezi případem, kdy SVJ odebírá vlastním jménem studenou vodu přes svůj vodoměr, v domě nejsou poměrové vodoměry v bytech a SV se podle počtu osob rozpočítává = je doporučen každoročním výměrem Ministerstva financí.

Studená voda: Odebírá-li SVJ vodu přes svůj vodoměr, je jedním z konečných spotřebitelů. Platí tedy zálohy do společné pokladny stejně jako ostatní. Náklady na tuto vodu jsou nákladem SVJ na správu domu a podle toho se rozpočítají.

Míníte-li to nějak jinak, citujte prosím příslušné pasáže z výměru MF (už se na ně těším, protože rozúčtování studené vody neupravuje žádný závazný právní předpis).

lake

No, možná není závazný, ale my se jím řídíme, protože nic lepšího není. Ovšem na co to vydávají, když to není závazné, to by mě tedy zajímalo.

Výměr MF č. 01/2009 ze dne 11. prosince 2008, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými ce­nami

2. Pitná voda dodávaná odběratelům Pitná voda dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel („předaná voda“) Odvádění a čištění odpadních vod, z toho jen voda odvedená kanalizací nečištěná, a voda odpadní čištěná

14. Rozúčtování vodného a stočného jednotlivým spotřebitelům se provede podle dohody uzavřené mezi odběratelem a spotřebiteli účastnícími se tohoto rozúčtování. Spotřebitelem se rozumí majitel bytu, uživatel bytu, uživatel nebytových prostorů nebo jiný uživatel nemovitosti včetně odběratelů, kteří nemovitost přímo užívají.

15. Nedojde-li k dohodě podle odst. 14 nejméně s polovinou spotřebitelů provede se rozúčtování podle počtu obyvatelů bytu v závislosti na vybavení bytu a podle počtu a druhu nebytových prostorů (směrná čísla roční potřeby vody) Pevná složka, je-li zvolena dvousložková forma vodného a stočného, se rozúčtuje podle m2 podlahové plochy bytů a nebytových prostorů.

16. Způsob výpočtu záloh dohodne odběratel se spotřebiteli. Nedojde-li k dohodě nejméně s polovinou spotřebitelů, měsíční zálohy za dodávku pitné vody a za odpadní vodu odvedenou se pro každé zúčtovací období vypočítají ve výši maximálně jedné dvanáctiny dodávek a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody, vynásobené cenami sjednanými podle stanovených pravidel věcného usměrňování cen.

Celý text pro letošní rok např. zde: http://www.mfcr.cz/…2008_pdf.pdf

Přímo v textu jsou odkazy na Zákon o vodovodech a kanalizacích:

(5) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků.

Citováno z plného znění zveřejněného např. zde: http://www.tzb-info.cz/t.py…

Stále nevidím kam míříte. Proč jste vlastně v tomto vláknu otevřela otázku rozúčtování vody? Věstník který citujete je platný pouze pro účtování mezi dodavatelem vody a odběratelem (kterým je SVJ). Používá se též pro rozúčtování mezi konečné spotřebitele, nejsou-li vodoměry, nikoliv však jako závazný předpis. Viz §2/5 a §8/7 zákona č. 274/2001 Sb.
Nevidím souvislost s elektřinou ve společných prostorách.

lake

Mířím k odpovědi na Vaši původní otázku, tj. „Pokud by někdo chtěl tvrdit opak, musel by vyřešit ČÍ tedy jsou to náklady a proč tyto cizí náklady platí společenství.“ Tedy k paralele Vašeho tvrzení „Elektrickou energii ve společných prostorách domu odebírá od dodavatele SVJ jako právnická osoba přes svůj elektroměr“.

Dle ZoVB „Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek“

Dle vzorových stanov „Společenství zajišťuje buď přímo nebo na základě smluv uzavřených společenstvím s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu (dále jen „služby“), například dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vody, úklid společných prostor, užívání výtahu, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu.“

Vzhledem k jednoznačnému uvedení elektřiny jakožto služby spojené s užíváním jednotek a společných částí domu a faktu, že elektroměr k bytu je vždy psán na majitele nebo nájemce bytu, musí se ve vzorových stanovách jednat o elektřinu na společné prostory. O nákladech na správu se pojednává jinde.

Proto je společenství dle §9a odstavec 2) „oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu“ a to klasicky nadpoloviční většinou přítomných, pokud není ve stanovách uvedeno jinak.

Voda byla uvedena jako další příklad, kdy SVJ odebírá službu vlastním jménem a rozúčtovává ji mezi vlastníky, rovněž v souladu s výše uvedeným. Opravdu nevidím v tomto případě rozdíl mezi fakturačním vodoměrem a elektroměrem, kdy při neexistenci poměrových měřidel je potřeba spotřebu mezi jednotlivé uživatele rozpočítat náhradním způsobem, např. podle osob.

Dále nemohu souhlasit s Vaším názorem, že cenový věstník není pro SVJ závazný. Zákon o cenách §6 odstavec (2) říká „způsob regulace cen platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží.“ SVJ je kupující. § 10 dále říká, že „Zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 5 a 6, zařazují cenové orgány rozhodnutím do seznamu zboží s regulovanými cenami (dále jen „seznam“). Seznam a ceny v jeho rámci stanovené a zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 8, uveřejňují cenové orgány v Cenovém věstníku.“ Tímto se věstník při neexistenci vodoměrů pro SVJ stává závazným ze zákona.

Takže jediné, co není závazné, je přesný způsob rozúčtování vody při neexistenci měřidel, když zákonem posvěcený věstník preferuje dohodu uživatelů. V případě neexistence dohody nicméně závazný je. Ale to už jsme vážně off-topic.

Voda je podivnost, nic jiného se takto pro celý dům obvykle neodebírá (plyn, elekřina, telefon, internet…).

Asi je to z doby, kdy stála 0,20 Kč za m3, takže vodu nikdo neřešil.

Máte někdo vodoměry pro každý byt?