Mířím k odpovědi na Vaši původní otázku, tj. „Pokud by někdo chtěl tvrdit opak, musel by vyřešit ČÍ tedy jsou to náklady a proč tyto cizí náklady platí společenství.“ Tedy k paralele Vašeho tvrzení „Elektrickou energii ve společných prostorách domu odebírá od dodavatele SVJ jako právnická osoba přes svůj elektroměr“.

Dle ZoVB „Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek“

Dle vzorových stanov „Společenství zajišťuje buď přímo nebo na základě smluv uzavřených společenstvím s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu (dále jen „služby“), například dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vody, úklid společných prostor, užívání výtahu, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu.“

Vzhledem k jednoznačnému uvedení elektřiny jakožto služby spojené s užíváním jednotek a společných částí domu a faktu, že elektroměr k bytu je vždy psán na majitele nebo nájemce bytu, musí se ve vzorových stanovách jednat o elektřinu na společné prostory. O nákladech na správu se pojednává jinde.

Proto je společenství dle §9a odstavec 2) „oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu“ a to klasicky nadpoloviční většinou přítomných, pokud není ve stanovách uvedeno jinak.

Voda byla uvedena jako další příklad, kdy SVJ odebírá službu vlastním jménem a rozúčtovává ji mezi vlastníky, rovněž v souladu s výše uvedeným. Opravdu nevidím v tomto případě rozdíl mezi fakturačním vodoměrem a elektroměrem, kdy při neexistenci poměrových měřidel je potřeba spotřebu mezi jednotlivé uživatele rozpočítat náhradním způsobem, např. podle osob.

Dále nemohu souhlasit s Vaším názorem, že cenový věstník není pro SVJ závazný. Zákon o cenách §6 odstavec (2) říká „způsob regulace cen platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží.“ SVJ je kupující. § 10 dále říká, že „Zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 5 a 6, zařazují cenové orgány rozhodnutím do seznamu zboží s regulovanými cenami (dále jen „seznam“). Seznam a ceny v jeho rámci stanovené a zboží, u něhož se uplatňuje regulace cen podle § 8, uveřejňují cenové orgány v Cenovém věstníku.“ Tímto se věstník při neexistenci vodoměrů pro SVJ stává závazným ze zákona.

Takže jediné, co není závazné, je přesný způsob rozúčtování vody při neexistenci měřidel, když zákonem posvěcený věstník preferuje dohodu uživatelů. V případě neexistence dohody nicméně závazný je. Ale to už jsme vážně off-topic.