Novela 67/2013 Sb. a nová 372/2001 Sb.

nechte to tak, nechte na každém SVJ, ať si to rozúčtovává jak chce, jak se dohodnou a nechť zákon různosti umožňuje, v tom je svoboda vlastníků. U vás si to dělejte, jak vám libo! Ne že nějaká vláda, parlament mi poručí!!

Ví někdo určitě, co je změna způsobu rozúčtování nákladů na služby? Konkrétně uvedu rozúčtování nákladů na teplo: Rozúčtování probíhalo loni podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a 40% nákladů je u nás základní složka a 60% je pak spotřební složka. Zjistil jsem, že 40% nákladů pro základní složku je málo, protože přes 31% ceny tepla v roce 2013 tvořila fixní složka ceny tepla a ještě vytápíme i část společných prostor domu (sušárnu a mandlovnu), které by též základní složka měla pokrývat. Základní složka by měla pokrývat i zajištění tepelné stability domu, což podle mého názoru nyní plně nepokrývá. Pokud by se výbor SVJ rozhodl zvýšit základní složku, aby lépe reflektovala skutečnost, jde o změnu způsobu rozúčtování nákladů, když rozúčtování opět proběhne dle vyhlášky č. 372/2001 Sb., ale jen s jiným parametrem (třeba 50/50 pro základní a spotřební složku, jak pro použití poměrových měřidel tepla doporučuje metodický pokyn k uvedené vyhlášce)? Pokud nejde o změnu způsobu, mohli bychom ještě spravedlivěji rozúčtovat náklady na teplo za roky 2014 a 2015, jinak změnu můžeme realizovat až od roku 2016.

Jožin

Pane Praksi,
pro začátek podotýkám, že připravovaná novela zákona č.67/2013 Sb. nebyla zatím schválena. Parlament ji nyní projednává. Nedříve by mohla nabýt účinnosti od 1.ledna 2016.

K Vašim dotazům:
Součástí vašich pravidel rozúčtování samozřejmě je i prvotní rozdělení nákladů vytápění na základní a spotřební složku. Změní-li se tento prvotní ukazatel, jde nepochybně o změnu pravidel. Můžete ji uplatnit poprvé při vyúčtování za období 2016.

Před časem jsem zde dovodil, že hodnota základní složky by měla být kolem 70%. Pan Klokočník ve svém podrobném článku na TZB-info došel prostým výpočtem k hodnotě 80%. Současná hodnota 40 až 50% nemá fyzikální podklad a je amatérským výmyslem ministerských ouředníků. Nikdy jej nezdůvodnili.
---------------------------------------------------------------------------------

Zcela bez důvodu ovšem směšujete fixní složku ceny (účtovanou dodavatelem tepla) se základní složkou nákladů podle vyhlášky č.372. To spolu vůbec nesouvisí.

Nesprávný je též Váš názor, že by základní složka měla pokrývat vytápění společných částí. Tento názor postrádá logiku, technické i ekonomické zdůvodnění a je v rozporu s právem. Vytápění společných částí je něco zcela jiného, nežli vytápění bytů a nebytových prostorů.

Náklad na vytápění společných prostorů domu je nákladem jednoho odběratele služby – vlastníka domu. Je tedy nutno tento náklad určit a rozúčtovat na vlastníky jednotek podle spoluvlastnických podílů. Pokud snad se „jakoby“ rozúčtuje v základní složce, jde o nesprávný postup. Základní složka nákladů na vytápění se stanoví k jinému účelu a jiným způsobem než spoluvlastnické podíly – podle ZAPOČITATELNÝCH podlahových ploch (postupem podle vyhlášky č.372/2001 Sb.).

Mimo fyzikální skutečnost je Vaše poznámka o „tepelné stabilitě“. Používáte tento pojem nesprávně. Je to (zjednodušeně řečeno) ukazatel rychlosti, s jakou vnitřní prostory vychládají po přerušení dodávky tepla k vytápění budovy, případně jak rychle se oteplují v letním období. To nijak nesouvisí se samotným vytápěním. Jde o neměnnou vlastnost stavby a souvisí to pouze s izolací obálky stavby a s tepelnou akumulační kapacitou použitých stavebních materiálů.

lake

Vážený pane lake, děkuji Vám za rychlou reakci. Z vaší odpovědi usuzuji, že jinak chápete metodický pokyn MMR k rozúčtování nákladů na teplo, ze kterého cituji: „§ 4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce. (1 ) Ustanovení tohoto odstavce představuje prvý krok rozúčtování – rozdělení celkových nákladů připadajících na zúčtovací jednotku za zúčtovací období na dvě části. Složka nákladů, která vyjadřuje náklady na tepelnou energii, která může být dodána do prostoru místností bytu (nebytového prostoru) prostupem stěnami a přestupem z vnitřních rozvodů tepla a která rovněž vyjadřuje část podílu nákladů na vytápění (temperování) společných částí domu se ve vyhlášce nazývá základní a činí 40 – 50% z celkových nákladů.“ Konec citátu. Nikde se tam nepíše, že by se temperování či vytápění společných prostor mělo rozúčtovávat dle vlastnických podílů! Pro ty, kteří nečetli celý metodický pokyn uvádím, že je na: http://www.mmr.cz/…203_2002.PDF

Nemohu souhlasit s Vámi, že měníme pravidla pro rozúčtování nákladů. Základní složka se může pohybovat v rozsahu 40 až 50%, změnu ze 40 na 50% považuji za změnu parametru výpočtu v rámci platných pravidel, nikoliv za změnu pravidel. Změna pravidel by podle mého názoru byla, kdybychom chtěli nastavit základní složku například na 80%, jak doporučuje jeden z odborníků, kterého jste citoval. Změna pravidel je možná jen změnou či nerespektováním uvedené vyhlášky, která pravidla kodifikovala. S takovou změnou by v domě muselo souhlasit 100% vlastníků, což je u nás v domě prakticky nedosažitelné kvórum.

Fixní složka ceny tepla dle mého názoru nepřímo souvisí se spotřební složkou nákladů na teplo. Znovu cituji další část paragrafu metodických pokynů: „Na rozdíl od zbývajícího podílu 50 – 60%, který se nazývá spotřební složkou nákladů, a který vyjadřuje tu část nákladů na tepelnou energii pro vytápění, která se do daného prostoru místností šíří z otopných těles v něm umístěných.“ Konec citátu. Náš dům zaplatí přes 31% nákladů na teplo, aniž by k nám dorazil jediný joule tepla! Poměrové měřiče měří dodané teplo a nemůže se podle nich rozpočítávat fixní složka ceny tepla. Ta jednoznačně dle mého názoru musí být pokryta základní složkou nákladů na teplo.

Jožin

Pane Praksi, není pravdou, že „… jinak chápu metodický pokyn MMR k rozúčtování nákladů na teplo“.

Já tento metodický pokyn nechápu, ani jej nemusím chápat. Není to mou povinností, ani Vaší. Jde pouze o kus papíru, který nemá naprosto žádnou právní závaznost pro nikoho.

Co se v jakémsi pokynu píše či nepíše je mi upřímně jedno. Naopak, zákon stanoví zcela určitě a jednoznačně, že náklady na společné části domu (a tedy i na udržování vnitřní teploty vzduchu) je nutno rozúčtovat, nejspíše podle spoluvlastnických podílů, nestanoví-li dohoda (všech) něco jiného (§ 15 odst. 1 ZoVB, obdobně viz totéž v NOZ).

Toto rozúčtování nemá vůbec nic společného se započitatelnými podlahovými plochami jednotek. Zabývejte se raději právními předpisy, a ne jakýmisi fantaziemi ministerských ouředníků.
--------------------------------------------------------------------------------------

Změna poměru základní a spotřební složky samozřejmě je změnou pravidel rozúčtování. Pravidla rozúčtování musí být srozumitelná a určitá, aby mohla být používána. V rámci těchto pravidel máte pevně stanoven podíl základní složky nákladů. To nelze okecat jen tím, že to začnete nazývat „změna parametrů“. Ty parametry jsou přece součástí vašich pravidel rozúčtování. Snažíte se švindlovat a překrucovat právo jak by se to hodilo Vám. To nepůjde, pane.

lake

Pane lake, to byla od Vás silná slova, že by se mi to hodilo. Mně osobně by se zvýšení základní složky o 10% nevyplatilo a „prodělal“ bych na ní , protože patříme k bytům s podprůměrnou spotřebou tepla. Šlo mi o princip – o spravedlivější rozúčtování nákladů na teplo, ale křivé paragrafy zákona 67/2013 Sb. to hned nedovolí, tak to budu respektovat.

Jožin

Pane Praksi, změna pravidel rozúčtování služby vytápění byla možná do 31.12.2013 pouhou tříčtvrtinovou většinou přítomných (§ 11 odst. 4 ZoVB). V té době tedy nebyl problém odhlasovat si změnu pravidel.

Ode dne 1.1.2014 již zákon č. 67/2013 Sb. stanoví požadavek souhlasu všech. To ovšem neznamená, že by změna pravidel byla zcela zablokována. Možná máte přesvědčivé argumenty o tom, že stávající pravidla jsou fyzikálně vadná, či v rozporu s dobrými mravy, případně že vedou k bezdůvodnému obohacování některých vlastníků. Můžete po neúspěšném pokusu o schválení změny podat žalobu. Soud by pak nahradil chybějící souhlasy jednotlivců svým rozhodnutím.

lake

Děkuji Vám za instruktáž, češtinu jakž takž znám, ale té právničtině opravdu nerozumím. Kde jste přišel na to, že ke změně rozúčtování tepla je nutný 100% souhlas vlastníků? Ten je nutný jen při použití jiného způsobu, než při použití rozpočtu dle vyhlášky č. 372/2001 Sb.! Některé věci jsem již dříve konzultoval s MMR a ti mě nedávno opět odkázali na svůj metodický pokyn k této vyhlášce. V uvedeném pokynu se píše: „Volba podílu základní a spotřební složky není věcí hlasování resp. dohody zúčastněných, ale vychází z technického řešení otopného systému a způsobu indikace. Pro poměrové indikátory vytápění by tento podíl měl být 50/50.“ O existenci tohoto metodického pokynu jsem dříve nevěděl, tak jsem se nechal přemluvit a byl jsem jedním z většiny, která před platností zákona 67/2013 Sb. odhlasovala podíl 40/60, když jsem uznal argument, že to bude působit motivačně na ty, kteří s teplem nehospodaří odpovědně. Měli jsme i při zatepleném domě rozdíly ve spotřebě tepla i více než 500% mezi byty se stejnou polohou v domě. Tomu se učinila přítrž po té, co jsme si od odborníka nechali vypracovat nové ekvitermní křivky pro regulaci vytápění domu, které v závislosti na venkovní teplotě dovolí vytopit místnost jen na 24 stupňů. Za rok 2013 se i vlivem tohoto opatření vešly všechny byty do ±40% od průměru domu.

Jožin

Reaguji na regulaci vytápění. Máme automatickou regulaci přímo u kotle, 2 topné větvě, severní a jižní, napojené na venkovní čidla. Při prvním zapojení jsme si zaplatili odbornou instruktáž, což se nesmírně vyplatilo. Podle konkrétních podmínek v našem domě jsme upravili nastavení teplot, nastavení křivky.Nastavení křivky mělo zřejmě největší vliv. Takže dnes tato automatická regulace zcela ovládá průběh topení, takže i u jednoho případu většího větrání se větrání dostalo na rozumnou míru, protože zjistili, že pokud okna nezavřou, budou tam mít chladno. I když si pustí termostatický ventil naplno, topení naplno nepojede a teplota jim stoupne tak o 1 stupeň. Marie

Ohledně potřebného 100% souhlasu se změnou pravidel pro rozúčtování nákladů na vytápění viz § 6 zákona č. 67/2013 Sb. Měl jsem za to, že jej znáte, když jste se vyjadřoval k jeho obsahu.

V žádném případě neplatí, že by 100% souhlas vlastníků byl zákonem předepsaný „jen při použití jiného způsobu, než při použití rozpočtu dle vyhlášky č. 372/2001 Sb“. Jak jste k takovému názoru došel?

• Samotná vyhláška pouze obsahuje určitá a použitelná pravidla pro rozúčtování podle započitatelných podlahových ploch (bez spotřební složky). K ničemu jinému použitelná není.
• Vyhláška je ovšemže nepoužitelná pro rozúčtování podle indikátorů či měřičů tepla. Není totiž oním zákonem předvídaným „právním předpisem, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele“. Takový předpis nebyl dosud vydán.

Pokud byste se alespoň JEDENKRÁT pokusil rozúčtovat přesně podle vyhlášky, zjistil byste ihned, že je to nemožné pro její neurčitost a nesrozumitelnost. Chybí v ní totiž klíčové údaje: jednoznačně stanovený poměr základní a spotřební složky, chybí samotná výpočtová metoda (!!!!!), chybí povinná úprava výpočtové metody při překročení průměrných nákladů, nejsou konkretizovány koeficienty ani jejich počet a význam, ani způsob jejich uplatnění při výpočtu. Chybí údaj jak se naloží s teplem pro vytápění společných prostor. Chybí údaj jak se započte vliv tepla z neměřených radiátorů – stoupacího potrubí v bytech. Chybí údaj jak se do rozúčtování promítne sousedství s podprůměrně vytápěným bytem, který odebírá teplo přes stěnu, strop či podlahu. A tak dále.

Vyhláška je nedodělaný polotovar, který nesplňuje požadavek zákona – neobsahuje použitelná pravidla.

Chcete-li rozúčtovat podle indikátorů (se spotřební složkou), pak buď již máte schválená a používaná pravidla, nebo je nemáte.

1. V prvním případě byl již získán souhlas 100% vlastníků a změna pravidel je možná opět jen se 100% souhlasem. Na toto jsem vás už upozornil.
2. V druhém případě nemáte žádná pravidla. Ta musí teprve být sestavena a schválena všemi vlastníky jednotek. Tak praví § 6 zákona č.67/2013 Sb..

Zákonodárci ovšem stvořili zjevně nerozumný, nepoužitelný paskvil. Požadavek souhlasu všech je v praxi těžko splnitelný.

Předpoklad zákonodárce, že desítky vlastníků jednotek se zázračně shodnou na jedněch konkrétních pravidlech, je úsměvný. Fantazie zákonodárců, odtržených zcela od praxe, nelze v reálném světě dodržet.

Rozúčtovat se ale nějak musí. Takže v praxi se pravidla rozúčtování stanoví tak, aby byla v souladu s dobrými mravy, nebyla extrémně nespravedlivá a aby nepřinášela bezdůvodné obohacení některých jedinců. Pak se uplatní – a nesouhlasící vlastníci mohou reklamovat, nebo se obrátí na soud. Neobrátí-li se nikdo na soud, pak bylo dosaženo zákonem požadovaného souhlasu všech vlastníků jednotek. A máte případ č. 1.
----------------------------------------------------------------------------------------

Ohledně jakéhosi metodického pokynu se nevyjadřuji, byla by to zbytečná ztráta času.

lake

S Vašimi názory zcela souhlasím, až na malé výjimky: Zákon č. 67/2013 Sb. jsem četl několikrát a při jeho čtení postupuji od začátku směrem k jeho konci. Popíši Vám, jak si ho vykládám. Píše se v něm v § 6: (1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období." K tomu dodávám, že před platností tohoto zákona jsme se řídili v rozúčtování nákladů na teplo vyhláškou z r. 2001, ale nikdy při hlasování o způsobu rozúčtování jsme nedosáhli 100% kvóra. Z toho usuzuji, že pro náš dům platí odstavec 2, kde se píše: " Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele 2)." Na konci citátu je malá dvoječka, která odkazuje na vyhlášku č 372/2001Sb… Při rozúčtování tedy používáme uvedenou vyhlášku, kterou doposud nikdo nezrušil. Uznávám MMR jako výkonný orgán státní správy a tudíž nemám důvod nedůvěřovat metodickému pokynu k této vyhlášce se všemi důsledky. Na portál SVJ jsem se svým dotazem šel jen proto, abych se utvrdil, že jsem nepřehlédl v zákoně nějakou právnickou kličku. Vy mi tvrdíte, že na způsob rozpočet nákladů na teplo dle uvedené vyhlášky potřebuji 100% souhlas vlastníků, ale to jsem nikde v tomto zákoně nenašel. Když vezmu za bernou minci i metodický pokyn k této vyhlášce, kde se píše, že o rozdělení nákladů na složky se nehlasuje, tak podle mého laického pohledu ke změně stačí usnesení výboru SVJ, když k provedení změny máme řádný a nevyvratitelný dů­vod.

Jožin

Už jsem Vám vysvětlil, že před účinností zákona č.67/2013 Sb. se o rozúčtování služeb hlasovalo tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných vlastníků. Proč to mám znovu opakovat?

Neřídili jste se „vyhláškou“, jak nesprávně píšete. Ani tuto vyhlášku dnes nepoužíváte. Přestaňte si vymýšlet fantazie, vyhláška je zcela nepoužitelná. Obsah vyhlášky je neurčitý a nesrozumitelný a neobsahuje pravidla rozúčtování. Opět zde opakuji, co už jsem Vám jednou napsal a objasnil.

Můžete si to lehce ověřit, když se pokusíte pouze podle vyhlášky rozúčtovat. Narazíte na samém počátku na neexistující pravidla rozúčtování. I toto jsem Vám přece už napsal, krucinál.

Napsal jste: „Z toho usuzuji, že pro náš dům platí odstavec 2“.
To je opět špatně. Pokud se již více let rozúčtuje podle nějakých vašich pravidel (snad je jako člen výboru znáte), pak to znamená, že ta pravidla byla již konkludentně schválena všemi vlastníky jednotek. Takže platí odstavec č. 1 z mého předchozího příspěvku. Změna by byla možná se souhlasem všech. Toto opět jenom opakuji – už jsem Vám to jednou napsal srozumitelně a jednoduchými větami.

Nebudu už reagovat na nic z toho, co už jsem v diskusi s Vámi jednou uvedl. Pokud to nebylo pochopeno napoprvé, asi to nepochopíte ani napodruhé či napotřetí.

Mějte se pěkně.

lake

Četla jsem některé Vaše příspěvky. Pro stanovení nákladů na teplo se použijí celkové náklady na vytápění pro obytný dům (dálkové vytápění), pokud je dvousložková cena dodavatele tepla, určena samostatně cenou i samostatně GJ, použije se pro celkový náklad pro rozúčtování ob. domu celková suma i suma GJ ? Děkuji

Nechtěl jsem Vás rozčílit, ale opak je pravdou: Vyhláškou používáme a to, co v ní podle Vás chybí, bylo schváleno kdysi více než 75% vlastníků. Nikdo nám nemůže dokázat, že vyhlášku nepoužíváme. Naopak, nemáme žádné ujednání o rozpočtu nákladů se 100% kvórem, a dovoluji si předpovědět, jak znám sousedy, že ani dlouho mít nebudeme, takže dříve citovaný odstavec 1 zákona 67/2013 Sb. nikdy nebyl a zřejmě ani nebude u nás naplněn. My nemáme žádné jiné východisko, než používat platnou vyhlášku, zmíněnou v odstavci 2. Jak chcete prokázat, že uvedenu vyhlášku nepoužíváme? Je to tvrzení proti tvrzení. Jeden ze sousedů napadl metodu rozúčtování nákladů, kdy jsme nastavili většinu koeficientů znevýhodnění dle polohy na hodnotu 1, ale přitom jsme byty se stejným znevýhodněním jsme dali do skupin, kterým přiřazujeme podíl nákladů na teplo dle jejich přepočtené podlahové plochy. Výpočet tedy probíhá po skupinách přesně dále podle vyhlášky. Tvrdil, že nepoužíváme platnou vyhlášku. Výbor jeho reklamaci odmítl s tím, že dle § 4 uvedené vyhlášky jsme dodrželi odstavec " (3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou." Líbí se mi, že vyhláška dává SVJ volnost volby algoritmu, jak toto pravidlo naplnit. Reklamaci vyúčtování vlastník stáhl, zřejmě po konzultaci s právníkem. Vrátím se ale k "§ 4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce

(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku." Jestli tomu rozumím dobře, pak jménem vlastníka jedná výbor SVJ a je jen na něm, aby vyhlášku dodržel.

Vyhl jste se odpovědi na otázku, kde je v zákoně č. 67/2013 pro zmíněnou vyhlášku požadavek na 100% kvórum. Já na rozdíl od Vás uvedenou vyhlášku ctím. Žádná vyhláška nemůže postihnout plně všechny eventuality a je její předností, že stačí dodržet její dikci a nesvazuje nás úplně, jak to požadujete Vy, což je nedosažitelný ideál. Právě jistou volností tato vyhláška přežila tak dlouho beze změny. Ve vyhlášce ani není omezeno, kdy a jak vlastník rozdělí náklady do těch dvou složek, dle mého názoru jsme omezeni jen rozsahem 40–50%. Tak chápu vyhlášku já, laik v oblasti zákonů.

Jožin

Můžete vysvětli , jak jste se dobral k závěru, že rozhodnutí vlastníka nahazuje rozhodnutá výboru?

"(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.""

Konkrétně toto:

„Jestli tomu rozumím dobře, pak jménem vlastníka jedná výbor SVJ a je jen na něm, aby vyhlášku dodržel.“

Výbor jedná jménem vlastníka?

Z jakého titulu prosím?

Jar

Podle § 2 odst. g předpisu č. 372/2001 platí:

„Pro účely této vyhlášky se rozumí“

„g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky – její vlastník, spoluvlastník a dále společenství vlastníků nebo osoba vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených touto vyhláškou (dále jen “vlastník")"

Vážený pane lake, ještě musím vyvrátit Váš názor, že vyhláška č. 372/2001 Sb. je nepoužitelná pro rozúčtování nákladů na teplo. Obsahuje zadání, které popisuje cíle, jichž se má při rozpočtu dosáhnout. Podle mého názoru obsahuje něco navíc, co činí zadání matematicky nesprávným, a to jsou koeficienty znevýhodnění místnosti, dané její polohou. Znevýhodnění nelze odstranit koeficientem, který matematicky říká, že výše znevýhodnění je přímo úměrná naměřené spotřebě tepla, to je nepravdivé a proto i nesprávné. Poměrové indikátory spotřeby na radiátoru obsahují údaj o výkonu radiátoru, ale neměl by v něm být i tzv. koeficient znevýhodnění daný polohou místnosti bytu, protože tímto koeficientem se krátí náměr indikátoru a zamlžuje to přehled, kam kolik tepla v domě proudilo. Když někdo nesprávně větrá, indikátor mu sám koeficientem redukuje celou nadspotřebu tepla! Nedokonalý je i odstavec – cituji: „(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.“ V tomto případě je třeba se v první řadě podívat na jiné byty se stejným znevýhodněním v domě. Pokud má byt spotřebu větší než 40% průměru a pokud většina bytů se stejným znevýhodněním nepřekračuje tento limit, je zřejmé, že celou nadspotřebu lze dát na konto nesprávného větrání a je nesmyslné dělat nějakou úpravu výpočtové metody. Zabývám se teplem již několik let a správnou metodou, jak co nejspravedlivěji rozpočítat náklady na topení, je třeba založit na tom, že jsou posuzovány spotřeby bytů s přibližně stejným znevýhodněním vůči poloze bytu v domě mezi sebou a pak je možné se zcela obejít bez koeficientů znevýhodnění, případně jejich vliv na zkreslování rozúčtování nákladů marginalizovat. Už jsem o tom psal na jiném místě, že prakticky se to realizuje tak, že byty s přibližně stejným znevýhodněním se zařadí do skupiny, ke které se následně přiřadí poměrná část celkových nákladů na teplo, danou podílem skupiny na celkové redukované vytápěné ploše všech bytů. Spotřební složka nákladů se rozpočte podle náměrů poměrových měřidel v rámci skupiny, přičemž velikost základní složky je tím pádem na metr čtvereční u všech skupin bytů stejně velká. Dalo by se to ještě vylepšit, aby nesprávně větrající byty nedeformovaly rozdělení nákladů mezi jednotlivé skupiny bytů, ale k tomu už je dle zákona 67/2013 Sb. potřebný souhlas 100% vlastníků, ale ten od nesprávně větrajících vlastníků nedostanete. Jít se kvůli tomu soudit, na to nemá každý žaludek a kvůli páru tisícovkám si znepřátelit sousedy je též na pováženou. Přitom by stačilo dát do pořádku platnou legislativu, od roku 2001 na to bylo dost času a zákon 67/2013 Sb. tomu nasadil korunu požadavkem na 100% kvóra, když všechny nedostatky legislativy prakticky zakonzervoval a tím znemožnil jejich nápravu bez zatěžování soudů.

Jožin

Pane Praksi, teď jste to sám napsal. Nejen že v domě nepoužíváte k rozúčtování vyhlášku (což ani nejde, pro chybějící pravidla rozúčtování nákladůna vytápění). Vy používáte vlastní podrobná pravidla rozúčtování, která ve vyhlášce nejsou uvedena.

Ještě zde chcete někomu tvrdit, že rozúčtujete „podle vyhlášky“??? Je zjevné, že si těžce protiřečíte.

Už jsem Vám třikrát napsal, že ve vašem domě máte nepochybně stanovena speciální pravidla rozúčtování (která samozřejmě mohou rámcově vycházet z čehokoliv, například z textu vyhlášky). Nyní má slova ve všem potvrzujete.

Podle těchto vašich pravidel se všichni řídíte při rozúčtování nákladů na vytápění domu. Jde tedy o stav, předvídaný zákonem č.67/2013 Sb.: existuje souhlas všech vlastníků s pravidly rozúčtování pro dům podle § 6 zákona. Vyhláška č.372/2001 Sb. se ve vašem domě neuplatní pro její neurčitost a nesrozumitelnost, i když zmateně a popleteně tvrdíte opak.

Změna vašich pravidel je podle zákona možná se souhlasem všech vlastníků jednotek. Najdete to výslovně uvedeno v § 6 zákona, až si jej jednou přečtete.

lake

Mám dotaz k zákonu 104/2015, kterým se mění zákon 67/2015. V § 2 se slova „vlastnictví bytů“ nahrazují slovy „bytové spoluvlastnic­tví“.To znamená, že poskytovatelem služeb je společenství vlastníků podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví a příjemcem služeb je vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnic­tví.Mám si to vyložit tak, že na SVJ vzniklá před 1.1.2014 se tedy zákon č. 67/2013 po novele č.104/2015 nevztahuje, protože ta se nadále řídí zákonem o vlastnictví bytů ? Podobně jsem na tom s Nařízením vlády ze dne 30.října 2013, protože to rovněž hovoří o bytovém spoluvlastnic­tví.A nakonec vyhláška č.269/2015 vychází z § 14 zákona 67/2013 ve znění zákona 104/2015, a vztahuje se tedy rovněž k bytovému spoluvlastnic­tví.Prosím o fundovanou odpověď pana Lake, protože se v tom neorientuji a nerad bych způsobil více škod než užitku.

levape, u nás poskytovatelem služeb pro vlastníky nebylo, není a ani nebude společenství. Vláda si může nařídit pouze úklid na „svém dvorku“, nachci napsat jakém, smrdělo by to. Pokud se vláda domnívá, že naše společenství, které není státním společenstvím, musí poskytovat služby tak, jak se sama usnesla, tak ať to po nás vymáhá. Jsme připraveni se bránit.

Levape, jsou to hlupáci, právní analfabeti, a podle toho se chovají. Vlastnictví bytů podle ZoVB je odlišný právní vztah od bytového spoluvlastnictví podle NOZ.

Nicméně podle § 11 zákona č. 67/2013 platí, že „v domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona“.

Takže bytové vlastnictví podle ZoVB se od ledna ocitne mimo zákonnou právní úpravu. Na bytové vlastnictví nebudou od 1.1.2016 dopadat ustanovení zákona č. 67/2013 Sb. plně, nýbrž pouze přiměřeně.

Pokud tedy stávající SVJ(2000) má ve stanovách v souladu se ZoVB, že o rozúčtování všech služeb se rozhoduje tříčtvrtinovou většinou, bude platit obsah stanov. Od dne 1.1.2016 se ustanovení zákona č. 67/2013 Sb. použijí na SVJ(2000) pouze přiměřeně a bude se tedy rozhodovat tříčtvrtinovou většinou v souladu se ZoVB a stanovami. Ustanovení § 6 zákona o ujednání všech vlastníků jednotek se pro bytové vlastnictví nepoužije.

Nevím, čeho chtěli zákonodárci a ministerští právní analfabeti dosáhnout, ale dosáhli pouze absurdního právního stavu a ještě většího zmatku a právní nejistoty 1,5 milionu občanů.

lake

„Ustanovení § 6 zákona o ujednání všech vlastníků jednotek se pro bytové vlastnictví nepoužije.“

Kde jste to četl?

Nemáte snad za to, že když u soudu sdělím, že se jistému anonymovi jistý § nelíbí, tak se soud bude řídit podle tohoto názoru.

lavape,

vysvětlení je jednoduché. Všechna ministerstva vychází z předpokladu, že i na stará SVJ se vztahuje NOZ část bytové spoluvlastnictví. Proto upravují předpisy, které mají v gesci. Naposledy MS zpracovalo návrh novely NOZ ve stejném duchu (ST 642).

Hezký den!

Pavel

Vážený pane lake, zákony mají literu a mají mít i ducha, to platí i o vyhláškách, které mají obsahovat prováděcí pokyny k zákonu. Co není v zákonu zakázáno, je dovoleno. Zákony se snažím ctít, i když jsou nedokonalé. Sám též nejsem dokonalý, často chybuji. Pokud víte, kde jdu proti duchu uvedeného zákona č. 67/2013 Sb., tak mi to sdělte, budu rád.

Jožin

„byty s přibližně stejným znevýhodněním se zařadí do skupiny“

Pan Praks nejasnou výpočetní metodu s neprůhledně stanovenými koeficienty nahrazuje nejasným rozřazením do skupin. Tomu se říká z louže pod okap.

Máme tři skupiny bytů – byty pod střechou, byty nad přízemím, kde jsou garáže, sklepy a společné prostory domu a byty ve dvou mezipatrech. Každý byt v domě má po jedné rohové místnosti. Korekční koeficienty na polohu místností mají hodnotu jedna až na místnosti nad přízemím, tam pomocí koeficientu rozlišujeme, zda místnost je nad nevytápěnou místností, která nemá zateplený strop. Předtím jsme měli koeficienty, které pocházejí z pravěku vyhlášky č. 372/2001 Sb., které najdete na internetu (30% místnost pod střechou, 20% na rohovou místnost atd.). Navštívil jsem firmu, která má odborníka na stanovení koeficientů. Podle jeho názoru nejvyšší koeficienty znevýhodnění měly mít byty nad přízemím, pak byty pod střechou. Koeficienty ale nepočítají s teplem ze stoupaček. Reálná spotřeba tepla, vysledovaná z minulých let mi prokázala, že nejnižší potřebu tepla mají paradoxně byty nad přízemím, kterými procházejí stoupačky s teplem pro vyšší patra, pak jsou byty v mezipatrech a nejvyšší potřebu tepla mají byty pod střechou. Mohli jsme zaplatit 16000 za stanovení koeficientů, o jejichž správnosti nejsem přesvědčen, navíc když koeficient automaticky redukuje i spotřebu bytů větrajících nesprávným způsobem. Podle mého názoru nejsme ani v louži, ani pod okapem, jsme konečně v suchu, i když i u nás je co zlepšovat pro spravedlivější rozúčtování, jak jsem popsal dříve.

Jožin

Pane Praksi,

uvedl jste rozřazení do tří skupin v jednom domě. Takové rozúčtování jistě může fungovat, dokud se nikdo neozve, stejně jako jakékoli jiné.

Předmětem mé poznámky bylo, že jste neuvedl, jakým určitým a přezkoumatelným způsobem se v případě použítí Vaší výpočtové metody (algoritmu) stanoví počet skupin bytů ani podle jakého určiteého a přezkoumatelného kritéria se provede rozřaření bytů a nakonec jste ani neuvedl, jakým určitým a přezkoumatelným způsobem se stanoví (pro Vaší výpočtovou metodu) koeficienty skupin bytů a místností ani jakých hodnot koeficienty skupin bytů a mísností nabývají.

Pouze jste uvedl, že jste přidal jeden výpočtový krok navíc, právě ono neurčité a nepřezkoumatelné rozřazení bytů do skupin a s tím spojené koeficenty skupin bytů, kterými jste patrně nahradil koeficienty mísností.

Pouze lze mít za to, že máte snahu srovnatelým bytům přiřazovat shodné koeficienty, což je ovšem při „odborném“ stanovení koeficientů podle práva zaručeno.

Je přirozené, že se při stanovení polohových redukcí byty stejných vlastností a stejnou polohou řadí do jedné skupiny při jakékoliv metodě. Zřejmě jste nečetl dřívější diskuzi, kde „Jožin“ uváděl v popisu domu, že má všechny byty stejné, takže se odlišují pouze poschodím. FrantaF

Pane Franto, stáhl jsem si celkové vyúčtování od Isty ale neod nás ale z jiného SVJ. Bylo by dobré udělat kontrolu.

http://www.breitcetlova.eu/…sta_2013.pdf

Dům má 16 stejně velkých bytů, 4 nad přízemím, 4 pod střechou a 8 bytů je ve dvou podlažích mezi byty nad přízemím a pod střechou. Roční náklady na teplo činí cca 160000 Kč, a protože všechny byty v domě mají stejnou plochu, čtvrtinu z nákladů uhradí 4 byty nad přízemím, čtvrtinu 4 byty pod střechou a polovinu 8 bytů v mezipatrech. Propočítejme jednu skupinu nad přízemím: Čtvrtina nákladů činí 40000 Kč, při rozdělení 40/60 základní složka nákladů činí 16000 Kč, spotřební složka činí 24000 Kč. Základní složka na jeden byt je 4000 Kč, spotřební složka 24000 Kč se rozpočte mezi tyto 4 byty ve skupině dle náměrů indikátorových měřidel. U bytů pod střechou je výpočet úplně stejný, i tyto 4 byty uhradí 40000 Kč. Byty v mezipatrech mají polovinu plochy, což jsou dvě čtvrtiny, proto uhradí 80000 Kč, takže základní složka bytů musí být též 4000 Kč na byt, což je 32000 Kč za tuto skupinu, tím pádem spotřební složka 48000 Kč se taktéž rozpočte mezi těchto 8 bytů úměrně náměrům indikátorových měřidel v jednotlivých bytech. Rozpočet nákladů na teplo si může u nás přepočítat každý úspěšný absolvent základní školy, proto s náměry v jednotlivých bytech i s kompletními výsledky rozpočtu všech bytů seznamujeme všechny vlastníky bytů v domě. Kdokoliv může cokoliv napadnout, pokud k tomu nalezne důvod.

Jožin

Překvapivé. Návrh nové vyhlášky se ani slovem nezmiňuje o použití korekcí a výpočtových metod, což je obsaženo v dosavadní vyhlášce č. 372/2001 Sb. Ouředníci z vyhlášky vygumovali jakoukoliv zmínku o použití korekcí a výpočtových metod, kterými se vyrovnává nepříznivé umístění bytu v rámci budovy! Text vyhlášky je tedy v přímém rozporu s navrženým zněním § 6 zákona č. 67/2013 Sb. (viz soubor 67_novela.doc).

Při tom je známo, že umístění místností, orientace ke světovým stranám a tepelné ztráty obálkou budovy způsobují, že místnost má náměry indikátorů (i po korekci na výkon tělesa) ve výši až 300% ve srovnání s místností obklopenou vytápěnými místnostmi.

Zavedení korekcí a výpočtových metod přímo do zákona č. 67/2013 Sb.je krok správným směrem, který zamezí projevům libovůle. O to je překvapivější, že samotná vyhláška o konkrétním provedení těchto korekcí mlčí.

Nová vyhláška je časovaná bomba: Těm, kdo bydlí pod střechou, v rohovém bytě či nad průjezdem, by se bez uplatnění korekcí na polohu místnosti skokově zvedly náklady na vytápění na 200% současného stavu. Bez jakékoliv možnosti obrany, pokud bude usneseno, že korekce na polohu rovnají se nule.

lake

V novele zákona 67/2013 je uvedeno v § 6 mimo jiné: „Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou“. Předpokládám, že pokud platí tento zákon, nemusí to být opakováno v novele zákona 372/2001. Nebo je to snad jinak? Rád se poučím. FrantaF

Odkazuji na http://www.mmr.cz/…9–8–2014.pdf

Domnívám se, že novelizace zákona 67/2013 Sb. plánovaná na 7/2014 se zasekla na tom, že novela měla odkazovat na novelu prováděcí vyhlášky č. 372/2001, ale tu ministerstvo zřejmě nemá dosud připravenou, jak to vyplývá z výše uváděné odpovědi ministerstva na dopis, jehož autora ministerstvo nezveřejnilo.

Jožin

Vysvětlení MMR je srozumitelné. Výpočtové metody nejsou definovány protože mohou být různé a velmi odlišné vzhledem k podmínkám konkrétních budov. Že nejsou stanoveny žádným legislativním předpisem je snad dobře, protože by bylo možné, že bude předepsáno, aby byly polohové redukce určeny výhradně odbornými firmami na základě projektu, což je sice správné, ale drahé. V mnoha případech se totiž dají stanovit levně, podobně jak uvádíte v příspěvku „Rozřazení dle skupin …“.

Novela vyhlášky 372/2001 zřejmě brzy platit nebude a pro SVJ, které si umí pohlídat správnost rozdělení nákladů je to výhodné. Nejhorší změnou je limit odchylky od průměru –20%, který vlastně povyšuje základní složku na 80% průměru. Je zřejmé, že tvůrci této změny to vůbec nechápou, protože současně změnili rozsah základní složky na 30%-50%. Snad reagovali na návrh pana „lake“ který navrhoval v jiné diskuzi pro základní složku 70% a pana Patočku, který (podle vyjádření „lake“) šel až na 80%.

FrantaF

Pokud jde o absenci korekčních koeficientů konkrétních výpočetních postupů – ani se nedivím, že naši milí nejmoudřejší opět nic nevypotili.

Mám neodbytný pocit, že na MPO komunikuji s paní, jejímž oborem je Aplikovaná etika na Katolické teologické fakultě.

Ono tam pro jistotu není vůbec nic o rozdělení spotřební složky. Asi se to ví jaksi samo sebou.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.