Náklady na právní služby

1.) Když nejsou schopni Vám dát informace ve formátu PDF, tak si je vyžádejte v jiné formě, excelovská tabulka. Pokud není možný žádný elektronický výpis, požadujte vytisknutí.

2.) Tady záleží na tom, zda ty peníze vymůžete. Primárně, než něco vymůžete, tak to zaplatíte z peněz, které platíte jako člen SVJ dle svého podílu, jak píše lake. Pokud vymůžete pouze část, například tím, že tento vlastník vstoupí do insolvence, kterou mu soud povolí, tak dle podílu zaplatíte tu část, kterou tento vlastník během těch pěti let nezaplatí. Stále platí, že jste již zaplatil tu část, která se rozpočítá na podíly.

3.) Právní služby, které se rozpočítají na bytové jednotky, jsou takové služby, které souvisí pouze se správou té právnické osoby. Například příprava smlouvy apod.

4.) Požadoval bych výpis účtu 321 – dodavatelé, kde musí figurovat čísla jednotlivých faktur a za co ty faktury jsou.

5.) Vyžádal bych si opisy těchto faktur, včetně příloh, jestliže faktura není položkově vypsaná a je tam pouze uvedeno právní služby.

6.) Následně bych si vyžádal výpis účtu 518, kde by měly figurovat položky ohledně právního poradenství, např. „přihláška do insolvence – p. XY“, to samé byste měl najít na té 321.

7.)Dále bych si vyžádal seznam vlastníků a jejich zůstatky na předpisech k určitému datu. Tam uvidíte položky dle jednotlivých vlastníků, včetně jejich dluhu či aktuálního přeplatku záloh. Pokud si vyžádáte tyto výpisy vždy k poslednímu měsíci, uvidíte, komu se třeba dluh snižuje, či zvyšuje.

8.) Dále bych si vyžádal u daného dlužníka písemnou informaci o tom, jaká je dlužná částka k určitému datu.

V tomto případě má Vaše právo na informace dle vyjádření NSS přednost před právem dlužníka.

Pane Šupáku,

je dobře známo, že náklady na právní služby mohou dosáhnout třebas i milionové výše, a přesto dotyčný nakonec nevysoudí ani korunu. Advokát inkasuje peníze, ale nenese přímou finanční odpovědnost za výsledek (ten bývá u českých soudů nejistý).

Od samého počátku (ode dne kdy jste si pořídil jednotku v domě) víte, že vlastníci jednotek ručí celým svým majetkem za závazky/dluhy SVJ, a to poměrně podle svých spoluvlastnických podílů. To je základní právní stav jak v SVJ(2000), tak i v SVJ(2012).

Nemělo by Vás tedy překvapit, že veškeré nekryté závazky a dluhy SVJ bude muset nakonec někdo zaplatit.

Pokud SVJ snad vymáhá nevymahatelnou pohledávku, je to jako házet peníze do bezedné černé díry. Můžete za to nepřímo i Vy, neboť jste jako vlastník jednotky členem nejvyššího orgánu SVJ. Měl jste možnost plýtvání penězi zastavit, ozvat se proti tomu, navrhnout hlasování o této věci na shromáždění. Případně jste se mohl obrátit na soud. Neučinil jste to, mlčky jste s dosavadním postupem výboru souhlasil. Takže dnes nesete podíl na vzniklých nákladech.

lake

Mě zase zaujal tvůj pravopis. dvě věci mě zaujaly!?!?

Pan Korky se mýlí ohledně „rozpočítání na bytové jednotky“. Mezi činnosti SVJ patří zejména:

1. Správa cizího majetku (domu a pozemku)
2. Vlastní správa právnické osoby.
3. Poskytování služeb spojených s užíváním bytů

U SVJ(2000) se náklady na činnost č. 1 + 2 rozúčtují zásadně podle spoluvlastnických podílů. Jiný způsob rozúčtování nákladů by musel být dohodnut všemi vlastníky jednotek.

U SVJ(2012) byly stanovy přijaty všemi vlastníky jednotek, takže o rozúčtování platí co je uvedeno ve stanovách konkrétního SVJ(2012).

SVJ má vymáhat v první řadě na dlužnících samotných. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Pokud členové výboru porušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře (§ 159 NOZ) a nevymáhají na dlužnících veškeré náklady spojené s uplatněním pohledávek, pak porušili zákon a měli by tyto částky uhradit sami.

lake

Pan Korky se v tomto případě nemýlí, protože platí:

NV366/2013 § 17

Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti

Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména

1. náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.

Takže, když se podíváme do onoho § 1180 odst. 2, tak si přečteme:

(2) Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

Nevím, z čeho usuzujete, že se dané paragrafy na SVJ(2000) nevztahují. Pokud nesouhlasíte se mnou, neznamená to, že se mýlím, ale uvádějte, prosím, že nesouhlasíte s mým názorem a dle Vašeho názoru platí toto.

Pane Korky, nařízení vlády je vadné. Protiřečí samo sobě, je dokonce částečně v rozporu se zákonem. Můžete se samozřejmě odvolávat na pouhé nařízení vlády, pokud Vám dělá potíž myslet vlastní hlavou. NV ale nemá platnost zákona a zjevné nesmysly v něm obsažené zůstanou nesmyslem.

Náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku samozřejmě patří pod náklady na správu domu a pozemku. Rozúčtují se samozřejmě podle spoluvlastnických podílů.

Jen blb může tvrdit něco jiného.

lake

Podle mého názoru Váš omyl je v tom, že si zaměňujete druhové členění s účelovým členění. Náklady se klasifikují podle druhového členění a podle toho právní činnost je činnost správní. V účelovém členění pak můžete identifikovat ty varianty o kterých píšete. Jedná se o jiné klasifikační hledisko.

Pane AsiTak, Vaše úvahy o „druhovém“ a „účelovém“ členění – to je jenom hra se slovy. Píšete, že právní činnost je činnost správní. No a? To je nesmyslná věta, pane, protože nemá obsah. Jsou totiž dvě různé správy a Vy je musíte podle profesora Karla Eliáše od sebe jednoznačně odlišit:

• správa cizího majetku podle § 1180 odst. 1 NOZ,
• správa právnické osoby podle § 1180 odst. 2 NOZ.

Takže tvrdit, že něco je „správní činnost“ neříká vůbec nic o tom jak se má ten náklad rozúčtovat. S tím souvisí, že přijatý příspěvek na právní služby za účelem správy cizího majetku není u SVJ předmětem daně, kdežto příspěvek přijatý na právní služby k vlastní správě právnické osoby je zdanitelným příjmem SVJ (§ 18 odst. 2 zákona č. 586/1992).

Takže to nelze hodit do jednoho účetního pytle, že.

Zopakuji, že nejlépe je to vyřešeno v SVJ(2000), kde náklady SVJ jsou považovány za náklady správy domu a vše se rozúčtuje podle spoluvlastnických podílů.

lake

Hledisko účelového členění se používá u kalkulace a rozpočetnictví (výsledná, plánová a cenová) a protože SVJ nic z toho nepotřebuje, ani není potřeba to používat. Navíc v účetnictví se to sledovalo ve vnitropodnikovém okruhu, což by zkomplikovalo významně vedení účetnictví. Pro potřeby rozlišení § 1180 odst. 1/2 NOZ je postačující jen následující rozdělení. Jistě z ekonomiky výrobní fabriky tolik každý zná, že činnosti/náklady na vrcholu hierarchie se dělí na „výrobní“ a „správní“ a zhruba podle toho, zda tvůrce nákladu je účastníkem výroby přímo nebo jen vytváří zázemí administrativní povahy pro výrobu. Též znáte, že celé ředitelství tvořilo správu tudíž veškeré náklady byly součásti správních nákladů. A také je známo, že sem patřilo právní oddělení nebo účtárny, útvary IT, zásobovací, odbytové a celé vedení podniku. Vytvoříme-li analogii tohoto členění pro SVJ pak „výrobnímu činnosti“ odpovídá „správa domu a pozemku“ a „činnosti správy“ odpovídá „vlastní správní činnost SVJ“. Proto veškeré náklady na právní činnost, vedení účetnictví, odměn funkcionářů, vymáhání dluhů (v podniku též vykonává právní útvar ředitelství), náklady sestavení a zpracování vyúčtování včetně odečtů je nákladem vlastní správy (neboť tvoří analogie správy výrobního podniku). Účelově se dělilo dál jen pro potřeby kalkulace. Tak příklady pro pochopení. Náklady uklízečky pro úklid spol. prostor domu a náklady obsluhy kotelny jsou náklady „výrobními“ tj. náklady správy domu a pozemků. Odměna důchodkyni za nákup (nikoliv za koště!) koštěte pro uklízečku je „nákladem zásobovacím“ je rovněž (spolu s nákladem za koště) nákladem správy domu a pozemků. Ale náklad za kancelářský papír pro účtárnu SVJ je nákladem vlastní správy.

Pane AsiTak,píšete nesmysly. To jsou nějaké divoké ekonomické fantazie. Možná je to z horka.

• Za prvé: „náklady sestavení a zpracování vyúčtování včetně odečtů“ nejsou v žádném případě náklady na správu domu, nýbrž náklady na poskytování služeb dodávka vody a vytápění podle zákona č.67/2013 Sb. Hradí vlastníci jednotek podle schválených pravidel rozúčtování služeb.

• Za druhé: „náklady uklízečky pro úklid spol. prostor domu“ nejsou v žádném případě náklady na správu domu, nýbrž náklady na poskytování služby „uklid společných částí“ podle zákona č.67/2013 Sb. Hradí vlastníci jednotek podle schválených pravidel rozúčtování služby.

• Za třetí: „náklady obsluhy kotelny“ nejsou v žádném případě náklady na správu domu, nýbrž jsou to náklady na poskytování služby „vytápění“ podle zákona č.67/2013 Sb. Hradí vlastníci jednotek podle schválených pravidel rozúčtování služby.

• Za čtvrté: „odměna důchodkyni za nákup koštěte pro uklízečku“ není v žádném případě náklad na správu domu, nýbrž je to náklad na poskytování služby „úklid společných prostor“ podle zákona č.67/2013 Sb. Kdyby SVJ nezajišťovalo službu úklid, nemusel by nikdo kupovat to koště, pane AsiTak. Hradí vlastníci jednotek podle schválených pravidel rozúčtování služby „úklid“. Pokud to nechcete rozklíčovávat, pak podle spoluvlastnických podílů.

• Za páté: „odměny funkcionářů“ by byly nákladem vlastní správy pouze v tom případě, že veškerou správu domu a pozemku vykonává někdo jiný než SVJ. Takový případ by ovšem byl velmi neobvyklý. Vy si snad dovedete představit vedení průmyslového podniku, které nic neplánuje, nic nekontroluje, neřídí výrobu, a jen se nimrá ve vlastní správě právnické osoby? Většinou je tomu tak, že výbor SVJ věnuje minimálně 3/4 času rozhodování o správě domu a činnostem spojeným se správou domu, opravám, údržbě, plánování krátkodobému a dlouhodobému. Pokud byste byl členem výboru, věděl byste to. Takže odměny členů výboru jsou (odhad) ze tří čtvrtin částkami na správu domu a pouze z jedné čtvrtiny (odhad) nákladem na vlastní správu právnické osoby. Nebo todělte třebas půl na půl, ale určitě to nelze všechno podřadit pod vlastní správu.

Pane AsiTak, dnes bylo výjimečně horko. Příště nechoďte na slunce bez čepice, držte se ve stínu a pijte hodně tekutin.

lake

Pane lake, o členění nákladů nelze v tomto směru hovořit jako o hře se slovy. O druhovém a účelovém členění se učí na středních ekonomických školách. Je to jedno ze základních hledisek členění nákladů v účetnictví a ekonomice daného subjektu.

Stále nechápete, pane Korky? Právě o účelovém členění nákaldů jsem přece psal v předchozím příspěvku, http://www.portalsvj.cz/…ravni-sluzby#….

Byl to pan AsiTak, kdo nesprávně shrnul „právní náklady“ na jedinou hromádku bez dalšího rozlišení. Přitom se má účelově rozlišovat které z právních nákladů byly vydány k účelu správy domu a které k účelu vlastní správy právnické osoby.

Takže se to musí v účetnictví rozčlenit účelově minimálně na dvě „hromádky“ podle § 1180 NOZ. Nestačí pouze vědět, že druhově jsou to právní náklady. Prosím už toho nechte, je to jako bych mluvil s hluchými.

lake

Dovolte mi jednu otázku k tématu. A k čemu Vám vlastně toto členění je????

Teď už jsme se přesunuli do toho, jak se to může aplikovat v účetnictví. A tam to může být i tak, že to, co píšete se bude aplikovat pouze jednou ročně na konci účetního období, zatímco penězi se to platí ihned.

NV je vadné, protiřečí si atd.

Vraťme se k tomu, co jsem napsal, je tam něco nelogického, co je v rozporu s NOZ a zněním celého § 1180, který určuje, jak se budou jednotlivé činnosti řešit, či v rozporu s 67/2013 Sb.?

Uvedený § 17 pouze definuje položky, které zákonodárce považuje za obsah odst. 2 § 1180 NOZ.

Zatím jsem se nesetkal s tím, že by mi někdo (kromě Vás) předhazoval, že tato ustanovení, která doplňují výklad odst. 2 § 1180 NOZ, jsou neplatná a není třeba si jimi řídit.

Pane Korky, už jsem napsal co je v nařízení vlády nelogické a protiprávní. Rád Vám to vysvětlím opět, třeba pochopíte. Můj další pokus speciálně pro Vás:

1. Ustanovení § 17 n.v. č. 366/2013 tvrdí, že náklady vlastní správní činnosti údajně jsou i „náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.“. Přitom ovšem již podle názvu jde o náklady týkající se správy domu a pozemku podle § 1180 odst. 1.
2. Obdobně je tomu u nákladů na pořízení majetku a na provoz kanceláře. Pouze část těchto nákladů patří svým určením pod náklady na vlastní správu SVJ. Většinou půjde o náklady na správu domu a pozemku. Snad víte, co se v kanceláři SVJ děje – či ani toto netušíte? Je třeba rozklíčovat oba druhy nákladů podle jejich vzájemného poměru.
3. Obdobně je tomu u nákladů „na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek“. To jsou – jak chápe jistě i osoba s rozumem průměrného člověka – jmenuje se to náklady na poskytování služeb spojených s užíváním bytů podle zákona č. 67/2013 Sb.. Nemůže tedy jít o náklady na vlastní správu SVJ.

Závěr: Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. psal hlupák. Jeho text připravili půlmozci pro bezmozky a podepsal to předesa vlády. Obsah tohoto právního předpisu je třeba brát s velkou rezervou. Odmítám brát doslovně a vážně zjevné bláboly jakéhosi ministerského ouředníka.

Pokud toto někdo stále neumí pochopit, je – jak jsem napsal – buď blb, který to prostě pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit ani nechce.

lake

Rozumím, kam tímto míříte Vaší argumentací.

Vzhledem k tomu, že už je to off topic k tomu příspěvku, tak se k tomu již nebudu vyjadřovat zde. Nicméně připravím vlastní článek, kde si to můžeme vyříkat, protože některé věci a náklady chápeme trochu odlišně :-)

Náklady spojené s poskytováním právních služeb se podle NOZ a NV rozpočítávají podle počtu jednotek. Jedná se dokonce o kogentní ustanovení NOZ a je bezvýznamné, co si o tom myslí pan lake.

Pane Zdenku, píšete zde nesmysly. NOZ se o tomto druhu nákladů vůbec nezmiňuje. Neznáte znění NOZ. Takže se nesnažte hodnotit a radit. Děkuji za pochopení.

lake

Lake má pravdu,akorát ji neumí vysvětlit. Prostě vymáhání dluhů není vlastní správní činnost. Netýká se domu a pozemku. Veškeré náklady jdou k tíži dlužníka.

Právní poradenství může spočívat jen v tom, že mi někdo něco řekne, jak mám postupovat, co mám vyplnit, jaké ustanovení paragrafů mám použít. To nemá nic společného s kroky v rámci vymáhání či samotných nákladů na řízení.

Pan Korky napsal: „Právní poradenství může spočívat jen v tom, že mi někdo něco řekne, jak mám postupovat, co mám vyplnit, jaké ustanovení paragrafů mám použít.“

Pane Korky, s Vaší větou plně souhlasím. Snad Vám tedy neušlo, že u každého případu právního poradenství je třeba rozlišovat jaký byl jeho cíl a účel. Teprve až to budete vědět, můžete tu částku správně zaúčtovat v účetní knize, případně ji pak rozúčtovat na vlastníky jednotek.

1. Jestliže SVJ(2012) zaplatí právní poradenství ve věci volby člena statutárního orgánu, ve věci daňového přiznání společenství, nebo ve věci zápisu do rejstříku SVJ, jde o náklad na vlastní správu právnické osoby. Rozúčtuje se na vlastníky jednotek stejnou částkou na každou jednotku.
2. Jestliže SVJ(2012) zaplatí právní poradenství ve věci reklamace vad zateplení domu, jde o náklad na správu domu a pozemku. SVJ je v první řadě oprávněno a povinno tento náklad vymáhat na zhotoviteli díla, který dodal vadné dílo (zateplení a novou fasádu) a neuznal oprávněnou reklamaci. V případně úspěšného soudního vymáhání bude zhotovitel povinen uhradit i oprávněně vynaložené náklady objednatele spojené s uplatněním reklamace. Pokud by se nepodařilo částku vymoci, pak se náklad na právní poradenství rozúčtuje na vlastníky jednotek stejně jako se rozúčtoval náklad na zateplení, tedy podle spoluvlastnických podílů.
3. Jestliže SVJ(2012) zaplatí právní poradenství ve věci uvolnění neoprávněně zabrané společné místnostive sklepě, vykonává tím správu domu a pozemku. Náklad na právní poradenství bude vymáhat na tom, kdo místnost neoprávněně zabral. Nepodaří-li se zjistit škůdce, nebo nepodaří-li se částka vymoci, pak se náklad rozúčtuje na vlastníky jednotek podle spoluvlastnických podílů.

Z uvedených tří příkladů Vám musí být zřejmé, že nákladem na vlastní správu není automaticky jakýkoliv náklad na jakékoliv právní poradenství. Musí se vždy rozlišovat skutečný důvod platby v každém jednotlivém případě. Podle toho pak SVJ o věci bude účtovat, a podle toho se případně takový náklad rozúčtuje na vlastníky jednotek.

Pokud byste se slepě řídil vadným nařízením vlády č. 366/2012 Sb. a nezkoumal skutečný důvod platby, porušil byste minimálně tři zákony: zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, a zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník.

lake

P.S.
Upozorňuji, že tyto komplikace s určením důvodu platby dopadají pouze na SVJ(2012), vznikající od 1.1.2014. Pro SVJ(2012) je v NOZ stanoveno, že část nákladů (na vlastní správu právnické osoby) se má rozúčtovat jinak nežli podle podílů. Zákon č.72/1994 Sb. o vlastnictví bytů velmi rozumně dělil podle spoluvlastnických podílů veškeré náklady. To platí i nadále v SVJ(2000).

Náklady na právní služby se samozřejmě nerozpočítávají na bytové jednotky. Bytové jednotce nelze nic předepsat. Korky0202, kam chodíte na ta moudra, co tady radíte.

Tím jsem samozřejmě myslel, že náklady na právní služby se rozúčtují poměrově dle počtu bytových jednotek v domě jednotlivým vlastníkům těchto bytových jednotek. :-)

Tazatel má právo dle stanov a zákona, jak mu bylo odpovězeno, nahlížet do dokladů a zajímat se o vše co jako spoluvlastník vědět potřebuje. Jednodušší by bylo zeptat se výboru. Myslím, že ty případy nejsou tak složité, aby náklady byly v úrovni desetitisíců (tvrdím z vlastní zkušenosti). Po úspěchu uhradí náklady žalovaný a náklady (podíly na nich) se vlastníkům vrátí. Dokonce lze takovou žalobu (po předžalobní výzvě) úspěšně sepsat podle mustru. Opět jeden dotaz, kdy se tazatel po radách již neozval aby něco doplnil.