Nájemník nechce odkoupit byt od města.
Jedna rodina u nás v domě nechce odkoupit byt od města do osobního vlastnictví.Je nás v domě celkem 14.rodin.Všichni jsme si byty odkoupili.Nyní chceme dům opravovat,a vzít si úvěr.Město řádně přispívá za nájemníka do fondu oprav.Na rekonstrukci domu se město podílet odmítá stím že bytová jednotka je v prodeji.Tento byt s početnou rodinou nikdo koupit nechce.Nájemník dostává od státu příspěvek na bydlení,který pokryje skoro celou výši nájemného.Koupit byt do osobního vlastnictví se mu nevyplatí.Jak máme postupovat?
Pokuste se domluvit s městem, aby nájemníkům výhodně nabídl směnu bytu a uvolněný byt prodalo. Jaro
Vy jste mi nerozuměla. Město, aby nájemníka za nějakých výhodných podmínek pro něho přestěhovalo, a potom prodalo volný byt. Jaro
Pokud obec určila dům ke koupi, vznikne třeba SVJ, mohla by byt nabídnout k prodeji a vlastník by byt si ponechal, či pronajal. To ovšem byste mohli i vy. Osobní vlastnictví už neexistuje.
Pro věc zcela bezvýznamné jsou úvahy o majetkových poměrech některého nájemce, nebo o tom, zda pobírá či nikoliv nějakou sociální dávku. Zálohy na správu je povinen platit vlastník jednotky, nájemce se to netýká. Budoucí změna vlastnictví jednotky se nijak negativně neprojeví, neboť nabyvatel vstupuje okamžikem nabytí vlastnictví jednotky do povinností původního vlastníka, včetně placení záloh.
Problém ovšem může nastat, jde-li o činnosti vyžadující ohlášení stavby nebo kolaudační souhlas (dříve stavební povolení). Bude-li se město dožadovat u Stavebního úřadu, aby stavebník (SVJ) doložil „právo založené smlouvou provést stavbu“ přesně podle znění StavZ, nastane problém. Je zřejmé, že město k takové smlouvě nepřistoupí a SVJ nebude tedy disponovat souhlasem všech spoluvlastníků nemovitosti.
Vše bude záležet na tom, jak Stavební úřad provede výklad pojmu „smlouva“ pro účely § 105 a 110 Stavebního zákona. Konkrétní judikát k tomu neznám. lake
Můžete nějak osvětlit předpis č. 171/2005, kterým se mění zákon 72/1994 Sb., v závislosti na vašich vyjádřeních o souhlasu všech vlastníků? Nebo o něm nevíte? Jaro
Ani se jistému nájemníkovi nediví.Pokud bere příspěvek na bydlení,který mu pokryje skoro celý nájem,by byl sám proti sobě.Asi si dobře uvědomuje coby se stalo,kdyby byt odkoupil.Nyní má veškeré dražší opravy zdarma a nemusí platit ani korunu.Pokud tento byt nikdo nekoupí,tak pochybuji že město se bude podílet na rekonstrukci.Pokud byt město prodává a už teď ho nikdo nechce,obávám se že kdyby došlo na navýšení platby pro kupce,tak už by ho stěží prodali.Navíc ještě s početnou rodinou,které by musel nový majitel hledat nové bydlení.
Z vašeho dotazu neplyne, že byste hodlali relizovat něco, co vyžaduje souhlas všech vlastníků.
Město je vlastník jednotky jako kterýkoliv jiný. Tzn., že žádné „právo veta“ nemá a může být příslušnou většinou přehlasován.
G.X.
Pochybuji, že stavební úřad budou zajímat názory diskutujícího na
tomto portálu, ktarý si pletae – m.j. i stavební povolení
s kolaudačním souhlasem. Tazatelka je ale v situaci, kdy raději musí
předpokládat, že stav.úřad se bude snažit vyjít vstříc městu
(„kolegům úředníkům) a potom se mu mohou hodit i názory, tvrdošijně
zde prezentované zn.“lake“, které prakticky negují novelu § 11(5) ZoVB,
č. 171/2005 z března 2005 a mají snahu obnovit podmínku 100% souhlasu
vlastníků na kde co…. Doporučuji proto seznámit se raději s výkladem
min.pro místní rozvoj, které metodicky stav.úřady řídí a jejich názor
by měl mít pro příslušného úředníka větší význam, než názor
výše uvedeného diskutujícího zde. Jedná se o: „Sdělení odboru
stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj k zákonům č. 345/2009
Sb. a č. 379/2009 Sb., kterými se mění § 110 stavebního zákona“ (
zveřejněno – http://www.mmr.cz/…rstva-pro-mi)
Z něho vyjímám: „Dle § 11 odst. 5, novelizovaného zákonem č. 171/2005
Sb., se nadále vyžaduje souhlas všech vlastníků jednotek pouze k přijetí
usnesení shromáždění vlastníků jednotek o změně účelu užívání
stavby a o změně stavby. Dle § 11 odst. 5 věty druhé, jde-li
o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí
domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost
spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas
tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení
zvláštních přepisů (stavebního zákona) tím nejsou dotčena.“
Samozřejmě, že výklad některých pojmů může být problém především
v případech, kdy stav.úřad má snahu provést výklad v neprospěch
stavebníka. Doporučuji proto porozhlédnout se v předstihu kolem a vyhledat
v okolí v působnosti stejného úřadu obdobné stavby, na které již
stav.úřad své rozhodnutí vydal. V případě diametrálně odlišného
výkladu budete mít argumenty pro další jednání, případně
i odvolání.
Poznámky:
- přispívat na náklady, spojené s řádně odsouhlasenými stavebními úpravami realizovanými jako výkon správy v působnost SVJ jsou pochopitelně povinni všichni vlastníci, tedy i město.
- pokud je zde výše zdůrazněna nutnost, aby si stav.úřad ověřil právo SVJ stavbu provést a za tím účelem předložit blíže nespecifikovanou „smlouvu“ je tato smlouva jen jednou z více možností a ponechal bych na stav.úřadu, zda mu postačí na př. výpis z rejstříku, osvědčující právní existenci SVJ a příslušná ustanovení stav.zákona. Neznám případ, že by stav.úřad vyžadoval další doklady o právu SVJ stavební práce provést. mirek2
Nedá mi to, abych neupozornil na perlu ve vyjádření ministerského ouředníka. Ve „Sdělení odboru stavebního řádu MMR“ se na straně 2 skví tato věta:
„Ve stavebním řízení doloží společenství uvedené doklady spolu s dokladem o vlastnictví domu.“
Společenství má tedy dokládat, že vlastní dům – to je ouřednická fantasmagorie! Ouředník to ovšem myslel vážně. Pane mirek2, už nám z toho sdělení prosím nic necitujte, nebo utrpíme duševní újmu …
lake
Pane Mirek2,
to, co jste označil za VÝKLAD, žádným výkladem není. Jakýsi ouředník Ministerstva OPSAL ustanovení § 11 odst. 5 ZoVB, ale ouředník se pak jaksi zasekl a do žádného výkladu se nepustil. Nepřidal k tomu ani slovo ze svého mozku. Měl byste to umět rozeznat…
Škoda, že ouředník zapomněl na třetí větu. Ta si výklad zasloužila: je ze všeho nejdůležitější pro pochopení vztahu mezi zákonem o vlastnictví bytů a jinými zákony:
„Ustanovení zvláštních právních předpisů^7) tím nejsou dotčena.“ Poznámka č. 7 pod čarou zmiňuje příkladmo právě stavební zákon – to pro případ, kdyby někdo zvláště natvrdlý nevěděl, o které „zvláštní právní předpisy“ může jít.
Ostatně na tuto větu jste (snad schválně) zapomněl taky, abyste mne mohl pokárat. Přesto je jasné, že rozhodování tříčtvrtinovou většinou je omezeno pouze na záležitosti upravené v ZoVB:
- rozhodování mezi spoluvlastníky navzájem,
- tvorba vůle SVJ (právnické osoby).
Tříčtvrtinovou většinu podle § 11 odst. 5 tedy nelze platně použít v případě, kdy se rozhoduje podle jiných zákonů (např. podle Stavebního zákona nebo podle Správního řádu). ZoVB to totiž výslovně vylučuje.
Opakuji tedy, že mé konstatování jste nevyvrátil.
lake
O daném tématu s Vámi pane(í) Lake nechci polemizovat, AVŠAK!!
LAKE napsal: „Poznámka č. 7 pod čarou zmiňuje příkladmo právě stavební zákon…“.
Názory právníků se liší ve výkladu, zda poznámka pod čarou je text:
- který daný předpis vysvětluje nebo doplňuje.
- který daný předpis vysvětluje (a/i) doplňuje.
- který daný předpis doplňuje (a/i) vysvětluje
- poznámka pod čarou je text, který JE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ daného předpisu. V případě Vašeho příspěvku onen stavební zákon.
V případě varianty 4 pak platí, že je-li v textu předpisu napsáno …dle zvláštních předpisů…, má se za to, že onen zvláštní předpis je právě a pouze ten, který je v poznámce pod čarou uveden.
A to už vůbec nechci zmiňovat stav, kdy je v poznámce uvedeno např. zákon A. To je teprve ten správný právní hokej.
A objektivní názor potažmo pravdu má kdo??
Votočka
Pane Votočko,
Vaše otázka je triviální: legislativa i judikatura tento problém dávno vyřešila.
Poznámka pod čarou nemá sama o sobě žádnou legislativní platnost, není součástí textu předpisu. Pouze informativně odkazuje na jiný platný předpis nebo jeho část.
Vaše čtyři názory o poznámkách jste si jistě vymyslel sám.
K názoru, že poznámky pod čarou či vysvětlivky nejsou normativní a mají pouze zlepšit přehlednost a orientaci v právním řádu (stejně jako např. nadpis, označení částí hlav apod.) došel ostatně také Ústavní soud ve svých rozhodnutí sp.zn. II. ÚS 485/98 a sp. zn. I. ÚS 22/99 .
Viz též Legislativní pravidla vlády ČR, vydaná jako usnesení vlády ze dne 19. března 1998 č. 188, v platném znění:
Čl. 47 Poznámka pod čarou
(1) Poznámka pod čarou obsahuje citaci právního předpisu, na který se v právním předpisu odkazuje, anebo citaci pouze určitého ustanovení právního předpisu, na který se v právním předpisu odkazuje.
Stačilo?
lake
- Nic jsem si nevymyslel.
- Již několikrát jsem Vám napsal, že v praxi to funguje rozhodně jinak, než podle judikátů a Vašich přání.
V obecné rovině mezi námi bude asi rozdíl v tom, že já stojím nas zemi a řeším věci z praxe nějaký ten pátek. No a Vy jste do toho vplul bratru teprve tak před 15 lety maximálně a to ještě v rovině teoretické.
Co dodat?
Votočka
Poslední komentáře