Mám nárok na 124 850 Kč (zatím)
Ke dni 01.07.2017 uběhlo 792 dnů ode dne 01.05.2015, 426 dnů ode dne 01.05.2016 a 61 dnů ode dne 01.05.2017. Vyúčtování nikde, nahlížení neumožněno.
To máme při denní sazbě 100 Kč/den, resp. 50 Kč/den celkem
(792 + 426) dnů × 100 Kč/den + 61 dnů × 50 Kč/den = 124 850 Kč.
Pokuta na nenahlížení se přičítá?
Přišlo mi vadné vyúčtování. Takže pokuta je jednak za vadné vyúčtování a jednak za neposkytnutí bezvadného vyúčtování. Takže sazba se násobí 2×.
„pokuta je jednak za vadné vyúčtování a jednak za neposkytnutí bezvadného vyúčtování. Takže sazba se násobí 2×.“
To by se dalo ještě poněkud vylepšit:
za vadné vyúčtování,
za neposkytnutí bezvadného vyúčtování,
za nevyřízení reklamace,
za neumožnění seznámení s doklady.
Takže sazba se násobí 4×. Pan Hajdy vymyslí více?
Na tři závady a tím i 3× pokutu se dostaneme snadno:
- poskytnutí vadného vyúčtování,
- neposkytnutí bezvadného vyúčtování,
- neumožnění nahlížení do podkladů vyúčtování.
To máme ročně 374 550 Kč, tj. přibližně 14 000 €.
Bude to ještě nějakou dobu trvat, než prosákne nějaký judlikát o tom jak byl aplikován §13 zákona o službách. Pak se debílci i na tomto serveru přestanou vyšklebovat.
Já se domnívám, že sankce se sčítají. Už několikrát jsem se v tomto kecálkově ptal na konkrétní zkušenosti, ale nikdo jiný než Magda3 je sem neposkytl. Ještě nějaká poškozená, ale jinak je zde již jen tlející louže. Kvalitní diskuse, podložená §§ a judlikáty žádná.
Pokud Vám jde o skutečnou aplikaci §13, ujasněte si nejprve zda máte dost podkladů a důkazů. I přesto, že píšete např. „…, nahlížení neumožněno…“ skutečně jste (1) o něj prokazatelně požádal, (2) požádal jsme toho, kdo má „aktivní legitimaci“, (3) ačkoli si nemyslím že to je příjemcova povinnost, upozornil jste jej opakovaně na porušování zákona, (4) když Vám neodpověděl, přesto mu dále posíláte jako tupá ovce, další a další nezúčtovávané zálohy, …atd.
Zjistěte si prostě, zda Vy nemáte máslo na hlavě, anebo zda později neuklouznete po nějaké banánové šlupce (předhozené nějakým debílkem, co fandí kreténům, zastupujícím SVJ)
Nárok, máte li jaký, pak musíte vymáhat soudně… → tak přeji, abyste před jeho uplatněním a slavným zkonzumováním … nezemřel na choroby stáří (Alzheimer či smrt).
Ptal jsem se na uplatnění pokuty na jednom ze seminářů organizovaných SMBD, kde jsem čekal relevantní odpověď, ale odpovědět nechtěli, že prý odpoví písemně (neodpovděli). Je to škoda, že na danou problematiku ještě nevyšel žádný odborný článek a že i organizace typu SMBD se otázce vyhýbají. Přitom si myslím, že jde tak trochu o tikající bombu. Proč jinak by po lobbingu jiné organizace SČMBD došlo ke snížení pokuty ze 100 Kč na 50 Kč (dokonce lobbovali a lobbují za úplné zrušení pokuty, ale zákonodárce zatím připustil jen snížení na 1 Kč, pokud tato výše bude ujednána).
„…jen snížení na 1 Kč, pokud tato výše bude ujednána…“
Čéče, kde to v tom § čtete – teda že by bylo možné snížit pokutu pouze na >=1-Kč nebo na právě a pouze 1-Kč ?? Rozumem průměrné opice to lze snížit na 0-Kč
Ze znění §13/2 ale nemám za jisté ani to, zda nemůže být výše pokuty stanovena záporná tj. <0-Kč.
„…odpovědět nechtěli, že prý odpoví písemně (neodpovděli). …“
No to se nedivím, vždyť porušení dělají právě SČMBD, SBD, SVJ… příjemce služeb, se může dopustit maximálně toho, že nezaplatí včas ŘÁDNÝ nedoplatek, nebo nenahlásí lidi dle §12. Povinnosti (a sankce za jejich neplnění) jsou zákonem dané především poskytovatelům.
Takže je spíše s podivem, že Vás na tom Vámi navštíveném sabatu-poskytovatelů za ty Vaše blbé otázky neupálili.
Pane Čmuchale,
pokuty se násobí počtem bytů?
„když Vám neodpověděl, přesto mu dále posíláte jako tupá ovce, další a další nezúčtovávané zálohy“
Jedná se o nezávislé povinnosti. Nezávisle na umožnění nahlížení trvá povinnost hradit zálohy (samozřejmě pouze pokud jsou ve výši přiměřené nákladům – což ovšem bez nahlížení ověřím obtížně).
Nevím, zda se násobí ale míním, že se ptáte nesmyslně.
Reklamaci podává příjemce (zástupce bytové jednotky) vůči poskytovateli (společenství za které jedná statutární orgán společenství). Pokud ji některý příjemce nepodá, zřejmě se vůči němu neuplatní ani důsledky plynoucí z reklamací jiných – alespoň takto mi to v r.2012 sdělil právník rozúčtovatele.
Osobně mi to neštymuje: podle mne je rozúčtování správné pro všechny nebo pro nikoho (tj. jeli rozúčtování plynoucí z jednoho vyúčtování vadné, je vadné pro každé další vyúčtování. je to prostě „spojitá nádoba“).
Sám u sebe si to vysvětlit umím: jde o technologii lží: zástupce rozúčtovatele, který si je vědom másla na své tupé arogantní odulé palici, mi per-huba nabídl, že když nebudu trvat na správném rozúčtování, na opravě svého vyúčtování a na předložení podkladů, že dostanu „prémii“ 10.000. Když jsem se té tlamy zeptal, zda těch 10.000 bude uhrazeno z příspěvků na správu domu nebo skutečně z účtu jednatele rozúčtovatele (externí firma), odulá tlama zakoulela bulvama a zaskřehotala, že jednání skončilo a že se sejdeme u soudu.
Na alespoň první známku že už bude soud (ani platební rozkázek není), čekám již 3-tím rokem. Snad se dočkám. Nejen soudu, ale i toho jak brilantně poskytovatel a jeho nohsledi (rozúčtovatel, právník, ..) prokáží pravdivost svých fabulací.
Osobně mi to neštymuje: podle mne je rozúčtování správné pro všechny nebo pro nikoho…
Tady si myslím, že se mýlíte, protože v rámci rozúčtování se rozúčtují i služby, které byly poskytnuté pouze třeba jen „jedné jednotce“ – vlastníku.
Jako příklad bych uvedl zaslání vyžádaných podkladů na adresu, kdy poštovné jde za vlastníkem bytové jednotky, nikoliv dle 67/2013 či dle usnesení.
Ve službách, které jsou poskytovány obecně, jako teplo, elektřina ve společných prostorách a dalších, platí dle mého názoru též spojené nádoby.
- pojem „rozúčtovat“ znamená pro mne rozdělit náklad na službu dodávanou (Vaším slovníkem) „obecně“ tzn. vodu, teplo, výtah, … Potom je ale ta Vaše větička „…rozúčtují i služby, které byly poskytnuté pouze třeba jen „jedné jednotce“ …“ NESMYSL, neboť služby poskytnuté pouze jen „jedné jednotce“ se podle mne nerozúčtovávají, ale vyúčtovávají. Ehm.
- pokud si Vy necháváte „..zaslat vyžádané podklady na adresu…“ je to Vaše věc, a klidně nechť Vám je náklad vyúčtován, ale formulace ex-lege: „…umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů…“ (§8/1 zák.67/2013) dává těm co jej „umí přečíst“ nepochybné právo získat podklady „zdarma“ (jistě NIC není zdarma (náklady cestovní, časové, technické), ale alespoň máte náklady předvídatelné)
Myslím si, že Váš výklad není správný:
Rozúčtování je proces, kdy SVJ vezme veškeré náklady na danou službu. Krásný příklad je zrovna to poštovné. Vezme analyticky jednotlivé případy a na základě toho, jakým způsobem se toto rozúčtuje:
- položky (poštovné), které bylo odesláno jednotlivým vlastníkům a náklad jde pouze za „jednou jednotkou“
- zbytkovou část, která se rozúčtuje dle zákona, či platného usnesení (na každou bytovou jednotku rovnoměrně, podle obytné plochy apod.
Teprve až po skončení rozúčtování nákladů na jednotlivé služby následuje vyúčtování. A vyúčtování se přeci předkládá každému vlastníku.
Náklad na „poštovné“ „…které bylo odesláno jednotlivým vlastníkům a náklad jde pouze za „jednou jednotkou“…“ jistě může hradit každý jednotlivý příjemce služeb, POKUD to bylo poskytovatelem (společenstvím) takto ujednáno (§3/2 zák.67/2013).
Pokud ujednáno NEBYLO, platí u SVJ(2000) stále §15/1 zrušeného-ZVB a to cit. „…Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu“. Zde připouštím, že je sporné zda se skutečně nařízení 366/2013 aplikuje proti §3041/1 NOZ – o tom už zde bylo natlacháno kvantum a odpověď dá až nějaký obtížně srozumitelný judlikát. Který zatím nikde není.
NICMÉNĚ
to neřeší, že přestože zřejmě víte co jsou „spojené nádoby“
rozporujete moje podání pojmu „rozúčtování“. Montujete sem nějaké
poštovné, na které se tazatel vůbec neptal. Jestli si chcete vést pinkanou
na téma „rozúčtování poštovného“ – ZALOŽTE SI K TOMU vlastní
vlákno a doufejte v nějaké protihráče.
A když už tady „rozúčtováváte poštovné“, tak mně nezbývá než zopakovat moje cit. „služby poskytnuté pouze jen „jedné jednotce“ se podle mne nerozúčtovávají, ale vyúčtovávají“. Dokud tuto větu nepožvýkáte tak abyste ji zažil nebo nevyvrátíte, asi není s Vámi o čem…
PS: „zbytková část“ něčeho samozřejmě nemůže být „něčím“ co je dodáváno jen „jedné jednotce“. To ale dá selský rozum, to není třeba zdůrazňovat jako nějaké „nóvum“.
Vážený pane Čmuchale,
bez rozúčtování nelze provést vyúčtování. Aby to bylo zřejmé uvedu příklady:
A. Poštovné
SVJ během účetního roku utratí částku Kč 1 000,– za poštovní služby. SVJ na konci účetního roku provede rozbor této částky, zda celá částka podléhá rozúčtování dle NV 366/2013, či usnesení.
Pokud zjistí, že z uvedené částky je například 50 Kč služba, kterou poskytla například vlastníku na jeho výslovnou žádost a SVJ mu posílalo vyžádané podklady na jeho adresu, nejedná se o náklad ve smyslu NV 366/2013.
Rozúčtuje tedy těchto 50 Kč uvedenému vlastníku. Následně „zbytek“ rozúčtuje dle usnesení či dle NV.
A teprve nyní se může vyúčtovat.
SVJ na konci účetního období vyúčtuje tím, že pokud na tuto službu platili vlastníci zálohy, tak je vyúčtuje proti těmto prokazatelným nákladům a vznikne každému vlastníku přeplatek, nedoplatek, či nula od nuly pojde.
B. Odměny členů výboru
SVJ během roku vyplatí na odměnách členům výboru celkově Kč 20 000,–. Vyplacené odměny na konci účetního období SVJ rozúčtuje dle NV 366/2013 rovnoměrně na každou jednotku.
A teprve nyní se může vyúčtovat.
Pokud se na tyto odměny neplatila záloha, tak je SVJ vlastníkům vyúčtuje. Pokud se platila záloha proběhne vyúčtování proti zaplaceným zálohám, kdy vznikne přeplatek, nedoplatek, či nula od nuly pojde.
Dále může dojít ke vzájemného započtení v rámci kompletního vyúčtování.
A takto bych mohl pokračovat dál a dál.
Je službou i náklad na rozpočítání nákladů na topení a ohřev teplé vody? Je službou i náklad na správu domu a účetní?
Co všechno by se mělo rozúčtovat mezi vlastníky?
Uvedené náklady nejsou službami ve smyslu zákona o službách č. 67/2013.
Uvedené náklady patří do činnosti týkajících se správy domu a pozemku a jsou vyjmenovány v NV 366/2013 Sb. v § 8/b https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-366#p8 a celé čtvrté části uvedeného NV https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-366….
V uvedeném NV je v § 17 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-366#p17 uvedeno, že zde uvedené náklady vlastní správní činnosti jsou náklady ve smyslu § 1180 odst. 2 občanského zákoníku https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…, tj., že se rozvrhnou na každou jednotku stejně, nikoliv tedy podle zákona o službách.
Neexistuje univerzální příručka, co všechno by se mělo mezi vlastníky rozúčtovat, protože v každém SVJ mohou existovat různé náklady a s nimi spojené výdaje.
Navíc v každém SVJ se vlastníkům poskytují různé služby, které zajišťuje pro vlastníky SVJ.
Navíc se může vyskytovat i to, že se některý náklad rozúčtuje pouze mezi skupiny vlastníků, či se týká pouze jednoho vlastníka. V našem SVJ se takto například podílí skupina vlastníků, kteří mají výhradní právo k využívání lodžií, na nákladech na pořízení zasklení všech bytových lodžií. Navíc, pokud chce vlastník bytové jednotky využít kamerového systému, má možnost využít služby SVJ, že mu nainstaluje kameru v patře, kde bydlí. Pokud však ostatní vlastníci tuto službu nechtějí využít, nese náklady na pořízení pouze tento vlastník.
K Vašemu prvnímu odstavci:
- Nerozumím pojmu náklad na rozpočítání nákladů – myslíte tím, že SVJ zaplatí nějaké firmě, která rozpočítá náklady mezi jednotlivé vlastníky, za což si nárokuje odměnu vystavením faktury, kterou SVJ zaplatí?
- Náklad na správu domu a účetní – myslíte tím nějakou formu smlouvy (dříve třeba mandátní, či příkazní apod.), kdy má SVJ uzavřenou smlouvu s nějakou firmou/podnikatelem, kterému jsou svěřeny některé úkony?
Korky, můžete už zanechat těch báchorek?
„…co všechno by se mělo mezi vlastníky rozúčtovat…“
Odpovězte si sám, po kom JINÉM byste chtěl náklad, který SVJ vydalo na základě příkazu nejvyššího orgánu společenství nebo který mělo při účelné správě, vedené v zájmu všech vlastníků? Já mám za to, že nikdo jiný, než sami vlastníci – neexistuje.
Vy prostě máte problém s určením toho, komu jde k tíži náklad, který SVJ vydalo tj. zda k tíži SVJ (a tedy všem členům společenství způsobem, který je určen nějakými ujednanými či neujednanými pravidly) nebo k tíži nikoli-SVJ (konkrétní jednotky či konkrétní skupiny jednotek či jiných 3-tích subjektů).
„…náklad na rozpočítání nákladů …“
Přesně tak to uvádí §17/b nařízení 366/2013. Vy jste ho doposud nečetl?
Poslední komentáře