Vážený pane Čmuchale,

bez rozúčtování nelze provést vyúčtování. Aby to bylo zřejmé uvedu příklady:

A. Poštovné

SVJ během účetního roku utratí částku Kč 1 000,– za poštovní služby. SVJ na konci účetního roku provede rozbor této částky, zda celá částka podléhá rozúčtování dle NV 366/2013, či usnesení.

Pokud zjistí, že z uvedené částky je například 50 Kč služba, kterou poskytla například vlastníku na jeho výslovnou žádost a SVJ mu posílalo vyžádané podklady na jeho adresu, nejedná se o náklad ve smyslu NV 366/2013.

Rozúčtuje tedy těchto 50 Kč uvedenému vlastníku. Následně „zbytek“ rozúčtuje dle usnesení či dle NV.

A teprve nyní se může vyúčtovat.

SVJ na konci účetního období vyúčtuje tím, že pokud na tuto službu platili vlastníci zálohy, tak je vyúčtuje proti těmto prokazatelným nákladům a vznikne každému vlastníku přeplatek, nedoplatek, či nula od nuly pojde.

B. Odměny členů výboru

SVJ během roku vyplatí na odměnách členům výboru celkově Kč 20 000,–. Vyplacené odměny na konci účetního období SVJ rozúčtuje dle NV 366/2013 rovnoměrně na každou jednotku.

A teprve nyní se může vyúčtovat.

Pokud se na tyto odměny neplatila záloha, tak je SVJ vlastníkům vyúčtuje. Pokud se platila záloha proběhne vyúčtování proti zaplaceným zálohám, kdy vznikne přeplatek, nedoplatek, či nula od nuly pojde.

Dále může dojít ke vzájemného započtení v rámci kompletního vyúčtování.

A takto bych mohl pokračovat dál a dál.