Lobbisté útočí - SČMBD k novele NOZ, SMBD je bůh!
Na vládním webu byly publikovány připomínky SČMBD https://apps.odok.cz/veklep-detail… … samozřejmě, že SČMBD požadaje v zákoně ponechat odložený vznik SVJ. Co jiného také očekávat.
Naopak SMBD navrhuje zajímavou a pro vlastnické hnutí pozitivní změnu, a sice doplnit §1207
Navrhujeme zařadit nové odstavce 3 a 4 v tomto znění:
„(3) Na žádost vlastníků jednotek alespoň s počtem hlasů opravňujících je k podání podnětu ke svolání shromáždění, zařadí statutární orgán jimi určenou záležitost na pořad zasedání, pokud je žádost doručena před odesláním pozvánky.“
„(4) Záležitosti neuvedené v pozvánce na pořadu zasedání, lze zařadit na pořad zasedání a projednat je na tomto shromáždění jen za účasti a se souhlasem všech vlastníků jednotek“.
K ust. §1208 odst. 1 písm. g) Navrhujeme doplnit toto ustanovení tak, že zní:
„g) určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku a schválení podstatných náležitostí smlouvy, jmenovitě ceny, rozsahu smluvených činností a doby na kterou je smlouva sjednána, jakož i schválení změny v určení osoby, s níž je smlouva sjednána, nebo změny podstatné náležitosti smlouvy“.
Odůvodnění: Navrhujeme doplnit toto ustanovení o schvalování podstatných náležitostí smlouvy a jejich změn, v zájmu ochrany oprávněných zájmů vlastníků jednotek a předcházení nedostatkům především v malých SVJ a také předcházení případnému korupčnímu jednání.
MV ve svých zásadních připomínkách např. uvádí:
„K čl. I bodu 6 – k § 1175 odst. 2:
Vlastníkovi jednotky se ukládá povinnost udržovat společné části uvnitř
bytu. Požadujeme nastínit cíl tohoto ustanovení a specifikovat prostory, na
něž se vztahuje. Domníváme se totiž, že uvnitř bytu již ze
samotné podstaty bytu žádné společné části být nemohou. Navíc
vlastník má již dnes povinnost udržovat a opravovat byt“
Na ministerstvu vůbec nevědí, že společné části nejsou pouze prostory a že společné části jsou běžně v bytech vlastníků.
nebo další podle MV zásadní připomínka:
„K čl. I bodu 16 – k § 1188 odst. 1:
Vlastníkovi jednotky je ukládána výslovná oznamovací povinnost vůči
správci ohledně stavebních úprav jednotky, které by mohly
mít vliv na společné části domu. Dle našeho názoru by toto oznámení
mělo být spíše vůči statutárnímu orgánu společenství vlastníků
jednotek…“
V uvedeném návrhu § 1188 se hovoří o povinnosti vůči osobě odpovědné za správu. Na MV vůbec nevědí, že v případě SVJ nejde o pověřeného správce, nýbrž že osobou dodpovědnou za správu je podle § 1190 NOZ společenství vlastníků a nevzniklo-li společenství vlastníků, že je osobou odpovědnou za správu domu správce.
Doporučuji přečíst i připomínku NS. JUDr. Brzobohatá je jednoznačně proti přechodu záloh na služby na nabyvatele, což je zajímavé. Byť argumentace je divná a dokládá, že soudci nerozumí účetním pojmům.
Citace:
Za nesprávné považujeme zařazení záloh a vyúčtování služeb mezi dluhy, které nemusí být při převodu jednotky vyúčtovány podle § 1186 odst. 1 a které by tak měly přejít na nabyvatele
Lze sice pochopit snahu „ulehčit“ osobě odpovědné za správu domu a pozemku vymáhání veškerých plateb, které s jednotkou nebo s osobou předcházejícího vlastníka jednotky souvisí, nelze však přehlédnout naprosto rozdílnou povahu těchto plateb.
„Nevyúčtovávání“ příspěvků na správu domu a pozemku odráží charakter těchto příspěvků – nejde o zálohové platby, jde o příjem SVJ (§ 16 odst. 1 nařízení vlády č. 366/2013 Sb.), slouží k úhradě nákladů spojených se společnou věcí, ať již aktuálně vzniklých, nebo k vytváření dlouhodobé rezervy pro hrazení těchto nákladů v budoucnosti, či ke splácení nákladů, na jejichž úhradu si musela osoba odpovědná za správu domu a pozemku půjčit, jde tak o platby, které bezprostředně souvisí se spoluvlastnictvím společných částí domu a na kterých se vlastník jednotky zásadně podílí podle velikosti svého podílu na těchto společných částech.
Naproti tomu placení služeb spojených s užíváním jednotky má úplně jinou povahu. Souvisí s užíváním „bytu“ (nikoliv primárně společných částí), výše se odvíjí od počtu osob, které byt užívají, většinou jde o zálohové plnění, které je třeba vyúčtovat, a to podle pravidel stanovených v zákoně č. 67/2013 Sb. Nabyvatel (stejně jako osoba odpovědná za správu domu a pozemku) by byl sice schopen zjistit při převodu vlastnictví, zda a v jaké výši dluží dosavadní vlastník jednotky zálohy za služby, nikoliv už to, jaké lze předpokládat po skončení zúčtovacího období vyúčtování těchto záloh. Přestože některé služby podle zákona č. 67/2013 Sb. mohou být placeny i paušálem, ustanovení § 1186 odst. 1 v návrhu novely hovoří jen o zálohách (znamená to, že dluhy na paušálních platbách by nepřecházely?).
Na školeních k přechodu dluhů dle dosud platného znění § 1186 tvrdila JUDr. Brzobohatá, že se přiklání k širšímu výkladu přechodu dluhů vč. služeb, aby nevznikla dvojkolejnost.
Uváděla, že podle dní je třeba do potvrzení zahrnovat i dluhy na službách. Při vyúčtování vznikne přeplatek/nedoplatek a ten náleží aktuálnímu vlastníkovi. Měli si to vypořádat mezi sebou v kupní smlouvě. Mohli si dát do smlouvy, že např. nedoplatek nad 10000 Kč uhradí převodce a nižší nedoplatek nabyvatel. Vždyť podle §1186 se ke dni převodu nevypořádává, bylo by to nepraktické, vyúčtování se přece dělá až po skončení zúčtovacího období. Odstavec 2 paragrafu 1186 říká, že přejdou veškeré dluhy, proč bych měla ve výčtování rozlišovat na dvě období a honit převodce? Proč si komplikovat život? Převodce samozřejmě uhradí nezaplacené služby ke dni převodu. Tolik k dřívějšímu názoru JUDr. Brzobohaté.
Dokáže osoba odpovědná za správu domu vyčíslit dluhy převodce, které přecházejí na nabyvatele? V mém případě jsem o potvrzení s takovýmito dluhy požádal, odezva dosud nulová. Tedy ne že jsem obdržel potvrzení s nulovým dluhy, ale neobdržel jsem potvzení žádné. Kupní smlouva se pochopitelně realizovala i bez tohoto potvrzení.
To, zda dluhy přejdou, přece nemůže záviset na tom, zda osoba odpovědná za správu domu vystaví či nevystaví potvrzení.
Tak to je problém kupce, že šel do rizika a uzavřel kupní smlouvu aniž obdržel potvrzení o dluzích. Případné dluhy na něj totiž přešly, i když o nich neví.
Podle nového návrhu zákona by v tomto případě dluhy nepřešly a SVJ by je pak mudela vymáhat po prodejci, který může být už bůhví kde. To za podminky, že kupec o dluzích skutečně nevěděl.
Blbost.
Dovolím si oponovat a souhlasit s názorem „§“.
Toto není problém kupce, ale nemohoucí české bytové politiky, samozřejmě včetně těch, kteří jsou za ni zodpovědní.
Vždyť nad námi všemi bdí Velký bratr!!!
Spolužák ze ZŠ, který má přístup do příslušných databází, před časem organizoval setkání, našel všechny, i kluky, kteří měli změněná jména, a přitom nic jiného, než naše původní jména a že jsme spolu chodili do jednoho ročníku neznal!
Já skutečně nechápu ty výmysly zákonodárců ohledně přechodu dluhů! Když už nám vymysleli mnohdy nepřehledné a nesrozumitelné podmínky bydlení, tak teď by měli, kromě zpackaných zákonů, nabídnout i trochu servisu! Tím servisem myslím součinnost např. v této věci, tj. pokud původní vlastník bude pro SVJ/BD nedohledatelný, Velký bratr ho (za naše daně) najde a žádné přechody dluhů nemusí nesmyslně formulovat do zákonů a my řešit, co tou formulací chtěl vlastně říct. A hlavně neotravovat slušným lidem, kteří se jako zázrakem stanou dlužníky, jejich spořádaný život!
Píšete:
„pokud původní vlastník bude pro SVJ/BD nedohledatelný, Velký bratr ho (za naše daně) najde…“
Pokud chcete takový servis „Velkého bratra“ pro koholiv, kdo ho bude potřebovat, tak by to znamenalo rozšíření agendy úředníků vč. posílení jejich počtů placených z daní. To chcete, nabírání nových úředníků s potřebou dalších daní na jejich financování?
Ano, napsala jsem …Velký bratr ho (za naše daně) najde…, ale současně tím vystavila „konečný účet“. Žádné navyšování úředníků jsem tím neměla na mysli.
Hledal jste už někdy něco pomocí internetového vyhledávače? Tak obdobně úředník hledá ve „svých“ databázích. Není to žádné vyčerpávající drama v archivech. Prostě zadá parametry a prakticky okamžitě vidí (pokud teda nemá systém od neumětelů, to pak nemusí být zrovna okamžitě) odpověď systému. Odpověď systému je ale v tomto případě méně rozkošatělá oproti internetovému prohlížeči, protože databáze, v níž hledá, neobepíná „celý svět v jeho komplexnosti“. Zde je také potřeba uvážit, že ne každý původce dluhu je SVJ neznámý, tzn. že úředník nebude řešit kontakt na každého dlužníka, ale jen na toho „vyšumělého“. Kolik jich může být? Nevím, v mém okolí a ani domě se naštěstí žádný dohledatelný ani nedohledatený dlužník nevyskytuje. Proto odhaduji, že jde o velmi závažný jev, ale ne masově rozšířený a pokud jde o „vyšumělé“ vlastníky, tak ojedinělý. Pokud je tomu jinak, poučte mě o faktech.
Tady je nutné ale vážit i jiné věci, např. to, že některé z dluhů má na svědomí souhra se špatnou prací statutárního orgánu. Na to je zapotřebí také poukázat, protože statutár určitě rád přikryje svou špatnou práci vystavením potvrzení o dluhu a nabyvatel se pozadí a okolností vzniku dluhu nemá jak dopátrat. Proto je zapotřebí, aby si tuto věc vyjasnili přímí účastníci vzniku dluhu, ne aby nabyvatelé jednotky se stali prakticky i nabyvateli dluhu v důsledku špatného ustanovení zákona.
Další věc, která mi jde hlavou, je ozdravný účinek na nemocnou bytovou politiku. Lidé, k jejichž životnímu stylu patří dělat dluhy a na které zákon pohlíží s takovou shovívavostí, že jim garantuje, že jejich dluh za ně někdo zaplatí, nejsou dnes nijak motivováni dluhy nedělat a hradit. Pokud by je museli zaplatit, tak věřím, že alespoň někteří z nich by je ani nedělali.
Proč si to myslím? Mám zkušenost z „našeho“ SBD, kde nevím o dlužníkovi, který by v situaci, kdy je na něj podána žaloba, neuhradil celý dluh najednou. A namísto takového „hajzlíka“ má být popotahován ve sporech člověk, který takový dluh „ze zákona nabyde“.
Zkuste mě opět někdo přesvěčit, že nepřevádění dluhů a dohledatelnost dlužníků by nemohly být dvěma z motivačních nástrojů k tomu řádně platit, protože když svým dluhům nikdo neuteče, tak je rozumné je nedělat.
Když bude bývalý dlužící vlastník chtít, tak zmizne např. v cizině a vy dohledáte prd.
Podle ZoVB dluhy nepřecházely a byla snad vymahatelnost lepší?
No prd asi zrovna ne. A když bude chtít „zmizet v cizině“, tož ať si to užije. Já bych mu tu exotiku, v níž se dá dnes ještě zmizet, a to stejně jen do doby rychlé změny tamního režimu, umožnila. On by se pak možná ještě rád vrátil i za cenu uhrazení dluhu s úroky a s ;-) účtem za honorář Interpolu.
Uvádíte důvody, proč by „to“ nemělo jít. Já hledám způsoby, jak by „to“ mohlo jít.
Kromě toho já diskutovala o přechodu dluhů na osobu, která je nezpůsobila, ne o jejich vymahatelnosti. Já osobně mám pochybnosti o tom, že vymahatelnost je lepší při přechodu dluhů. Podělíte se o konkrétní, i sdělenou, zkušenost?
Zaregistrujte se, přihlaste se, ráda s vámi podiskutuji, ale očekávám i z vaší strany navržené způsoby, jak by to mohlo jít, nejen důvody, proč by to jít nemohlo, protože o tom diskutovat nemohu, jelikož nevěřím, že toto je konečná.
P.S.: Zmizení do ciziny dlužníka SVJ se dá elegantně a jednoduše ošetřit. Přihlášenému účastníkovi fóra prozradím návrh řešení.
Ten spoluzak ale postupoval ilegalne ;-) zjevne dela ajtaka na ossz nebo policii ze? :-))
Ten prvni se vam podiva i na plat :-)
:-D Určitě postupoval legálně, on ani ajťák není, spíš cosi jako někdejší vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády České republiky.
Mně ale v tom příspěvku šlo o to, že stát, který má o nás zaznamenán téměř každý prd, v situaci zbabrané bytové politiky nepomůže konkrétním lidem v konkrétních situacích, kteří na tuto politiku doplácejí. To jsou v tomto případě ti, kterým někdo v jejich bytovém „společenství“ vytvořil dluh. Nenabídne adekvátní, efektní, efektivní a ekonomická řešení, přitom má veškeré prostředky a možnosti k dispozici. Namísto toho vymýšlí nelogické nesmysly do zákonů, na jejichž výkladu se ani právní vzdělanci nedokáží dohodnout.
Přitom stát, ta organizace nazvaná stát, je tady pro nás! Pro ochranu našich práv, bezpečí, pro pomoc potřebným… Jeho úkolem se nám sloužit!
A kromě toho, právo má být přirozené. „Dluhy s nožičkama“ jsou zcela nadpozemský jev – pro mne teda nepochybně. Ukázat na někoho na podkladě zákonného ustanovení prstem a tvrdit: „a teď je to tvůj dluh, kamaráde, měl sis sehnat potvrzení“…
Ale co už nechápu vůbec, že je zde, na portále, spousta lidí, kteří tento nesmysl obhajují, namísto aby bili na poplach.
A teď do mě, mi milí mínusovači!
Njn, my, jejichž životy zákony ovlivňují, také nerozumíme ledasjakým pojmům. Já např. také nerozumím účetním pojmům a nespatřuji v tom důvod pro to, abych hledala bydlení ve slumu. Čemu ale rozumím, je argumentace JUDr. Brzobohaté. S lehkou pýchou si vzpomínám, že v podobném duchu jsem zde na portále publikovala své názory obdobného znění (skončily v dramatických mínusech, tak možná, až budu mít volněji, :-D pohledám a podráždím mínusovače přiložením odkazu).
ik, není to rozsudek, ale připomínka k novele NOZ
https://apps.odok.cz/veklep-detail… – hledejte zkratku NSOUD
V textu „(3) Na žádost vlastníků jednotek alespoň s počtem hlasů opravňujících je k podání podnětu ke svolání shromáždění, zařadí statutární orgán jimi určenou záležitost na pořad zasedání, pokud je žádost doručena před odesláním pozvánky.“ nevidím žádné pozitivum. Jakpak se asi oprávnění vlastníci doví před odesláním pozvánky na shromáždění, že statutární orgán hodlá shromáždění svolat?
Jasně. V zákoně by musela být povinnost, že „statutární orgán je povinen uvědomit vlastníky o svolání zasedání shromáždění nejméně 15 dní před odesláním pozvánky“. A to už asi nikdo nechce, šíleně by narostal administrativa.
Ve slušných SVJ se o schůzi informuje předem, popř. se schůze konají zvykově v určitý termín (např. březen a listopad).
Ve slušných SVJ nepotřebujete žádné zákony, ani povinnosti tohoto typu.
A na neslušné SVJ neplatí ani zákon. Bohužel. Mám vyzkoušené z vlastní zkušenosti.
Podstatná náležitost smlouvy – to je zase zdroj dohadů co je podstatné. Je to skoro stejné jako pojem příspěvek versus záloha. Tento oříšek je především v zákoně upravit! Většina, včetně soudů, si tyto dva pojmy v bytovém spoluvlastnictví pletou a spojují oba jedno jest. Nedefinované pojmy nahrávají vždy straně silnější a jejich právníci to umějí vlastníkovi jednotky náležitě „fundovaně“ vysvětlit tak, že neví čí je.
bod-3: je nějaký přiblbý:
- text sugeruje, že vlastníci mohou svolávat shromáždění jen pomocí „podnětu“, ale že nebyli oprávněni „shromáždění svolat“ i bez „podnětu“? Samotnému „podnětu“ totiž nemusí být obstrukčníkem vyhověno, ehm.
- stanovení kvóra pro zařazení bodu k projednání, je obstrukčnická
ŠIKANA. Znamená, že chce li jednotlivec něco projednat, musí si obejít
před jednáním spolu-ofce, dotlouct se na ně a přinést statutárnímu
obstrukčníkovi ??důkaz?? prokazující splnění §1207/3 návrhu.
Správně by to mělo být- Na žádost zástupce vlastníka jednotky zařadí statutární orgán určenou záležitost na pořad zasedání, pokud je žádost doručena před doručením (zveřejněním) pozvánky.“
Šikanou by bylo, kdyby každý, kdo sebe a své sousedy považuje za „ofce“, mohl zahlcovat program shromáždění svými návrhy. Stanovením kvóra se zajistí, že nejde o rozmar jednotlivce, ale o problém, který zajímá alespoň toto kvórum. Já jsem s návrhem MMR spokojen.
Máte pravdu – samozřejmě v bytovém domě o 400 bytech se vám nikdy nepodaří získat podpisy od 101 lidí, když navíc nemáte klíče od vchodů a budete-li postávat s petičním stánkem před domem, budou vás sousedi považovat za blázna.
Nicméně je to naprosto fuk. Jak tu psal kdysi Pavel, MMR připomínku (návrh) vyřeší tak, že ji šoupne na hromádku nepřijatých.
Po velké úvaze jsem poslal na MMR jen dva návrhy – žádost o doplnění do § 1179 umožnění kopií a připomínky k § 1186.
Dnes je poslední den k zaslání připomínek, tak prosím o připojení. Email, kam připomínky zaslat, je zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail…
Zde přikládám svou připomínku. Samozřejmě, že ji hodí do koše. Ale aspoň mám dobrý pocit, že jsem to zkusil. Co se týče navržené formulace, tak pokud by přijali „myšlenku“, legislativci znění přeformulují tak, aby vyhovovalo. Jiná formulace mě ale prostě nenapadla. Chtěl jsem navrhnout úplně jiné znění § 1179, protože současné znění je nešťastné a nejednoznačné, ale radikální přeformulování by nemělo naději na akceptaci. Drobného doplnění by se za jistých okolností chytit mohli. Problém legislativního procesu je, že v této chvíli se bude s připomínkami vypořádávat jeden dva úředníci a protože jich nepochybně obdrželi stovky, budou mít přirozenou tendenci je odklánět a házet do šanonu „nepřijato“.
Vážení,
posílám následující připomínku k připravované změně § 1179 NOZ.
Tento § 1179 považuji za naprosto základní paragraf celého bytového spoluvlastnictví zejména ve vazbě na LZPS (právo na informace, výkon vlastnického práva).
Bohužel stávající znění § 1179 je v praxi obcházeno, když správci, resp. členové statutárních orgánů SVJ odmítají vlastníkům jednotek umožnit pořídit kopie z předložených dokladů, a to i na vlastní náklad, resp. vlastním fotoaparátem. Vlastníci jednotek jsou potom nuceni podávat žaloby a soudy bohužel rozhodují nejednotně. Bez průběžného poskytování informací jsou vlastníci stavěni do role bezmocných pozorovatelů, proto je nezbytné posílit právo vlastníků na účinnou kontrolu správy domu a hospodaření SVJ.
Např. okresní soud v Litoměřicích svým rozsudkem č.j. 7 C 9/2016–64 ze dne 22.2.2017 zamítl žalobu o umožnění pořídit kopie z dokladů a vlastník se musel odvolat ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který daný rozsudek svým rozhodnutím č.j. 11 Co 189/2017–84 ze dne 30.1.2018 zrušil a vrátil k dalšímu řízení, když odvolací soud jednoznačně konstatoval „Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že nahlížením se rozumí jak fyzické nahlížení, tak i pořízení kopií prostřednictvím reprodukční techniky.“
Proto navrhuji doplnit následující větu o výslovném umožnění pořízení kopií:
§ 1179 Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu a pozemku hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Vlastník jednotky má právo z těchto listin pořizovat výpisy, opisy a kopie.
Podobné ustanovení o pořízení kopií je v § 1146 NOZ a § 2252 NOZ – svědčí-li právo na pořizování kopií nájemci, který není vlastníkem jednotky, tím spíše by mělo svědčit vlastníkovi jednotky, který je současně spoluvlastníkem bytového domu!
Obdobně platí o kopiích zápisů z jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace (§ 425, § 659, § 697 ZOK).
Bohužel rovněž častou praxí v SVJ je odmítání poskytnutí zápisů ze shromáždění, na což by legislativci měli reagovat.
V malých obměnách textu, jsem Vaši připomínku rovněž odeslala na uvedenou adresu. Já mám problém s § 1177 (1) Kdo nabyl jednotku do vlastnictví, oznámí to včetně své adresy a počtu osob, které budou mít v bytě domácnost, vlastníkům jednotek prostřednictvím osoby odpovědné za správu domu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl nebo mohl dozvědět, že je vlastníkem. To obdobně platí i v případě změny údajů uvedených v oznámení.
Tento kouzelý paragraf a také paragraf v zákoně 67/2013 Sb.je zneužíván statutáry k šikaně vlatníků, kdy sčítají dny každému kdo do domu vstoupí.
Babička hlídající vnoučna do doby než dorazí rodiče ze zaměstnání, přítelkyně syna, která pobývá v bytě o víkendech, kdy jsou rodiče na chalupě a jinak žije se svými rodiči ve vedlejším domě, kde platí rovněž služby za celý rok…atd.
Poslední komentáře