Koupě pozemku SVJ
Dobrý den, náš dům má krytá garážová stání pod domem. Bohužel návštěvy nemají kde parkovat (úzká příjezdová cesta). Lze z „fondu oprav“ SVJ zakoupit pozemek přiléhající k budově a vybudovat v jedné jeho části parkoviště a zbytek využít jako miniparčík? Pokud ano, ještě jedna otázka. VBJ, hlavně majitelé větších bytů, by chtěli, aby se na údržbu pozemku přispívalo rovným dílem a ne podle podílu. Lze toto provést? Děkuji za odpověď. Franta.F.
Pane Franto, doufám, že Vás neodradily brilantní právnické analýzy typu: „Co to tu píšete za nesmysly? Tady pořád spousta lidí nepochopila co SVJ je.“
Ano, řada lidí nechápe, že SVJ je problematický právní útvar a že nic není černobílé, jak se může laikovi zdát, když si jednou přečte pár vět ze ZoVB. K ZoVB existuje literatura a judikatura. Z judikatury bych uvedl Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 10. 2002, č.j. 30 Ca 44/2002–16:
"Společenství vlastníků jednotek podle zák. č. 72/1994 Sb. má omezenou právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům, avšak hranice této způsobilosti jsou dány v každém konkrétním případě pouze a právě tím, zda určitým právním úkonem, v tomto případě nabytím pozemku, vykonává navrhovatel správu domu či nikoliv.
Z ust. § 9 odst. 1 cit. zák. obsahující legální definici správy domu se podává, že účelem tohoto zákona je umožnit společenství vlastníků jednotek řádný výkon správy domu v širším smyslu. Ta proto zahrnuje i výkon práv a povinností ve věcech spojených se správou domu v užším smyslu, provozem a opravami společných částí domu. Mezi takový výkon práva jednoznačně spadá i nabytí vlastnictví pozemku za účelem lepšího využití bytového domu, tedy takového pozemku, který bude bytovému domu „sloužit“ k uspokojení potřeb jeho obyvatelů, pokud tyto potřeby jsou spojeny se správou bytového domu." (Bulletin advokacie č. 3/2003, s.80 a násl.).
V uvedeném sporu zamítl Katastrální úřad v Semilech návrh na vklad pozemku ve prospěch SVJ, které chtělo na přilehlých pozemcích vybudovat parkoviště obyvatelů domu. Krajský soud dospěl k závěru, že postup KÚ byl v rozporu se zákonem.
Netvrdím, že jiný soud v jiné kauze nerozhodne jinak, ale nedovolil bych si tvrdit, že se jedná o nesmysl.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Děkuji za tuto přesnou odpověď. Asi zajdeme na katastr a zkusíme je „otestovat“ ještě před koupí, jak se k tomu budou stavět.
Většina z vás tady radí koupit pozemek jednotlivými vlastníky a pak jeho provoz platit z „fondu oprav“. Možná jsem mimo, ale já v tom vidím zásadní rozpor. Jestliže SVJ nemůže koupit pozemek a udělat na něm parkoviště, protože to podle vás nesouvisí se správou, provozem a opravami společných částí domu, jak potom chcete platit náklady na tento pozemek z „fondu oprav“, když tento je právě určen na správu, provoz a opravy společných částí domu?
Nerozumím příliš vaší argumentaci, která je zřejmě hrubě nepřesná.
Tady jde přece o naprosto základní princip : SVJ spravuje majetek svých členů – spol. částí domu , ale nevlastní ho.
K tomu si, jako právnická osoba, může zakoupit nějaký majetek (kancelář, pozemek, pomůcky, materiál …) , včetně nemovitého, a to POUZE za účelem takové správy společných části domu.
Veřejné parkoviště k obecnému užívání skutečně tedy nesplňuje podmínku, že by bylo nakoupeno „za účelem správy společných částí domu“, jedná se o věc která tou spol. částí má být :)
Já chápu, že SVJ spravuje majetek svých členů-společné částí domu. Není mi ale stále jasné, jak provoz tohoto pozemku, když jej koupí jedotliví vlastníci jednotek, platit z „fondu oprav“ společenství. Ten je přece určen na správu, provoz a opravy společných částí domu a společné části domu jsou definovány v prohlášení vlastníka. Není mi jasné jak tam ten pozemek dostaneme. Když to vemu do důsledku, tak může kdokoliv ten svůj podíl na pozemku prodat komukoliv mimo SVJ (pokud někdo nevyužije předkupní právo) a jak to potom bude s placenám z „fondu oprav“?
Asi se v tom začínám topit. Pokud máte jasno jak to spáchat, zkuste vypsat bod po bodu, jak postupovat aby bylo možno provoz pozemku platit z „fondu oprav“ a aby všichni platili na tento provoz i nákup pozemku stejným dílem – viz moje poznámka jinde o nechuti majitelů větších bytů platit za pozemek víc než ostatní.
Děkuji
Asi budou i jiné názory.
Nicméně já se domnívám, že podle § 9/1 ZoVB by to šlo. Společenství může nabývat věci pouze za účelem správy, provozu a oprav společných částí domu. Mezi provoz společných částí domu bych zařadil i parkování resp. miniparčík. Samozřejmě pokud by chtělo SVJ např. koupit pozemek za účelem provozování placeného parkoviště, to by bylo ze zákona neplatné. Ale Vámi zmíněná situace je podle mne v souladu se ZoVB, i když možná na hraně.
Odpověď na druhou otázku je jednoznačně řešena v § 13/1 a § 15/1 ZoVB. Zásadně se vychází z velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak.
Jen je trochu problém, co je to dohoda. Já se domnívám, že je to souhlas všech, nicméně tu byl uveden názor NSS, že stačí většina. Ale doufám, že rozšířený senát NSS tento vadný názor změní. Jen to chce čas a lepší soudce.:-))
Parkování vlastníků není správa, provoz ani oprava společných částí domu, proto se domnívám, že odpověď je NE – nelze nakoupit do majetku SVJ.
Jiná sitouace by byla, kdyby vybudovali např. parkovací místo či kancelář apod. pro správce.
Závěr: nákup pozemku je třeba řešit kupní smlouvou, kde kupujícím budou vlastníci jednotek nikoliv SVJ. Z toho plyne, že souhlasit musejí všichni, ledaže by kupujícím nebyli všichni :) G.X.
O parkování vlastníků nejde, ti mají svá garážová stání pod domem. Jde o to, že kdokoliv sem přijede, musí nechat stát auto dobrých 300 m od domu na hlavní silnici. Přijedou např. topenáři na opravu kotlů a nemají kde zaparkovat. Přijedou elektrikáři na revizi, nemají kde zaparkovat. Na tohle jsme chtěli „napasovat“ §9, že vytvoření parkovacích míst je spojené se správou, provozem a opravami společných částí domu. Oprava střechy, kotlů a pod. je zájmem SVJ a ne jednotlivých vlastníků jednotek. Pokud by kupující byli jednotliví vlastníci jednotek a ne SVJ museli by si vytvořit vlastní účet kam by posílali peníze na údržbu pozemku, sepsat nějakou smlouvu atd. Nechce se nám vytvářet další „paralelní organizaci“ vedle SVJ. Kdo tedy s tímto máte nějaké zkušenosti, nápad, jak to celé dostat do co největšího souladu s §9, poraďte prosím. Děkuji za každý názor.
Pokud užívání takto vymezíte (jsem zvědav, jak technicky), zřejmě to lze tak provést. Zároveň jste si navrhnul řešení, jak zákonu vyhovět, či ho aspoň obejít. Vím minimálně o jednom SVJ, kde to takto provedli. V tomto případě není nikdo, komu by to vadilo, a katastr bude zkoumat pouze formální obsah kupní smlouvy, kde lze vhodně tvrzení, že pozemek je kupován za účelem správy, uvést.
Každopádně, pokud byste zvolili přece jenom durhou variantu – koupě přímo vlastníkům, je takové řešení jistě v pořádku – SVJ je naprosto kompetentní spravovat takovou spol. část – pozemek. G.X.
Co to tu píšete za nesmysly? Tady pořád spousta lidí nepochopila co SVJ je. SVJ není víceméně NIC, je to jen skupina vlastníků. SVJ nevlastní dům, nevlastní byty, nevlastní výtahy. To vše patří společně lidem, byty konkrétním lidem a společné části dle podílu.
Nevidím sebemenší problém v tom, aby lidé (ne SVJ) koupili pozemek na parkoviště, samozřejmě dle svých podílů. No a údržba tohoto pozemku samozřejmě bude spadat do správy SVJ. Jaká tedy „paralelní organizace“??
Vždyť přece pozemek patřící domu taky v naprosté většině případů patří všem lidem dohromady dle podílů. Většinou je to tedy pozemek jen pod domem, o který není nutné pečovat ale proč by ten pozemek nemohl být u mimo dům?
P.L.
Podíl největších bytů oproti nejmenším je dvojnásobný. Majitelé největších bytů samozřejmě nechtějí přistoupit na koupi jednotlivými vlastníky dle jejich podílu, protože by za něco, co budou využívat všichni stejně, zaplatili dvakrát tolik. Při platbě z „fondu oprav“ to sice vyjde nastejno, ale tam už jsou tak nějak smířeni s tím, že už tam ty peníze jednou dali. Pokud na ně vystartuji s tím, že mají z „vlastního“ vysolit dvakrát tolik, než majitelé menších bytů, pošlou mě do pr… Pokud by se pozemek koupil jednotlivými vlastníky stejným dílem, tak zase nevíme jak platit náklady na provoz z „fondu oprav“ když tam se vybírají peníze podle podílu. Proto by pro nás bylo nejjednodušší pořídit pozemek přímo SVJ a platit jej normálně z „fondu oprav“.
Můj názor je takový, že SVJ by nemělo nic vlastnit. Můžete pozemek koupit do podílového spoluvlastnictví jednotlivých lidí (pak je ale také otázka, jestli opravdu všichni budou chtít) + zabránit ostatním tam parkovat. Je otázka, jestli každý byt bude mít „zajištěno“ parkování – neboli jak velký je ten pozemek. Ale v každém případě bych Fond oprav rozdělil a vyčísloval opravy „parkoviště“ zvlášť a i příspěvky určoval podle podílů (případně podle jiné dohody)
Koupit jej do podílového spoluvlastnictví stávající členy společenství je dle mého názoru nevhodné řešení – nikoho nedonutíte, aby s převodem bytu převáděl i spoluvlastnický podíl na přilehlém pozemku, a za několik let tak můžete mít pozemek, který bude spoluvlastněn lidmi, kteří v domě vůbec nebydlí.
Dobrý den,
naopak je v jeho zájmu ho prodat : jaký by mělo smysl vlastnit nadále kus pozemku, dejme tomu parkovací místo, pokud tam dotyčný už nebydlí?
Totéž platí o garáži či. gar. stání. , sklepu apod…
G.X.
Dobrý den.
Přikláním se k názoru, že pozemek by měli koupit vlastníci do spoluvlastnictví ve stejném podílu jako mají společné části domu a to z vlastních financí, ne z „fondu oprav“, který je určen k jiným účelům a správně se jedná o zálohy. SVJ tedy nemá ani vlastní zdroje na zakoupení. Vždyť případný pozemek pod budouvou si vlastně každý kupuje také sám. Rovněž tak prodej pozemku, nebo společných částí budovy není příjem SVJ, ale jednotlivých členů, dle jejich podílů.
Po nabytí „externího“ pozemku do podílového vlastnictví, bych navrhoval, nějak a to nevím jak, ošetřit aby se tento pozemek stal podobně jako pozemek pod budovou nedílnou součástí prodávaných jednotlivých jednotek. Možná by to šlo změnou prohlášení vlastníka, ale já opravdu nevím jestli to tak lze. Co myslíte?
Tak by to bylo vyřešené. Samozřejmě, by pozemek museli koupit všichni spoluvlastníci domu.
Milan Dotlačil.
Změníte Prohlášení vlastníka, kde zakotvíte, že k vlastnictví jednotek náleží i spluvlastnický podíl na pozemku X. Tedy to bude ošetřeno stejně, jako pozemek zastavěný. G.X.
Dobrý den, jak se prosím stavíte ke koupi pozemku pod bytovým domem společenstvím vlastníků jednotek. Naše SVJ koupila v roce 2002 pozemek pod domem od soukromé obchodní společnosti, katastr nemovitostí převod zapsal, SVJ je i dnes vedeno jako vlastník pozemku.
Z mého pohledu bych ponechal stav jaký je, a to především z důvodu administrativní náročnosti převodu pozemku na jednotlivé spoluvlastníky (i když nevím, kolik jich je). Výsledek je v podstatě stejný, dle mého názoru by převod byl zbytečná práce. Jinak v reakci na přispěvatele, který tvrdil že SVJ nemůže nic vlastnit odkazuji na § 9 odst. 1 ZoVB a příslušnou judikaturu.
V čem spatřujete problém?
Pokud by jste to chtěli změnit, tak asi budete muset zpracovat jiné prohlášení vlastníka, protože v původním prohlášení vlastníka je vlastníkem někdo jiný než SVJ.
Nehodnotím jestli je lepší, aby to vlastnili členové nebo SVJ, ale za současné situace se domnívám, že by případný převod mohl představovat větší dopady a náklady než ponechat situaci tak jak je.
Hezký den!
Pavel
To je zajímavé, jak u vás umí SVJ čarovat. SVJ nemůže nic vlastnit ani nemá příjmy – jakékoliv příjmy třeba z pronájmu střechy atp. jsou příjmem vlastníků podle jejich spoluvlastnických podílů (maximálně byste mohli mít odhlasováno, že se převedou na dlouhodobé zálohy). A jak to vaše kouzelné SVJ platí daně z nemovitostí? Z čeho? Z dlouhodobých záloh na opravy a údržbu??? Nebo z peněz na správu? To pak zpronevěřujete peníze vlastníků bytů? Oni nejsou takto vlastníky daného pozemku a žádnou daň z něj nemají povinnost platit.....
Zákon nezakazuje SVJ nabytí nemovitosti , pouze stanoví krutou podmínku účelu. Pokud SVJ zakoupí nemovitost, která je předmětem daně z nemovitostí, bude úhrada daně z peněz na správu domu. Nevidím v tom problém.
G.X.
Mám jiný názor.
Obecné tvrzení: „SVJ nemůže nic vlastnit“ je častý omyl, který je v rozporu s § 9/1 ZoVB, judikaturou a literaturou.
Tvrzení: „SVJ ani nemá příjmy“ je častý omyl. Příjmem SVJ jsou minimálně příjmy z úroků z běžného nebo termínovaného účtu, příjmy ze sankcí za opožděné platby jednotlivých vlastníků, příjmy ze sankcí za vadné/opožděné dodávky uplatněné k dodavatelům etc.. Stranou ponechávám, že autorka asi myslela „Výnosy“, protože „Příjmem“ SVJ je vše, co mu přijde na účet nebo do pokladny. Ale to je taková účetní drobnost. :-))
Otázka: „A jak to vaše kouzelné SVJ platí daně z nemovitostí?“ je irelevantní, protože z pozemku zastavěného domem se daň z pozemků neplatí (§ 2/2/a zákona č. 338/1992 Sb.).
Otázka: „To pak zpronevěřujete peníze vlastníků bytů?“ je úplně mimo mísu. Nejdřív se z neznalosti vybuduje falešná konstrukce, aby se pak strašilo trestním zákoníkem. To nepovažuji za korektní.
Ale jinak přeji hezký den a celý víkend!
Pavel
Čí jsou prostředky vedené na bankovním účtu společenství? Členů společenství. Lze tedy dovodit, že jejich je i úrokový výnos z jejich prostředků.
Obdobně lze dovodit, že i výnosy ze sankcí (celkem by mě zajímalo, zda někdo už nějakou sankci obdržel) jsou výnosem členů společenství, což naprosto nevylučuje, že společenství pro své členy tyto sankce předepisuje a vymáhá.
Petr F.
Podle Sdělení MF čj. 281/55 462/2002 bod 7: Úrokové příjmy jsou příjmem osoby, na jejíž jméno je účet zřízen bez ohledu na zdroj uložených peněz.
Stejně např. i Neplechová, 3. vydání, str. 86
Ale i kdyby to nebylo v tomto Sdělení a v literatuře. Čí si myslíte, že jsou úroky z termínovaného vkladu a.s., která si vzala úvěr? Podle práva jsou jednoznačně úroky výnosem a.s. Z jakého zdroje byl termíňák financován je nerozhodné (pomíjím, že by to bylo neekonomické brát si úvěr na termíňák).
Můžete si to ověřit u právníka nebo v bance.
Z nesprávného výchozího předpokladu lze samozřejmě dovozovat pouze nesprávné závěry.
A tvrzení, že peněžní prostředky na bankovním účtu SVJ jsou členů SVJ, podle mého názoru také neobstojí. Bankovní účet je veden v Rozvaze jako aktivum SVJ. Je sice kryto závazkem ke členům SVJ, ale to nic neznamená.
Obdobně, čí jsou peníze které máte v bance? Vaše nejsou, Vy máte pouze pohledávku za bankou. Pokud banka o peníze přijde, tak Vám zůstane jen ta pohledávka. Asi si vzpomenete na krachy českých bank. Věřitelé měly pohledávky a to bylo tak asi vše.
O tom, že peníze patří SVJ a nikoliv členům SVJ, se můžete přesvědčit dotazem i u konkursního správce. Pokud by byl prohlášen konkurs na SVJ, tak se také budete domnívat, že peníze jsou Vaše? Možná se to budete stále domnívat, ale správce je zahrne do konkursní podstaty a s vylučovací žalobou velmi pravděpodobně neuspějete.
Hezký den!
Pavel
Sdělení MF není v souladu s právní úpravou nájmu, podle níž nájemce skládá kauci na účet pronajímatele, přičemž úroky patří nájemci.
Rovněž notářská úschova může být úročena, komu patří úroky zákon neřeší, záleží na smlouvě o úschově, rozhodně nepatří automaticky notáři (byť to MF tvrdí).
Nevím, zda rozpoznáte rozdíl mezi příjmem a výnosem. Laikovi se to hůř vysvětluje a odborník by nenapsal to, co Vy.
Tina mluví o příjmu, ale asi myslí výnos. Té jsem odpovídal.
Hezký den!
Pavel
Společenství nemá žádnou povinnost otevřít si u banky účet. Prostředky svých členů může mít v kastrolu. Pořád budete tvrdit, že se nejedná o peníze členů společenství?
Jak jste přišel na to, že by na společenství mohl být vyhlášen konkurs?
Že by společenství nemělo účet u banky považuji pouze za teoretickou možnost. Ale i tomto případě se peníze vybrané jako příspěvky stávají vlastnictvím SVJ (účet 211) a zároveň SVJ vzniká závazek (účet 955). Nahlédněte do jakékoliv publikace o účetnictví SVJ.
SVJ je právnická osoba, která svým jménem podepisuje např. objednávku na opravu a modernizaci domu. Pokud nezaplatí, tak může spadnout do konkurzu, protože není ve výjimkách §6 zákona č. 182/2006 Sb.
Hezký den!
Pavel
Ano, společenství podepisuje objednávky na činnosti zahrnuté pod pojmem správa domu, neboť je k tomu zmocněno ze zákona.
Tyto objednávky jsou nicméně hrazeny z prostředků členů společenství a týkají se majetku ve vlastnictví členů společenstí.
Zda je přispěvatel přede mnou laik nebo odborník není věcný argument, čekal bych od Vás spíš vysvětlení.
Příště Vám napíšu, co je úrok.
Máme rozdílný pohled na skutečnost, zda se opravy platí z prostředků SVJ nebo z prostředků členů SVJ. Snad jsem v příspěvku „Úrok není nájemné“ vysvětlil, že opravy se hradí z prostředků SVJ i když tyto prostředky jsou poskytnuty členy SVJ.
Z jakých prostředků se podle Vás se hradí opravy, pokud se na opravy vzal úvěr? Jsou to peníze členů SVJ, peníze SVJ nebo peníze banky?
Podle mého jsou to peníze SVJ. Uvítám Vaši argumentaci opřenou o ObčZ a zákon o účetnictví, že je to jinak. Pak bychom řada autorů publikací a já léta žili v bludu. Ale změna je život. :-))
Hezký den!
Pavel
Argumentace vychází ze ZoVB, podle něhož 1. společenství vykonává pro své členy (výhradně) správu společných částí domu a souvisejících pozemků a 2. pro účely správy domu skládají členové příspěvky.
Podle ZoVB může společenství fungovat i tak, že došlou fakturu neuhradí samo, nýbrž ji předepíše svým členům k úhradě a ti ji uhradí. Připouštím, že to není praktické řešení, ale je v souladu se zákonem a je na něm zřetelně vidět, kdo co hradí.
Je-li v předchozím odstavci popsaný postup v rozporu s ObčZ nebo zákonem o účetnictví napište spíš Vy, já takový postup pokládám po právní stránce zcela v pořádku.
Tak řešíme úroky v našem SVJ: citace z našich stanov " úroky z bankovního účtu společenství vlastníků se nerozdělují mezi jednotlivé vlastníky, pomocí úroků se hradí poplatky, které jsou spojeny s vedením bankovního účtu společenství… "
Úrok není nic jiného než půjčovné, tj. smluvně dohodnutá úhrada za půjčení (peněz).
Také se domníváte, že když Vám za úhradu půjčovného („úroku“) půjčím věc (knihu, chatu, automobil, …), že se okamžikem převzetí věci stanete jejím vlastníkem? S penězi je to zcela stejné.
Pane Petře F, Anonym pouze prudí a tak jsem mu odpověděl tak, jak jsem odpověděl. Vy diskutujete, Váš chybný názor se Vám proto pokusím vyvrátit.
„Půjčování“ upravuje ObčZ ve smlouvě o půjčce (§657–658), smlouvě o výpůjčce (§659–662), smlouvě nájemní (§ 663–723).
Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle DRUHU, zejména peníze. Tzn. půjčíte si 100 000 Kč, ale nevrátíte identické bankovky stejných emisních čísel (většinou) ale jiné bankovky ve stejné celkové hodnotě. Od sousedky si půjčíte kilo cukru, který spotřebujete, aby jste jí vrátil zase kilo cukru (stejný druh), ale který jste nově koupil (klasický školní příklad, který v době 24 hodinové prodejní doby a zhoršení sousedských vztahů trochu pokulhává, vím :-)).
Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci INDIVIDUÁLNÍ VĚC, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral užitky. Např. knihu, chatu, automobil… Vrátí se stejná věc INDIVIDUÁLNĚ určená např. WIN. To je rozdíl od půjčky.
Smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Zde není odměna za výpůjčku a tak to dále nerozvádím.
Pokud si najmete, např. od leasingové společnosti, věc a spadnete do konkursu, tato věc není součástí konkursní podstaty, protože Vám jako najmutá věc nikdy nepatřila.
Pokud si vezmete úvěr, nebo přijmete zálohu (např. od odběratele nebo členů SVJ) a spadnete do konkursu, peníze na účtu a v pokladně jsou součástí konkursní podstaty, protože jde o druhově určené věci a správce konkursní podstaty nerozpozná zda peníze jsou kryty základním kapitálem, úvěrem, zálohou nebo inkasovanou tržbou (peníze nemají mašličku).
Tvrdím, že nakládání s druhově a individuálně určenými věcmi je rozdílné podle občanského práva, jinak by stačil místo dvou smluvních typů – smlouva o půjčce a nájemní smlouva- jen jeden smluvní typ. Tomu odpovídá i zachycení v účetnictví. Peníze máte uvedené v rozvaze jako vlastní majetek,byť jeho zdrojem krytí může být vlastní nebo cizí kapitál, najmuté věci od leasingové společnosti máte v podrozvaze, protože nejsou Vaším majetkem.
Snad to bude stačit jako vysvětlení. Pokud Vás to nepřesvědčí, chce se to zeptat právníka nebo správce konkursní podstaty.
Hezký den!
Pavel
Označení provozovny „půjčovna automobilů“ a knihovního oddělení „výpůjčky“ tedy není v souladu s právem, když se jedná o jedinečné věci, označené číslem? Proč se tak tedy označují? A nebo je v souladu s právem, když se jedná o půjčování kopie, výtisku díla? Jistě lze v daných případech vrátit jiný výtisk, jinou kopii díla…
U nemovitostí je věc pojmově jasná, když padá v úvahu jedině nájem. I tady ovšem pozor, chata nemusí být nemovitostí. Hotelové apartmá si najímám, a nebo čerpám hotelové služby zahrnující užívání apartmánu? V praxi mi příliš nevadí, když nevím, zda si najímám vůz s řidičem, nebo využívám služeb taxi dopravy. Naproti tomu rozdíl mezi nájmem tramvaje a přepravou tramvají vnímám dobře.
Spíše jsem čekal argumentaci vedoucí k rozlišení pojmů půjčka, úvěr, vklad, úschova…
Pane Petře F,
spíše než povídání o tom, jak jsou označovány půjčovny automobilů a knih, jsem očekával změnu Vašeho tvrzení: „Také se domníváte, že když Vám za úhradu půjčovného („úroku“) půjčím věc (knihu, chatu, automobil,…), že se okamžikem převzetí věci stanete jejím vlastníkem? S penězi je to zcela stejné.“. Nedočkal jsem se. Máte na jiný názor právo a přeji Vám, aby Vás o Vašem chybném názoru nemusel přesvědčovat až správce konkursní podstaty, neboť se stále domnívám, že peníze na účtu SVJ patří SVJ.
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře