Koeficienty používané při rozúčtování tepla
Můžete mi, prosím poradit jaké jsou správné koeficienty pro rozúčtování tepla a v jaké vyhl. je najdu? Mám 3 deskové radiátory a byly použity koef. od 4,6 do 5,2, což se mi zdá hodně, protože někde tady se uváděly hodnoty kolem 2.Dále, kde bych zjistil, v jaké výšce mají být měřiče umístěny. Děkuji za informaci.
vážně se obávám, že nemáte pravdu.
zákon 406/2000 sb. §7 odst 4:
(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
jsou dále povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími
a
registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je
povinen
umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
vyhláška prembule: Vyhláška č. 372/2001 Sb. kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
§ 4 Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
v zúčtovací jednotce ,odst4
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2
započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných
spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu
40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu
výpočtové metody uvedené v odstavci 3.
preambule: vyhláška č. 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelů
§2 odst
(10) V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a
v
ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným
tělesem
odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená
teploměrem
odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti
číselné
hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem
a) vyšší o 1 st. C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo
b) vyšší o 1,5 st. C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo
c) vyšší o 2 st. C v místnosti s třemi nebo více venkovními
odpověděl jsem vám a vy mi prosím odpovězte, podle jakého předpisu je povinnost SVJ schválení pravidel pro rozúčtování.
Předem děkuji
Nemáte pravdu ohledně povinnosti instalovat cokoliv na radiátory (kromě termostatického ventilu). Přečtěte si laskavě zákon č. 406/2000 Sb. § 7 odst. 9. Přečtěte si také platný a účinný prováděcí předpis, kterým dnes je vyhláška č. 194/2007 Sb. Pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Tato vyhláška nestanoví žádnou povinnost ohledně montáže přístrojů „registrujících“ cokoliv. Čeká se na novou vyhlášku, pokud to nevíte.
Nevím, proč opisujete část z vyhlášky č. 372/2001 Sb. Co tím chcete sdělit? Vyhláška nestnoví ani konkrétní výpočtovou metodu, ani příslušné korekce, které (povinně) zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie. Vyhláška neobsahuje koeficienty pro tyto korekce, a ani nemůže – ty záleží na konkrétním stavebně technickém stavu budovy. Vyhláška nestanoví ani způsob úpravy výpočtové metody při překročení rozdílů v nákladech na vytápění. Vyhláška je neurčitá a tedy nepoužitelná pro rozúčtování jinak než způsobem „vše podle započitatelných podlahových ploch“. Ale to je přece od počátku zřejmé každému, kdo si vyhlášku přečetl alespoň jednou. Vy jste se nikdy nepokusil podle vyhlášky cokoliv rozúčtovat, jinak byste také věděl, že vyhláška je neurčitá a neobsahuje potřebná pravidla.
Nevím, proč citujete z vyhlášky č. 194/2007 Sb. a Vy to také nevíte. Tato vyhláška se nepoužívá při rozúčtování nákladů.
Na Váš dotaz odpovídám: Povinnost SVJ mít schválená pravidla pro rozúčtování (v roce 2013) plyne ze zákonem uložené povinnosti věřitele prokázat dlužníkovi důvod závazku. Také ze znění vyhlášky č. 372/2001 Sb. § 7 odst. 3 Sb. plyne povinnost SVJ seznámit konečného spotřebitele „s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.“. Také z obecné zákonné povinnosti příkazníka plyne jeho povinnost předložit příkazci vyúčtování (ObčZ, Příkazní smlouva). A vyúčtování musí odpovídat požadavkům na právní úkon, tedy musí být v první řadě určité a srozumitelné.
lake
Dobrý den, diskusi o indikátorech na portále SVJ sleduji už rok. Také k nám přišla výzva o povinné montáži indikátorů s tím, že to dokonce musí být na každý radiátor, jinak to prý nemá smysl (f.Techem).
Pro komunikaci se správcem jsme použili Vaše diskusní argumenty o neexistujícím prováděcím předpisu a současně požádali o výtah zákona, kde by nám bylo ujasněno, kolik čeho a kam musíme montovat. Přišel nám dopis od W. Zunta s textem:
Odpověď:
V uvedeném dopise paní … se velmi mýlíte:
Ano ze zákona č. 318/212 Sb., ze dne 19. července 2012, z §. 7 vyplývá povinnost vybavit tepelná zařízení regulujícími a registrujícími přístroji tepla do konce roku 2014.
§7 odst.4 a) zní:
„Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci , údržbu a kontrolu těchto přístrojů.“-
Zákon mluví o přístrojích regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům. U přístrojů regulujících dodávku tepla byla povinnost do konce roku 2007, nyní je prováděcí předpis vyhláška č. 194/2007 Sb § 6.
Co se týče přístrojů registrujících spotřebu tepla, jako prováděcí předpis zatím slouží vyhláška č. 194/2007 Sb. a to § 7 odst. 4. Povinnost je instalovat registrující přístroje na teplo ve všech bytech a měřící a indikační technika musí být v zúčtovací jednotce u všech spotřebitelů shodného principu a provedení. To je dostatečné. Vyhláška ani zákon neuvádí a uvádět nebude, jaké typy těchto přístrojů užít, na trhu je jich celá škála a záleží na otopné soustavě v domě a na Vás jaké si vyberete. Obvykle se osazují elektronické indikátory na radiátory, kde je baterka na 10 let a tudíž by měly být 10 let funkční. Cena jednoho (na jeden radiátor) včetně montáže se pohybuje 400 až 500 Kč.
Vyhláška č. 194/2007 Sb. by měla být novelizována, ale v oblasti instalace registrujících přístrojů pouze v tom smyslu, že vymezí objekty , kde registrující přístroje nemusí být, a to však nebudou bytové domy, ale školy, nemocnice, úřady apod.
Vážení …, v případě, že instalaci odmítnete, hrozí Vám sankce za nesplnění ustanovení ze zákona, a to ze zákona č. 318/2012 Sb. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Tolik W. Zunt. A já bych se chtěl znovu zeptat, jak to vidíte Vy? Kdo bude obcházet s policejním doprovodem a soudním příkazem byty, aby zkontroloval, jestli jsou radiátory skutečně osazeny indikátory? A když už by náhodou bylo osázeno, ale vlastníci bytů by se dohodli, že setrvá současný stav a náklady na topení se rozdělí podle m2 vytápěných ploch, existuje právní předpis, který nás donutí náklady rozúčtovávat podle nekalibrovaného indikátoru? Nerozumím tomu, proč by nás zákon nutil osázet nějaký plastový teploměr na radiátory a dále, aby nás nutil, jak si máme rozpočítávat mezi sebou spotřebu.
Díky za odpověď.
… teď jsem si všiml. Samozřejmě typicky pro pana Zunta vám do toho zamixoval nesmysly.
zákon č.318/2012 novelizuje zákon č. 406/2000 a proto je správně nutno uvádět dle zákona č. 406/2000, nicméně ten žádné sankce nepřináší. Stanovuje je ona vyhláška 372/2001, kterou jsem citoval. A nejedná se o sankci (tedy nenapočítává se nad zúčtování nákladů na TUV a UT), ale způsob výpočtu viz. Metodický pokyn ze dne 19. prosince 2002 §4 odst.5.
Když pominu to, že mi doposud nikdo jasně neřekl, jaký měřič mám poptat a v jakém množství+ nepodložil zákonem, tak nemohu pominout to, že jsem žádné sankce ve vyhlášce nenalezl. Vlastně jsem požádal správu domů, aby požádala o stanovisko SEI. Jsem zvědav na výsledek. Ptal bych se jich sám, ale mají jen datovou schránku – a taky, nač bych si jinak platil správu domů…
no pokud pomineme, že vám budou účtovat podle následujícího vzorce:
Příl.2
Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 4 odst.7
a na poskytování teplé užitkové vody podle § 5 odst.7
se provede podle vzorce
X . Sc . Pni
Sni = ------------ [ Kč ],
Pc
kde je
Pc – celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni – plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru,
u něhož není znám údaj z měření, [m2]
Sc – celková spotřební složka nákladů za zúčtovací
jednotku [Kč]
Sni – spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt
nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj
z měření, [Kč]
X – násobek zvýšení (podle § 4 odst. 7 hodnota 1,6, podle
§ 5 odst. 7 hodnota 3)
tak tam ani sankce nejsou, je to jen způsob vyúčtování ale navýšený 1,6×
doporučuji si to prostudovat, protože pokud jste odmítl měřák, budete nepříjemně překvapen
ve vyhlášce neplatí oba body současně.
platí buď, že nejsou namontovány (rozuměj správou), nebo, že jste odmítl, či neumožnil, (rozuměj proti vůli správy).
to znění je jednoznačné a SEI to smetou ze stolu, protože oni se nezabývají reklamacemi.
co se týče teploty v bytě a způsobu měření i průtoků tepla, necháme to na zítra :)
Kdo mi to bude takto počítat? Máme kalorimetr na vstupu do domu a smlouvu s dodavatelem tepla. Fakturu za teplo platí společenství a vlastníci bytů si vzájemně rozúčtovávají náklady dle odsouhlasené dohody. Rozúčtování nákladu daného fakturou provádí pro nás správa nemovitostí, stejně jako vyúčtování vody dle vodoměrů. Vlastníci SVJ nemají zájem indikátory montovat a ani podle nich rozúčtovávat náklad z faktury dodavatele tepla = indikátory nejsou a náklad se rozpočítává dle výměry.
nikdo dokud se někdo neozve.
Pak bude mít problém společenství, nikoli jednotlivec. Zákon totiž alternativu spočívající v „dohodě společenství“ nebere v úvahu. (ve smyslu nenamontování měřáků)
sice bych názory pana Zunta 5× verifikoval, protože podle mých zkušeností píše často úplné nesmysly, ale v tomto má pravdu.
ta povinnost je jednoznačně stanovena zákonem a byla podpořena i prováděcí vyhláškou.
vyhláška 372/2001 Sb. §4 (7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. zúčtování viz příloha 1 a 2 navýšené o příslušný násobek zvýšení.
podobně je řešena instalace měřáků teplé vody podle § 5 odst.7
…
(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.
Je to pořád stejný zákon, na který se zde všichni odvolávají. Platí-li odstavec 7, pak platí i odstavec 5.
navíc, když si to rozklíčujete dále, pak potřebujete osazovat dle ČSN EN – vlastně – mrkněte na můj příspěvek výše, kde je i odkaz na podrobné výpočty doc, prof. Ing…Patočky,CSC :)
Jedná se o článek, který doporučuje použití indikátorů VIPA, které však počítají příliš poctivě = v nesouladu s ČSN.
podívejte se, můžete to zkusit a jít s tím k soudu, já ale prorokuji, že nemáte šanci, protože odmítnou montáž měřáku protože nevyhovuje ČSN, to nebude vůbec bráno na zřetel…
vy jistě můžete nechat měřák namontovat, strpět odečty a pak se bránit tvrzením, že nejsou namontovány řádně. Jenže, aby vám soud vyhověl musel byste PROKÁZAT, ŽE PRÁVĚ ve vašem případě vás umístění měřících zařízení znevýhodňuje oproti ostatním a to je tak složitá a nejistá věc, že jít s tím k soudu vůbec nedoporučuji..
ergo, pokud odmítáte nechat si namontovat měřící zařízení a následně platit vyúčtování provedené dle vyhlášky, dopadne to jen tak, že nakonec zaplatíte 10× víc. A to tu nepíši, protože bych vám chtěl oponovat, ale protože vám chci pomoct.
Jaký vlastně máte problém se současným vyúčtováním?
Zdá se vám že platíte moc, ale proč a na jaké složce?
Problém se současným vyúčtováním nemám žádný. Výpočet se provádí dle plochy bytu. Mám rozlohou největší typ bytu v domě a platím tedy nejvíc, je to tak OK. Problém by nastal ve chvíli, když by začala platit povinnost montáže indikátorů a následná vyúčtování podle nich. Já osobně bych platil méně než nyní, ale ti nejchudší v domě, kteří mají původní deskové radiátory a nemají na výměnu oken, by za chvíli neměli na nájem. Již nyní se s nájmem kolem 6 tis./měs. docela perou a občas i dluží. Někteří dokonce ještě splácí hypotéky za odkup svého bytu. Všichni chtějí mít teplo a buď ho vezmou z radiátoru nebo přes nezateplené stěny a stropy od souseda. V současné době jsou všichni spokojeni a v domě se nevyskytuje plíseň – na rozdíl od identického domu vedle nás, kde zateplili fasádu + vyměnili okna i radiátory na úvěr. Nyní platí nájem o 2,5 tis. více než my, mají v domě 5 permanentních dlužníků a díky teplotě do 20°C je v některých bytech plíseň.
pojďme prosím zkusit udržet diskuzi ve věcném tónu, budu vám za to vděčen.
Pokud povinnost stanovuje přímo zákon, je zjevné, že nemusí nezbytně k jejímu provedení být vydána prováděcí vyhláška. Zákon jež jsem citoval hovoří jasně, nemusíte s tím sice souhlasit, ale to je tak všechno co se s tím dá dělat. Navíc si vás dovolím upozornit na prováděcí vyhlášku která obdobně tuto povinnost stanovila č. 152/2001 a která byla platná až do roku 2007.
vyhlášku 372/2001 Sb. jsem citoval protože kolega diskutér napsal, že platí o 50% víc než je průměrné vyúčtování a to proto, aby věděl jaké jsou zákonné rámce. Nestanovuje sice způsoby výpočtů korekčních jednotek, ale stanovuje nepřekročitelnou mez. Tvrzení o její neplatnosti z důvodu chybějící metodiky přepočtu neobstojí.
Vyhlášku 194/2007 jsem citoval proto, že určuje (mimo jiné) povinnost Společenství vlastníků dodávat do bytů, u nichž jedna a více stěn tvoří plášť budovy, zvýšené množství tepla tím, že stanovuje rozdílné náměrné teploty. Jistě to není jednoznačně konstatováno, proto jsem alternativně navrhl odborný posudek, pro jednání v rámci SVJ je však jistě pro začátek vhodná smírná cesta a k tomu může argument citováním této vyhlášky pomoci.
Co se týče deklarované povinnosti SVJ přijmout pravidla obávám se, že ani zde není vaše zdůvodnění dostatečné. Pokud není v žádném zákoně, resp. prováděcí vyhlášce, taková povinnost stanovena výslovně, je zjevné, že jako postačí odkaz na příslušné znění vyhlášky č. 372/2001, pokud je vyúčtování provedeno ve shodě s touto vyhláškou. Rozhodně bych vám nedoporučoval jít do sporu s vyhláškou podepřenou Metodickým pokynem Ministerstva ze dne 19.12.2002 opřené jen tvrzením, že pohledávka není dostatečně prokázána.
Aby bylo v naší diskuzi jasno. Já osobně považuji celou vyhlášku 372/2001 za neplatnou, ovšem z jiných důvodů. Porušuje totiž základní pravidlo rovnosti před zákonem, když stanovuje uživatelům bytů vytápěných ústředním topení povinnosti, jež nemají uživatelé bytů používající jiný způsob vytápění. Dnes nemá zjevně cenu vyhlášku, která již měla být nahrazena napadat soudní cestou. Proto je lépe vyčkat vyhlášky jež je připravována.
věřím, že jsem vás přesvědčil o své dostatečné fundovanosti a těším se na další diskuzi.
v §4/3 vyhl. 372 je stanoveno že je nutno použít „…výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností…“. Takže vysvětlení se nabízí: nebyly použity metody (ať již jsou jakékoliv) jejichž specifikace je v §4/3 popsána.
Z textu vyhlášky tedy plyne že „náročnost“ se vztahuje k hodnotě náměru a nikoliv k technickému stavu budovy/místností jak zde tvrdíte. Pokud se domníváte, že lze z textu vyčíst něco jiného, tak prosím o objasnění.
Na otázku „tomas 22“ jste ale neodpověděl moc srozumitelně.
Povinnost dle §7 vyhl.372 prý nijak nesouvisí s správností ale pouze
s formálním předáním „jakých si podkladů“. Také tam není uvedeno
jakých podkladů přesně. Stejně jako je v §7/3 formulace „případně
se způsobem rozúčtování“. Slovo „případně“ znamená, že bude
záviset zřejmě zcela na libovůli „vlastníka“ zda způsob
rozúčtování poskytne nebo ne
(tak to tvrdí právník správce a v tomto smyslu jedná náš výbor).
A dále dle §7/4 je vlastník povinen informovat do 30 dnů – ale
údajně jen v případě reklamací uznaných. Takže z vyhlášky neplyne,
že by vůbec musel na reklamaci odpovědět pokud ji neuzná
(tak to tvrdí právník správce a v tomto smyslu jedná náš výbor).
Mohl by jste ještě nabídnout svůj výklad pro mne k §7/4 ?
Dle našeho výboru a správce prý „není nutno odpovědět na reklamaci
která není uznána“ protože kdyby ano pak není údajně logické o
„uznané reklamaci konkrétního jednotlivce“ informovat všechny konečné
spotřebitele jak je uvedeno v §7/4 ..„s kterou neprodleně písemně
seznámí konečné spotřebitele“ – tj. množné číslo. Z toho
náš správce usuzuje, že jde o ustanovení nesrozumitelné, zmatené a prý
nevymahatelné.
Je to správná analogie? Děkuji
přesně to zní:
(4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných
spotřebitelů vlastník do 30 dnů *provede v případě jím uznaných
reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh,
s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele
v zúčtovací jednotce* .
Týká se to tedy jen změny změny vyúčtování nikoli povinnosti písemné informovat.
Pro reklamační řízení je samozřejmě vyžadována písemná forma, nadřazeným zákonem je zde zákon o ochraně spotřebitele
pro období do 1.1.2014 tedy 634/1992 Sb.
§ 19
(1) S výjimkou případů, kdy je k provedení opravy určena jiná osoba,13) je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně *písemné odůvodnění zamítnutí reklamace*. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy.
Bohužel nezbývá mi než Vás „proškolit“.
Dle ČOI, která dozoruje některá ustanovení zák. 634/1992, není na vztah mezi vlastníkem (společenství) a konečným spotřebitelem zákon aplikovatelný, protože vlastník (společenství) není podnikatelem ve smyslu §2/2 zákona 634.
A to by jste se dočetl i na stránkách ČOI kdybyste si je otevřel… (http://www.coi.cz/…netu-dotazu/).
Vážený(á) školiteli Nechápu, vaše poznámka „dle ČOI“ má jeden háček – SVJ totiž ve velké většině není vlastníkem, protože nic nevlastní.
Za háček jste se chytil(a) pouze Vy. Nebylo psáno, že SVJ je vlastníkem. To jste si vymyslel(a) a na této lži stavíte své tvrzení. Napsáno bylo, že společenství je tím vlastníkem (dle vyhl. 372/2001).
to jistě ano :) to se ale bavíme o tom, kam se má obrátit po té, co není s výsledkem reklamace spokojen, ale, aby to mohl udělat, musí být oznámen důvod proč. To, že reklamace musí být odmítnuta písemnou formou je zcela nepochybné a pokud nebylo písemnou formou odpovězeno k čemuž je konečně nikdo nedonutí nedá se samozřejmě obrátit na ČOI, ale musí se obrátit na soud.
Mimochodem rozúčtování by se mělo reklamovat u toho kdo je vystavil, což v 99,9% jsou externí firmy které samozřejmě již podnikateli jsou.
poté co nejste spokojen s výsledkem reklamace se
Buď se kousnete do jazyka a svou zlost sežerete. Na správnost
vyúčtování zapomenete a budete rád když se nebudete muset neustále točit
ke spoluvlastníkům čelem nebo si sám spočítáte jak to má být
správně A
v případě že máte přeplatek
si seženete právníka aby Vám poradil jak podat žalobu k soudu a znalce aby
Vám potvrdil, že máte ve svém výkladu práva alespoň trochu pravdu. To
tedy potřebujete v případě, že jste byl benevolentní (tj. hloupý) a
hradil částku, která převyšuje částku požadavku §15/2 resp. hradil jste
částku za služby která nebyla řádně předepsána a STANOVENA (viz. nyní
zák. 67/2013).
Obě platby vytvářející přeplatek jsou Vám k tíži, protože nemáte
páku která vlastníka přiměje ke komunikaci.
v případě že máte nedoplatek
si seženete právníka aby Vám poradil jak se žalobě bránit u soudu a
znalce aby Vám potvrdil, že máte ve svém výkladu práva alespoň trochu
pravdu. To tedy potřebujete v případě, že jste byl předvídavý (tj.
řádně se staráte o plnění dohod) a hradil částku dle §15/2, která je
v souladu s účelem stanoveným v §15/1 a hradil jste částku za služby,
která byla řádně předepsána a STANOVENA s ohledem na uzavřená pravidla
hospodaření.
Obě platby vytvářející nedoplatek jsou Vám k dobru, protože nutí
vlastníka (SVJ) k tomu aby své nároky prokázalo (což ve většině
případů záměrně nečiní). Soudní náklady tedy ponese ten kdo neunese
důkazní břemeno. A to je fér. Ne?
Co píšete dále jsou nesnmysly. Reálně lze vyúčtování reklamovat toliko u SVJ, protože jedině to je jménem vlastníka (společenství) Vám oprávněno vyúčtování vystavit. Jestli pro SVJ zpracovává vyúčtování nějaká externí firma je Vám (konečnému spotřebiteli) zcela ukradené. Vy (konečný spotřebitel) do vztahu SVJ-externí firma zasahovat nemůžete a ani se nemůžete dovolávat naplňování tohoto vztahu.
Nevím dle jakého § ale podle §7/4 vyhl.372/2001 asi ne. Takže jestli máte nějaký jiný § který Vaše tvrzení o nutnosti písemné odpovědi na reklamaci podpoří, …tak prosím. Uveďte ho.
co třeba – NOZ
§1200
g)pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu
a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené
jednotlivými vlastníky jednotek.
Napsala jste> „… jsme žádali p. předsedkyni ať to reklamuje,
…“
V tom se naprosto mýlíte. Reklamovat vadné či nepřezkoumatelné
vyúčtování musíte Vy sama. Co s tím má mít společného předsedkyně?
Ta by mohla u SVJ reklamovat jedině své vlastní vyúčtování. Nikoliv
vyúčtování jiného vlastníka.
Jestliže neexistují žádná pravidla, žádná výpočtová metoda, žádné koeficienty, pak hraďte podle Vašeho uvážení částku pouze podle započitatelné podlahové plochy. To znamená průměr celého domu podle m2 (vyhláška č. 372/2001 Sb.).
Podle náměrů indikátorů lze rozúčtovat spotřební složku nákladů teprve až budou přijata pravidla rozúčtování. Ta musí být písemná a natolik určitá a srozumitelná, aby podle nich bylo možno zkontrolovat správnost celého rozúčtování – krok za krokem. Koeficienty musíte dostat do ruky jako součást pravidel, a to pro každou jednotlivou místnost s topným tělesem. Koeficienty pro místnost bývají dva až tři (koeficient výkonu tělesa, koeficient pro polohu místnosti, koeficient pro upevnění indikátoru).
V této věci Vás nemůže nikdo přehlasovat: buď ta pravidla v SVJ jsou schválena a Vy je dostanete do ruky, včetně všech koeficientů, nebo nejsou. S tím žádné hlasování nepohne. Jedině odhlasování pravidel rozúčtování by mělo na věc vliv. Pokud jste v SVJ(2000) a to má stanovy podle ZoVB, pak ke schválení pravidel je nutný souhlas tří čtvrtin vlastníků jednotek.
Bez řádně schválených pravidel je jakékoliv rozúčtování s použitím náměrů indikátorů nevěrohodné a nepřezkoumatelné. Vaše předsedkyně a celý výbor jsou neschopní, což je bohužel častý stav.
lake
Hana Jurášková Pane lake, prosím, poradil byste mi šikovného právníka v Praze, který by se zabýval rozúčtováním TN … ?
My mame členskou schuzi odsouhlasene jak metodiky vyuctovani, koeficienty, tak i pravidla.
Je to trosku psani, ale usetri to pripadne problémy.
Každý kdo není s timto spokojeny muze navrhnout zmenu ke schvaleni na schuzi.
Vždy je mozne v pripade odůvodněného pozadavku ci nutnosti … tyto dokumenty bud doplnit ci zmenit.
Poslední komentáře