Kdo hradí náklady na advokáta, soudní výlohy a spoluúčast?

Asi jsem to napsala špatně, žaloba nebude podána na výbor jako takový, ale na členy výboru (všechny).

Dle vzorových stanov máme v našich stanovách toto: 9.8. Odpovědnost člena výboru za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti při výkonu své funkce, se řídí ustanoveními občanského zákoníku.

a dále máme sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy výboru SVJ, což je myslím celkem standart.

Vzhledem k mému upřesnění, budou tedy členové výboru platit k případě prohry u soudu poplatky a spoluúčast z peněz SVj nebo z peněz vlastních?

Děkuji.

Člen výboru SVJ může způsobit škodu při výkonu funkce, avšak za vzniklou škodu neodpovídá. To je přece ten Vámi zmíněný Občanský zákoník – přečtěte si § 420 odst. 2. Psal jsem o tom zde: http://www.portalsvj.cz/…y-organu-svj#…

Žaloba na členy výboru může být podána. Bude soudem nejspíše odmítnuta pro nedostatek pasivní legitimace žalovaných (s poukazem na § 420 odst. 2 ObčZ). Náklady na právní zastoupení atd. ponese žalobce sám.

Jak už jsem Vám napsal, pojištění odpovědnosti za škodu způobenou při výkonu funkce v SVJ není žádný „standard“. Pojištění by mělo smysl pouze v případě, že nějaká odpovědnost skutečně existuje. To v SVJ většinou není splněno.

Člen výboru SVJ ponese odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu funkce jen tehdy, pokud podepsal soukromoprávní smlouvu o výkonu funkce, která mu výslovně ukládá jeho povinnosti a stanoví rozsah odpovědnosti vůči SVJ – právnické osobě.

lake

„Člen výboru SVJ může způsobit škodu při výkonu funkce, avšak za vzniklou škodu neodpovídá.“

Nic takového z ObčZ § 420 odst. 2 neplyne ani to odtud nelze dovodit.

ObčZ § 420 odst. 2 říká něco zcela jiného, stačí si při jeho čtení dosadit, kdo je která osoba.

Pokud se pan lake domnívá něco jiného, nechť rozepíše podrobněji, kdo přesně v daném případě podle jeho názoru jsou osoby uvedené v ObčZ § 420 odst. 2.

Pane „ObčZ § 420 odst. 2 (bez ověření)“, uvádíte bez právního zdůvodnění názor, že na členy statutárního orgánu SVJ se nevztahuje lex specialis § 420 odst. 2 ObčZ. Váš názor, který se odchyluje od znění zákona, jste se nepokusil nějak odůvodnit.

• Přečtěte si něco z teorie korporátního práva (zejména kým jedná právnická osoba, jak projevuje navenek svou vůli a koho používá k činění právních úkonů).
• Seznamte se s judikáty Nejvyššího soudu, např. 30 Cdo 1096/2009, 11 Tdo 561/2010, 30 Cdo 1509/2011.
• Pak laskavě zformulujte nějaké právní zdůvodnění Vašeho ojedinělého názoru.

Pak teprve by mohla začít diskuse s Vámi na toto zajímavé téma.

lake

Pane lake,

doporučujete mi, abych si přečetl „kým jedná právnická osoba, jak projevuje navenek svou vůli a koho používá k činění právních úkonů“. O tom tady není diskuse, protože:

ObčZ § 420 odst. 2 vůbec nezmiňuje „toho, kým jedná právnická osoba,“ ani to, „jak právnická osoba projevuje svoji vůli“, ani „toho, koho používá k činění právních úkonů.“ ObčZ § 420 odst. 2 dále vůbec neobsahuje Vámi zmíněné pojmy „jednání“, ani „projevování vůle“, ani „činění právních úkonů“ právnické osoby, ani se nelze domnívat, že by právě o těchto pojmech pojednával, když používá právě a toliko pojem „činnost“ právnické osoby nebo fyzické osoby.

ObčZ § 420 odst. 2 se týká osoby, kterou označuje jako

„ten, kterého právnická nebo fyzická osoba použila k činnosti.“

(ObčZ tady i na mnohých jiných místech buranským a velkopanským stylem člověka či občana či fyzickou osobu označuje pouhým adjektivem ten. Tento moment, jakkoli pozoruhodný a v právu rozšířený, ponechme pro jinou diskusi.)

A právě a pouze tohoto člověka (tj. „toho, kterého právnická nebo fyzická osoba použila k činnosti“), se týká ObčZ § 420 odst. 2, nikoho jiného. (Ovšemže touto osobou ve speciálním případě může ten, kdo je současně v roli statutárního orgánu nebo předsedy statutárního orgánu právnické osoby, která jej použila k činnosti, ale obecně a typicky se jedná o někoho zcela jiného.)

Takže znova:

„Ten, kterého právnická osoba použila k činnosti“ (podle ObčZ § 420 odst. 2)

je obecně někdo jiný než

„ten, kým jedná právnická osoba“ i než „ten, koho právnická osoba používá k činění právních úkonů“ (ObchZ § 13 odst. 1, ZoVB a příslušné další zákony pro jiné právnické osoby).

A dále, pojem

„činnost“ obsažený v ObčZ § 420 odst. 2 v popisu osoby tam označené jako „ten, kterého právnická osoba nebo fyzická osoba použila k činnosti“

není totožný s Vámi zmíněnými pojmy „jednání“, ani „projevování vůle,“ ani „činění právního úkonu“, ani v těchto pojmech není zahrnut.

V úctě,

Váš

ObčZ § 420 odst. 2 (bez ověření)

Pánové, házíte tady paragrafy, judiákáty, rozsudky a matete hlavu úbohým členům společenství a členům statutárních orgánů, kteří ve všech těch právních pavědách nejsou tak kovaní jako vy. Nechcete si udělat odbornou konferenci a tam si to vyříkat. Nám by pak stačilo kdybyste nám sdělili výsledek jak to vlastně je. Tedy pokud bystě měli chuť sdělit nám výsledek svého zápasu, byli bychom rádi.

Pane jupíku,
na tomto portále naleznete příspěvky velmi rozdílných kvalit. Nejedná se však o žádnou „bitvu“. Rozeznat kdo píše k věci a kdo ne musíte sám, svou vlastní hlavou.

Já už jsem celou problematiku podrobně popsal, odkaz je v této diskusi uveden. Dávám znovu: http://www.portalsvj.cz/…y-organu-svj#… Pro ty, které to zajímá, jsem uvedl tři odkazy na rozsudky Nejvyššího soudu, kde je podán výklad jednotlivých pojmů. To by mělo postačovat tomu, kdo se chce ve věci seriózně orientovat.

Jistý pan „ObčZ“ zde tvrdí:
„ObčZ § 420 odst. 2 vůbec nezmiňuje (…) toho, koho [právnická osoba] používá k činění právních úkonů.“
Ustanovení § 420 odst. 2 ObčZ ale zní:
„Škoda je způsobena právnickou osobou (…), když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili.“

Je zjevné, že pan „ObčZ“ si ještě nestačil přečíst § 420 odst. 2, jinak by netvrdil, že tyto osoby § 420 nezmiňuje. Je pouze na Vás, zda si vyberete fakta podložená soudními rozhodnutími, nebo slohové cvičení někoho, kdo se ještě nestihl seznámit se zněním zákona.

lake

Pane lake,

všechny tři vámi citované judikáty řeší odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou jeho zaměstnancem. To, že se na tyto případy vztahuje ObčZ § 420 odst.2, nikdo (ani pan ObčZ) nepopírá. My ale řešíme, zda se citovaný odst.2 § 420 ObčZ vztahuje i na odpovědnost statutárního orgánu SVJ a to je přece jenom jiný případ než odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou jeho zaměstnancem.

Dokonce i v případě odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou svým zaměstnancem to není vždy tak jednoznačné jak vyplývá z jednoho vámi uvedného judikátu (11 Tdo 561/2010), kdy zaměstnankyně neuspěla se snahou převést odpovědnost za škodu, kterou způsobila, na svého zaměstnavatele.

Cituji část usnesení NS:

„Obviněné je dále nutno dát za pravdu v tom, že jejím zaměstnavatelem (na rozdíl od spoluobviněné J.) nebyla společnost Neroli, s. r. o., ale pan A. J., který na základě smlouvy zajišťoval pro poškozenou společnost chod (mimo jiné) prodejny, kde obviněná pracovala. Nelze s ní ovšem již souhlasit v tom, že by měl vůči poškozené společnosti na základě § 420 odst. 2 obč. zák. nést odpovědnost za jí způsobenou škodu její zaměstnavatel. Podle tohoto ustanovení je škoda způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle občanského zákoníku neodpovídají. Jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Podmínkou uplatnění tohoto ustanovení tedy je, že osoba byla použita k činnosti právnické nebo fyzické osoby. Osoba použitá k činnosti neprovádí práci či jinou činnost vlastním jménem a na vlastní riziko, ale pro právnickou nebo fyzickou osobu podle jejích příkazů a pokynů, popřípadě v jejím zájmu i bez pokynu. Jestliže při činnosti, kterou byla škoda způsobena, sledoval škůdce výlučně uspokojování osobních zájmů či potřeb svých nebo třetích osob, jedná se o exces. V takovém případě se § 420 odst. 2 obč. zák. neuplatní, ale nastupuje přímá odpovědnost osoby, která byla právnickou nebo fyzickou osobou použita (viz. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kolektiv, Občanský zákoník, 1. vydání, 2008, s. 1069 1070). Ačkoli ani v případě, že škoda byla způsobena trestnou činností, nelze automaticky předpokládat, že došlo k výše popsanému excesu, v projednávané věci je naprosto zřejmé, že se jednání obviněné popsané ve skutkové větě naprosto vymykalo činnosti zaměstnavatele a nebylo prováděno v jeho zájmu, ale pouze v zájmu obviněné. § 420 odst. 2 obč. zák. se proto v případě obviněné neuplatní.“

Pane kolemjdoucí,
Vy jste si nepřečetl zmíněné judikáty, nebo jste jim absolutně neporozuměl. Dlouze citujete z rozsudku Tdo 561/2010, ale nezaznamenal jste co vlastně z něj vypisujete. Definici „osoby použité právnickou osobou“ jste v rozsudku nalezl a kompletně zde zkopíroval – aniž jste si toho všiml! To je pak jakékoliv vysvětlování marné …

Společně s panem „ObčZ“ uvádíte v omyl neznalé diskutující. Přečtěte si laskavě http://www.portalsvj.cz/…ykonu-funkce

lake

Pán Lake,

ocitujete nám, kde přesně je v judikátu uvedeno, že

* člen výboru neodpovídá za škodu způsobenou při výkonu funkce, *

jak opakovaně píšete. Měl-li byste pravdu, proč by potom bylo na trhu pojištění kryjící právě takovouto škodu.

Ocitujete nám to,

Pán Lake.

Je to uvedeno v ObčZ, napsal jsem to vícekrát. Odkaz na pět judikátů jsem uvedl před chvílí jako bonus. Máte-li chuť číst, čtěte.

Vy to ale vyžadujete napsané „přesně“, dokonce to mám ocitovat. Rád splním Vaše přání, až sem ocitujete, ve kterém judikátu je „přesně“ uvedeno, že stará Blažková nesmí v sobotu dopoledne v samoobsluze krást máslo.

Ohledně pojištění je Váš argument samozřejmě nesmyslem: pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu funkce se hodí zejména pro právnické osoby zapsané v Obchodním rejstříku. Proč je toto pojištění na trhu se zeptejte v pojišťovnách, ne mne.

Pojišťovny nemají důvod prozrazovat jednotlivým společenstvím vlastníků, že pojištění odpovědnosti členů výboru je pro SVJ zbytečné vyhazování peněz. Přišly by o kšeft, že ano.

lake

Takže „pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu funkce se hodí zejména pro právnické osoby zapsané v Obchodním rejstříku.“ Dobrá.

Současně „pojištění odpovědnosti členů výboru je pro SVJ zbytečné vyhazování peněz.“

Tomu nerozumím.

Kde je z tohoto hlediska rozdíl v právnických osobách, tj. mezi právnickými osobami zapsanými v Obchodním rejstříku a SVJ (zapsaným v rejstříku SVJ), když pro první se diskutované pojištění hodí, a pro druhou je zbytečným vyhazováním peněz?

Kouřil

Kouřil napsal: "Tomu nerozumím. Kde je z tohoto hlediska rozdíl v právnických osobách, tj. mezi právnickými osobami zapsanými v Obchodním rejstříku a SVJ "

Odpověď je jednoduchá. Pro osoby zapsané v Obchodním rejstříku a členy jejich statutárních a dozorčích orgánů platí zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník. Pro SVJ a jejich statutáry platí zákon č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů.

Rozdíl mezi těmito dvěma právními předpisy, pane Kouřile, nebudu zde podrobně vysvětlovat. Najděte si v ObchZ co praví o "péči řádného hospodáře". nebo si přečtěte něco o zákonné právní ospovědnosti statutárních orgánů v českém právu. Je to člen statutárního či dozorčího orgánu, kdo je povinen prokazovat, že jednal s péčí řádného hospodáře. Neprokáže-li to, nese ze zákona odpovědnost za vzniklou škodu, aniž by bylo nutno mu cokoliv dokazovat.

Budu citovat z propagačního materiálu jedné z pojišťoven, nabízejících pojištění odpovědnosti za škodu pro členy statutárních orgánů:
"Odpovědnost statutárních a dozorčích orgánů společnosti je jedním z nejpřísnějších druhů odpovědnosti. Členové statutárních a dozorčích orgánů jsou z právního hlediska vystaveni daleko větší odpovědnosti, než jaké by byli vystaveni na základě pracovněprávní legislativy. Jejich osobní odpovědnost za výkon jejich funkcí je téměř neomezená. Jelikož odpovědnost není možné smluvně omezit anebo se jí zprostit, představuje tak D&O pojištění jedinou opravdu účinnou ochranu před následky vzneseného obvinění. Je přímou ochranou pro manažery a současně nepřímou ochranou pro společnost."

Na rozdíl od uvedené právní úpravy platí v SVJ odlišný právní rámec. Ze znění zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů je zřejmé, že člen statutárního orgánu SVJ nemá výslovně uloženu zákonnou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Nemá tedy tento druh odpovědnosti. Není povinen svému SVJ ani členům SVJ prokazovat naprosto nic, i když způsobí škodu. Způsobí-li jako člen statutárního orgánu škodu v důsledku výkonu funkce, neodpovídá za ni. Nelze na něm vymáhat náhradu způsobené škody podle Občanského zákoníku. Odpovědnost za něj nese SVJ - právnická osoba. Viz § 420 ObčZ. Píšu to zde potřetí.

Jinak by tomu mohlo být, pokud by byla uzavřena soukromoprávní smlouva o výkonu funkce člena statutárního orgánu. Pak by se uplatnila smluvní odpovědnost vyplývající z takové smlouvy. Jestliže nyní již bude možné vykonávat činnost statutára na základě pracovně právních předpisů, bude v tom případě možný postih podle nich.

lake

Pane s nesmyslným nickem,
Váš příspěvek je ukázkou, jak lze mlátit prázdnou slámu a neříci vůbec nic k věci. Samé nepodložené dohady. Je jisté, že jste nesplnil domácí úkol a nepřečetl jste si ani jeden z judikátů.
Takže hezky rychle šup-šup zpátky do lavic, děti.

lake

„…jak lze mlátit prázdnou slámu…“

• judikát 30 Cdo 1096/2009
  • žalobci se dovoláním domáhali odsudku pro žalovaného ve výši podstatně vyšší než jim přiřkl KS (1.stupeň) a potvrdil VS (odvolací)
  • nijak se netýká toho že by byla zpochybňována vina řidiče autobudu za smrt jím způsobenou
  • je tedy zjevné, že škoda způsobená výborem (=„zaměstnanci“) NEdopadá pouze na SVJ (=právnická osoba dle §420/2) jak se tady snaží uvádět pan „Judikát“.
    
    

  Především nick „ObčZ § 420 odst. 2“ nikde nenapsal „cit.“…uvádíte bez právního zdůvodnění názor, že na členy statutárního orgánu SVJ se nevztahuje lex specialis § 420 odst. 2 ObčZ…„“

  Faktem tedy zůstává, že takto „účelově míchaná fakta“ a opepřená judikáty bez kontextu, slouží POUZE k prosazování demagogického názoru, že neexistence smlouvy o výkonu funkce činí členy Výboru absolutně nepotrestatelnými.
  
  I kdyby to skutečně z něčeho plynulo tak z judikátu 30 Cdo 1096/2009 NIKOLIV.

Neználek

Neználku,
jak je Vaším zvykem, zase to všechno pletete páté přes deváté. Řidič autobusu z onoho rozsudku byl dříve odsouzen za smrt osob, což je trestněprávní odpovědnost podle zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. Nejvyšší soud však rozhodoval v zcela jiné věci – o náhradě škody podle Občanského zákoníku.

A ani jste neporozuměl, že NS v rozsudku jednoznačně vyslovil, že řidič (i když způsobil smrt a porušil při tom i jiné zákony) neodpovídá nikomu za způsobenou škodu podle ObčZ.

Pletete si totiž soustavně trestněprávní odpovědnost, pracovněprávní odpovědnost a odpovědnost podle Občanského zákoníku. Nerozumíte-li o které z těchto tří odpovědností je diskuse, přečtěte si text vícekrát a případně se zeptejte. Já píšu od samého začátku o odpovědnosti statutára za škodu podle § 420 Občanského zákoníku.

O „absolutní nepotrestatel­nosti“ píšete pouze Vy a je to Váš vlastní blábol. Já tvrdím pouze to, že bez podepsané písemné smlouvy, ukládající statutárovi rozsah uložených povinností, nelze uplatnit trestní odpovědnost za porušení smluvně uložených právních povinností, namátkou

• § 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku
• § 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.

To je všeobecně známá skutečnost, vyplývající přímo ze znění uvedených ustanovení TrZ.

lake

Ani nevíte, jak jste mě potěšil! Smlouvu o výkonu funkce podepsanou nemáme, navíc ten rozsudek Nejvyššího soudu…

Vlastník tedy eventuálně může žalovat SVJ jako právnickou osobu, ale to by asi nemělo smysl, když by to zaplatili ve výsledku všichni.

Děkuji za analýzu.

Asi je důležité, zda rozhodl výbor, jak píše tazatel, nebo bylo hlasováno nejvyšším orgánem.

http://www.epravo.cz/…e-55237.html

K otázce pasivní legitimace žalovaného.

O otázce, zda je k žalobě podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů pasivně legitimováno společenství vlastníků, nebo jednotliví vlastníci jednotek, rozhodoval Ústavní soud v nálezu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 646/2004, v němž dospěl k závěru o pasivní legitimaci společenství, když uvedl: „Existuje-li SVJ v podobě právnické osoby, je hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby. Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek, protože jde o rozhodnutí jeho nejvyššího orgánu – shromáždění vlastníků jednotek. V konečném důsledku se tak vytvořila vůle společenství (plurality spoluvlastníků budovy) a podle toho, zda má či nemá právní subjektivitu, je dána i pasivní legitimace v případném sporu podle § 11 odst. 3 i.f. zákona o vlastnictví bytů. Nemá-li společenství vlastníků právní subjektivitu, jsou pasivně legitimováni spoluvlastníci jednotek. Vzniklo-li společenství v podobě právnické osoby, je pasivně legitimováno toto společenství vlastníků jednotek.“

Dovolací soud uzavírá, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, když nevzal v úvahu uvedené nálezy ÚS p. zn. I. ÚS 646/2004 a sp. zn. Pl. ÚS 51/2000 a vycházel z právního názoru, který je ve světle uvedených nálezů ÚS nutno považovat za překonaný (srov. rozsudek NS ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2618/2007), a proto je dovolání důvodné podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.

Martin II, můžete mi prosím převést, to co píšete výše do srozumitelné podoby pro neprávníka? Co je to pasivní legitimace a co z ní vyplývá?

Díky

Žaloba předložená soudu musí obsahovat obecné náležitosti (§ 42 odst. 4 OSŘ) a zvláštní náležitosti (§ 79 odst. 1 OSŘ). Těmi jsou –

• Označení soudu
• Označení účastníků řízení
  • V žalobě označený účastník, je-li fyzickou nebo právnickou osobu, je procesně legitimován; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce anebo na straně žalovaného, je rozlišována aktivní nebo pasivní procesní legitimace. Jestliže ten, kdo byl označen jako žalovaný, není účastníkem hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde, soud žalobu zamítne pro nedostatek pasivní věcné legitimace
• Označení zástupců
• …
• …