Pane lake,

všechny tři vámi citované judikáty řeší odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou jeho zaměstnancem. To, že se na tyto případy vztahuje ObčZ § 420 odst.2, nikdo (ani pan ObčZ) nepopírá. My ale řešíme, zda se citovaný odst.2 § 420 ObčZ vztahuje i na odpovědnost statutárního orgánu SVJ a to je přece jenom jiný případ než odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou jeho zaměstnancem.

Dokonce i v případě odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou svým zaměstnancem to není vždy tak jednoznačné jak vyplývá z jednoho vámi uvedného judikátu (11 Tdo 561/2010), kdy zaměstnankyně neuspěla se snahou převést odpovědnost za škodu, kterou způsobila, na svého zaměstnavatele.

Cituji část usnesení NS:

„Obviněné je dále nutno dát za pravdu v tom, že jejím zaměstnavatelem (na rozdíl od spoluobviněné J.) nebyla společnost Neroli, s. r. o., ale pan A. J., který na základě smlouvy zajišťoval pro poškozenou společnost chod (mimo jiné) prodejny, kde obviněná pracovala. Nelze s ní ovšem již souhlasit v tom, že by měl vůči poškozené společnosti na základě § 420 odst. 2 obč. zák. nést odpovědnost za jí způsobenou škodu její zaměstnavatel. Podle tohoto ustanovení je škoda způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle občanského zákoníku neodpovídají. Jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Podmínkou uplatnění tohoto ustanovení tedy je, že osoba byla použita k činnosti právnické nebo fyzické osoby. Osoba použitá k činnosti neprovádí práci či jinou činnost vlastním jménem a na vlastní riziko, ale pro právnickou nebo fyzickou osobu podle jejích příkazů a pokynů, popřípadě v jejím zájmu i bez pokynu. Jestliže při činnosti, kterou byla škoda způsobena, sledoval škůdce výlučně uspokojování osobních zájmů či potřeb svých nebo třetích osob, jedná se o exces. V takovém případě se § 420 odst. 2 obč. zák. neuplatní, ale nastupuje přímá odpovědnost osoby, která byla právnickou nebo fyzickou osobou použita (viz. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M., a kolektiv, Občanský zákoník, 1. vydání, 2008, s. 1069 1070). Ačkoli ani v případě, že škoda byla způsobena trestnou činností, nelze automaticky předpokládat, že došlo k výše popsanému excesu, v projednávané věci je naprosto zřejmé, že se jednání obviněné popsané ve skutkové větě naprosto vymykalo činnosti zaměstnavatele a nebylo prováděno v jeho zájmu, ale pouze v zájmu obviněné. § 420 odst. 2 obč. zák. se proto v případě obviněné neuplatní.“