Neználku,
jak je Vaším zvykem, zase to všechno pletete páté přes deváté. Řidič autobusu z onoho rozsudku byl dříve odsouzen za smrt osob, což je trestněprávní odpovědnost podle zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník. Nejvyšší soud však rozhodoval v zcela jiné věci – o náhradě škody podle Občanského zákoníku.

A ani jste neporozuměl, že NS v rozsudku jednoznačně vyslovil, že řidič (i když způsobil smrt a porušil při tom i jiné zákony) neodpovídá nikomu za způsobenou škodu podle ObčZ.

Pletete si totiž soustavně trestněprávní odpovědnost, pracovněprávní odpovědnost a odpovědnost podle Občanského zákoníku. Nerozumíte-li o které z těchto tří odpovědností je diskuse, přečtěte si text vícekrát a případně se zeptejte. Já píšu od samého začátku o odpovědnosti statutára za škodu podle § 420 Občanského zákoníku.

O „absolutní nepotrestatel­nosti“ píšete pouze Vy a je to Váš vlastní blábol. Já tvrdím pouze to, že bez podepsané písemné smlouvy, ukládající statutárovi rozsah uložených povinností, nelze uplatnit trestní odpovědnost za porušení smluvně uložených právních povinností, namátkou

• § 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku
• § 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.

To je všeobecně známá skutečnost, vyplývající přímo ze znění uvedených ustanovení TrZ.

lake