hlasování na shromáždění

Neználku,proč všude píšete naprosté hlouposti ??? Obdivuji lake,že perfektně odpovídá a vždy dobře ! Ale vy jste človíčku opravdu neználek......

Vůli vlastníka jednotky může na shromáždění vyjádřit kterýkoliv ze spoluvlastníků jednotky. Viz § 139 odst. 1 ObčZ. Hlas je jeden a je nedělitelný.

Není pravda, že při neshodách spoluvlastníků jednotky by se měla nějak „snižovat usnášeníschop­nost“. To by byl švindl. Jestliže se vlastník jednotky (nebo jeden ze spoluvlastníků jednotky) podepsal na prezenční listinu, pak vlastník jednotky je na shromáždění přítomen – bez ohledu na to zda hlasuje či jak hlasuje.

lake

„…Jestliže se vlastník jednotky (nebo jeden ze spoluvlastníků jednotky) podepsal na prezenční listinu…“

• není pravda, že by podpis presenční listiny byl „udělením hlasu“
  ZoVB uvádí toliko, že cit. „…spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas)…“.
  
  Pokud držitel „hlasu“ z jednání odejde je nepochybné, že se tím změní usnášeníschopnost. Stejně tak pokud přijde. Stejně tak pokud zůstane ale prohlásí, že přítomen není.
  Stejně tak pokud osoby které „drží hlas“ nehlasují ve shodě – protože nehlasují li ve shodě, nelze jejich „hlas“ rozumně započítat resp. je důležité správně vyložit cit. „…Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů;…“.
  
  Slovo „mají“ je odvozeno od slova „mít“ potažmo „vlastnit“ či „moci užít“. A „moci užít“ – tedy „hlas za účelem hlasování“ – může samostatně 100%-vlastník nebo „držitel“ vybavený „většinovou shodnou vůlí“ ve smyslu §139/2 ObčZ.
  
  Takže výklad, že „hlas“ je udělen toliko „zápisem do presenční listiny“ je poněkud „jednoduchý“. Jak prosté…

• a pokud jde o „usnášeníschop­nost“ – ZoVB jasně uvádí 2-podmínky: „přítomnost“ a „mít hlas“. Co to je „mít hlas“ je popsáno výše.

Neználek

• NeznáIku, je zřejmé, že si pletete prezenční listinu a hlasovací listinu.
• A pletete si pouhou přítomnost na shromáždění s udělením hlasu pro usnesení.

Tvrdil jste, že pokud se vlastník jednotky při hlasování nevyjádří, nebo se nevyjádří jednoznačně, je možno jej vyškrtnout z počtu přítomných. Viz Vaše tvrzení „snížíte i usnášeníschopnost o tento „hlas““. Vaše rada je nesmyslná a protiprávní. Je-li vlastník jednotky přítomen, avšak nehlasuje (nebo nehlasuje srozumitelným a jednoznačným způsobem), jeho hlas bude při sčítání hlasů označen jako „neplatný“ nebo „nikoliv pro“. Není ale možno jej „za trest“ dodatečně vyškrtnout ze seznamu přítomných. Možná nerozumíte pojmu „usnášeníschop­nost“?

P.S. Poznamenávám k dalšímu Vašemu omylu: Vlastník, který je přítomen, avšak odmítá se zapsat do prezenční listiny, může do ní být zapsán například osobou, která zjišťuje prezenci. K tomu je vhodné připojit podpisy osob, které mohou případně dosvědčit že dotyčný přítomen skutečně byl. Přítomnost na shromáždění nijak nezávisí na vůli jednotlivce. Jde o objektivně zjistitelnou skutečnost. Je-li někdo přítomen, nemůže být zároveň nepřítomen. Jak prosté, milý Watsone.

lake

„…jeho hlas bude při sčítání hlasů označen jako „neplatný“ nebo „nikoliv pro“…“

• abych mohl „hlas“ použít, musím ho „mít“ a někde „být“ (a to i v zastoupení).
  A „mít ho“ znamená, nejen ho umět „srozumitelně použít“ ale vůbec splnit podmínky pro jeho „získání“ (§139/2 O).

„…Je-li někdo přítomen, nemůže být zároveň nepřítomen…“

• nepochybně, ale „rozhodnutí“ o tom, zda je či není přítomen v místě hlasování, je nepochybně právem „svobodné vůle jednotlivce“ a nikoliv právem jiných osob (třeba pana Lakeho a jeho kamarádů) odsvědčovat mou údajnou „přítomnost“ v „nějakém“ předmětném místě.
  (a připomínám, že se zde neřeší přítomnost na místě trestného činu ale pouze místo jednání Shromáždění vlastníků)
• odsvědčovat „přítomnost“ v místě jednání – je vhodné jen k tomu, aby vlastníkova „nepřítomnost“ nezhatila plán „něco“ prohlasovat těch co přítomni jsou – protože rozhodnutí o „přítomnosti“ k ničemu jinému neslouží.

„…Není ale možno jej „za trest“ dodatečně vyškrtnout ze seznamu přítomných. Možná nerozumíte…“

• ano, málo kdo LAKEMU rozumí.
  Je pouze účelová deziterpretace, že já chci někoho vyškrtnout z nějakého seznamu. Já naopak tvrdím, že „usnášeníschopnost“ je třeba zjišťovat před (každým) hlasováním a že TO ZNAMENÁ nejen tupé zjištění %-přítomných ALE TAKÉ zjištění zda „držitelé“ stále disponují hlasovacím právem (§139/2 O), které jediné legitimizuje použití „hlasu“ za účelem uvedeným v (§11/3 Z)

„…Vaše rada je nesmyslná a protiprávní…“

• posouzení co je nebo není protiprávní je pouze v kompetenci soudu takže tyto brepty pana LAKA jsou pouze „lomozením“ (jako když jde malý kluk temnými místy a zpívá si aby se nebál)…

Neználek

NeznáIku, chlapče nešťastný,

Vy si ještě navíc pletete § 139 odst.2 ObčZ s ustanovením § 139 odst. 1 ObčZ. Když jste to napsal poprvé, považoval jsem to za překlep, ale uvádíte stejnou chybu podruhé, když § 139 odst. 2 spojujete mylně s nějakým „hlasovacím právem“ týkajícím se shromáždění SVJ.

Pokud si přečtěte některou publikaci o spoluvlastnictví, zjistíte, že ustanovení § 139 odst. 2 slouží výhradně k rozhodování spoluvlastníků mezi sebou navzájem. Do toho ani společenství, ani shromáždění není oprávněno strkat nos. Pokud se snad domníváte, že podle tohoto ustanovení mají spoluvlastnícvi jednotky předvádět nějakou hlasovací exhibici na shromáždění, pak se velmi mýlíte.

Spoluvlastníci jednotky se (podle § 139 odst. 2) mohli rozhodnout většinou třebas dva měsíce před konáním shromáždění a došlo k tomu možná telefonicky. Do toho NeznáIkovi nic není. Není policajt, aby kontroloval zda a jakou většinou se spoluvlastníci o společném majetku usnesli. Ostatně nejsou povinni Vám to sdělit, toto je zcela mimo ZoVB.

Na shromáždění kterýkoliv přítomný spoluvlastník jednotky jedná za celou jednotku. Totéž platí i pro manžele, kteří mají jednotku ve společném jmění – právě na tento případ se ostatně ptal autor úvodního příspěvku. Takže budu citovat § 145 ObčZ:

• (2) Obvyklou správou majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.
• (4) Z právních úkonů týkajících se společného jmění manželů jsou oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.

Takže na shromáždění hlasuje ten z nich, který je právě přítomen. Jeho jednání zavazuje oba manžele. Kdyby však šlo o záležitosti smlouvy o výstavbě, nebo o podpis zástavního práva k jednotce, nejspíše by protistrana pro právní jistotu požadovala podpis obou.

lake

„…Do toho NeznáIkovi nic není. Není policajt, aby kontroloval…“

• v roli hodnotitele „použití hlasu“ – to mně ukradené není. Ale máme přece „demogracii“ takže, kdo způsob nechápe – ať jej nepoužívá; a kdo chce škodit – ať jej napadá nebo ať tvrdí, jak strašně je „protizákonný“

„…právě na tento případ se ostatně ptal autor úvodního příspěvku…“

• tazateli „J.Corse“, věřím že nepotřebujou „chůvu“ a laskavě si vyberou sám:

  na Shromáždění přijdou zástupci: jeden držící 20% z podílu BJ a další držící 40% a každý pouze vlastníky zastupuje na základě plné moci a každý má „své“ (protichůdné) instrukce jak hlasovat pro některá konkrétní hlasování.
  Nastane li, že při hlasování zástupci-některé-BJ hlasovali „nikoli ve shodě“:

  1. použijte buď LAKE-postup: zapište „hlas“ cit. „…jako „neplatný“ nebo „nikoliv pro“…“ což je synonymum buď pro „PRO“ nebo pro „PROTI“ (záleží na formulaci textu usnesení).
     Což přeloženo znamená, že jako LAKE rozhodnete ZA NĚ → a tedy POTRESTÁTE ty hloupé zástupce spoluvlastníků-bytu – neschopné hlasovat „ve shodě“.
  2. nebo použijete NEZNÁLEK-postup (dle §139/2), LAKEm nazývaný „…strkat nos…“ a pak oprávněně snižte usnášeníschopnost pro to konkrétní hlasování.
     Což přeloženo znamená, že se nedopustíte drzého nahrazování vůle zástupců spoluvlastníků-bytu – protože jejich nedohodu, která je jejich osobní věcí – nelze vyložit jinak, než jako „nemít hlas“. No a jak jsem již popsal: musí platit: musíte být „přítomen“, „oprávněn“ (=mít hlas) a musíte „hlas“ použít srozumitelným způsobem.

  Vůle vlastníků je někdy nahrazována rozhodnutím soudu …anebo zvůlí. Vyberou si sám.

Neználek

Neználku, jak takhle můžete plkat. Vás mít doma jako partnera musí být k zešílení. Je lhostejné zda jste muž nebo žena.

• Způsob č. 1 je jediný v souladu s právem.
• Způsob č. 2 je zhovadilost v rozporu s právem. Už zde bylo napsáno. Kdo je přítomen, nemůže být svévolně označen za nepřítomného.

To jen v Neználkově u neználků je možno domnívat se takové pitomosti. Ještě že nejste předsedou SVJ, to by byla džungle… Opět pletete usnášeníschopnost shromáždění s hlasováním. A to i přes to, že to bylo opakovaně vysvětleno.

• Zjišťování usnášeníschopnosti shromáždění je něco zcela jiného než zjišťování výsledku hlasování.
• Usnášeníschopnost se zjišťuje k okamžiku zahájení hlasování, výsledek hlasování se zjišťuje po ukončení hlasování.

Na usnášeníschopnost nemůže mít žádný zpětný vliv to, zda vlastník v následném hlasování zvedne nebo nezvedne ruku, zda se podepíše nebo nepodepíše do hlasovací listiny, zda vhodí nebo nevhodí hlasovací lístek do volební schránky. Máte NeznáIku základní neznalosti: při hlasování o usnesení rozhodují pouze platně odevzdané hlasy „pro“. Hlas, který je neplatný, neurčitý či nebyl vůbec uplatněn, končí na hromádce „nikoliv pro“.

lake

Dobře čas zcela dostatečný na doložení důvodu proč „zhovadilost“ jsem poskytl, nicméně pan LAK jej nevyužil zjevně, protože je jeho teze neobhájitelná­. Škoda.

---

Byl to LAKE kdo tvrdil (viz. Hlasování na shromáždění 2), že způsob „JAK“ se zjišťuje usnášeníschopnost, je podpis do PRESENČNÍ LISTINY určující „přítomnost“.

„PRESENČNÍ LISTINA“ osvědčuje stav toliko na počátku shromáždění a nikoliv stav před hlasováním.

Byl to LAKE, kdo svůj pře-brept pod tlakem převedl (viz. Hlasování na shromáždění 12) na zjišťování „KDY“ se usnášeníschopnost zjišťuje.

jenže to nikdo nerozporoval. Řeč se vedla a vede o tom „JAK“ se něco zjišťuje a nikoli „KDY“

Byl to NEZNÁLEK, který uvedl „JAK“ se „usnášeníschopnost“ zjišťuje (v Neználkově).

„usnášeníschopnost“ jako kogentní podmínka cit. „…k přijetí usnesení…“ zahrnuje cit. „…být „přítomen“, „oprávněn“ (=mít hlas) a musíte „hlas“ použít srozumitelným způsobem…“

---

• Způsob č. 1 : je „…v souladu s právem…“ platným v ČR??.
• Způsob č. 2 : Já sice souhlasím s tím, že „usnášeníschopnost“ bezprostředně před hlasováním prima facie pouze „je“ anebo „není“ a pak se ASAP hlasuje, a ZOVB nijak použití §37/1 ObčZ nijak nevylučuje, ehm a tak tvrdím, že není v souladu s právem nahradit „hlas“ použitý NESROZUMITELNÝM způsobem → interpretací vůle zapisovatele.
  Možná je tento „způsob“ zanesen do Stanov Lakestánu a vymáhá jej Lake-PD, ale u nás v Neználkově může prostě „hlas“ použít (tzn. za účelem uvedeným v §11/3 ZoVB a interpretovat jej jeli PRO nebo nikoli-PRO) POUZE seznatelná a srozumitelná vůle vlastníků nebo jejich zmocněnců. A proto k tomu používáme i §139/2 a §37/1 ObčZ.

Vzhledem k tomu, že LAKE i NEZNÁLEK jsou oba jen anonymové z webu – je zcela nepodstatné kolikrát co a kde kdo „vysvětluje“ – na Neználkovy informace/domněnky je zcela stejné spolehnutí jako na ty Lakovy informace/domněnky.

Resume:

• LAKE neuvedl „JAK“ se zjistí usnášeníschopnost ale pouze „KDY“ se zjišťuje
• tvrdí li, že můj návod „JAK“ je cit. „…zhovadilost v rozporu s právem…“ tak ať uvede nebo cituje rozsudek/judikát, který by uvedené popíral …nebo ať nadále mlčí.

Neználek

„…Způsob č. 2 je zhovadilost v rozporu s právem…“

• a s kterým, s kterým §-fem konkrétně – je ta „zhovadilost“ v rozporu? Mistře.
  Jistě zde nevypouštíte své „plynaté projektily“ jen tak naslepo, že?

Neználek