Dle Ústavního soudu neřádné vyúčtování služeb není splatné

No já to dělám zápočtem:

• žádám vyúčtovat zálohy na správu
• SVJ mně písemně nakopne s tím, že fond oprav mi nevyúčtuje
• opakiji jim, že žádám vyúčtovat zálohy na správu ne FOND OPRAV, na který zálohy neplatím
• SVJ mně písemně nakopne s tím, že jestli jsem blb, že mi již odpovídat nebude. A znovu písemně zopakuje (verbálně se nebavíme, protože mluva je pak plná výrazů s názvy domácího dobytka), že ve stanovýách žádné vyúčtování správy není a že mi musí stačit přehled útraty, čtený na každém „srocení pitomců“, kteří vždy po vyslechnutí „schválí“ podklad pro u/závěrku nebo co to mají dávat do veřejného rejstříku
• pak mně dopisem nakopne rozúčtovatel, pověřený zástupcem SVJ se mně vyšklebovat
• podám SVJ výzvu k vrácení za účetní rok
• SVJ si dál dělá blázny, pomlouvá mně, kydá špínu před ostatními ovcemi, které stojí s otevřenými hubami v haptáku když se náhodou po 13–14 měsících koná slet pitomých bývalých nájemníků
• k termínu splatnosti zálohy na služby zasílám doporučeně na náklady SVJ oznámení, že platba byla provedena zápočtem, odpočtem z nevyúčtovaných záloh na správu
• SVJ mi poslalo předžalobní upomínku s textem, že se o ničem se mnou bavit nebudou a počkají si až na soud
• takže já pokračuji v zápočtech a čekám na soudní obsílku. Doufám že to bude trvat 10 let, jak to je na našem OS obvyklé (2.hé stání tak cca po 1–2 letech)
• TAKŽE musí li se vyúčtovat služby, doufám, že i správa domu. Jsem přesvědčen, že až se to rozkryje, konečně v našem SVJ přestane bezostyšně okrádat mlčící tupá většina vybrané vlastníky, kteří chtějí zjistit kdo a jak krade. A že se u nás krade, na to vemte jed.

Tak takhle to děláme u nás na Severu. Kdo další?

Neplatiči u soudu prohrávají. A je to tak správně.

Je třeba také rozlišovat, jestli někdo platí na základě právního důvodu, nebo ne. Často chtějí SVJ po vlastnících platby, které nejsou řádně schváleny, není tedy právní důvod, aby je vlastník platil. Vlastník není povinen platit něco, co si kdosi vymyslí. Z stanovení výše záloh na správu domu a pozemku rozhoduje toliko shromáždění. není-li výše shromážděním schválena a vlastník ji neplatí, tak není neplatič! Ve většině SVJ je neskutečný bordel a členové výboru ani neví, co mají dělat, jsou líní si to nastudovat, aby to dělali pořádně.

Takže pokud by měl prohrát vlastník (a i to se stává) soud, proto, že mu sice SVJ poslalo vyšší předpis záloh na správu domu a pozemku, ale neschválilo ji shromáždění, pak není neplatič a soud prohrát nesmí.

Až budou SVJ konečně fungovat, zavládne v nich pořádek a právo, tak se mnoho lidí bude divit, proč je ta řádná správa jiná oproti předešlé diletantské správě. Toho se snad nedočkáme, vlastníkům je to většinou jedno.

Jo to taky vím. Proto jsem udělal rozumem průměrné SVJ-opice vše, abych takto nemohl být označen tj. jako „neplatič“. Snažím se dokázat, že si svoje povinnosti plním na 1000% a že SVJ je zlotřilý šikanista, placený tupými nebo navedenými ovcemi a pověřený utrácet zálohy na správu domu za náklady na zbytečné soudní a především advokátní náklady.

Takže tak.

U soudu budete označen za neplatiče a prohrajete.

Fajn, Vaše rada mi rozhodně pomohla: ke zjištění, že nic užitečného nevíte.

Já se budu, když dovolíte, řídit nadále svým neprávním rozumem. Když prohraju, prohraju. Alespoň budu vědět, že jsem nedal na „hraběcí rady“ :) a že si za výsledek mohu případně sám, svou právní neznalostí a/nebo nedostatkem štěstí.

Případně získám poznání, že bydlet v SVJ v ČR, za situace kdy souci nepovažují nic za dost důležité, je jen pro asociální osoby hrnoucí se do byznysu ovládání SVJ a pomalého skupování vydražených bytů a ovce (které si vše nechají líbit a platí, a platí, a platí, …)

Takže tak.

ja mam drobny zlepsovak. Vsechny druhy existujicich zaloh ve vasem SVJ mesicne platit v castce 0,001Kc. Oznacil bych je jako napr. zaloha depoz. sluzby, sprava, FO, etc. č. 1–10. Pak jest dle meho nazoru prukazna duvodna povinnost vyuctovat vsechny placene zalohy, sporeni a financne vyporadat minimalne sluzby, spravu kratkodobe zalohy. Nevim jaky zakon zakazuje vyuctovat dlouhodobe zalohy-FO, jak zde prosazuji nekteri jedinci. Dle meho nazoru je irelevantni jestli vlastnik plati ci neplati mesic. platby v ucetnim obdobi ci celkove za dobu vlastnictvi jednotky. Relevantni je, ze zakonne pozaduje vyuctovat rozuctovat finance, naklady, apod.. Pak vznika SVJ pozadované vyuctovat, rozuctovat tomuto zadateli vlastniku jednotky.

No a pokud ti SVJ neco dlouhodobe dluzi (napr. podil z obohaceni, ci jiny lup) a neni tento dluh zapsan ve vyuctovani, tak nejsou spravna nasledna vyuctovani a tudiz provadet mesicne zapocty jen z opatrnosti mi pripada zbytecne.

Co ty na to hm…?

„…je irelevantni jestli vlastnik plati ci neplati mesic. platby v ucetnim obdobi ci celkove za dobu vlastnictvi jednotky…“ … za mně ne, díky. Zkuste to sám a dejte vědět jak dopadnete. Mám za to, že rozsudky jasně uvádí, že tento postup nevede k výhře, ani k remíze.

Zda jsou zápočty zbytečné, no není je třeba dělat, ale já je dělám. Mohl bych podat žalobu k soudu. Ale ty bych důkazně neunesl. A navíc tu je stále ten postoj soudů, že když to není důležité, nebudou se tím ani zabývat. A pokud vím, tak pro soudce je důležité jedině to, aby dostali včas svoji výplatu. Nic jiného za důležité – zvláště v oblasti SVJ, nepovažují. Tak proto se těžko mohu aktivně soudit se SVJ a/nebo jeho pohůnky.

Takže tak.

U nas existuji ucetne jen sluzby, kratkodobe zalohy na interni, externi spravu. FO oficialne v pseudo ucetnictvi neni veden. Zalohy jsou ucetne vedeny jako vratne.

U vas je to vse jak ucetne vedene na jakych ucto uctech??

já nevím, jak to rozúčtovatel a/nebo jeho SVJ pytlíkuje. Popsal předpokládám jasně, že mi nedávají řádná vyúčtování záloh na služby, a žádná vyúčtování záloh na správu a že jsme ve fázi „ticho před soudem“.

Vím že máme „FO“ v evidenčním listu – který by měl být listem, který určuje vlastníkům jejich povinnost hradit. Nicméně já zastávám postoj, že já jako vlastník ještě dle zák. 72/94 platím ZÁLOHY NA SPRÁVU DOMU (§15) A ŽÁDNÝ FO mi nemůže být oprávněně předepsán. Nebrojil bych, pokud by mi byl předepsán alikvótní příspěvek, třeba na výměnu výtahu nebo výmalbu stěn (i když to mám za svého druhu „úklid“, který má funkci uchovávací i estetickou), výměny radiátorů či jiných instalací ve společných částech domu. A na základě tohoto postoje: tvrdím že mi nebyl předepsán řádný předpis plateb – nakonec je povinností SVJ mi jej předložit (viz. §7 zák. o službách)

Osobně předpokládám, že FO vedené rozúčtovatelem, je nějaký hrnec peněz o kterém je zástupce SVJ přesvědčen,. že jej může utrácet bez omezení na různé akce investiční nebo rekultivační či jiné kokotiny, jejichž potřebnost nebyla konzultována s nikým jiným, než se sympatizanty nebo spolupachateli jako jsou některé ovce a pak firmy napojené na rozúčtovatele/SVJ a hlavně na jejich penězovod.

Takže tak.

Napsal jste:

„Nicméně já zastávám postoj, že já jako vlastník ještě dle zák. 72/94 platím ZÁLOHY NA SPRÁVU DOMU (§15) A ŽÁDNÝ FO mi nemůže být oprávněně předepsán.“

Neplatíte zálohy na správu dle zák. 72/94, nýbrž platíte zálohy nebo příspěvky na správu tak, jak máte uvedeno ve stanovách (možná, že stanovy byly upraveny podle znění NOZ). Že jsou takto vybírané finanční prostředky v předpisu označeny „FO“ není podstatné, protože ve stanovách máte podrobně uvedené, že jste uvedené zálohy/příspěvky na správu povinen platit a k úhradě jakých nákladů se použijí a že se jejich zůstatek na konci roku převede do následujícího období.

Tvrzením, že nepřesný název „FO“ nepovažujete za zálohy/příspěvky na správu, u soudu neuspějete.

„Tvrzením, že nepřesný název „FO“ nepovažujete za zálohy/příspěvky na správu, u soudu neuspějete.“

Tvrzením, že při koupi automobilu by na faktuře neměla být uvedena stavba garáže, neuspějete (podle Vaší logiky).

Prosím někoho znalého, kdo uvede předpis, podle něhož předmět plnění musí být uveden srozumitelně a pravdivě. Děkuji.

jestli to bylo nesrozumitelné, tak

podle §15/1 se musím přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku

podle §15/2 se musím na náklady dle §15/1 skládat zálohy.

Nikde tam nevidím, že bych měl přispívat na „FO“ nebo skládat zálohy na plnění „FO“. Na „FO“ který není zmíněn v zákoně, který nikdo neví co se z něj financuje – natož aby to byla správa domu, který v našich stanovách uveden není, ale přesto jej SVJ neustále papouškuje před schválením nějaké „závěr(k)y“, na „FO“ který mi SVJ nechce vyúčtovat, Vyúčtovat TAK, aby nebylo pochybnosti, že finance vybrané používá právě za tím účelem, jak bylo rozhodnuto spoluvlastníky, nebo pakliže to nějak plyne z norem vyšší právní síly (než jsou rozhodnutí společenství, SVJ, stanovy, prohlášení)

Soudu já nic o „FO“ tvrdit nehodlám: očekávám naopak že pojem „FO“ vysvětlí soudu nějaký třeba K(s)indl abych se i já poučil, co to vlastně mám hradit a údajně nehradím. Já zase budu chtít, aby žalobce uvedl co ho opravňuje mi zálohy nevyúčtovat. A zase očekávám, že se významně vyškolím, neboť co vím, SVJ již zaplatilo experta z oblasti rozúčtování tepla, tak teď ještě by mohlo vyhodit peníze za znalce v oblasti „fondizace SVJ“.

Takže tak.

Píšete:

„podle §15/1 se musím přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku
podle §15/2 se musím na náklady dle §15/1 skládat zálohy.“

Jestli o tom nevíte, tak citujete z neplatného už zrušeného zákona.

„citujete z neplatného už zrušeného zákona“

To je sice pravda, ale současná právní úprava je v tomto ohledu prakticky stejná, když vlastník jednotky přispívá na náklady správy domu a k tomuto účelu skládá zálohy, stejně jako činil podle ZoVB. (Nově se zavedlo přispívání na vlastní správní činnost rovným dílem na každou jednotku stejně, ovšem pokud to takto není ve stanovách, stejně se podle tohoto ustanovení nepostupuje, takže se v praxi nezměnilo nic.)

Píšete,že :

„(Nově se zavedlo přispívání na vlastní správní činnost rovným dílem na každou jednotku stejně, ovšem pokud to takto není ve stanovách, stejně se podle tohoto ustanovení nepostupuje, takže se v praxi nezměnilo nic.)“

Zákonodárce ovšem nemá na mysli stanovy,ale Prohlášení vlastníka k budově.Právě k PV, se vztahuje úvod § 1180 „Nebylo-li určeno jinak“ a proto pouhým usnesením shromáždění a nebo změnou stanov, nelze způsob přispívání na správu domu a služby s tím spojené, uvedený v PV, změnit!Změna musí být provedena v PV!

Přeji Vám hezký den.JaVa

JaVa,

vaše vysvětlení jak může být „určeno jinak“ není tak jasné, jak popisujete. Vyjasnit to má až upřesnění ustanovení § 1180 v novele NOZ. Svědčí o tom důvodová zpráva k novele NOZ, v níž se uvádí:

„Vzhledem ke stávající formulaci § 1180 však vznikají pochybnosti při výkladu tohoto ustanovení, neboť není zřejmé, zda by např. rozhodnutím na shromáždění, a to pouhou prostou většinou, nemohl být změněn poměr výše příspěvků…“

„Navrhovaným zněním ustanovení § 1180 se vyjasňuje, že určit poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku připadající na jednotlivé jednotky odchylně od § 1180 je možné pouze v prohlášení o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám. Přechodné ustanovení se vztahuje na situace, kdy si dle stávající právní úpravy vlastníci jednotek stanovili poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku odchylně od účinného dispozitivního ustanovení § 1180 ve stanovách. Toto ujednání stanov se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za součást prohlášení.“

Jak vidíte, odchylné ustanovení příspěvků na správu ve stanovách od ustanovení v PV bude novelou legalizováno jednoduše tím, že takové ustanovení stanov se bude považovat po nabytí novely za součást prohlášení.

„ustanovení stanov se bude považovat po nabytí novely za součást prohlášení.“ Vložil Radim. (bez ověření), 14. Prosinec 2019 – 15:46

Pane Radime.,

to nám trochu vysvětlete. Součástí prohlášení vlastníka jsou pravidla pro správu domu a pro přispívání na správu domu jako povinná část prohlášení vlastníka. Tato pravidla uvedená v prohlášení vlastníka byla účinná až do doby, kdy společenství vlastníků přijalo své stanovy, v nichž jsou uvedena pravidla pro správu domu a pro přispívání na správu domu jako povinná část stanov (typicky jiná než v prohlášení vlatníka). Potud je to jasné.

Vy nyní tvrdíte, že pravidla uvedená ve stanovách se stanou součástí prohlášení vlastníka. Tj. nastane tento stav: Ve stanovách nebudou uvedena žádná pravidla (přestože šlo o povinnou část stanov) a v prohlášení vlastníka budou uvedena pravidla ve dvojí verzi, přičemž tyto dvě verze typicky budou rozdílné a neslučitelné.

Kdyby zákonodárce chtěl, aby tomu bylo tak, jak píšete, napíše to do zákona. To neučinil.

Já pouze cituji zákonodárce z „vysvětlení k připomínkám k novele NOZ“,kde je k § 1180/resp.ke slovům" nebylo-li určeno jinak" uvedeno toto:

Připomínka č. 38:

K ust. § 1180 Navrhujeme na začátek textu doplnit text: „Nebylo-li v prohlášení určeno jinak“, …..

Odůvodnění:

Souhlasíme s tím, že se jedná o dispozitivní ustanovení, které se jako kogentní ustanovení použije pouze v případě, pokud není v prohlášení určeno jinak. Doplněním textu se dosáhne větší srozumitelnosti pro veřejnost, a to i pro případ, pokud budou mít vlastníci zájem změnit prohlášení podle §1169 odst.1.

Odůvodnění vypořádání

Doplnění by bylo nadbytečné. Dispozitivnost ustanovení vyplývá z § 1 odst. 2 občanského zákoníku [Ustanovení § 978 občanského zákoníku stanoví, že od ustanovení této části zákona se lze odchýlit ujednáními s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. Určení výše příspěvku však účinky ve vztahu k třetím osobám nemá (jde pouze o určení příspěvků člena, tj. osoby uvnitř spoluvlastnictví), proto je třeba vycházet z obecné úpravy § 1 odst. 2 občanského zákoníku)]. Ze skutečnosti, že poměr výše příspěvků je obligatorní náležitostí prohlášení, vyplývá, že poměr výše příspěvků lze upravit odlišně od ustanovení § 1180 pouze v prohlášení a podle pravidel pro jejich tvorbu, resp. změnu. Důvodová zpráva tuto skutečnost pouze konstatuje. Doplnění požadované připomínkovým místem by bylo ostatně v rozporu s koncepcí občanského zákoníku, který tímto způsobem dispozitivnost (na rozdíl od předchozí úpravy) zpravidla nevyjadřuje. V případě doplnění by mohly vznikat výkladové problémy u jiných pravidel.

konec citace.

"Toto ujednání stanov se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za součást prohlášení.“

Ano,ale pouze v případě založení SVJ po 1.1.2014 dle § 1200 a to schválením stanov všemi vlastníky jednotek v domě!U SVJ vzniklých ze ZOVB, je ke změně stanov, potřebný souhlas pouze 3/4 většiny přítomných vlastníků.

Což nelze samozřejmě použít v případě SVJ, vzniklých před 1.1.2014 ze ZOVB.Tam je nutné nejprve změnit PV dle § 1169 odst.2.

Přeji hezký zbytek dne.JaVa

Karel z Chomutova zřejmě patří do sekty, která věří, že stará SVJ se řídí a vždy řídit budou ZOKem. Magda3 se o to i soudí a pochopitelně prohrává. Není jim pomoci.

Muzete sdelit jakou objednanou post. sluzbou dorucujete na naklady SVJ? Jedna se o Ceskou postu nebo zasilate ze zahranici? Diky za info.

já na svoje náklady zasílám klasicky Českou poštou oznámení SVJ, že platbu, příkladně na 10/2019 uhrazuji z částky neúčtovaných záloh na správu za rok 2018. Napíšu mnou evidovaný stav „virtuálního“ účtu a částku kterou v daném měsíci zápočtuji. K tomu přidám náklad za zaslání tzn. cca 44 Kč až 69 kč (záleží s jakými kódy to na České poště zašlu) + náklady na jízdné (MHD) – obálku zalepím, pošlu a sleduji její doručení na webu České pošty. Svůj virtuální účet ihned snížím o tyto uvedené 3-náklady.

A samozřejmě jsem připraven na den, kdy mi SVJ předloží za konkrétní rok ŘÁDNÉ vyúčtování záloh na správu, aby zaplatil neprodleně ty částky psané do měsíčních avíz pro SVJ (samozřejmě náklady na poštovné a jízdné vrátím jedině, pokud mi to přikáže soud – protože já je mám za OPRÁVNĚNÉ náklady na vymožení povinnosti, kterou vůči mně SVJ permanentně porušuje)

Takže tak.

Platite zalohy i kdyz mate namitky vuci bezduvodnemu obohacovani? Chapeme spravne, ze neplatite pouze zalohy na fond oprav? Vzdyt jedine z bezchybné komplexni bilance vsech druhu zaloh se da stanovit kdo komu kolik dluzi a od kdy s prislusenstvim. Takze napr. ja bych v takovem SVJ kde vse nevyuctovavaji radne neplatil principielne zadny druh zaloh do vysledku posouzeni tj. vyuctovani vsech druhu zaloh za cele obdobi. Jedine timto postupem se lze dopatrat spravneho vysledku a nebyt ohrozen, ze se neco starsiho uhrazeneho v dobre vire promlci.

Přečetl jsme si několik rozsudků, a je to tak. O zálohách na správu rozhodl „slet pitomců“ někdy v r. 2012 a je předepsána každému ve výši cca 27 Kč/m2. Takže ji platím právě v této výši (x (moje výměra)). A mně jde o vyúčtování této zálohy. Takže když to je záloha a má být zúčtována, pak já si svoje plním, a chci aby SVJ taky. Proto po skončení zúčtovacího období se pokusím komunikovat ohledně vyúčtování a pokud neuspěji požádám o vrácení všech záloh a po marné výzvě přikročím, jako pouhý ubožák vlastnící podle rozúčtovatele ne byt ale „prostor“, k zápočtování. Pokud se totiž při délce trvání soudního řízení nedožiji konce, bude „na tahu“ pořád žalobce s tím, že by měl soudu dokázat, že mi „oprávněně“ nic nevyúčtoval ani po mnoha výzvách.

Tohle „…neplatil principielne zadny druh zaloh do vysledku posouzeni…“ nikomu neradím, protože mi bylo vysvětleno, že jedno příkoří nelze nahradit jiným. A někde mám i rozsudek NS, kde je právě tento problém popsán. Nelze bez-sankčně přestat platit řádně předepsané zálohy, jen proto, že k nim nedostanu řádné vyúčtování. A bylo mi vysvětleno, že vyúčtování záloh na správu se nevypořádává (tzn. není zde žádný přeplatek/nedo­platek k vyrovnání), jako tomu je u zúčtovávaných záloh na služby.

Tomu „promlčování“ jak jej popisujete, nerozumím. Nechápu co a proč by se mělo promlčet.

Takže ano, řádně předepsané zálohy na služby a řádně předepsané zálohy na správu platím a platit musím. Jde o to ale jak a čím je platím: zápočtem z prostředků pro mne virtuálních (neboť v moci je má SVJ), ale přesto: zálohy nezúčtované jsou stále moje.

Mohl bych namísto zápočtování podat návrh k soudu, jenže bych jako žalobce musel takzvaně „unést důkazní břemeno“ – a to je neskutečně obtížné. Tím obtížnější, čím nemožnější je sehnat advokáta, který ze sebe nedělá analfabeta v situaci, kdy se mu snažíte vysvětlit svoji obhajobu, takovou o které jste přesvědčen že nepovede ihned do kanalizace.

Takže tak.

Nemohu posoudit jaké dostáváte vyúčtování, ale běžné je, že dostanete vyúčtování služeb (kolik jste zaplatil záloh, kolik bylo spotřebováno), vyúčtování nákladu na správu (poštovné, odměna správci, účetní, náklady na advokáta, který zasílá před žalobní výzvy a zastupuje SVJ u soudu s neplatiči a podává návrh na exekuci atd.) a nakonec, kolik jste zaplatil do Dlouhodobé zálohy (FO), která se podle stanov (u nás a asi ve většině SVJ) nevypořádává, ale převádí se na další účetní období a samozřejmě její celková výše.(Na požádání i kolik tam má Vaše BJ.) A samozřejmě také vyúčtování kolik a co se z tohoto zaplatilo (oprava čerpadel v kotelně, výměna vstupních dveří). Ano najdou se tací, kteří budou tvrdit, že musí být stanoveno na co se tam tzv. „spoří“ – těm se udělá rozpočet na střechu, kotle atd. které mají omezenou životnost. Problém vidím jinde a právě to soudy akceptují, že se dlouhodobá záloha nevyúčtovává a pokud ji někdo neplatí je neplatič. Tzv. „FO“ by nemusel být, mohl by se na konci roku vyúčtovat a nespotřebované částky vrátit, ale když pak statutáři přijdou – odešel kotel v kotelně – dejte dle Vašeho podílu 20000,– Kč? Dáte je na ruku? A dají je i ostatní, nebo budete bez teplé vody a tepla, protože jistě také nebudete souhlasit s úvěrem a budete jen křičet, že to musí zařídit statutáři? Můj názor je, že k tomu přistupujete jako nájemník a ne vlastník.

Běžné u nás je, že dostaneme (to trumpety)

• vyúčtování služeb (kolik záloh a jaká byla konzumace) sice dostanu, ale je vždy vadné,
• vyúčtování nákladu na správu NEDOSTAVAME,
• vyúčtování kolik jsem zaplatil, ne do Dlouhodobé zálohy (FO), ale zálohově ve výši 27 Kč x výměra na neznámý účel si samozřejmě musím sečíst sám ze svých bankovních příkazů. U nás se nevypořádává A ANI NEVYÚČTOVÁVÁ, a když něco zbude převádí se na další účetní období
• celková výše je sice zajímavá, ale mně zajímá celková alikvótní výše tj. abych já věděl, že i po různých účetních čachrech a přesunech stále je můj podíl na nákladech na budoucí investice (které u nás stanoveny nemáme), budou v poměru podílů.
• vyúčtování kolik a co se z tohoto zaplatilo (oprava čerpadel v kotelně, výměna vstupních dveří)… a u nás také veškeré výdaje, které SVJ označí za účelné. Ty neúčelné zamlčí a pokud se na ně někdo zeptá – kdo se o nich náhodou dozví – toho umlčí pomluvami, slovním napadáním apod.

U nás kotel nemáme, takže nám odejít nemůže. Maximálně nám odchází žárovky. Možná také něco oranžovými KG-trubkami. Spořit bychom mohli na situace jako vyhoření (Frenštát, Prešov), utržení výtahu zcela nového v 2016, samovolná degradace opláštění z r. 2014 apod.

Jako nájemník bych se nestaral o nic. Jako nájemník bych se staral co mám v nájemní smluvě a kašlal bych na společné prostory. Jako nájemník by mě mohlo být ukradené, kolik si pronajímatel a za co účtuje, zda za vybrané zálohy pojede na Malorku nebo obnoví něco v domě. Ale jsem vlastník, a jsme si jist, že zálohy na výše uvedená rizika jsou projídána a s tím se nějak nechci smířit.

Platím jak zálohy na služby tak na správu. A jestli jsem u Vás neplatič, protože chci zálohy vyúčtovat, pak není s Vámi o čem dále. Sorry jako …

Takže tak

FO/DZ má funkci, že slouží i na dlouhodobé „spoření“ a vytváření vlastního finančně náročného zdroje. A používáme buď v režimu průběžného čerpání nebo bez průběžného čerpání. V čase sestavení rozpočtu spočítáme finanční nárok na příspěvek do FO/DZ tak, že vedle nároku průběžného čerpání přidáme i další očekávaný nárok nákladu „spoření“ částkou připadající na krátkodobé období ZO (1 rok), tj. roční celkovou cílovou částku „spoření“. Majetkový podíl z této součtové částky děleno 12 (počtem měsíců ZO) tvoří položku příspěvku měsíčního předpisu plateb do FO/DZ. Můžeme postupovat i obráceně. Příspěvek člena je spočítán jako plocha jednotky krát schválená sazba tvorby „příspěvek FO/DZ“ na 1 m2 a měsíc. Příspěvek tvorby je předepsán samostatnou položkou příspěvku měsíčního předpisu plateb v sekci pro zprávu domu a pozemku. Tento finanční nárok bude naplněn z příspěvků členů a při realizaci snížen o dluhy neplatičů FO/DZ. Náklady průběžného čerpání uplatňujeme vůči FO/DZ standardně beze změny. Přenést dluh ze zálohy nebo příspěvku neplatiče do dalšího ZO lze jedině instrumentem vyúčtování. Vymáhat dluh ZO z neplacení záloh nebo příspěvků lze jen do trvání stavu nevyúčtování tohoto ZO. Oprávněnost vyúčtování příspěvků dokladuje § NOZ:
§ 1208
Do působnosti shromáždění patří a) … 

1. schválení … rozhodnutí o vyúčtování … nevyčerpaných příspěvků… 
   

Sestavíme takové rozhodnutí:
Shromáždění schvaluje vyúčtování příspěvků FO/DZ připadající na krátkodobé období ZO (1 rok) tak, že vyúčtování bude obdobou vyúčtování služeb:
Souhrnné údaje SVJ:
Uhrazené příspěvky = předepsané příspěvky – dluhy neplatičů
Skutečné náklady SVJ: průběžné čerpání FO/DZ + „celková cílová částka spoření“
Údaje za jednotku:
Uhrazené příspěvky = předepsané příspěvky za jednotku – dluhy neplatiče jednotky
Skutečné náklady za jednotku: majetkový podíl z částky za SVJ (průběžné čerpání FO/DZ + „celková cílová částka spoření“)
Naspořená „celková cílová částka spoření“ běžného období je převeden do dlouhodobé rezervy FO/DZ. Výsledek vyúčtování obsahuje i případné dluhy neplatiče. Je to transparentní hospodaření odstraňující dvojnásobné okrádání ostatních neplatičem, a to nepřispěním do dlouhodobé rezervy a při čerpání na akci financovanou z FO/DZ stejně za každou jednotku, tj. i za jednotku neplatiče.

AsiTak,

uveďte, prosím, zákonnou oporu (§§) pro Vaše názory. Děkuji.

Účetní

Jeden § jsem citoval (o vyúčtování příspěvku FO/DZ) nevím který jiný „názor“ vyžaduje oporu v zákoně. To co je problematický, zda může SVJ vytvořit rezervní zdroj nebo zdroj na konkrétní akci předem existuje i u stávajícího řešení FO/DZ. Někdo to respektuje někdo ne. Stejný přístup lze uplatnit i u této metody.

Zákon neříká, že člen společenství má na povinnost spořit na účtu svj. Člen společenství si může spořit kde uzná za vhodné. To co uvádít jsou pouze vaše výmysly a z mého pohledu totální nesmysly. Tak si sám spořte kde chcete a nepíšte, že my ostatní takovou povinnost máme taky. Nemáme.

Tak místo „spoření“ dejte „rekonstrukce střechy“ je na vás na co to použijete a jaký platební titul u vlastních členů obhájíte.

Proč se porád domníváte, že vy jste ten, kdo tady bude určovat co máme kam napsat, jaký tomu máme dát název a tak podobně. Dělejte si to jak chcete, název si tomu dejte jaký uznáte za vhodné a zbytek nechte na ostatních ať si to udělají taky jak chtějí.

Nebo jenom curaji vasi vycuranci z vyboru proti vetru..?

Já to přirovnání z laického pohledu vidím následovně:
Je-li rozpor v právním názoru mezi subjektem DP a dalším subjektem pak pro tento rozpor je charakteristický:
Jedná se o veřejné právo a poskytování právní služby státu ekonomický činnému subjektu, jehož hospodářské působení pro stát je významné. Stav zákonů pro takové rozhodování je poměrně ustálený a stejný.
Je-li rozpor v právním názoru mezi subjektem SVJ a členem společenství o usnesení pak pro tento rozpor je charakteristický:
Jde o soukromé právo a o rozpor názoru mezi jedním členem a ostatními členy společenství. Řešení rozporu má dopad na činnost SVJ, ale na stát nemá významný vliv.
Autonomní povaha SVJ umožňuje, aby vztahy uvnitř SVJ byly uspořádány rozdílně kde pravidla jsou zakotvena ve vnitřních dokumentech SVJ.
Mnohdy orientovat se ve vnitřních poměrech konkrétního SVJ je téměř nemožné a velmi pracné i z důvodu nekvalitně zpracovaných stanov a dalších dokumentů. Totéž může platit o podání k soudu. Pro takové právní rozhodovací prostředí je třeba vytvořit barieru pro omezení množství podání a podání sporů u kterých rozhodování je časově náročné a nákladné nebo nemožné pro chybějící podklady. Mnoho sporů jsou vedeny z důvodu prosazení vlastního ega žalujícího nebo má šikanující charakter, nepřinášející přínos ani jedné straně. Rozhodování dle usnesení shromáždění SVJ je volba dle členů SVJ, rozhodování dle soudu je volba jednoho člověka soudce soudu, rozhodování dle zákona je volba dle poslanců. Nejvyšší legitimitu učinit volbu o záležitostech SVJ má shromáždění, proto rozsudkem sporu o napadaném usnesení bude převážně zrušení jeho platnosti.

Vztah mezi dopravním podnikem a černým pasazerem je soukromoprávní, nikoli veřejnoprávní! Je to vztah dvou soukromých osob.

Jestli ale s příkladem s dopravním podnikem máte problém, dám jiný příklad. Tak jak soudy odmítají přezkoumávání zákonnosti v nevýznamných věcech v SVJ, tak by to bylo podobné tomu, kdyby osoba A žalovala osobu B o 500 Kč např. náhradu škody a soud by ji vyhodil, že 500 Kč je nevýznamná záležitost… prostě totální nesmysl a popření principu právního státu!

A skutečně se nejde vymlouvat na to, že vyhození osoby A od soudu je vlastně v pořádku, protože vztahy mezi těmi osobami jsou složité nebo že osoba A chce prosadit vlastní ego a podobné nesmysly, kterým jste zde obhajoval odmítnutí soudního přezkumu.

V právním státě musíte mít reálnou možnost bránit se nezákonnosti!!!

Což v případě SVJ s tzv. nevýznamných záležitostí není!!!

Podle

https://stipsky.blog.idnes.cz/blog.aspx…

se soud zabývá částkou 10 Kč. Zda jde o důležitou záležitost soud nezkoumá.

Vážená, soud ve vašem odkaze řešil daně, ne svj. Jste zaměstnancem nebo podnikáte? Pokud jste zaměstnancem, už jste někdy platila (už vám někdy strhli) daň nižší o 10 Kč? Ještě nikdy. Neodpustili vám ani vindru. Tak proč by nějaký podnikatel neměl platit daň za koláček. Předpokládám, že jsme si všichni rovni, jenom někteří chtějí být rovnější a děsně jim vadí, že taky musí platit daně, protože doteď platili co chcěli, resp. neplatili nic. A nyní, když ty daně musí platit taky, tak se z toho můžou po.rat.

„proč by nějaký podnikatel neměl platit daň za koláček“

Protože se nejedná o důležitou záležitost.

Daň pro podnikatele zcela jistě není důležitá záležist, důležitá záležitost je to ovšem pro Finanční úřad.

Finanční správa při kontrole v srpnu 2017 zjistila, že personál obchodu „Krámek u radnice“ v Krnově nevydal účtenku za nákup koláčku v hodnotě 10 korun a že tržba nebyla ani zaevidována v systému.

Předchozí ani následné kontroly sice porušení zákona nezjistily, přesto finanční úřad uložil majiteli obchodu pokutu 10 000 Kč plus náhradu nákladů řízení ve výši 1000 Kč.

Podnikatel se odvolal – argumentoval výjimečným neúmyslným pochybením, vyšší fluktuací zákazníků i tím, že od startu EET uplynula krátká doba na to, aby se požadovaný postup zaměstnancům zcela zautomatizoval. Úřad mu pak sankci snížil na 6500 Kč.

Obchodník se nevzdal a obrátil se na Krajský soud v Ostravě. Ten konstatoval, že pokuta byla zjevně nepřiměřená a snížil ji na 1000 Kč. Proti tomu se však pro změnu odvolalo finanční ředitelství v Brně.

Zdroj: https://www.penize.cz/…ti-rekl-soud

Škodu způsobil zaměstnanec, nikoliv „nějaký podnikatel“ z malého koloniálu, který na rozdíl od zaměstnance nemůže ve dvě odložit lopatu a jít s čistou hlavou domů.

Pro ne politiky, ale trhovce v čele s trhovcem z východu je i malý koloniál konkurence.

Vaše úvaha je úžasná. Podle vás škodu způsobil zaměstnanec, ne podnikatel. Odvádět odvody vůči státu má povinnost podnikatel, ne zaměstnanec. Je zcela lhostejné, jak je obchod velký. Státní správě nepřísluší jednat se zaměstnancem někoho, kohokoliv.

„se soud zabývá částkou 10 Kč“ je nesmysl a blog Štipského je činností užitečného idiota ve službách trhovce z východu.

Já o ne/právním státu nepsal nic. Uvedl jsem jen soupis rozdílných charakteristik uvedených sporů, a z těchto důvodů dovedu si představit jejich rozdílné právní obsloužení. Zda je to dobře/špatně nepíšu o tom nic. Uznávám právo osoby bránit se nezákonnosti, ale též předpokládám možnost soudů bránit se před neracionálním úkonům. Ne každé napadnuté usnesení je projevem nezákonnosti. Jak by měl vypadat rozsudek ve vašem právním státě kdy shromáždění odsouhlasí sazbu příspěvku na rekonstrukce střechy 25 Kč/měsíc/m2 a přehlasovaný vlastník je ochoten akceptovat jen 20 Kč/měsíc/m2? Jsou případy kdy nerozhodnout nebo „nějak“ rozhodnout mají volby stejnou míru spravedlnosti.

" shromáždění odsouhlasí sazbu příspěvku na rekonstrukce střechy 25 Kč/měsíc/m2 a přehlasovaný vlastník je ochoten akceptovat jen 20 Kč/měsíc/m2?"

Soud pouze přihlédne k tomu zda tato sazba není pro přehlasovaného vlastníka jednotky tzv.„likvidač­ní“.Pokud ne tak platí rozhodnutí většiny!

„Soud pouze přihlédne k tomu zda tato sazba není pro přehlasovaného vlastníka jednotky tzv.„likvidační““

Pane Člene SVJ,

uveďte, prosím, pro svůj názor nějakou oporu – judikát, odborný názor, zákonné ustanovení ad.

Kolik činí likvidační sazba a jak se její výše stanoví?

V ZoVB byl návod, jak výši zálohy na správu domu stanovit. V ObčZ takový návod uveden není – nebo jsem něco přehlédl?

„Soud pouze přihlédne k tomu zda tato sazba není pro přehlasovaného vlastníka jednotky tzv.„likvidační“.“

Kde jste prosím přečetl, že soud přihlédne k tomu, zda sazba není likvidační?

Tak to není Váš názor má jednu vadu a to je, že zde není právní stát, přemoudřelá osobo. V právním státe by právo fungovalo pro všechny stejně a to tady rozhodně není.