Daňový balíček je publikován

• Odvolávám co jsem slíbil, slibuji co jsem odvolal. Tak pravil popletený král ve známé pohádce.

Takže prezident z toho ústavního maléru vybruslil jediným možným způsobem. Vymluvil se na původní nevhodnou formulaci a dodatečně oznámil, že jeho úmysl byl odlišný od jeho jazykového projevu. Původně napsal předsedovi Poslanecké sněmovny, že zákon vrací (tedy lidově řečeno že jej „vetuje“) – avšak nyní tvrdí, že to mínil jinak než jak to napsal. Budiž. Soulad s Ústavou je tedy zachován.

Je zajímvé, že někteří – dokonce i právníci – zařeli oči před tímto ústavním průšvihem a snažili se to hov*o zamést pod koberec.

Justitianus

Jak jste, prosím, došel k tomu, že dopis Ing. Zemana předsedovi sněmovny je smlouvou?

Tiffany, nerozumíte právu. Zkuste myslet hlavou, třebas přijdete na to proč jsem ten rozsudek citoval. A opět (podruhé ve dvou dnech) se mi snažíte podsunout to, co jsem nenapsal.

Víme jistě, že prezident Zeman je člověk, který nerad a jen zřídka přiznává že udělal chybu. Nyní to přiznal celkem elegantním způsobem a hlavně včas. To oceňuji.

Justitianus

Citoval jste z rozsudku Nejvyššího soudu tuto pasáž:

"Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho lze obsah právního úkonu posoudit i podle vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Na vůli účastníků smlouvy je možno při výkladu právního úkonu ve smyslu § 35 odst. 2 obč. zák. usuzovat také s přihlédnutím k následnému chování těchto smluvních stran (k tomu srovnej obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4142/2008).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 508/2019, ze dne 8. 1. 2020"

z níž je zřejmé, že se týká smlouvy (dohody, smluvního ujednání smluvních stran).

Tiffany, proč zde opisujete co jsem před patnácti minutami napsal já? Chcete být mazána jako spammer?

Jen blb neví, že vícestrané smlouvy i jednostranná vyjádření (např. oznámení prezidenta České republiky předsedovi Poslanecké sněmovny) mají jedno společné: jde o právní jednání, o jazykové vyjádření projevu vůle. Při výkladu projevu vůle se postupije shodně ve všech možných případech. Ale když nerozumíte ani základům práva, pak to možná neumíte pochopit.

Justitianus

Pane Justiniane, já vám do toho nechci moc kecat, ale skutečně bych se zdráhal někoho označovat za blba. Prezident při podepisování zákona dle čl. 51 Ústavy ani vrácení zákona dle čl. 50 Ústavy nejedná jako soukromá osoba, ale jako orgán veřejné moci sui generis.

Dopis prezidenta o (ne)vetování zákona č. 609/2020 Sb. proto rozhodně není soukromoprávním jednáním, na který by se dala bez dalšího aplikovat judikatura NS a ÚS o výkladu právních jednání (nota bene ještě podle starého občana), ale aktem aplikace práva.

Interpretační metody v konečném důsledku použijeme stejné (primárně gramatický výklad, doplněný o logický a teleologický), protože jiné nemáme, ale nejedná se o právní jednání.

Jinak pokud jde o mne, tak já si osobně myslím, že ten zákon nebyl přijat. Ten dopis z 28.12.2020 je z pohledu jazykového výkladu zcela jednoznačně vetem a je úplně jedno, co říkal prezident předtím, nebo co říkal potom. Ústava navíc nedává prezidentovi možnost suspenzivní veto odvolat.

A i kdybychom akceptovali, že o veto nejde, pak ten zákon nebyl vyhlášen v souladu se zákonem. Dle čl. 50 Ústavy činí lhůta pro vetování zákona 15 dní ode dne, kdy byl postoupen, a dle judikatury Ústavního soudu (bod 90 nálezu Pl. ÚS 10/13) zasláním dopisu předsedovi PS o nevrácení ani nepodepsání nedojde ke zkrácení (ukončení) lhůty k prezidentskému vetu. Pokud tedy byl zákon postoupen prezidentovi 22.12.2020, legislativní proces nebyl dokončen, protože skončí pro vetování zákona skončí nejdříve 6.1.2020 a až poté je možné vyhlásit zákon ve sbírce.

Druhá věc je, že nikdo z oprávněných osob si pár měsíců před volbami nedovolí podat ústavní stížnost.

Pane Hofmane,

pokud jste si všiml, prezident České republiky je osoba fyzická a jako osoba fyzická také právně jedná. Neexistuje žádná překážka k tomu, abychom písemný projev prezidentovy vůle vyložili běžnými metodami výkladu právních jednání.

Zcela jistě se mýlíte, když naznačujete, že starší judikatura o výkladu právních jednání není použitelná po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb.

Naprosto s Vámi souhlasím ohledně patnáctidenní lhůty, která musí napřed marně uplynout, aby bylo postaveno najisto, která ze tří možností nastala:

1. prezident vrátil zákon sněmovně (laicky řečeno"vetoval" jej), nebo
2. prezident zákon podepsal, nebo
3. president zůstal nečinný až do konce patnáctidenní lhů­ty.

Prezident před uplynutím patnáctidenní lhůty zákon vrátil (s jednoznačným vyjádřením „zákon Vám vracím“), tedy jej bezpochyby „vetoval“. Předseda Poslanecké sněmovny hrubým způsobem porušil ústavu, když o vráceném zákonu nedal znovu hlasovat, nýbrž protiprávně dal pokyn k publikování neschváleného zákona ve Sbírce zákonů.

Víme, že prezident dodatečně oznámil, že zákon nevrátil a že zákon pouze „nepodepsal“. Můžeme si myslet o Zemanových duševních schopnostech cokoliv, ale jen těžko by mohl někdo po tomto oznámení oponovat tomuto sdělení hlavy státu.

Ten, kdo dvakrát prokázal totální neznalost Ústavy je předseda poslanecké sněmovny. Jakmile obdržel dopis se slovem „vracím“, měl konat v souladu s Ústavou. A jestliže prezident se ozval že zákon pouze nepodepsal, znamená to že žádnou svou vůli (dosud) nevyjádřil. Bylo tedy povinností předsedy sněmovny čekat na marné uplynutí patnáctidenní lhůty, kterou předepisuje ústava. Zeman jej svým veletočem zachránil před blamáží.

Z tohoto případu vidíme, jak neschopní jsou dva nejvyšší ústavní činitelé. Dokonce ani Ústavu si nepřečetli. Ovšem hned se vyrojila hromada „ústavních“ právníků – přisralbotků, kteří Zemanovo jednoznačné veto byli schopni vykládat zcela opačně.

Justitianus

Pan prezident samozřejmě je fyzická osoba a jako fyzická osoba může právně jednat. Při vrácení podpisu se ale jedná o ústavní akt ústavní instituce (prezidenta republiky), ne fyzické osoby (Miloše Zemana). Viz § 1 občanského zákoníku.

Judikatura k právním úkonům podle starého občana je samozřejmě do určité míry použitelná, ale ne v plném rozsahu.

Samozřejmě že to, co bude napsáno, budeme vykládat v zásadě stejnými interpretačními metodami, ale budeme to vykládat jako akt aplikace práva. Tak zaprvé bych ten jeho dopis poměřoval zásadou legální licence a tím, co prezident dle ústavy může a nemůže dělat. Dle čl. 50 je prezident oprávněn zákon nepodepsat a vrátit jej a dle čl. 51, pokud zákon nevrátí, je prezident povinen zákon podepsat. Naopak ústavní praxe, dle které prezident zákon ani nepodepíše, ani ho nevrátí, je formálně porušením Ústavy, a proto mi přijde uhozené řídit se dle vysvětlujícího dopisu Zemana o tom, že vlastně nechtěl zákon vrátit a jeho úmyslem bylo Ústavu porušit.

Když použiju příměr, je to stejné, jako kdybyste byl u soudu jako žalovaný a po skončení dokazování by vám soudce říkal, že vyhrajete a že žaloba bude zamítnuta. Nakonec ale vyhlásí a doručí vám rozsudek, kterým vás odsoudí. No a když zjistí, co udělal, tak vám pošle vysvětlující dopis, že to tak nemyslel a že vás odsoudit nechtěl. Máte to blbý, ale rozsudek platí – můžete proti němu maximálně odvolání, ale žádný vysvětlující dopis vám nepomůže, protože rozsudkem je po jeho vydání vázaný i sám soud.

Pane Hofmane, ono je z hlediska interpretačních pravidel úplně jedno zda svou vůli projevila fyzická osoba ing. Miloš Zeman, nebo zda jde o projev vůle prezidenta České republiky. Doufám, že nepopíráte, že prezident může mít svou vůli, že ji může projevit, a že v rámci svých ústavních pravomocí právnē jedná.

Pokud jde o Váš výklad Ústavy, máte pravdu, že prezident má povinnost přijatý zákon podepsat. Použití třetí osoby jednotného čísla v nepodmiňovacím způsobu („podepisuje“) má jediný význam – zákonem uložená povinnost. Prezident je s tím podpisem až druhá osoba v pořadí po předsedovi Poslanecké sněmovny (pokud budeme pořaddí uvedené v Ústavě považovat za důležité).

Jenomže je známo, že Ústava není právě dokonalým právním dílem. Obsahuje mnohé „díry“ a nedává odpovědi na všechny možné eventuality. To je právě i problém s podpisy ústavních činitelů: Ústava říká jasně, že návrh zákona je přijat již okamžikerm kdy je schválen sněmovnou (čl. 46 odst. 3, čl. 47 odst. 3, čl. 48). Podpisy tří ústavních činitelů jsou – podle ústavy – pouhým „ocáskem“, který u přijatého zákona může a nemusí být. Právě v tom je nedůslednost české ústavy, že nespecifikuje zda podpisy tří ústavních činitelů mají nějaký konstitutivní význam (conditio sine qua non), nebo jde jen o čistě formální (a nikoliv nezbytnou) „dekoraci“, aby na poslední stránce zákona nezůstslo příliš mnoho prázdného místa.

Legislativní význam má bezpochyby pouze vrácení zákona prezidentem – ale jak vidíme, i na to lze zvysoka kašlat, když prezident je popleta a ústavní činitelé neznají Ústavu.

Zbytečně bychom se vyčerpávali v hledání smyslu toho nesmyslu.

Obdobně neurčité je postavení premiéra při demisi: je pouze jedním z členů vlády, a tedy může podat demisi jako každý jiný ministr. Není tedy pravdou, že by při (osobní) demisi premiéra automaticky měla padnout celá vláda. Podle článku 76 Ústavy platí, že vláda rozhoduje ve sboru. O demisi vlády by tedy musela rozhodnout CELÁ vláda na svém zasedání. Přesto byla porušena Ústava např. při Nečasově osobní demisi, kdy se toto všeobecně (a nesprávně) považovalo za demisi celé jeho vlády. Opět díra v Ústavě, a snaha „ústavních“ právníků obhájit postup rozporný s ústavou. Vzpomeňme si na diskuse ohledně Sobotkovy chystané (avšak nakonec nepodané) demise, a na Zemanův výklad tohoto kroku…

A tak bychom mohli pokračovat. Pan Rychetský a spol to tenkrát ušili poněkud horkou jehlou, ale opravit se to nikdo nechystá.

Justitianus

Asi jste si nevšiml, že máme dvě vlády. Jednu v Praze a druhou v Bruselu.

Asi jste si nevšiml, že současný svět i naše vlast jede v „jiném“ režimu a vůbec nejde o čínský virus.

V tomto chaosu byste se svým binárním přístupem k věcem lidským byl šťastný v Japonsku.

Prosím smazat, děkuji.

Vy jste soudcem Nejvyššího soudu?

Napsal jste, že jste psal rozsudek NS, přitom to vypadalo, že jste rozsudek pouze citoval.

Tiffany,

ve Sb.z. bude navždy uvedeno: „Rozeslána dne: 31. prosince 2020“.

O této skutečnosti jsem napsal 30.12.2020.

Nevím co je na tom k nepochopení.

Hezký den!

Pavel

Nicku Vložil ; (bez ověření),

asi vám nedochází, že ten deficit cca 100 mld. Kč se bude muset nějak zalepit. A to půjde pouze zvýšením jiných daní po volbách a/nebo inflací.

Osobně bych uvítal, aby bylo snižování daní doprovázeno snižováním státních výdajů. Ale jsem stará škola, dnes se takový přístup nenosí. Vládnoucí strany vidí pouze do příštích voleb.

Možná ještě větší škodu napáchá nejistota, co vlastně k 1.1.2021 platí za zákony. Připomínám, že dnes je 30.12. a ústavní stížnost je pravděpodobná, její výsledek nejistý.

Hezký den!

Pavel

To pohrdání Ústavou a zákony je snad ještě horší, než ta sekyra 100 mld.

Zda byla Ústava porušena může vyslovit jen Ústavní soud. Nikoliv pisálkové bez právního vzdělání a základních informací o právu. Kdo zná judikaturu ÚS tak ví, že pokud někdo sesmolí ústavní stížnost k této problematice, tak velmi pravděpodobně neuspěje. ÚS bude brát v úvahu i opakované veřejné vyhlášení prezidenta, že daňový balíček nebude vetovat. ÚS také zohlední případný dopad na právní jistotu miliónů lidí, kteří si ve Sbírce zákonů přečetli novelu účinnou k 1.1.2021. Ale rozumím tomu, že opozice chce stále něco kritizovat. To je rovina politická, nikoliv právní.

Ústavou a zákony pohrdají všichni, co rozkradli republiku.

Možná přestanou rozhazovat peníze např. městské úřady a radnice, krajské úřady a další zbyteční darmožrouti. Konečně budou muset začít přemýšlet co a jak mají udělat. Anebo budou spíše řvát, jak oni by to dělali dobře. Vládnoucí strany vidí pouze do příštích voleb a opozice už se vidí u budoucích koryt, aby si přilepšila. Vy v tom vidíte nějaký rozdíl? Já ne. Jak já ten poslední den v roce přežiji v nejistotě. Vážený pane demokrate, jistota skočila v listopadu 1989, takže jakápak nejistota.

„A to půjde pouze zvýšením jiných daní po volbách a/nebo inflací.“

Nevím, odkud takto soudíte. Stačí omezit zbytečné a odložit ostatní výdaje.

Tiffany,

asi neznáte strukturu státního rozpočtu. Většinu tvoří mandatorní výdaje.

Podívejte se do zákona č. 323/2020 Sb., o státním rozpočtu, a navrhněte politicky průchodnou úsporu.

Krátila byste důchodce, státní úředníky, učitele, zdravotnictví, armádu?

Cesta zvyšování různých daní, poplatků a inflace není tak nápadná, proto je politicky přijatelná.

Hezký den!

Pavel

„Krátila byste důchodce, státní úředníky, učitele, zdravotnictví, armádu?“

Bez jakéhokoli negativního dopadu lze z Vašeho výčtu krátit státní úředníky a zejména armádu. Běžte se podívat na jakýkoli úřad. Prakticky nikdo nepracuje a nic se neděje. Dále se seznamte se statistikou poklesu počtu státních úřadníků v důsledku zavádění výpočetní techniky.

Najde se řada dalších oblastí (které jste neuvedl), kde je krácení okamžitě možné.

O bojeschopnosti armády Vám zde napíší povolanější.

Stát by měl především postupovat hospodárně, což se neděje.

Vždy se nejlépe navrhují úspory „těm druhým“. Bohužel to asi není možné, ale bylo by fajn, abyste si vyzkoušela práci úředníka na úřadě. Prakticky s jistotou mohu říci, že byste pak už úspory úředníkům nenavrhovala :-)

Rozhodně to není tak, že bych slepě hájil práci úředníků. K mnohým mám velké výhrady a ke způsobu fungování veřejné správy bych mohl být kritický hodně dlouho. Ale zatímco u učitelů se ujala myšlenka, že nejdříve zvýšíme platy a následně se „sama“ zvýší kvalita, u úředníků, jako by platil opak – uděláme úspory a tím se zvýší kvalita.

Ani jednu z cest nepovažuji za správnou. Ale jen tak zvolat do větru, že by se měli krátit státní úředníci, mi přijde zaslepené.

Pane Dvořák, v tom co píšete s Vámi souhlasím. Ovšem vidím problém i v tom, že těch úředníků, kteří skutečně pracují a musí dodržovat při své práci mnoho předpisů a vyhlášek /často i blbých, proto je nutné je po čase opravit různými novelami/ je na nejnižší úrovni řízení čím dál méně navíc se dnes ještě požaduje, aby měly VŠ vzdělání (a placeni jsou také nejméně), tak těch nad nimi v několikastupňovém řízení je čím dál víc. Tzn. těch co vymýšlí lejstro přibývá, těch co to dole musí realizovat je čím dál méně. Mám letitou kamarádku ve státní správě a ta říká, že na jednoho skutečně pracujícího je deset těch, co ho řídí. Jinak všem zde diskutujícím přeji v r. 2021 hlavně zdraví a pohodu.

Já tedy nevím. Buď máme blbé státní úředníky nebo blbé zákony, kterými se musí řídit. Státního úředníka, který by pracoval ve prospěch běžných lidí jsem asi ještě nepotkal. Vždycky hledá zákon jak to nejde a takový zákon najde.

„Vždycky hledá zákon jak to nejde a takový zákon najde.“

Na to, aby to nešlo, úředník nemusí hledat zákon. Úplně stačí, když prohlásí, že to nejde. Úředníkovi jsem přinesl výklad zákona soudem a on stejně prohlásil, že se tím zákonem řídit nebude, že pro něj neplatí. Říká se tomu správní uvážení.

Nemáme žádnou armádu, máme pouze žoldáky, kteří hájí cizí zájmy. Těm není potřeba dávat halíř, natož tak jinou částku.

No, zřejmě by se dalo ušetřit na výdajích do různých neziskovek. Pak asi i na různých sociálních dávkách. Ale otázka je, kolik by to ve výsledku bylo a zda by to státní rozpočet vytrhlo. Já, ač zaměstnanec, považuji v současné době kdy výdaje státu jsou vysoké z důvodu coronaviru a určitě i v příštím roce to bude pokračovat, zrušení superhrubé mzdy za velmi problematické. Ten výpadek příjmů, který byl jistý, je dost průšvih.

Ano, třeba ušetřit na největší neziskovce v ČR – fotbalové asociaci, která dostává půlmiliardy ročně:)

Tak pod toto se podepíši :-) Jsem velikým příznivcem sportování, ale nikoliv toho profesionálního …