- Odvolávám co jsem slíbil, slibuji co jsem odvolal. Tak pravil popletený král ve známé pohádce.
Takže prezident z toho ústavního maléru vybruslil jediným možným způsobem. Vymluvil se na původní nevhodnou formulaci a dodatečně oznámil, že jeho úmysl byl odlišný od jeho jazykového projevu. Původně napsal předsedovi Poslanecké sněmovny, že zákon vrací (tedy lidově řečeno že jej „vetuje“) – avšak nyní tvrdí, že to mínil jinak než jak to napsal. Budiž. Soulad s Ústavou je tedy zachován.
Je zajímvé, že někteří – dokonce i právníci – zařeli oči před tímto ústavním průšvihem a snažili se to hov*o zamést pod koberec.
|
Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho lze obsah právního úkonu posoudit i podle vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Na vůli účastníků smlouvy je možno při výkladu právního úkonu ve smyslu § 35 odst. 2 obč. zák. usuzovat také s přihlédnutím k následnému chování těchto smluvních stran (k tomu srovnej obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4142/2008). podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 508/2019, ze dne 8. 1. 2020 |
Justitianus
Poslední komentáře