Poslyšte, pane §, nerozumíte snad jednoduchému textu v českém jazyce?
Napsal jsem přece jasně, že právní úprava obtěžování imisemi mezi sousedy (z pozemku na pozemek) podle § 1013 se použije i na obtěžování imisemi z bytu do bytu. Čemu na tom nerozumíte?
Je to dávno známo, a o této skutečnosti není v soudní praxi pochyb už nejméně 50 let. Konstantní judikaturu si k tomu dohledejte sám, jsou to desítky rozsudků. Namátkou uvádím jeden nedávný judikát:
| Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 26 Cdo 2359/2018–316, ze dne
17.6.2019 (…) S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 .2062/2010, dále [odvolací soud] uvedl, že konflikt mezi vlastníky jednotek ohledně užívání společných prostor bylo možné za dřívější právní úpravy řešit pomocí výkladových pravidel § 127 odst. 1 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), která jsou použitelná rovněž ve světle nové úpravy při aplikaci ustanovení § 1175 ve spojení s § 1012 a § 1013 o. z., z nichž plyne zásada, že jeden vlastník by neměl výkonem svého práva nad míru přiměřenou poměrům rušit výkon vlastnického práva jiného. (…) S ohledem na dosavadní judikaturu i s ohledem na to, že ustanovení § 1175 o. z. vymezuje práva a povinnosti vlastníka jednotky pouze obecně v návaznosti na jeho vlastnické právo, je dovolací soud toho názoru, že pro právní režim užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví lze i nadále aplikovat zásadu přiměřenosti (proporcionality) stanovenou obecně pro obsah vlastnického práva (§ 1012 o. z.), případně speciálně pro imise (§ 1013 o. z.), a dovodit, že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížil užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek. (…) Lze tak uzavřít, že rozsudek odvolacího soudu je – z hlediska uplatněných dovolacích důvodů – věcně správný (…). |
Justitianus
Poslední komentáře