Vystehovani podnajemnika
Dobrý den chci se zeptat ja jsem vlastnik v dome mame 16 vlastniku jsme tedy svj.Jeden vlastnik nad nami pronajal byt podnajemnikum – ti jsou extremne hlucni a po nekolika urgencich se chovaji stejne zahajili jsme tedy prestupkove na meste a i policie 2× urugovala majitele aby se ztisili (kazdy den se vsim mlati a dupe jim dite ktere nechaji cele dny behat) uz to trva rok prestupkove rizeni ma byt za mesic a policie rekla ze jeste budou delat hluk tak vlastnikovi naridi vystehovani.I vlastnik a i podnajemci priznali na policii ze vedi ze delaji hluk.
Ted se predseda SVJ ( pritel toho vlastnika) rozhodl ze svola mimoradnou schuzi na reseni . ale ja uz to mam rozjednane s policii a s prestupkovym – otazka zni musim jit na tu schuzi kdyz se to uz resi ? nevim co chteji resit najednou kdyz to nikoho nezajimalo doted muzu se ohradit s tim ze na schuzi neprijdu ze uz to mame v reseni my s panem majitelem ?
Pev, už vám to napsali jiní: pletete si nájemce a podnájemce. To jsou dva různé právní vztahy.
Nicméně pro Váš případ je úplně jedno kdo dělá v bytě hluk a obtěžuje ostatní vlastníky jednotek. Je totiž jedno zda v bytě dělá hluk vlastník bytu, nájemce, podnájemce, přítel vlastníka, osoba ubytovaná přes Airbnb, vlastníkova teta z Kolína, nebo bezdomovec, který ten byt zabral bez právního důvodu.
Je to úplně jedno; odpovědnost za chování těchto osob má vždy vlastník bytu.
Vy jste přece v právním vztahu pouze s vlastníkem bytu. S nikým jiným! Pouze po vlastníkovi můžete tedy požadovat, aby se zdržel obtěžování hlukem z jeho jednotky nad míru přiměřenou místním poměrům. Jak si to zajistí – to je pouze jeho věc.
A s tím vystěhováním: to je jen vlhký sen nějakého popleteného policajta, který se moc často dívá na seriály o moskevské mafii.
Justitianus
§ 1176
Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.
Paní Radko2222,
v § 1176 občanského zákoníku se píše o pravidlech pro správu domu a pozemku a užívání společných částí. Diskutovaná věc pod pravidla pro správu domu a pozemku ani pod pravidla pro užívání společných částí nespadá. Pokud se přesto stále domníváte jinak, zkuste svůj názor trochu podložit.
| 89/2012 Sb. § 1013 (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. |
Pane §, proč jste si zvolil tento nick, když neznáte dokonce ani základní právní předpis soukromého práva?
Pro jistotu podotýkám, že ustanovení o sousedském obtěžování jsou plně použitelná i pro obtěžování z bytu do bytu v domě. Je k tomu konstantní judikatura.
Justitianus
Vlastník se zdrží znamená, že vlastník osobně nebude nebo přestane konat. Rozhodně to neznamená, že bude hlídat, okřikovat či jinak usměrňovat jiného nebo dokonce že je snad za konání jiného odpovědný.
Co se týká případu Radky2222, kdy její nájemce vrhl flašku na automobil jiného, tak v tomto případě se obě strany dohodly na řešení. Dohoda je vždy možná a má přednost před právním řešením. Nelze ale argumentovat dohodou v jiném obdobném případě, dohoda nepředstavuje precedens, jehož je možné se v jiném případě dovolávat.
Podle Vás, Justitiane, pokud mne oběžuje kouřem, smradem, hlukem, rušením nočního klidu hlasitě se bavícící skupina kuřáků stojící nebo sedící pod oknem mého bytu, je za to odpovědný vlastník pozemku pod oknem?
Přivolaná policie Váš názor nesdílí a s vlastníkem pozemku nejednala, ani ho neoslovila, dokonce ho ani nezjišťovala.
(Na diskutovanou věc to nedopadá, § 1013 se týká sousedních pozemků, o nichž se zde nediskutuje.)
- Pan § napsal: „Podle Vás, Justitiane, pokud mne oběžuje kouřem, smradem, hlukem, rušením nočního klidu hlasitě se bavícící skupina kuřáků stojící nebo sedící pod oknem mého bytu, je za to odpovědný vlastník pozemku pod oknem?“
Pane §, s Vámi je zbytečné se bavit, jste totální právní analfabet. Pletete různé věci dohromady.
Případ s hlučnými osobami – který jste popsal – nemá nic společného s § 1013 zákona č. 89/2012 Sb.. Šlo o rušení nočního klidu podle veřejnoprávního předpisu: § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.
Nastudujte si rozdíl mezi soukromým právem a veřejným právem.
Justitianus
„Nastudujte si rozdíl mezi soukromým právem a veřejným právem.“
Panu Justitianovi zjevně uniklo, že stejný skutek může být a často bývá posuzován a řešen podle soukromého i podle veřejného práva současně.
přečtěte si to ještě jednou. vlastník JEDNOTKY! pokud jako vlastník přenechám k užívání byt, nebo si jen pozvu návštěvu, tak jsem zodpovědná za užívání jednotky, tedy jak ji užívají. pokud mi dělá na pozemku bordel někdo, komu jsem k jeho užívání žádné právo nedala, logicky za ně nezodpovídám. to by pak vlastník měl odpovídat i za chování zlodějů ve svém bytě? buď to nechcete, nebo nejste schopen pochopit. příklad z praxe – nájemníci jiného vlastníka vyhodili flašku z lodžie a poškodili mi auto. nájemníci odmítli cokoliv řešit, a dle rady mého právníka jsem škodu požadovala po vlastníkovi. ten si také najal právníka, a došli k závěru, že mě je povinen škodu zaplatit vlastník, když nájemníci odmítají a posléze on po nich soudně mě zaplacenou částku vymohl.
„vlastník jednotky“
Vložil radka2222 (bez ověření), 8. Srpen 2020 – 10:51
§ 1013 odst. 1 občanského zákoníku: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“
§ 1013 odst. 1 občanského zákoníku se týká výhradně vnikání imisí na pozemek, je to tam uvedeno 3×. Pokud se domníváte, že se týká i vnikání imisí do jednotky, nějak to prosím podložte. Děkuji.
Poslyšte, pane §, nerozumíte snad jednoduchému textu v českém jazyce?
Napsal jsem přece jasně, že právní úprava obtěžování imisemi mezi sousedy (z pozemku na pozemek) podle § 1013 se použije i na obtěžování imisemi z bytu do bytu. Čemu na tom nerozumíte?
Je to dávno známo, a o této skutečnosti není v soudní praxi pochyb už nejméně 50 let. Konstantní judikaturu si k tomu dohledejte sám, jsou to desítky rozsudků. Namátkou uvádím jeden nedávný judikát:
| Rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 26 Cdo 2359/2018–316, ze dne
17.6.2019 (…) S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 .2062/2010, dále [odvolací soud] uvedl, že konflikt mezi vlastníky jednotek ohledně užívání společných prostor bylo možné za dřívější právní úpravy řešit pomocí výkladových pravidel § 127 odst. 1 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), která jsou použitelná rovněž ve světle nové úpravy při aplikaci ustanovení § 1175 ve spojení s § 1012 a § 1013 o. z., z nichž plyne zásada, že jeden vlastník by neměl výkonem svého práva nad míru přiměřenou poměrům rušit výkon vlastnického práva jiného. (…) S ohledem na dosavadní judikaturu i s ohledem na to, že ustanovení § 1175 o. z. vymezuje práva a povinnosti vlastníka jednotky pouze obecně v návaznosti na jeho vlastnické právo, je dovolací soud toho názoru, že pro právní režim užívání společných prostor v rámci bytového spoluvlastnictví lze i nadále aplikovat zásadu přiměřenosti (proporcionality) stanovenou obecně pro obsah vlastnického práva (§ 1012 o. z.), případně speciálně pro imise (§ 1013 o. z.), a dovodit, že vlastník jednotky nesmí užívat společné prostory takovým způsobem, kterým by nad míru přiměřenou poměrům ztížil užívání těchto prostor ostatním vlastníkům jednotek. (…) Lze tak uzavřít, že rozsudek odvolacího soudu je – z hlediska uplatněných dovolacích důvodů – věcně správný (…). |
Justitianus
neumíte chápat psané slovo, natož zákon. Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka.
takže když když si svévolně někdo cizí stoupne na pozemek jiného
vlastníka bez jeho svolení a hulí, na jaký pozemek jiného vnikají
imise?
a ještě jinak – sám vlastník onoho pozemku tam nehulil, těm lidem
to nepovolil, tudíž se zdržel … tím končím, s vaší kapacitou nemá
cenu ten hrách házet.
„když když si svévolně někdo cizí stoupne na pozemek jiného vlastníka bez jeho svolení a hulí, na jaký pozemek jiného vnikají imise?“
Paní Radko2222,
tážete se, na jaký pozemek jiného vznikají imise. To je zřejmé. Zajímavá je zde poněkud jiná otázka: Kdo je za vnikání imisí odpovědný? Vlastník pozemku, na se hulí, a nebo hulič? To napište, o to zde jde.
Jinými slovy: Kdo je škůdce?
vyhoďte je na ulici …s úctou Pev, co nikdy nebyl dítětem…
Víte milý Peve, kdykoli narazím na lidi vašeho ražení, dělá se mi z modelu spoluvlastnictví lehce šoufl.
ne, nemůžete požadovat vystěhování nájemníka jež se přesouvá z pokoje do pokoje, ani když to dělá „rychle“.
ne nemůže to ani policie a ne nemůže to ani shromáždění vlastníků a ne nemůže to ani soud.
lidé holt chodí. od čeho jiného mají nohy…
to je hezký, že vám policajti řekli, že nařídí nájemníkům vystěhování :-) a to jste jim věřili? jak by to udělali? tak když se svj rozhodlo to řešit, tak vy nemáte zájem? zajímavý postoj… a jak to řeší majitel?
Jinak majitel to resi tak ze priznal ze nevi co s nimi a ze vi ze jsou hlucni … to je takhle rok … takze to nerei prave nijak .
Prestupkove je od toho aby jmse si to tom my vyresili a i s podnajemniky.. proc se se o to stara SVJ ?
přestupkové řízení je o tom, že pokud bude prokázáno, že se přestupku dopustili, tak jim řeknou ty ty ty, to nesmíš dělat, a zaplatíš nám (správnímu orgánu, nikoliv vám jako „poškozeným“) pokutu. a hajdy domů. no a když zase začnou hlučet (což není běhání dědí mimo noční klid a obvyklý hluk), tak můžete zase páchat přestupkové řízení další rok.
Ok prestupkove probehne aspon neco … co mi neni jasne je schuze SVJ v tomto pripade je preci zbytecna nebo ne ?
A/ Nejste první ani poslední, kdo řeší hlučné vlastníky anebo podnájemníky !!! Takže si přečtěte příslušná vlákna zde v diskusi dříve než položíte dotaz, který zde byl již mnohokrát diskutován.
B/ Na základě čeho věříte, že vám policie vystěhuje nájemníky, nota bene nikoli vaše ale sousedovy (to není gramatická chyba, ale skutečně správně je s „y“, jako např. Hanákovy kuchyně.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
B/ „problémy s nájemníky vlastníka“, nikoli s podnájemníky Pokud chcete něco takového řešit, přečtěte si nejprve „Občana“ !!!. Jde o vztah od § 2235. Nejde o podnájem § 2274. Ukončení nájmu § 2285.
Vlastník měl připomenout nájemci do smlouvy, za jakých okolností (ale zákonných) lze ukončit nájem.
Hledejte např. zde
1/ muj-pravnik.cz/okamzita-vypoved-najmu-bytu/
2/ www.finance.cz/…-najmu-bytu/
3/8 www.dumplnyuspor.cz/…te-moznosti/
Výpověď nájmu ze strany pronajímatele
Na rozdíl od nájemce může pronajímatel nájem vypovědět ze zákonem stanovených důvodů a konkrétní důvod musí vždy ve výpovědi uvést. Výpovědní důvody lze v nájemní smlouvě upřesnit uvedením konkrétních situací, jejich výčet však nelze rozšířit nad rámec zákona, ledaže by se jednalo o přidání výpovědních důvodů ve prospěch nájemce. Ten je totiž považován za slabší stranu nájemního vztahu, a proto je zákonem chráněn.
Podle zákona může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou i neurčitou s výpovědí při pravomocném odsouzení nájemce …
Mezi další důvody pro výpověď … se řadí skutečnost, že byt musí být vyklizen ve veřejném zájmu, … .
Důvodem je i, že pronajímatel byt potřebuje pro své bytové potřeby …, případně .. pro své či manželovy předky, potomky a sourozence.
Další důvody představuje „hrubé porušení povinností z nájmu“ a „jiné závažné důvody“, u kterých bude záležet na konkrétní situaci, zda a jakým jednáním budou naplněny. Mezi hrubé porušení povinností nájemce by patřilo například opakované porušování dobrých mravů v domě, neoprávněné předání bytu do podnájmu, nezaplacení sjednané jistoty, neoznámení zvýšení počtu osob, užívání bytu výlučně pro podnikání, nevyhovění výzvě pronajímatele, aby v bytě žil počet osob přiměřený velikosti bytu, provádění stavebních úprav bez souhlasu pronajímatele (je-li vyžadován), neoznámení potřeby okamžitých oprav, neučinění nezbytných opatření k zabránění škody, opakované zanedbání běžné údržby, neoznámení delší nepřítomnosti v bytě, pokud tím vznikne pronajímateli vážná újma.
Pod poslední důvod zákonem nazvaný jako „jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu“ lze dle názoru soudů zařadit i skutečnost, že
Výpověď bez výpovědní doby
V nejzávažnějších případech porušení povinností z nájmů dává zákon možnost pronajímateli i nájemci vypovědět smlouvu na dobu určitou i neurčitou bez výpovědní doby.
Pronajímatel může nájem vypovědět v případě závažného porušení nájemcových povinností. Jedná se o nezaplacení nájemného a nákladů za služby ve výši odpovídající jejich trojnásobku, poškozování bytu či domu závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobení jinak závažných škod nebo obtíží pronajímateli či osobám, které v domě bydlí, užívání bytu neoprávněně jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.
Pro určení, zda se v konkrétním případě jedná o hrubé porušení povinností, které může vést k podání výpovědi s tříměsíční dobou, nebo zda se jedná o porušování povinností zvláště závažným způsobem, je rozhodující intenzita jednání, ale i jeho následků.
Před podáním výpovědi bez výpovědní doby však musí pronajímatel nájemce nejdříve vyzvat, aby situaci, která je výpovědním důvodem, napravil. Pokud pronajímatel nájemce takto nevyzve, bude výpověď neplatná.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Případné mínusovače prosím, aby raději poradili, jak takovou situaci řešit
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
C/ Prestupkove je od toho aby jsme si to tom my vyresili a i s podnajemniky.. proc se se o to stara SVJ ?
Jak jste na to přišel, že „Prestupkove je od toho aby jsme si to tom my vyresili a i s podnajemniky“
Poslední komentáře