Zrušení prádelny
Prosím, sdělil by mi někdo, jaký je nutný počet hlasů pro zrušení společné prádelny? Ve schválených Stanovách se určilo, že při jakémkoli rozhodování v rámci SVJ, rozhoduje nadpoloviční většina přítomných VJ. Je tato situace normální? Lze se odvolat? Děkuji za každý názor. Charvát
Je v pořádku, že stanovy upravují rozhodování shromáždění nadpoloviční většinou přítomných (to platí až na výjimky uvedené v § 1214 „Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.“)
Podle uvedených stanov tak o změně prohlášení rozhoduje shromáždění nadpoloviční většinou podle § 1208 b) „Do působnosti shromáždění patří b) změna prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám,“
Ale, dále platí podle § 1169 „Změna prohlášení“ odst. 2
„(2) Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody.“
To znamená, že před hlasováním o zrušení prádelny na shromáždění, tj. změně využívání společné části domu, je nutná písemná dohoda všech vlastníků, protože se jedná o změnu prohlášení. Dotčenými vlastníky jsou všichni vlastníci. Bez takové písemné dohody všech vlastníků není změna prohlášení o změně využití společné části domu platná, a katastr nemovitostí takovou změnu bez písemné dohody všech vůbec nezapíše. Potvrzuje to i důvodová zpráva k § 1169 o změně prohlášení, ve které je uvedeno:
„…dohoda všech spoluvlastníku bude tedy nezbytná jen tehdy, budou-li změnou dotčeni všichni, tj. v případě, kdy má dojít ke změně spoluvlastnických podílů na společných částech u všech spoluvlastníků nebo ke změně způsobu užívání společných částí.“
Promiňte, ale vaše tvrzení, že je nutný souhlas VŠECH vlastníků, odporuje této (vámi citované!) větě z OZ:
Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody.“
Uvedená změna prohlášení vyžaduje dva kroky. Dohodu dotčených vlastníků a souhlas vlastníků s většinou hlasů. To jsou dvě podmínky, které musí být splněny současně.
V případě změny účelu využití společné části se za dotčené vlastníky považují všichni vlastníci. Takže je nutný souhlas všech vlastníků. Druhá podmínka „souhlas většiny“ v tomto případě je splněna logicky splněním první podmínky.
Může se vám zdát divné, proč je tedy stanovena ta druhá podmínka. Je to pro ty případy, kdy ke splnění první podmínky „dohoda dotčených vlastníků“ není potřeba souhlas všech vlastníků. Např. mění se podlahová plocha dvou bytů, jeden se rozšíří na úkor druhého. V tomto případě jsou pouze dva „dotčení vlastníci“ (ostatním se nemění spoluvlastnické podíly, ani se nemění účel využití společných částí domu) a proto ke splnění první podmínky stačí dohoda těchto dvou vlastníků. V tomto případě ale musí být ještě splněna druhá podmínka „souhlas většiny vlastníků“. Pokud by většina nesouhlasila, záměr dvou vlastníků na základě dohody mezi nimi rozšířit jeden byt na úkor druhého by se nemohl uskutečnit.
Můžete mi právně zdůvodnit, co je ostatním vlastníkům do toho, že se dva vlastníci na něčem domluví, např. na změně podlahové plochy svých dvou bytů?
Při změně podlahové plochy dvou bytů se obvykle zasahuje do společných částí domu. Vlastníci by měli mít právo se o rozsahu uvedených změn předem dozvědět a odsouhlasit je, protože jsou spoluvlastníky společných částí domu.
Není ale podstatné, co si o uvedených ustanoveních NOZ myslím já nebo vy. Poslanci zákon schválili, pokud máte s nějakými ustanoveními problém, obraťte se na ně.
Problém z něčím asi máte vy. Nechte si své rady pro sebe, budete je potřebovat. Já se obrátim tam, kam sám uznám za vhodné a na vaše rady…, víte co.
Vážený pane Orle, děkuji Vám za perfektní a detailní vysvětlení ve věci!Takto se prakticky zde vyjádřila většina přispěvatelů a proto jsem moc rád, že se názory ujednotily! Budu velmi rád informovat všechny vlastníky předloženými informacemi, které si zde okopíruji. Jsem rád, že se na tomto portále najdou znalí lidé v problematice bydlení v rámci SVJ, kde se jedinci potýkají s řadou benevolencí, aniž by měli někde dovolání. Navíc, když se jedná ve většině případů o starší důchodce, s kterými „cvičí“ znalci „Práva“…Ječště jednou velký dík! Charvát
Ještě bych upozornil na §1175 NOZ – „vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části“. I podle tohoto § to vypadá na nutnost souhlasu všech vlastníků.
Kolik prádelen společných je ještě provozuschopných, funkčních? Dávno byla neschopná provozu, též máčírna, žehlírna. Využijte to lépe. Co máte ve stanovách platí (až na to, že někde chce zákon 100 %). A co mrčidla, že je to tak zkolaudované?
Záleží pouze na tom, co je napsáno v prohlášení vlastníka. A se změnou prohlášení vlastníka musí souhlasit 100% vlastníků.
Záleží, co máte o prádelně zapsáno v prohlášení vlastníka a stavební dokumentaci k budově.Pokud budete chtít měnit něco v jedné nebo druhé listině,budete potřebovat nespíš 3/4 souhlas všech, ne-li 100%.Pokud s rozhodnutím shromáždění nesouhlasíte,hlasujte proti a využijte z.č. 89/2012 Sb.,, § 1209 (1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
JaVa
Je to tak. Vaše Stanovy to umožňují. Odvolání je možné, ale výsledek Vás zřejmě neuspokojí.
Kolik Vás „nespokojených“ je v domě, a kolik celkem ?
Vážení, chtěl bych poděkovat za příspěvky. Měl bych asi dodat, že prádelna je zkolaudovaná, v bezvadném stavu a nadále udržovaná! Díky bubnové pračce řada lidí zde pere velké věc jako jsou deky a pod. K tomu je zde perfektní ždímačka. Jinak je zde prováděna roční revizní kontrola, kde nejsou zjištěny žádné závady. Na dotaz, kolik lidí prádelnu využívá, sděluji,že z 24 jich je cca polovina. V tomto ale si myslím, není ta podstata, kolik že lidí prádelnu využívá. Když by to mělo být pouze třeba pět lidí. Stává se, že v okolních panelácích prádelny zrušili a řada známých má zájem naší prádelnu využít. I to se občas stává. Samozřejmě s úhradou za vodu a el. V prádelně jsou měřáky jak na TV tak SV, vč. el.hodin. Nikdo nemá zájem, aby se z místnosti stal sklad pro odložené věci, které lidem v bytech překážejí. Naví máme kočárkárnu rozdělenou přepážkou, s využitím pro uskladnění kol, kde je i podstavec,zakotvený v zemi! Takže i tak splňujeme požadavek pojišťovny.Jinak se tu opravdu našlo v současné době několik hlasů prádelnu zrušit a prostor využívat coby skladiště.Proto je zde můj dotaz k této záležitosti,kde mám bytostní zájem prádelnu nerušit!
Jestliže máte funkční pračku a ždímačku a polovina vlastníků v domě ji používá, tak je škoda prádelnu rušit. V našem domě jsme prádelnu a mandlovnu zrušili, protože zařízení bylo staré a nikdo nepoužíval k praní. Z mandlovny jsme si udělali kancelář a v prádelně jsme nechali přívody vody a betonový dřez pro čištění koberců. V domě by měl být přívod vody pro budoucí opravy. Uvažovali jsme o 2. sušárně, ale je tam odpad. Že by z toho mělo být skladiště, to jsme zatrhli v zárodku. Tyto prostory mohou posloužit jen pro přechodné uskladnění věcí při rekonstrukci bytu. Ostatní zbytečné krámy mohou vlastníci odvézt do sběrného dvora, mohou si zaplatit kontejner nebo nabídnou jiným potřebným za odvoz.
Pane Charvát,je to sice od Vás hezké ,že myslíte i na sousedy z okolních domů,ale zákon č.89/2012 Sb.,říká o Společenství vlastníků,že nesmí podnikat a tudíž by poskytování prádelny(za úplatu i zdarma),která je ve vlastnictví všech členů vašeho SVJ, bylo nezákonné.
§ 1194 (1) Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.
JaVa
Vážený pane.Vy mě tedy dáváte… prosím, v čem je podnikání,když poskytnu výpomoc vyprat např.deky v prádelně bez nároku na odměnu.Pouze za úhradu nákladů, které si napíše na sebe v sešitě ten, který pomoc poskytl. Na konci roku se provádí vyúčtování nákladů (el.,TV,SV) u každého, kdo je zapsaný. Takže tu nejde o žádný výdělek!Zda-li je někde uvedeno, že nemohu poskytnout ani zdarma prádelnu, potom je možnost jediná. Že zájemce pere na dohodnutou osobu. Jinak řečeno,jako když budu prát pro příbuzné… A nechtějte mi tvrdit, že i to je postižitelné…
Pane „šokovaný“, buďte v klidu! Nikomu se nic neúčtuje! Když půjčím auto kamarádovi a stane se, že se mu na cestě stane porucha, aniž by to zavinil, je to jen jeho smůla že nedojel a má následná starost, abych závadu odstranil. Jinak pro mě klika, že se stala závada jemu a ne mě! Chápete…?
Pane Charváte, příspěvky nicku Java musíte brát s velkou rezervou. Jak to popisujete, tak se nejedná o podnikání. Stačí si přečíst § 420 občanského zákoníku.
Pokud pan Charvát bude prát nečlenům SVJ "deky " u sebe doma,je to jeho osobní věc.Bude-li ovšem za úplatu poskytovat společné zařízení všech vlastníků v domě, osobám ,které nejsou spoluvlastníky těchto věcí a ani v domě nebydlí(podnájemníci,osoby sdílející domácnost)),tak poskytuje placené služby a to je už věc zcela jiná. JaVa
Vážení,nebudu Vás s prádelnou již „obtěžovat“.Jen chci zde ještě poděkovat za poslední vyjádření obou lidí, „JaVa a mmm“. K tomu dodávám. Nikde naše SVJ nemá určeno,že společné prostory, jako jsou sušárny(velká,malá)prádelna,kolárna,kočárkárna, nesmí používat cizí vlastník, případně nájemník(podnájemník!Jinak moc děkuji „mmm“ za odkaz na §420 NOZ! Ani ten neuvádí v textu případné zneužívání zařízení v rámci našeho postupu pro výdělečnou činnost,když se jedná pouze o náhrady energií a vody!Nikdo nemá žádný „osoh“, jak říkají bratři Slováci!!!Navíc se v 1.odstavci mluví o „soustavné činnosti“ za účelem zisku!! Kde je prosím zisk, když se zde hradí skutečné náhrady,přičemž se zde nevybírají žádné „odměny“ za zapůjčení? Ve 2.odstavci se hovoří o případných smlouvách´k obchodní, výrobní nebo obdobné činnosti… Opět nic takového!! Proto moc děkuji všem za všechny podněty a co hlavně, otevřená podnětná diskuse, která věřím pomohla i jiným lidem,kteří jsou v podobné situaci jako naše SVJ. DÍKY !!! Charvát, Brno
Pane Charvát,
správa domu a pozemku je definována v § 1189 takto „Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek…“
Do správy domu nepatří poskytování prádelny cizím vlastníkům z okolních domů. SVJ není sociální úřad. Něco takového by šlo jedině při schválení pronájmu společné části domu za úplatu shromážděním. V takovém případě by byly příjmy z pronájmu rozděleny mezi všechny vlastníky a takové příjmy se nepovažují za příjem SVJ.
Děkuji pane Vostrý za doplnění.A jsme opět u mého prvního příspěvku,ve kterém poukazuji na to ,že SVJ nesmí podnikat.Poněvadž poskytování strojů ve vlastnictví všech členů SVJ, na praní a ždímání cizím osobám za úplatu,je podnikáním.Jestli je to posvěcené shromážděním,na tom faktu nic nemění.JaVa
Javo, možná jste četl § 420, ale nepochopil jste ho to je jisté. Kde vidíte soustavnost a cíl dosažení zisku v popisovaném případě? Pouhá úplata není cíl dosažení zisku. Možná by se chtělo vyjadřovat jen k problémům, o kterých něco víte.
Pane Charvát, reaguji na toto..:
…Nikde naše SVJ nemá určeno,že společné prostory, jako jsou sušárny(velká,malá)prádelna,kolárna,kočárkárna, nesmí používat cizí vlastník,
Mohl byste vysvětlit, co míníte pojmem → cizí vlastník?
Vy jste člen výboru?
V mé odpovědi jsem odpovídal na společné prostory k užívání.K tomu jen dodám, že jsou využívané samozřejmě VJ našeho domu, tedy SVJ. Pro upřesnění jsem uvedl, že nejde o „cizí VJ“. Jinak jsem VJ, bez funkce.
Milý pane Charvát.Neděkujte.Nepochopil jste totiž smysl vzniku,popř.založení právnické osoby „Společenství vlastníků“.Společenství vlastníků má již ve svém názvu podstatu toho, o čem Vám zde píši tzn.,Správu společných částí domu a pozemku,které patří všem vlastníkům jednotek.Vlastníci se finančně podílejí na správě a údržbě jejich společného majetku,dle velikosti svého podílu na společných částech domu.Nikdo cizí(za nájemníky a osoby sdílející domácnost platí vlastník jednotky),který se takto nepodílí na chodu domu a pozemku,nemá právo společné prostory a zařízení v nich instalovaná,užívat.A Vy osobně, by jste jejich ponecháním k užívání cizím osobám,vědomě poškozoval práva ostatních spoluvlastníků vašeho SVJ.Co Vám na Váš návrh sdělili členové výboru vašeho SVJ.Doufám,že jsou si plně vědomi znění § 159 z.č.89/2012 Sb.,.Samozřejmě,kde není žalobce,není soudce.Ale stačí jeden „šťoural“,který se bude orientovat ve svých právech a povinnostech člena SVJ a budou mít problém nejen oni,ale i Vy.JaVa
Poslední komentáře