zmena pravnicke osoby SVJ 72/1994 dle vyjadreni
pravnicke kancelare XXX. Co tomu rikate pane Lake a experti?
" Lze tedy uzavřít, že právní poměry SVJ vzniklého podle ZOVB, stejně tak jako jeho statut, se v souladu s ustanovením § 3041 NOZ řídí tímto novým zákonem.
SVJ (ZOVB) by na novou právní úpravu dle našeho názoru měla reagovat, tak, že změní své stanovy, tak, aby byly v souladu s NOZ. Tedy i co do pravomocí a způsobilosti SVJ.
Rozhodně ovšem nejde o přeměnu právnické osoby dle § 174 NOZ – toto ustanovení se vztahuje kupř. na přeměnu s.r.o. na a.s. Právní forma tak zůstává stejná, liší se jen právní předpis, podle kterého se SVJ řídí, a rozsah práv a povinností.
Ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ pak ukládá povinnost právnickým osobám vzniklým podle dosavadních předpisů, pro jejichž právní postavení je od 1. 1. 2014 určující úprava obsažená v NOZ, přizpůsobit své základní vnitřní dokumenty (společenské smlouvy, statuty, stanovy atd.) požadavkům nové právní úpravy. Bez ohledu na to, kdy bylo SVJ založeno a podle jaké právní úpravy, má povinnost své stanovy přizpůsobit NOZ. Pokud má SVJ přizpůsobit své stanovy NOZ a pokud se již ode dne 1. 1. 2014 řídí vnitřní poměry SVJ ustanoveními NOZ, tak považujeme kontrolované ustanovení obsažené ve stanovách za dostatečné a věcně správné, neboť je v souladu s ust. § 1189 NOZ. Zakotvením tohoto ustanovení do stanov je navíc de facto výrazem vůle spoluvlastníků, což je další argument pro správnost tohoto přístupu. Ostatně, pokud by se SVJ vzniklá podle ZOVB měla tímto zrušeným zákonem nadále bezmezně řídit, nebylo žádného důvodu pro zvedení uvedené povinnosti přizpůsobení stanov.
Samozřejmě řešením, které by odstranilo všechny pochybnosti, by byla změna prohlášení vlastníka budovy podle § 1169 odst. 2 NOZ. Toto řešení je ovšem jednak nákladné a jednak administrativně náročné. "
Arveno, poskytnu výklad ustanovení § 3041 NOZ. Není to nic složitého. Bohužel zastánci tzv. prasečího práva nejsou schopni vyložit právní předpisy ústavně konformním způsobem a z toho pak povstávají zmatky.
V první řadě je třeba vyjít z toho, že jedním z pilířů právního státu je právní jistota. Zasahuje-li stát do již vzniklých soukromoprávních vztahů, musí při tom maximálně šetřit již nabytá práva a povinnosti.
Podívejme se jaké je právní postavení osob a co o tom říká nový občanský zákoník.
| 89/2012 Sb. § 15 (1) Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. (2) Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). |
| 89/2012 Sb. § 16 Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu. |
| 89/2012 Sb. § 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. |
Tato právní úprava je nepochybně kogentní. Týká se všech osob, i právnických. Konkrétně SVJ má zákonem zakázáno změnit svou právní osobnost (subjektivitu) pomocí změny stanov. Takový postup zákon označuje za absolutně neplatný (k takovému jednání se nepřihlíží).
Z uvedených kogentních pravidel existují přímo v NOZ výjimky /lex specialis). Obecnou výjimkou je právě § 3041 NOZ. Toto ustanovení se týká všech právnických osob bez rozdílu:
| 89/2012 Sb. § 3041 (1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. (…) (2) Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. (…) |
Podle § 3041 odst. 1 platí, že toto ustanovení dopadá na právnické osoby upravené tímto zákonem. A v tom je problém: právnická osoba SVJ(2000) podle zákona č. 72/1994 Sb. není v NOZ vůbec zmíněna. Tuto osobu NOZ nijak speciálně neupravuje, neboť autor zákona i zákonodárce zcela zapomněli na existenci padesáti tisíc právnických osob SVJ(2000).
SVJ(2000) se ovšem neocitlo mimo zákon. Opomenutí zákonodárce je možno obejít výkladem. NOZ se totiž nepochybně zmiňuje o právnických osobách obecně, a nově je definuje v ustanoveních § 118 až § 209. Obsah § 3041 NOZ je tedy nutno vyložit tak, že pod pojmem „právnické osoby upravené tímto zákonem“ je třeba mínit VŠECHNY existující právnické osoby. I ty, na které zákonodárce zapomněl a v NOZ je nevyjmenoval.
Z uvedeného plyne, že i pro SVJ(2000) vznikla vymahatelná povinnost na základě § 3041 NOZ přizpůsobit své stanovy části NOZ o právnických osobách do tří let (§ 118 až § 209 NOZ).
Rozsah tohoto přizpůsobení není velký a už jsem se o tom vícekrát zmiňoval: SVJ(2000) uvede ve stanovách adresu svého sídla, změní formulaci „SVJ jedná svým výborem“ za formulaci „osoby jednající za SVJ“. Dále je nutné, aby obsah stanov byl jednoznačný a určitý, to jest: je třeba jednoznačně napsat které orgány SVJ má, jakým způsobem se obsazují, jaký je počet členů těchto orgánů (zejména statutárního orgánu), jaké je funkční období členů orgánů SVJ.
Zcela nesprávné je ovšem tvrzení, že SVJ(2000) údajně má přizpůsobit své vnitřní poměry právnické osobě SVJ(2012). Nic takového neplyne z žádného zákona. Naopak podle § 15, § 16, § 118 NOZ platí, že zásah do vnitřních právních poměrů je vyloučen. Snaha změnit stanovy v tomto smyslu je stižena absolutní neplatností.
Právnická osoba SVJ(2012) je nově definovaná právnická osoba, vznikající od 1.1.2014 a nemá nic společného s právnickými osobami podle zákona č. 72/1994 Sb. Neexistuje žádné ustanovení žádného zákona, které by definovalo „přeměnu“ SVJ(2000) na SVJ(2012). Pro úplnost zde uvádím všechna přechodová ustanovení, kterými NOZ upravuje vnitřní poměry dříve vzniklých právnických osob:
| 89/2012 Sb. § 3045 (1) Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle jiného zákona. |
| 89/2012 Sb. § 3046 Odborová organizace, organizace zaměstnavatelů včetně organizací mezinárodních a jejich organizační jednotky evidované podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace podle tohoto zákona. |
| 89/2012 Sb. (1) Nadace vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují za nadace vzniklé podle tohoto zákona; byla-li nadace zřízena závětí, použijí se § 311 a 312, i když byla závěť pořízena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud řízení o dědictví nebylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ukončeno. Byla-li nadace založena jinak než nadační listinou, zejména vydáním statutu, platí pro takové právní jednání a pro jeho změny ustanovení tohoto zákona o nadační listině v rozsahu náležitostí stanovených v § 310 pro nadační listinu. (2) Zakladatel nadace může zakladatelské právní jednání přizpůsobit úpravě nadační listiny podle tohoto zákona, pokud rozhodnutí, kterým zakladatelské právní jednání mění, doručí tomu, kdo vede veřejný rejstřík, u něhož je nadace zapsána, nejpozději však ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (…) (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně použijí i pro nadační fondy. |
| 89/2012 Sb. § 3050 Práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně. |
| 89/2012 Sb. § 3051 Zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle dosavadních právních předpisů se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo změnit svoji právní formu na spolek podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně. |
| 89/2012 Sb. § 3052 Právnické osoby založené podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. To platí i o právnických osobách vzniklých jako sdružení podle § 636 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku. Tyto právnické osoby mají právo změnit svoji právní formu na spolek; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně. |
| 89/2012 Sb. § 3053 Právní povaha a vnitřní právní poměry právnických osob vyvíjejících podnikatelskou činnost, které se řídí do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dřívějšími právními předpisy podle § 767 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají nezměněny a nadále se řídí právními předpisy, podle nichž byly zřízeny. |
**Tato ustanovení jsou nepochybně výslovnou výjimkou k § 16 NOZ. Ten – jak víme – zakazuje právnickým osobám měnit svou svéprávnost a právní způsobilost. Zde uvedené výjimky umožňují/přikazují některým typům právnických osob změnit své vnitřní poměry, nebo se doknce stávají osobami podle tohoto zákona. Výčet povolených změn je taxativní.
Z tohoto je zjevné, že o právnické osobě SVJ(2000) se zákon výslovně nezmiňuje ani zde, ani jinde. Ani nelze tuto právnickou osobu podřadit pod některý typ právnické osoby v tomto výčtu.
Činím tedy závěr, že SVJ(2000) má povinnost přizpůsobit své stanovy pouze obecným ustanovením § 118 až § 209 NOZ o právnických osobách. Nemá však povinnost – a dokonce ani právo – změnit se na právniockou osobu SVJ(2012) podle nové právní úpravy.
Uvádím zcela zjevný a nepopiratelný fakt, že některé právnické osoby podle dosavadní právní úpravy ponechává NOZ beze změny vnitřních právních poměrů:
- obecně prospěšné společnosti,
- zájmová sdružení právnických osob,
- právnické osoby založené podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím,
- sdružení podle § 636 zákona č. 101/1963 Sb.,
- jiné právnické osoby vyvíjejícíc podnikatelskou činnost (podle § 767 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb.).
I tyto osoby samozřejmě přizpůsobí své stanovy ustanovením § 118 až § 209 NOZ, v souladu § 3041 NOZ, neboť jsou nepochybně „právnickými osobami“, které NOZ zmiňuje a obecně upravuje.
Osud SVJ(2000) je ten, že při absenci výslovné právní úpravy je na tom stejně jako tyto vyjmenované osoby: pouze přizpůsobí své stanovy obecným ustanovením o právnických osobách. Vvnitřní právní poměry v SVJ(2000) však zůstávají zachovány. Zejména nedochází ke změně svéprávnosti a (omezené) právní způsobilosti SVJ(2000). Práva a povinnosti SVJ(2000) se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. K tomu viz § 3028 odst. 2 NOZ. Viz též § 3063 NOZ. To nebrání, aby si členové změnili stanovy a uložili právnické osobě další povinnosti ohledně správy jejich majetku. Taková změna bude čistě soukromoprávní a stát do těchto záležitostí není oprávněn nijak zasahovat.
------------------------------------------------------------------------ Osobně
bych doporučoval rozšířit stávající stanovy o povinnost SVJ poskytovat
informace a listiny k nahlédnutí. Dále bych doporučil, aby SVJ převzalo do
stanov podrobnou úpravu hlasování o společných záležitostech (§
1128 až § 1133 NOZ). Tyto změny však nejsou vynutitelné ze strany státu.
Jde o čistě soukromoprávní záležitost, která není v NOZ nijak
řešena.
Závěrem:
SVJ(2000) je právnická osoba, na kterou zapomněl profesor Eliáš, zapomněli i zákonodárci. Opomenutí mohlo být odstraněno novelou NOZ, avšak pro nafoukanost pomýlených vykladačů NOZ byla tato možnost odmítnuta. Z mlčení zákona nelze dovodit nic jiného, než že SVJ se i nadále řídí dosavadní právní úpravou. Jiný názor je protiústavní.
lake
Dekuji Jarusko, dekuji pane Lake.
Nechapu proc pravni kancelar XX odkazuje na zmenu prohlaseni vlastnika. Snad proto, ze se domniva, ze zmenou prohlaseni vlastnika je mozno mozno zmenit pravnickou osobnost SVJ72/1994 na SVJ 2014. Take nechapu proc by pro pravnicke osoby SVJ neplatil § 174NOZ?
Co rikate nasledujicimu textu z pravnicke kancelare XX:
„Samozřejmě řešením, které by odstranilo všechny pochybnosti, by byla změna prohlášení vlastníka budovy podle § 1169 odst. 2 NOZ. Toto řešení je ovšem jednak nákladné a jednak administrativně náročné. “
Arvena: „Nechapu proc pravni kancelar XX odkazuje na zmenu prohlaseni vlastnika. Snad proto, ze se domniva, ze zmenou prohlaseni vlastnika je mozno mozno zmenit pravnickou osobnost SVJ72/1994 na SVJ 2014?“
To se rozhodně nedomnívá. Přece právní kancelář uvedla jasně, že „Právní forma tak zůstává stejná“
Na změnu prohlášení odkazuje právní kancelář proto, protože změnou prohlášení může SVJ změnit jednotky vymezené podle ZoVB na jednotky vymezené podle NOZ, aby nemusely být převáděny jednotky vymezené ZoVB podle § 6 tohoto zákona, ale mohly být převáděny pouze podle ustanovení NOZ. Tento postup by znamenal, že by pro takové SVJ platil NOZ v plném rozsahu a ze zrušeného ZoVB by se neuplatňovalo nadále už žádné ustanovení.
Uvedenou změnu prohlášení uvádí Výkladové stanovisko č. 7 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy ze dne 19. 4. 2013.
Cituji ze stanoviska: „K transformaci na (nové) jednotky vymezené NOZ by došlo teprve tehdy, pokud by vlastníci jednotek změnili prohlášení dle § 1169 NOZ.“
Arveno, právní kancelář zmínila změnu prohlášení vlastníka, ale jediný možný postup by byl jiný: Zrušit účinnost dosavadního prohlášení podle ZoVB, a přijmout nové prohlášení podle NOZ.
Podle § 16 NOZ se SVJ(2000) nemůže změnou svých stanov stát právnickou osobou SVJ(2012). Takový pokus zákon zakazuje, šlo by o absolutně neplatné jednání.
Jedinou možností je postupovat podle § 118 NOZ: způsobit zánik SVJ(2000) a pak založit pro dům novou právnickou osobu SVJ(2012).
Stávající SVJ může zaniknout pouze tak, že bude zrušeno rozdělení domu na jednotky(1994). Pak spoluvlastníci budovy sepíší nové prohlášení podle NOZ. Tím nově rozdělí budovu na jednotky(2012) podle NOZ. V prohlášení uvedou i náležitosti stanov SVJ(2012), jak jim to ukládá § 1166 NOZ.
lake
zmenu jednotek SVJ 72/1994 na jednotky dle SVJ 2014???
Tak rozumim komentari p."Diskutující lakem asi opět mazaný " a hruza me jima.
Zcela jinak vysvetluje zmenu jednotky pan Lake a proto me vyjadreni pravni kancelare ponekud prekvapilo.
Panove, obema Vam dekuji za to, ze vysvetlujete.
Rada bych alespon tusila co by rekl soud. To asi vi pan „zdeseny clen“.
Pro jjistotu kopiuji § 1169 Změna prohlášení
(1) Vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Je-li jednotka zatížena, lze prohlášení změnit s předchozím souhlasem osoby oprávněné z věcného práva.
(2) Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě. Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody.
(2) Ke změně prohlášení se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě.
Dohoda je v konstatní judikatuře vždy souhlas 100%. V tomto případě dotčených vlastníků. Takže dokud se prostě všichni v domě nedohodnou na eventuelní změně prohlášení vlastníka a nezmění jej na prohlášení s jednotkami vymezenými dle NOZ, mají jednotky vymezené dle ZoVB.
Ovšem jejich hlasování a chod SVJ se již od 1.1.2014 neřídí ZoVB, ale NOZ. Tvrzení, že tomu tak není je pouhým názorem lake a pár dalších jedinců, který je v rozporu s doposud zvěřejněnými rozsudky a se známými výkladovými stanovisky k NOZ. Dokud tento názor někdo eventuelně neprosadí u ústavního soudu, jedná se naprostou mystifikaci, kterou se nemusíte zabývat a můžete postupovat podle známých výkladových stanovisek.
IV. Dohoda o změně prohlášení První nezbytnou podmínkou pro změnu prohlášení je, že o změnách rozhodují všichni ti vlastníci, kteří jsou změnou dotčeni. Občanský zákoník předpokládá dohodu dotčených spoluvlastníků, a to výslovně dohodu písemnou. Obsah této dohody bude v zásadě vycházet z náležitostí uvedených v § 1166 ObčZ, který stanovuje nezbytné náležitosti prohlášení vlastníka. Změna prohlášení se bude týkat zejména náležitostí, které jsou uvedeny v § 1166 odst. 1 ObčZ (resp. i v odstavci 3, který některé náležitosti odstavce 1 upřesňuje). Co se týče náležitostí uvedených v odstavci 2, jedná se o stanovy a pravidla správy, případně osobu správce. Ty náležitosti původního prohlášení zpravidla pozbudou na významu, protože budou nahrazeny úpravou obsaženou ve stanovách společenství (po jeho vzniku), případně budou dány rozhodováním společenstvím jako právnickou osobou podle § 1208 nebo § 1210 a násl. Po vzniku společenství vlastníků by zřejmě neměla být užívána forma změny prohlášení podle § 1169 u jiných náležitostí prohlášení, než které jsou uvedeny v odstavci 1 a 3 tohoto ustanovení. Pokud se bude jednat o změnu, která se bude dotýkat společných částí domu (ať už ve prospěch, či v neprospěch přímo konkrétních vlastníků), pak je za „dotčené“ vlastníky nutno považovat všechny vlastníky v domě. Stejně tak budou posuzovány změny, v důsledku kterých dojde k zásahu do stanovených spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Naopak, například posunem hranic bytů navzájem (zpravidla mezi dvěma byty) by ostatní vlastníci jednotek zpravidla dotčeni být neměli.
V. Omezení účinnosti dohody Přestože občanský zákoník situaci vlastníkům usnadňuje (oproti předchozí úpravě), zachovává nad změnami prohlášení určitou kontrolu ostatními vlastníky. I změnu, která se dotýká jen některých vlastníků (byť třeba jen dvou) musí odsouhlasit občanským zákoníkem či stanovami určená většina spoluvlastníků. Bez takového souhlasu se dohoda dotčených vlastníků nestane účinnou. Na rozdíl od původní úpravy, která vyžadovala 100% souhlas všech vlastníků jednotek v domě, však postačuje, aby změnu prohlášení schválili vlastníci jednotek s většinou hlasů. Nová úprava tedy odstraňuje možnost blokování změn prohlášení vlastníka budovy některým z „nedotčených vlastníků“, pokud se dotčeným vlastníkům podaří získat dostatečnou většinu hlasů. Požadovaný souhlas je nutné projevit písemně.
VI. Většina pro vyslovení souhlasu Hovoří-li občanský zákoník v tomto ustanovení o většině, máme zato, že se jedná o většinu hlasů všech spoluvlastníků. V případě, že má původce prohlášení (z jakéhokoli důvodu) zájem na tom, aby změny byly prováděny pod větší kontrolou než je prostá většina, může již v prohlášení vlastníka stanovit, že pro změnu prohlášení bude vyžadována většina kvalifikovaná. Kvalifikovanou většinou bude jakákoli větší než nadpoloviční většina, v prohlášení tedy může být stanoven i požadavek na souhlas 100 % vlastníků.
viz Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016. s. 413
Jak vyplývá z výše uvedeného, nejdříve musíte mít dohodu všech dotčených vlastníků. Pak tuto dohodu bere na vědomí hlasováním i SVJ. V případě změn vymezení jednotek z ZoVB na NOZ jsou dotčenými vlastníci všichni vlastníci v domě.
Podotýkám, že já osobně bych měl radši jednotky vymezené dle NOZ, jedná se o praktičtější řešení.
Toto vysvětlení má přece i logiku. Některá ustanovení-příkazová (z NOZ pro SVJ 1994) SVJ (1994) provede dle NOZ ale SVJ (1994) nadále, co se týče rozdělení jednotek v domě a práv a povinností dle ZoVB, zůstane stejné. Do upravených stanov je možno dále zakomponovat některá ustanovení z NOZ, která ale nebudou popírat nebo omezovat práva a povinnosti vlastníků dané ZoVB. Možná, že jsem to nenapsala tak právně čistě ale podstata se mi zdá jasná. Opravdu nechápu, proč se stále slučuje nebo prolíná z těchto dvou zákonů (ZoVB a NOZ) neslučitelné. Nekamenujte.
Oba zákony samozřejmě nejsou neslučitelné.
Samotné vlastnictví je v NOZ definováno zcela nově, jako vlastnictví pozemku, jehož součástí je (nebo by měla být) stavba. To je naprosté rozmetání dosavadní právní úpravy, která oddělovala vlastnictví pozemku od vlastnictví stavby na tomto pozemku. Tato změna je návratem k římské zásadě superficies solo cedit a samozřejmě platí pro veškeré vlastnictví a spoluvlastnictví bez rozdílu. Jde tedy o nový právní vztah, který se bez pochyby řídí podle NOZ.
Jenže tento právní vztah je celkem vedlejší, diskutujeme-li o právech a povinnosech spoluvlastníků, případně o právech a povinnostech osoby, která spravuje dům jako správce cizího majetku.
Je třeba vyjít z toho, že stanovy SVJ jsou smlouvou sui generis. Ta může být změněna. Ovšem nikoliv násilím shora, jak se domnívají někteří vykladači NOZ. Soukromoprávní smlouva zvaná stanovy obsahuje práva a povinnosti smluvních stran, a ty se i nadále řídí podle dosavadní právní úpravy. K tomu viz § 3028 odst. 2 pro vlastnická práva, a zcela shodně odst. 3 pro smluvně vzniklá (obligační) práva.
Jedině vlastníci jednotek si mohou změnit stanovy, které upřesňují či nově upraví vzájemná práva a povinnosti člena SVJ vůči SVJ(2000). Problém nastane, pokud by chtěli ve stanovách uložit vlastníkovi jednotky(1994) nějakou povinnost navíc nad ty povinnosti, které jsou podle ZoVB spojeny s vlastnictvím jednotky(1994).
V tom případě by se muselo postupovat obdobně jako při přijetí stanov SVJ(2012) podle NOZ: nutný je souhlas všech vlastníků jednotek.
Obdobně to platí, pokud by mělo být vlastníkovi jednotky(1994) odňato některé právo, které je spojeno s vlastnictvím jednotky podle ZoVB. I v tomto případě by k takovému zásahu do již vzniklých právních vztahů byl nutný souhlas všech, kterým se jejich právo odnímá.
Jak přidání povinností navíc, tak odebrání práv, spojených
s vlastnictvím, je totiž v podstatě vyvlastněním majetku, zásahem do
samé podstaty vlastnictví. To Listina základních práv a svobod připouští
pouze na základě zákona, případně z vlastní vůle osoby, které se mají
práva omezit, nebo povinnosti rozšířit.
---------------------------------------------------------------------------------------
NOZ k tomu obsahuje pěkné univerzální ustanovení:
| 89/2012 Sb. § 10 (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. (2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností. |
lake
Asi proto, ze se ruzni ucastnici diskuzi domnivaji, ze je to mozne.
Ja chapu co rikate pani zdesena i to co rika pan Lake i pan zdeseny a jini. Na urcite casti mam celkem jasny, vlastni nazor i kdyz jsem stale prekvapovana .
Snazim orientovat se jak projit timto pravnim peklem s tak malym ujmem pro vlastniky jak jen je mozne. Proto se snazim zjistit ruzne nazory.
Momentalne bych rada vedela zda je mozno zmenit jednotky dle SVJ72/1994 na jednotky dle NOZ pouhou zmenou prohlaseni vlastnika. Jak by uvazoval soud.
Jine otazky bych vzala separatne. Dekuji Vam vsem premyslejicim !
Ale to jěště neznamená, že tato eventuelní změna prohlášení vlastníka vzniká většinovým hlasováním hlasováním. To možné není.
Arveno,
prosím, zeptejte se těch expertů, zda je ono Prohlášení budovy stále platné, ano?
A jak se múže změnit působnost a způsobilost, když zájem říká něco jiného.
A pak je poproste prosím o vyjádření, která ustanovení NOZu v části bytové spolvlastnictví jsou KOGENTNÍ.
Zatím jsem neviděla jediný výklad, která to jsou, U účasti notáře se vedou spory a neshodnou se ani soudci, u přechodu dluhů se zdá, že se cukají platit cizí dluhy kupující bytů, no bodejť, SVJ mimochodem nemá páru, na co chce peníze, ale ví, že co je dluh. Dleh je rozdíl mezi předpisem zálohy a tím, co zaplatíte, ačkoli Vám nejsou sto odpovědět, na co zálohu platíte.
Arveno, zeptejte se, ano?
Poslední komentáře