Zdravotní pojišťovny
Dobrý den, naše SVJ bude předávat vedení účetnictví externí firmě. Byli jsme (včera) upozorněni, že pokud nebudeme mít v zápise ze Shromáždění větu „Členové statutárního orgánu nejsou odměňováni“, tak jsme povinni posílat zdravotním pojišťovnám, kde jsou statutáři vedeni každý měsíc přehled o jejich výdělku, i když bude nulový. Když budeme takovou větu mít v zápise, prý jí pojišťovny akceptují a nic nevyžadují. Ale v případě, že by se Shromáždění např. za půl roku rozhodlo, že statutární orgán odmění, musí své původní rozhodnutí zrušit, odměnit a znovu takové rozhodnutí přijmout, aby se opět ubránilo byrokracii zdravotních pojišťoven. Prosím, jaké s tím máte zkušenosti. Zdá se nám to příliš krkolomné, komplikované, nesmyslné. Děkuji.
Zdravotní pojišťovny postupují podle zákona. Zákony schvaluje 282 nekompetentních osob. Nezlobte se na ZP, ale na tyto osoby, které se sice v čase částečně mění v důsledku voleb, ale jejich schopnosti jsou neměnné.
Můžete napsat svému poslanci a senátorovi. Asi se nic nezmění, ale budete mít pocit, že jste pro věc něco udělal/a. :-))
Prosím, podepisujte své příspěvky nějakým nickem, děkuji.
Hezký den!
Pavel
Postup zdravotních pojišťoven má svou logiku. Ve věci odměňování osob, které jsou ve funkci statutárního orgánu právnické osoby, Nejvyšší soud dovodil, že je obvyklé, aby osoba obdržela za tuto činnost odměnu (viz mandátní smlouva, § 66 odst. 2, § 566 a § 571 ObchZ.).
Cituji z rozsudku Nejvyššího soudu 29 Odo 994/2005:
"... není-li sjednán (nebo zákonem stanoven) bezúplatný výkon funkce, je výkon funkce úplatný. (...) Dovolatelka v projednávané věci tvrdila, že uzavřela se svým jednatelem dohodu o tom, že bude vykonávat funkci bezplatně a bylo tedy na ní, aby tuto skutečnost prokázala."
Pokud smlouva mlčí o odměně za výkon funkce, pak platí, že odměna pracovníkovi náleží, a to "v obvyklé výši". Tuto výši by v případě sporu stanovil soud. S odměnou za výkon funkce jsou pak spojeny i povinnosti daňové, včetně evidence daně zdravotní.
Chce-li se tedy SVJ vyhnout zvědavým otázkám Finančního úřadu a upomínkám zdravotní pojišťovny, musí ve smlouvě nebo ve stanovách výslovně uvést, že za výkon funkce není poskytována žádná odměna.
---------------------------------------------------------------------
Poznámka: V uvedeném rozsudku šlo o vztahy podle Obchodního zákoníku. Neznám judikát, který by se přímo týkal SVJ a odměňování jeho statutárního orgánu, když ZoVB o těchto záležitostech mlčí. Nicméně vzhledem k § 853 ObčZ se domnívám, že právní vztah mezi SVJ a jeho statutárním orgánem by soudem byl posuzován jako vztah obdobný smlouvě mandátní.
lake
Na odpovědi jsem čekal napnutej jak kšandy. Čekal jsem pregnantní vysvětlení.
To, co předvedli pánové Pavel a Lake, mě zaskočilo. To umím napsat taky. Blekotat o judikatuře nebo o 282 nezodpovědných neřeší položenozu otázku.
Votočka
Votočka napsal: "To, co předvedli pánové Pavel a Lake, mě zaskočilo. To umím napsat taky. Blekotat o judikatuře nebo o 282 nezodpovědných neřeší položenou otázku."
Pane Votočko, pokud něčemu nerozumíte, neznamená to automaticky, že hlupáci jsou ti druzí. Vezmu to tedy ještě jednou, pomaleji.
-----------------------------------------------------------------------------
(1) V SVJ proběhla volba výboru.
(2) Mezi SVJ a členy výboru tím vznikl právní vztah obdobný smlouvě mandátní, která je povinně úplatná (viz § 566 odst. 1 a 2 ObchZ). I kdyby žádná odměna nebyla sjednána, pracovníkovi náleží, a to "v obvyklé výši".
(3) Podle § 8 odst. 2 písm. (i) zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění "za den nástupu zaměstnance do zaměstnaní se považuje (...) u fyzických osob, (...) které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce (...).".
(3) Dnem nástupu do funkce členů výboru tedy vzniká zaměstnavateli (SVJ) oznamovací povinnost podle § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Na splnění této povinnosti má lhůtu osmi dnů.
Je častým omylem domnívat se, že oznamovací povinnost SVJ vůči zdravotní pojišťovně vznikne teprve dnem, kdy pracovníku bude skutečně vyplacena odměna za výkon funkce.
Stejně častým omylem je domnívat se, že není-li odměna za výkon funkce stanovena, není nutno plnit oznamovací povinnost vůči ZP. Opak je pravdou! Je nutno, aby SVJ výslovně stanovilo, že odměna se neposkytuje. Jen tak uvedená povinnost odpadá.
-----------------------------------------------------------------------------
Pane Votočko, pokud je Vám ještě něco nejasné, zeptejte se. Prosil bych ale o uhlazenější tón komunikace.
lake
Ale lake! Votočkovi je to jasné, stejně jako vám. Jediný rozdíl je ten, že Votočka to má v praxi vyzkoušené. S pozdravem Jana1
Pane Votočko,
domnívám se, že jsem odpověděl na položenou otázku. Alespoň tazatel neměl námitky.
Ale protože píšete o „blekotání“ tak Vám odpovím.
Situaci jsem řešil ihned po novele příslušného zákona a to opakovaně s Mgr. Tomášem Červinkou, ředitelem odboru výběru pojistného VZP.
Když jsem ho uvedl do problému SVJ, tak prohlásil, že je připravena novela a že VZP asi nebude penalizovat za nedodání nulového přehledu. Novela dosud neproběhla.
Přístup jednotlivých pojišťoven může být různý. Nemohu zde ale napsat, v rozporu se zákonem, „nepředávejte nulová hlášení, je to blbost“.
VZP dosud trvá na předávání nulových hlášení, v souladu se zákonem:
„Počet zaměstnanců pojištěných u VZP: uvede se počet zaměstnanců pojištěných u VZP, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, a za které se zaměstnavatel přihlásil k platbě pojistného u VZP. Zahrnují se tedy i zaměstnanci, kterým nebyla v hlášeném měsíci zúčtována žádná mzda nebo nebyl stanoven vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění (pracovní neschopnost, mateřská dovolená, dosažení maximálního vyměřovacího základu apod.).“
Oficiálně VZP na předávání nulových hlášení musí trvat i když to samotnou VZP zatěžuje, protože do systému vkládá bezcenná data.
Jen perličku, kteru mi sdělil Mgr. Červinka na „obhajobu“ nového postupu. Prý je to daleko horší u soudů, kde se po novele odvádí zdravotní daň ze svědečného (řádově stokoruny). Tj. soud si pozve svědka, zaplatí mu náhradu za ztrátu na výdělku, přihlásí ho u zdravotní pojišťovny a zároveň ho u zdravotní pojišťovny odhlásí. Proti tomu je většinou 11 nulových hlášení ročně u SVJ prý sranda (předpokládá se, že u SVJ je výplata 1× ročně).
Hezký den!
Pavel
Pro Pavla i ostatní.
Děkuji za popsání i doplnění. Stále to však neřeší ony NULOVÉ HLÁŠENKY. Jak jsem již uvedl, zákony tento termínus technikus neznají. Kromě nakopírovaného dotazu a odpovědi jsem konzultoval i s callcentrem dané pojišťovny, kdy pracovník na můj dotaz, když už nevěděl jak jinak odpovědět, odpověděl, že se drží názoru VZP.
Protože ani jedna pojišťovna není státní orgán, ale naprosto privátní firma, která mi nemá co rozkazovat, Vám tedy sděluji, že jdu do boje v praxi – průzkum bojem – odměny vyplatíme, provedeme přihlášení a zároveň odhlášení a počkáme. Jsem připraven skončit např. u správního soudu(vola ze mě dělat nebudou!!!).
Votočka
Ti, kdo hodnotí předchozí příspěvek negativně mě baví. Na rozdíl od spousty ostatních věci prověřuji, komunikuji s kompetentními orgány a jinými „amty“, abych se dozvěděl, co mám kdy a jak dělat atd.
Takže pro všechny, které to zajímá kopíruji odpověď pracovníka zdravotní pojišťovny tak, jak jsem jí obdržel a nebudu ji komentovat. Aby bylo jasno, nakopíruji i svůj dotaz. Pouze se budu těšit, jak si to kdo vyloží a bude svůj názor zde prezentovat a posléze možná i obhajovat. Pouze podotýkám, že text zákona 592/1992 a 48/1997 zádné NULOVÉ HLÁŠENKY nezná.
Přeji hezké počtení.
Votočka
Dotaz:
Jsme společenství vlastníků, které hodlá vyplatit v prosinci t.r. členům výboru odměnu.Odměna podléhá odvodu zdravotního pojištění. Můžeme jako zaměstnavatel, tyto odměněné v prosinci 2010 přihlásit a po odvodu zdravotního pojištění např. v lednu 2011 opět odhlásit? Odměna se bude vyplácet 1× ročně. Prosím o co nejpřesnější odpověď s odkazem na příslušný právní předpis a paragraf. Důvodem dotazu jsou jakési „nulové hlášenky“, o nichž jsem se cosi doslechl.
Odpověď pojišťovny:
Na členy výborů společenství vlastníků lze pohlížet jako na společníky (kterými doufám bezesporu jsou) a pro odpověď na Váš dotaz je nutné rozlišit, zda jsou tito jednateli společenství nebo ne.
1. Členové výboru nejsou jednateli, pak lze Obecně předpokládat, že odměňovaní podle §6 zákona o dani z příjmů nejsou. V situacích, kdy je rozhodnuto, že jim odměna náleží (např. na základě rozhodnutí valné hromady apod.), pak budou přihlášeni, ale pouze na tu dobu (ty měsíce), kdy jim náleží odměna a poté zase odhlášeni. Informaci o tom, ve kterých měsících jim odměna náleží, je třeba doložit např. rozhodnutím valné hromady, mzdovým listem apod. Na odměnu za práci společníka je nahlíženo z hlediska zdravotního pojištění jako na odměnu každého jiného zaměstnance a vztahuje se na ni tedy povinnost odvodu pojistného podle § 3 odst. 1 zákona 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Pokud by v dotčených měsících vyměřovací základ zaměstnance byl nižší než minimální vyměřovací základ, postupuje se podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., tzn., že „zaměstnanec je povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů“. Pokud by společník patřil mezi osoby, na které se povinnost doplatku pojistného nevztahuje (viz §3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), tak by se pojistné odvádělo jen ze skutečné výše odměny.
2. Členové výboru jsou současně jednateli Podle zákona o daních z příjmů, jsou příjmy jednatele zahrnuty mezi příjmy ze závislé činnosti. Společnost proto v režimu závislé činnosti musí spočítat výši odvodů daně z příjmů, pojistného na sociální a zdravotní pojištění a jednateli vyplácí čistou odměnu po sražení daně a pojistného. Ustanovení § 8 odst. 2, písm. i) ZVZP stanoví, že povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se považuje „u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h) §8 odst. 2 ZVZP, které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce“. Výše uvedené znamená, že v případě, že jsou členové výboru jednateli, pak musí být přihlášeni po celou dobu jejich činnosti a to i v měsících, kdy jim odměna nenáleží. Stejně jako v předchozím případě platí, že pokud by vyměřovací základ zaměstnance byl nižší než minimální vyměřovací základ, postupuje se podle §3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., tzn., že „zaměstnanec je povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů“. Pokud by jednatel patřil mezi osoby, na které se povinnost doplatku pojistného nevztahuje (viz §3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), tak by se pojistné odvádělo jen ze skutečné výše odměny. Výše uvedené platí i v měsících, kdy jednateli odměna nenáleží. V takovém případě, pokud patří mezi osoby, na které se povinnost doplatku pojistného nevztahuje, je nutné podávat Vámi zmíněné nulové přehledy.
Pane Votočko,
odpověď osoby ze zdravotní pojišťovny mi připomenula našeho učitele mechaniky, který pravil: „Člověče, ty tam máš tolik chyb, že se ti vykrátily a výsledek máš dobře. Co s tebou?“
Osoba která vyplodila tu odpověď tam má řadu terminologických i věcných chyb, ale závěr v posledních větách má správný. Pokusím se o úpravu do terminologie SVJ:
„Pokud by člen výboru SVJ patřil mezi osoby, na které se povinnost doplatku pojistného nevztahuje (viz §3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), tak by se pojistné odvádělo jen ze skutečné výše odměny. Výše uvedené platí i v měsících, kdy mu odměna nenáleží. V takovém případě, pokud patří mezi osoby, na které se povinnost doplatku pojistného nevztahuje, je nutné podávat Vámi zmíněné nulové přehledy.“
Domnívám se, že z uvedeného jednoznačně vyplývá, že za členy výboru, kteří v daném měsíci nemají od SVJ odměnu, ale někde jinde odvádí alespoň z minimální mzdy zdravotní daň, musí SVJ v takovém měsíci odvádět nulové hlášení.
Děkuji, že jste touto odpovědí neznámé pojišťovny potvrdil názor můj a pana lakeho.
Hezký den!
Pavel
Zdravím, Votočko. Po přečtení odpovědi ZP jsem se znovu ujistila, že to v našem SVJ děláme dobře. Tj. žádné odměny pro PV! A zapsáno přímo do stanov. Holt rozumný PV bude „vyplácen“ v naturaliích. Třeba sekačku na chalupu, nebo materiál na výmalbu bytu. Když voni s takovou na nás.......tak my na blbý pytel chytrou záplatu. A judikatury nám můžou být ukradeny. Jana1
Paní Jano,
psal jsem to tu opakovaně. Nechci radit v rozporu se zákonem. Vámi uváděné příklady znám z praxe, ale nemohu je zde doporučovat.
Navíc u Vašich 6ti bytů je to něco jiného. U nás je 141 jednotek. I kdybych s uváděným podvodným jednáním souhlasil, jako že nesouhlasím, tak by to všichni věděli. A já mám rád svůj klid a nechtěl bych být vydíratelný.
Ale rozumím přístupu některých jednotlivců, když čtou jak se krade beztrestně nahoře ve velkém, tak co si neukrást něco malého na co dosáhne „obyčejný člověk“. :-))
Tím nechci tvrdit, že odvádět daň z příjmů a zdravotní daň v SVJ je něco rozumného. Ale schválilo to těch 282, takže to platí.
Hezký den!
Pavel
Bud to nechapu nebo mi neco unika. Jsem v zavislem pracovnim pomeru a jsem prihlasen k verejnemu zdravotnimu pojisteni do nejz odvadim pojistne presne podle vyse mych prijmu. Jako predseda vyboru SVJ nedostavam za vykon sve funkce zadnou odmenu (ne, ve stanovach nemame ze vykon funkce je bez naroku na odmenu). Proc bych se mel nekde prihlasovat k zdravotnimu pojisteni nebo posilat nejake ohlaseni ze nemam prijmy z vykonu funkce? Predpokladam, ze pokud nemam vuci zdravotnimu pojisteni zadny financni zavazek, nehrozi mi take zadna saknce, nebo se pletu?
Poslední komentáře