Zatékání do sklepa přes vnější zeď domu

Zjistit jestli je vlhkost po celé stěně lze vizuelně při pohledu na stěnu zdi (i zevnitř) a zejména návrty vzorků zdiva (vrtat lze i zevnitř až k vnější straně stěny) a analýzou vzorků. Případně lze použít i další podpůrné metody bez nutnosti vykopat celý chodník do hloubky 5 metrů. Právě rozkopání chodníku, jištění výkopu, odvoz sutě atd. by stálo z celé opravy nejvíce peněz. Co kdyby se zjistilo po vykopání, že je zeď v zásadě suchá? Kopalo se tedy jenom proto, aby si někdo vydělal? Co by na to řekli vlastníci?

Za kopání by se jednalo o cenový rozptyl od statisíců až do milionů korun dle daných podmínek v rámci domu. Nás k výkopu až k základům některé firmy nuťily, ale nejdříve jsem provedli analýzy vzorků a opravu svodů. Ukázalo se, že rozkopání je zbytečné. Rozkopání až k základům je ve většině případů u opatření proti snížení vlhkosti bytových domů zbytečné.

je třeba podél zdi vykopat rýhu až pod základy a po obnažení zkontrolovat izolaci stěny, případně opravit (k izolace bývá přistavěna ochranná cihlová kantka). Ke stěně instalovat nopovou folii, dno vysypat štěrkem a zbytek zeminou. Mám dobrou zkušenost i s chemickou injektáží. Pokud je chodník špatně vyspádován je třeba původní izolaci nastavit tak, aby bránila vsakování vody a současně požádat majitele chodníku (převážně obec) o nápravu spádování. Lokální vady způsobené poškozením izolace třeba přípojkami vedenými do domu, vadnou kanalizací nebo dešťovým svodem zde byly dosatatečně popsány.

příčiny mohou být různé. U nás jsme řešili něco podobného a zjistili jsme, že problém je v chodníku. Jednak byl špatně postaven a vyspádován směrem k domu…takže všechna dešťová voda tekla na dům. Další problém byl v tom , že mezi domem a chodníkem nebyla žádná izolační fólie. Jinak co se týče chodníku , záleží na tom , kdo je jeho vlastníkem. Ten by jej měl opravit..toto platí , pokud je příčina zatékání v chodníku. Pokud by byla příčina v okapu , tam to není až tak jednoznačné. Dle zákona o vodovodech a kanalizacích je vaše potrubí až po napojení do nějaké centrální trubky..chodník zase bývá v majetku města..

Případnou otevřenou spáru mezi zdí a chodníkem vyplňit, aby dírou nezatékalo. Ideálně vytvořit mezi obvodovou zdí domu a chodníkem spád pro odtékání vody.

Dešťosvody do kanalizace lze prozkoumat i neinvazivně (bez kopání) např. mini kamerou. Případné nánosy v potrubí roboticky „vyfrézovat“. Případnou opravu potrubí do kanalizace lze někdy řešit výplní stávajícího narušeného potrubí pryskyřičnou vložkou a podobnou technologií, tzn. bez kopání chodníku.

V zásadě platí co píše MartinII. Tzn. zjistit příčinu. Nebo příčiny. Následně řešit efektivně, tzn. za co možná nejmenší investici dosáhnout co možná nejvyššího efektu.

Vlhkost a její vzestup do přízemí se u nás v domě řešil zhruba 6 let. První rok se fakticky zjištovalo – analyzovalo. Vlhkost měla v různých bytech různé příčiny. Některé byty za své peníze provedli opatření proti vlhkosti a ta u nich zcela zmizela. Někteří to ovšem „hráli“ na společnou obvodovou zeď. „Levně“ zařídí novou analýzu. A z té „levné“ analýzy vyplynulo, že je třeba provést rychle drahá opatření a protože není dostatek peněz ve fondu oprav, vzít si rychle úvěr. V čase /letech/ dohadování, ovšem vlhko začalo ustupovat, týkalo se jen dvou bytů a navíc nebyla vlhkost destruktivní pro společné zdi. Tzn. statika byla nakonec posouzena jako vyhovující.

Obecně může vlkost znepříjemnit život zejména bytů v přízemí a podzemí. Většinou ale neohrožuje statiku domu. Obecně je nebezpečnější pro destrukci zdí výskyt solí ve zdivu než samotná vlhkost zdiva. Často se také jedná o vlhkost, která je generována zevnitř bytů. Viz. nekvalitní okna, nedostatečné větrání okny a odvětrání, nedostatečné topení v bytě, sušení prádla v bytě, chybně provedené opravy zdí (např. vlhkost v omítkách vnitřních zdí) apod.

Problematika vlhkosti zdiva je relativně složitá, ale i laik se může stát studiem relativně znalým. Může si provést odběr vzorků zdiva a jejich konečné hodnocení. Minimálně může zjistit, že tzv. „rychlé řešení“ mokra, vlhkosti může být někdy jen způsob jak vytáhnout peníze z kapes vlastníků. Hledejte na internetu, lze zdarma stáhnout práce studentů např. z ČVUT. Zdrojem informací můžou být odborné publikace je jich řada.

Pointa?

Pozor na „levné“ analýzy, můžou se v konečném důsledku prodražit. Pozor na "musí se to udělat rychle, jinak katastrofa… Většinou katastrofa nehrozí. Pozor na …? Lapky.

Chodník se řeší nahlášením oprav na TSK, případně lze havarijní stavy řešit opravou bez ohlášení. Chodník lze někdy v rámci výkopu zahradit jen částečně, tak aby zůstal průchozí pro chodce.

Žádat můžete snad jen majitele věci (zde chodníku). Koho jiného. Já ale doporučuji zjistit příčinu. Firmy (viz internet) prý nezávazně zjistí příčinu a navrhnou řešení. Vy neznáte příčinu a navrhujete řešení. Ptáte se jen na takovou maličkost, koho požádat o svolení.