Vyúčtování, a způsobilá pohledávka
Dobrý den,
reklamovaly jsme písemně vyúčtování dle našeho názoru vadné. U SVJ i u rozúčtovatele. Vyúčtování podle nás neobsahuje všechny údaje z §7/2 vyhlášky ani zúčtované zaplacené zálohy a ještě tam figuruje údajný dluh z nezaplacených předpisů.
Rozúčtovatel ale reklamaci mé matky-vlastnice zamítl (SVJ se nevyjádřilo a podepsáno na rozúčtovatelově zamítnutí není, takže nevím zda reklamace už byla vyřízena tím dopisem rozúčtovatele nebo ne. Termín na reakci již minul). Podklady jsme si vyžádaly u SVJ už v březnu písemně. Ale doposud nám je SVJ nedalo, ani neumožnilo zkopírovat, vůbec nereagovalo.
Potřebuji poradit s tímto
(1) Rozúčtovatel nám napsal že nám umožní se „seznámit s podklady“
když přijdeme k jeho účetní v pracovní dobu rozúčtovatelovu
(dostupnost účetní je ale pouze 1× týdně 3 hodiny). V minulém roce to
fungovalo tak že nás paní účetní nechala 3 minuty zírat na její monitor
s tím že NIC v tištěné podobě nemá. Po 5-ti minutách začala být
nervózní a po 10 naše „seznamování“ ukončila s oznámením že víc
toho není. Paní účetní nám řekla že v zákoně uvedenému
„seznámení“ rozumí jako „k nahlížení“ a tak nám ani tak kopie
neumožní. Navíc to prý ze smlouvy s SVJ neplyne. Při nesouhlasu zavolala
jednatele který na nás začal sprostě řvát, že jsme jediné dvě kr…
které otravují s podklady a že jemu (rozúčtovateli) neplyne žádná
povinost nám je dávat. Jednatel také tvrdí že nám bude účtovat za
každou půlhodinu práce svého pracovníka 800 Kč + kopírovací náklady.
Je jasné že za takové situace za 800 nemá cenu nic kontrolovat, když
nedoplatek mé matky činí ve vyúčtování 6000 a náklady na kontrolu
vyjdou na další 2000. Seznámil nás tedy rozúčtovatel s podklady
nebo ne?
(2) Při „seznamování“ nám bylo uvedeno, že ve vyhlášce věta „součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie“ znamená „součet (skutečných a přepočtených) náměrů“ tedy jedna hodnota a ne „součet skutečných náměrů a součet přepočtených) náměrů“ tedy dvě hodnoty. Je to tak správně?
(3) místo hodnoty „průměrný počet osob užívajících byt“ (§7/2/d vyhlášky 372) máme na vyúčtování hodnotu 18 což je údajně tatáž hodnota i když prý pojmenovaná osobo/měsíce (na výtisku ale uvedeno není, že by mělo jít o stejné pojmy). Podle mne by mělo jít o hodnotu (součet počtu osob hlášených v kalendářním měsíci za rok / 12) ale nevím přesně. V mém případě pro rok 2013 jsme byly 2 osoby a mělo by to vycházet takto: (2+2+2+2+2+2+1+1+1+1+1+1)/12=1.5 (hodnota je podstatná pro rozpočet rozdílu mezi hodnotou fakturovanou a nasčítanými hodnotami vodoměrů). Máme pravdu my nebo rozúčtovatel?
(4) Rozúčtovatel nám na vyúčtování porovnává zálohy PŘEDEPSANÉ s náklady. Ve vyhlášce (§7/2/h) je ale uvedeno že se porovnávají zaplacené. Podle rozúčtovatele je to ale totéž. Jak je to správně?
(5) Podle nás je nedoplatek z vyúčtování zcela špatný: náklady nám nebyly prokázány (fakturami), postupy nebyly uvedeny (ty co má rozúčtovatel jsou prý know-how a SVJ nás s ničím neseznámiilo doposud, přestože termín podle zákona o službách již minul)). Reklamaci jsme podaly a byla rozúčtovatelem zamítnuta. Podklady nemáme. Domnívala jsem se donedávna že se my musíme obrátit na soud – jenmže to stojí peníze a výsledek je nejistý – nemám jako žalobkyně čím dokazovat co vlastně má nebo nemá být ve vyúčtování. Zde jsem se zde nedávno dočetla rady, že mohu prohlásit vůči SVJ zálohy za nezúčtované (tedy i přes „odmítnutí naší reklamace“) čímž získám „způsobilou pohledávku“. Podle SVJ i rozúčtovatele jde ale o pohledávku nejistou a uměle vykonstruovanou a před soudem neuplatnitelnou (založenou jen na mém tvrzení závadnosti vyúčtování a prý máme záměr vytvářet komplikace). Mám se prý podívat na §1987/2 NOZ. Aby byla pohledávka „způsobilá“, tak to prý musí určit soud. Mám tedy po zamítnutí naší reklamace a až po marné výzvě k vrácení nezúčtovaných záloh nějakou „pohledávku způsobilou k zápočtu“? (a jak dlouho musím po výzvě čekat s prvním uplatněním zápočtu?)
Na upozornění o sankcích v zákoně o službách (chybějící údaje dle vyhl-372 + neumožnění provedení kopií) nám rozúčtovatel tvrdí že sankci nelze „započítávat“ ale že ji také MUSÍ PŘIZNAT SOUD. V zákoně o službách ale nic takového není. Jak je to správně?
Existují nějaké další zákonné překážky k započtení? jak započítávat následující platby záloh pro SVJ – doporučeným dopisem každý měsíc v den splatnosti? A půjde tyto náklady na poštovné také započíst?
děkuji těm, co dočetli až sem. A prosím o rady
Monika
Moniko, nečetla jsem pozorně až do konce, protože můj ženský pohled na věc cítí, jak z přístupu Vašich protihráčů čiší porušování lidských, občanských, spotřebitelských práv – Vy máte právo vědět, za co platíte. Notabene, když si na vlastní náklad musíte pořídit speciální zařízení (indikátor nebo měřič), uhradit poměrný náklad na projekt, který obvykle jeho výběru předchází, hradit náklady na jeho provoz, údržbu, servisní práce, zpracování odečtených dat … a navíc si ani nemůžete zvolit dodavatele tepla nebo vůbec způsob, jakým budete vytápět. Příliš mnoho nesvobody najednou, která se dá pochopit v situaci bydlení v bytovém domě. Ale tato nesvoboda volby MUSÍ být vykompenzována naprostou průzračností rozúčtování a vyúčtování. Pokud to tak není, jsou nám upírána naše nezadatelná práva.
Považuji za chybu (chcete-li zbytečnou aktivitu a vstřícnost), že jste reklamovaly na dvou místech, na to se v dalším vykašlete a jednejte jen s jednou stranou. (viz. zák. č. 67/2013, § 2, písm. a). Nic Vám nebrání začít už teď a oznámit oběma stranám, se kterou budete nadále výlučně komunikovat. Ale musíte se toho držet!!! Ne nadarmo se říká: když se dva perou, třetí (to budete Vy) se směje.
Příležitostně kouknu na zbytek Vašeho textu a pokud mě něco napadne, napíšu. No vlastně, teď mě napadlo – stejně tak, jak jste nám popsala zde postup nahlížení do podkladů, můžete sepsat kritický elaborát pro onu jednu vybranou protistranu a proti potvrzení o převzetí nebo doporučeně, nejlépe s dodejkou, jim doručit jako stížnost. Budete mít tak první „hmatatelný“ důkaz pro případnou soudní při.
Tak mi to nedalo a upravuji příspěvek: Pokud jde o uplatňování postupů podle zák. 97/2013, domnívala jsem se do přečtení lakeho příspěvku zde níže, že kromě podmínek stanovených pro rozúčtování a vyúčtování, lze ostatní postupy již dnes uplatňovat. Vznesla jsem dotaz zde: http://www.portalsvj.cz/…/15379/81918#…, bez ohledu, zda vysvětlení padne či nikoliv, já se domáhat splnění povinnosti budu – jen na základě zákona, ten hovoří o povinnosti poskytovatele nebo příjemce, ne o nezbytnosti soudního rozhodnutí. Zákony mají být snad psané tak, aby jim občan rozuměl, když neznalost zákona neomlouvá, ne?
S pohledávkou neporadím, já si to prozatím pro sebe přebrala tak, že jsem tak jako tak něco služeb odebrala, nejsem ve finanční tísni, tak čekám, jak se řešení reklamace vyvine a podle toho se rozhodnu, jak pokračovat dále.
Já se v podobné situaci jako Vy obrátila na ministestvo (MMR). Nečekám žádné nadstandardní nasazení, ale měli by vědět o důsledcích, které způsobili vyprodukováním zmetku a jeho uvedením do života. Tím zmetkem mám na mysli vyhlášku 372/2001 Sb. včetně příslušného metodického pokynu, kteréžto umožňují neomezený počet výkladů a absoulutně nenastavují žádné kontrolní, sankční atp. mechanismy – zřejmě ve slepé víře, že to s námi všichni „myslí upřímně“. Cítila jsem potřebu tvůrce informovat o skutečném stavu věcí, jinak bych se cítila jsko spolupachatel současného stavu.
„Součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřičů tepelné energie“ znamená dva součty: součet všech skutečných náměrů a součet všech přepočtených náměrů ve zúčtovací jednotce.
Počet osob k rozúčtování se udává způsobem, která má SVJ mít uveden ve schválených pravidlech rozúčtování. Je bezvýznamné, zda jednotkou je osoboden, osobotýden, osoboměsíc či osoborok. SVJ je povinno prokazovat Vám jaká pravidla používá.
Zálohy se samozřejmě porovnávají pouze skutečně uhrazené se skutečným nákladem, který plyne z rozúčtování. Neuhrazení předepsaných záloh se může ve vyúčtování projevit pouze při dodatečném výpočtu úroku z prodlení, jestliže v konečném vyúčtování vznikl nedoplatek způsobený neuhrazením předepsaných záloh.
Vaše pohledávka z hrazení záloh je určitá a její výše je známa přesně. Není však dospělá, neboť zřejmě dosud neuplynula lhůta pro vypořádání přeplatků a nedoplatků plynoucích z vyúčtování. Dnes tedy není Vaše pohledávka způsobilá ke vzájemnému započtení. Jde o překážku podle § 1987 odst. 1 NOZ, nikoliv podle odst. 2.
Dumat o sankci podle zákona o službách je zbytečné. Vyúčtování roku 2013 se neřídí zákonem o službách.
lake
„…Vyúčtování roku 2013 se neřídí zákonem o službách…“
- §14 zák. 67/2013
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů
§8 zák. 67/2013„…Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen …“
Příjemcem služeb je od 1.1.2014 i tazatelka která cit. „Podklady jsme si vyžádaly u SVJ už v březnu písemně“. Nárokem podle zákona 67/2014 je tedy už samotná žádost o podklady dle §8/1 podaná v 2014/03 (nikoli obsah, způsob a náležitosti vyúčtování-2013). Dle tvrzení tazatelky nemá podklady zpřístupněny dodnes. Tj. má již nyní nárok na (13.6. – 31.5. = 13 dní) 13×100 Kč za porušení povinnosti SVJ (poskytovatele služeb) které mu ukládá §8/1.
„..Je bezvýznamné, zda jednotkou je osoboden, osobotýden, osoboměsíc či osoborok…“
- §7/2/d…průměrný počet osob užívajících byt či
nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku
v zúčtovacím období..
Návodné tvrzení, že počet osob je primárně určen vnitřními dokumenty SVJ je tedy nesprávné.
Alespoň v té části vyúčtování kterou pokrývá vyhláška 372/2001 platí, že primárně používanou jednotkou je osobo-délka zúčtovacího období) tj. max. 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
Počítání s kratším obdobím je velmi obskurní a s jednotkami „…osoboden, osobotýden…“ se lze setkat jen v SVJ pana Lakeho. :))
Neználek'
Ach jo, to jsou zase nesmysly … Musím to v tom dnešním horku komentovat?
V roce 2013 byla tazatelka v právním vztahu s poskytovatelem služeb podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Z tohoto právního vztahu jí (na samém počátku roku 2013) vznikl nárok nahlížet do všech podkladů, použitých při rozúčtování. Tento nárok jí vznikl „přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ (to jest přede dnem nabytí účinností zákona č. 67/2013 Sb.). Proto se toto nahlížení do podkladů vyúčtování za rok 2013 posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
O počítání času neví pan Neználek také nic. Zúčtovací období může být definováno například jako kalendářní rok, nebo jako 12 po sobě jdoucích měsíců, nebo jako časový úsek ve dnech od 1. ledna do 31. prosince příslušného roku. Je pouze věcí vnitřních pravidel, zda se počty osob rozlišují po dnech, po týdnech či po měsících. Pan Neználek netuší jak je to upraveno v každém z 57000 existujících SVJ, takže diskuse je naprosto zbytečná.
lake
Dovolím si vstoupit s dotazem. Proč „Dumat o sankci podle zákona o službách je zbytečné. Vyúčtování roku 2013 se neřídí zákonem o službách.“?
V § 14 odst. 2 zák. č. 67/2013 je uvedeno: „Rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů.“ Uvádí se výslovně rozúčtování a vyúčtování, o pokutách a poplatcích z prodlení zde není zmínka. Účinnost zákona započala 1. 1. 2014, kdyby se podle něj nedalo již dnes postupovat v těch částech, které se netýkají rozúčtování a vyúčtování, jaký by pak mělo význam to, že je účinný?
Můžete, lake, prosím, blíže vysvětlit svůj názor? Ptám se proto, že já sama hodlám této možnosti využít a názor, který prezentujete, mě překvapil.
Misme píše: „Účinnost zákona započala 1. 1. 2014, kdyby se podle něj nedalo již dnes postupovat v těch částech, které se netýkají rozúčtování a vyúčtování, jaký by pak mělo význam to, že je účinný? Můžete, lake, prosím, blíže vysvětlit svůj názor?“
Misme, můžete zkusit uplatnit pokuty při nahlížení do podkladů vyúčtování služeb za rok 2013. Ale můj názor je ten, že nebudete úspěšná a soud Vám nedá za pravdu. Soudím tak z obecných nálezů Ústavního soudu o zavedení nepravé retroaktivity právního předpisu a dále z tohoto ustanovení NOZ:
| 89/2012 Sb. § 3036 Podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona." |
Podle dosavadních právních předpisů se tedy nepochybně řídí v roce 2014 vyúčtování vytápění, dodávky teplé vody a dalších služeb za předchozí období. Jestliže požadujete nahlížení do podkladů použitých k vyúčtování roku 2013, uplatňujete tím právo podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 372/2001 Sb.. Jde tedy nepochybně o uplatnění „práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“.
Vyhláška č. 372 neurčila pro nahlížení podle § 7 odst. 3 žádnou konkrétní lhůtu, ani nestanovila žádnou peněžní pokutu. Proto soudím, že zde nelze uplatnit ustanovení zákona č. 67/2013 Sb., které se týká jiných právních skutečností vzniklých v jiném období.
lake
To vysvětlení vypadá logicky, i když musím přiznat, že citaci příslušného paragrafu jsem četla několikrát, než mi začala dávat smysl. Hmmm. V mém případě jde ale o nedodržení maximální délky reklamačního řízení (§7 odst.4 vyhl. 372/2001), vyhláška sankci za nedodržení doby neřeší, takže loni by se dal aplikovat zákon o ochraně spotřebitele? Já se sice obrátila právě kvůli nejasnosti vyhlášky ohledně překročení délky reklamační lhůty na ČOI, odpověď dosud nemám, ale oni rádi odpovídají v tom stylu, že je to mimo jejich kompetence. Já bych těm úředníkům nedala žádný služební zákon! Co 2 roky povinná recyklace a nejlépe ze státní správy do soukromého sektoru! Pak bychom snad mohli očekávat „stravitelnou“ legislativu. Jak se znám, udělám zase blbou blondýnu a s odkazem na loňskou „šedesátsedmičku“ to napálím naostro.
ČOI Vám nepomůže ani ohledně reklamační doby (§19/3) protože SVJ pro ČOI není podnikatelem dle §2/1/b zák. 634/1992. Jiná situace by nastala pokud máte externího rozúčtovatele a ten by Vám to zaslal pozdě nebo vůbec. je ale nejisté jak by to pokračovalo: protože ČOI Vám sdělí, že „NEJSTE ÚČASNÍKEM ŘÍZENÍ“ a tím pro Vás skončí jakákoli možnost ingerence, protože se NIC nedozvíte.
A nejdůležitější je, že COI to neřeší po obsahové stránce a odkazuje na soud.
Neználek'
Suďte se, to je typický KalouskoDrábkismus. Kde na to vzít? Peníze, čas. A proč vůbec? Soud by měla být až ta poslední možnost, když selžou všechny ostatní možnosti. Jenže díky takovým vládním expertům, jako jsou ti dva výše naznačení (a to je jen skromný vzorek, jak je zajisté i nepříliš aktivnímu pozorovateli jasné), většinou žádnou škálu jiných možností řešení situace při střetu se „silnějším“ nemáme. Tady je vlastně už předem zakalkulováno, že občan to vzdá, protože na to nemá. A to je pořádné svinstvo.
Právo nahlížet (včetně judikátu Ústavního soudu) je podrobně probráno zde: http://www.portalsvj.cz/…do-dokumentu.
Zda jste byla seznámena s podklady bude záviset na tom jak se dále zachováte. Pokud po trapném výstupu pracovníků rozúčtovatele neoznámíte ihned SVJ písemně s doručenkou do vlastních rukou, že SVJ svou povinnost nesplnilo, pak všichni ostatní budou svorně tvrdit, že jste seznámena byla.
Klaďte si podmínky, máte na to právo. Předejte seznam podkladů, do kterých chcete nahlédnout ana místě si je „odškrtávejte“. Pokud nahlížení bude přerušeno dříve, než dojdete na konec seznamu, pak nahlížení Vám umožněno nebylo. Viz nález Ústavního soudu a další rozsudky. Tam najdete materiál. Rovněř v NOZ je nnahlížení již podrobně upraveno.
Prakticky doporučuji: jednat o podmínkách nahlížení pouze se SVJ. Společenství má povinnost postarat se, abyste mohla Vaše zákonné právo uplatnit. Uplatňujete je ovšem vůči tomu, kdo Vám dodává službu a předává rozúčtování. To je SVJ.
Rozúčtovatel není oprávněn Vám cokoliv účtovat za nahlížení. Mohl by částku naúčtovat jedině SVJ a nemůže ji vymáhat od Vás. Zda SVJ bude pak něco požadovat od Vás je jiná věc.
Nezapomeňte, že pokud by Vaše reklamace byla oprávněná, pak máte právo požadovat po SVJ úhradu všech účelně vynaložených nákladů, např. náklady na znalecký posudek, na Vaši dopravu do místa nahlížení (je-li odlišné od sídla SVJ), na částku,kterou jste musela vynaložit na nahlížení, abyste byla schopna chybu rozúčtování odhalit.
lake
Děkuji za odpověď. Již v r. 2013 jsme písemně SVJ oznámly, že nás rozúčtovatel neseznámil s podklady (s některými ano, ale nešlo s nimi zjistit zda je vyúčtování úplné). Nyní to udělám taktéž. Ale co z toho pro mne plyne? Pokud budu chtít podklady, které mi SVJ stejně nedá, tak se stejně musíme samy obrátit na soud. Je to tak, že? Takže kontrola vyúčtování z roku 2013 proběhne při rychlosti soudů tak v r. 2017. Nevím zda mi to v r. 2017 k něčemu bude na na kom si co vezmu.
Mám ještě jednu otázku: kdy tedy bude moje pohledávka „dospělá“? Mohu uplatnit zápočet z této pohledávky vůči zálohám pro SVJ již alespoň od října tohoto roku (samozřejmě písemně vyzvu SVJ k vrácení nezúčtovaných záloh již teď na konci června a opakovaně před koncem srpna ale předpokládám, že se mi vysmějí stejně jako minulý rok).
děkuji Monika
Moni, lhůty pro vypořádání znáte pouze Vy. Nás se neptejte. Máte snad smlouvu, nebo má SVJ schválená pravidla pro poskytování služeb a jejich vyúčtování. Z těchto pravidel plyne do kdy má dojít k vypořádání přeplatků a nedoplatků mezi SVJ jako poskytovatelem služby a konečným spotřebitelem (příjemcem služby).
Pro teplo a teplou vodu za rok 2013 je lhůta dána pevně vyhláškou č. 372/2001 Sb.. Pro ostatní poskytované služby toto v r. 2013 neupravoval žádný právní předpis, takže termíny vypořádání závisely na ujednání mezi poskytovatelem a příjemcem.
Viz též http://www.portalsvj.cz/…lynut%C3%ADm
lake
První pravidla, která nám SVJ poskytlo za celou dobu existenci v písemné podobě byla zveřejněna v červnu 2013 (po nechutných sporech rozúčtovatele s mou matkou). V nich je uvedeno, že splatnost nedoplatků (za všechny služby, včetně tepla a teplé vody) je do konce července. Splatnost všech přeplatků je do konce července a pokud i jen jediný vlastník reklamuje tak se výplata přeplatků posouvá do konce srpna vlastníkům (jestli všem nebo jen těm co reklamovali není uvedeno). Podle stanov pravidla pro rozúčtování vytváří a schvaluje pouze výbor. Na podání reklamace vyhrazují pravidla jen 21 dní. Termín pro vyřízení reklamace jiných služeb (studené vody, úklid, …) uveden není. Na vyúčtování je uvedeno, že REKLAMACE NEMÁ ODKLADNÝ ÚČINEK. Případné závazky budou započteny s přeplatky vlastníka.
Již jsem napsala: reklamace byla rozúčtovatelem zamítnuta (pochopitelně když má máslo na hlavě) ale od SVJ zamítnuta nebyla ani přímo ani nepřímo: alespoň podpisem v dopisu rozúčtovatele. Matka nemá s rozúčtovatelem žádný přímý smluvní právní vztah. Na žádost o předložení zmocnění, že má rozúčtovatel právo něco vůči mé matce zamítat mi předseda SVJ řekl, že výbor ani on osobně toto neřeší, že účetnictví SVJ a tedy i rozúčtování, vyúčtování a korespondenci zabezpečuje pouze rozúčtovatel. Rozúčtovatel mi poté odpověděl, že mu SVJ nedalo oprávnění mi takové informace (to zmocnění ale i jakékoli jiné účetní informace) sdělovat a cokoli po rozúčtovateli chceme, musí nejprve dostat od výboru (tedy od SVJ) písemným příkazem. Písemné odpovědi jsou jen jednovětné a napsané tak aby nevyjádřily žádný ostrý názor ale většinou ani jasné stanovisko.
Takže shrnu co teď mám:
(1) datum 4.5.14 kdy nám rozúčtovatel napsal, že všechno je dobře a proto
nám reklamaci zamítá
(2) datum 7.5.14 kdy marně ulynula 30-ti denní lhůta pro vyřízení
reklamace od SVJ
(3) datum 16.6.13 kdy jsme byly seznámeny s prvními pravidly v písemné
podobě (pro služby neupravené vyhláškou)
(4) datum 31.7.14 pro vypořádání nedoplatků (dle pravidel z 16.6.13)
(5) datum 31.8.14 pro vypořádání předoplatků při reklamaci (dle pravidel
z 16.6.13)
(6) datum který ještě neznám ale určuje jej zaslání výzvy k vrácení
nezúčtovaných záloh (to je ten §563 jak doporučujete zde http://www.portalsvj.cz/…o-proplaceni#…).
Rozúčtovatel porovnal náklady se zálohami předepsanými a tvrdí že máme 6000 nedoplatek. Kdyby porovnal náklady se zálohami zaplacenými vyšel by nedoplatek asi 900 Kč (kolik přesně nemohu uvést když nemám podklady).
Má známá mi řekla že když nemá reklamace odkladný účinek, že mám vadný „nedoplatek“ zaplatit a pak se domáhat nápravy. Já se ale domnívám že zaplacením stvrdím správnost výše nedoplatku i správnost zamítnutí reklamace. Myslela jsem, že lze pro první zápočet použít termín (6) ale pokud má být směrodatné datum vypořádání (5) tak tedy doufám, že moje pohledávka dospěje alespoň v září.
Je ale možné provádět jednostranný zápočet pokud pravidla umožňují takový zápočet pouze ze strany SVJ vůči vlastníkovi? Až pár krát zápočet použiji, nepochybně SVJ ve výboru schválí změnu pravidel a zápočet vlastníka vůči SVJ vyloučí.Je možné změnou pravidel nebo stanov vyloužit možnost zápočtu vlastníka vůči SVJ a naopak naopak přikázat zápočet SVJ vůči vlastníkovi. Druhé je již skutečnost.
Zápočet se chystám provést vůči celkové zálohové povinnosti vůči
SVJ
(platíme dvě oddělené zálohy: na služby a na příspěvek na správu).
Pane Lake za Vaše odpovědi a odkaz na ještě jednou díky
Monika
Poslední komentáře