„…Vyúčtování roku 2013 se neřídí zákonem o službách…“

• §14 zák. 67/2013

  Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů

  §8 zák. 67/2013

  „…Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen …“

  Příjemcem služeb je od 1.1.2014 i ta­zatelka která cit. „Podklady jsme si vyžádaly u SVJ už v březnu písemně“. Nárokem podle zákona 67/2014 je tedy už samotná žádost o podklady dle §8/1 podaná v 2014/03 (nikoli obsah, způsob a náležitosti vyúčtování-2013). Dle tvrzení tazatelky nemá podklady zpřístupněny dodnes. Tj. má již nyní nárok na (13.6. – 31.5. = 13 dní) 13×100 Kč za porušení povinnosti SVJ (poskytovatele služeb) které mu ukládá §8/1.

„..Je bezvýznamné, zda jednotkou je osoboden, osobotýden, osoboměsíc či osoborok…“

• §7/2/d…průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období..
  Návodné tvrzení, že počet osob je primárně určen vnitřními dokumenty SVJ je tedy nesprávné.
  Alespoň v té části vyúčtování kterou pokrývá vyhláška 372/2001 platí, že primárně používanou jednotkou je osobo-délka zúčtovacího období) tj. max. 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
  
  Počítání s kratším obdobím je velmi obskurní a s jednotkami „…osoboden, osobotýden…“ se lze setkat jen v SVJ pana Lakeho. :))

Neználek'