Vracení záloh na správu

Objevil se zde ničím nepodložený názor, že údajně zálohu nelze vracet. Je to samozřejmě jen další nesmysl v řadě jiných nesmyslů stejného autora.

Jde o záležitost jednoduchého práva, která je řešena v Občanském zákoníku jednoznačně a nečiní v soudní praxi žádné obtíže. Namátkou uvádím tři z mnoha judikátů ohledně záloh.

• Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 29 Cdo 738/2007:
  „Samozřejmým předpokladem poskytnutí jakékoli zálohy na budoucí plnění jejímu příjemci je, že následně dojde k jejímu zúčtování a že tam, kde výše poskytnuté zálohy nebo záloh převýší částku, na kterou příjemci zálohy vznikl nárok podle (jím) poskytnutého plnění, příjemce přeplatek na záloze vrátí.“
   
  
• Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 890/2002 o zálohách praví:
  „Povinnost k vrácení zálohy pro případ odpadnutí důvodu jejího poskytnutí může vyplývat buď z dohody účastníků, nebo z titulu bezdůvodného obohacení. (…)
  Podle ustanovení § 451 odst. 1 ObčZ musí ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, takové obohacení vydat. Podle ustanovení § 451 odst. 2 ObčZ je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“
   
  
• Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 4604/2007, ze dne 13. 1. 2009 judikoval:
  „Zálohou je v občanskoprávních vztazích míněna část platby poskytnutá předem, zpravidla před vznikem práva na zaplacení konečné platby smlouvou sjednané (ceny kupní, ceny díla, provize atd.), případně platba uhrazená ještě před uzavřením určité smlouvy (viz § 498 obč. zák.). Právním důvodem k poskytnutí zálohy je závazek k úhradě určité (konečné) sumy vyplývající z konkrétního smluvního ujednání. Principielně platí, že odpadne-li (nenastane-li) právní důvod, na jehož základě byla záloha jako částečné plnění poskytnuta, je třeba ji vrátit, není-li ve smlouvě dohodnuto jinak (…).“

lake

„…Jak postupovat v případě, kdy zálohy na správu byly čerpány … …na jiný záměr než bylo deklarováno…“

• to je již zajímavější otázka. Vy zjevně mluvíte o tom, že „zálohy na správu“ nejsou pouzity za účelem, pro který se vybírá „příspěvek na správu“ např. „našetření na zateplení“. Ovšem toto je zcela chybný postup.
• Jaký je postup? :
  • chceme/potřebujeme investici? – > tedy se „usneseme“ o její realizaci
  • „usnesenou investici“ musí jednotliví vlastníci zafinancovat:
    1. neprodlenným složením „cash“ nebo „osobním úvěrem“
    2. „úvěrem, které si vezme SVJ“ (tak aby dle §13/7 (sice bezdůvodně ale) rozložilo rizika platební neschopnosti NA VŠECHNY členy SVJ)
    3. „šetřením příspěvků na správu“ tj. jejich zvýšením (vylepšení způsobu ad-2) protože zde ještě dochází k nevratnému skládání prostředků za nevymahatelným účelem)

    Je zjevné, že způsob ad-2) a ad-3) je právě tím „pádem do pasti“, ve které se pak v nějakém „budoucnu“ budete nacházet tj. přesně situace která je ve Vašem dotazu.

  Jednou složené „příspěvky“ i když použitým za jiným účelem – již žádným způsobem nezískáte. Pokud někdo tvrdí opak, uvěřte mu jedině na základě více než jednoho dovolacího rozsudku (nižší vypovídají jen o neukončeném řízení nebo o neschopnosti) svědčícího předkládaným tvrzením a po analýze a porozumění textu rozsudku.

„…Nebyl by nějaký judikát…“

• na to Vám odpoví pan Lake.

Neználek

„…SVJ má povinnost vracet zálohy na správu při neuskutečněném záměru…“

• nemá

„…Jak postupovat, pokud SVJ tuto povinnost neplní…“

• nijak. Realizaci zná jen pan Lake a její použitelnou podobu také

„…SVJ má povinnost vracet zálohy na správu při neuskutečněném záměru…“

• paní „Šplíchalová“ nevěřte všemu co tu čtete zvlášť pak návody nerealizovatelné nebo z říše snů
• doporučuji přečíst si §15 ZoVB znovu a sama.
  V §15/4 je napsáno

  …Při vypořádání závazku právnické osoby vůči bývalému vlastníku jednotky se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zálohy podle odstavce 2.

  V §15/4 je napsáno

  K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky…

  zkuste najít sama nebo z jiných zdrojů – kde vidíte, že peníze vybrané za účelem v §15/1 by bylo nutno vrátit pokud nejsou použity za usneseným účelem? A zvlášť jak by takový „poškozený“ dokazoval, že to nebylo použito a jak by vůbec přišel na to že nebylo použito.
  
  Prostě jde jen poněkud sofistikovaný a proto nebezpečný výplod, který není podložený ničím jiným než brainstormingem. Stejným způsobem postupuje většina prodejců vysavačů, avšak pokud je dostanete cílenými otázkami do úzkých, odkáží Vás nakonec na komerční právníky (které takový výklad velmi pobaví).

Neználek