Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.
Občanský zákon (§ 136) ke spoluvlastnictví věci jasně říká:
„Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.“
Naproti tomu pan Lake tady opakovaně píše, že spoluvlastník věci není jejím vlastníkem, např. zde
http://www.portalsvj.cz/…rnet-na-dome#…
Poku tedy pan Lake píše, že spoluvlastník věci není jejím vlastníkem, pak je takové tvrzení v rozporu s právem účinným v České repblice. Nic na tom nemění oslovení Neználci směrované těm, kdo píší v souladu s právem.
Zcela jistě má lake pravdu, vlastník je vlastníkem jenom určitého podílu věci a ne celé věci. Spoluvlastník není vlastníkem, protože je spoluvlastníkem.
Anonymous dává odkaz na příspěvek JINÉHO
DISKUTUJÍCÍHO a tvrdí, že jsem to napsal já. Nevím, zda se pouze
spletl, nebo to činí záměrně.
............................................................................................................
Diskusi na toto téma považuji za ztrátu času. Jde o umělý problém. Pojem
„vlastník“ a „spoluvlastník“ se často používají bez rozlišení
i v judikatuře, stejně jako pojem „vlastnictví“ a
„spoluvlastnictví“.
V rozsudku ze dne 8. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1977/2001, Nejvyšší soud uvedl: „Ve věci jde o určení, zda právní předchůdci dovolatelů byli ke dni smrti vlastníky předmětných nemovitostí.“
V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 781/2006 čteme: "… v případě neoddělené části věci nelze přesně vymezit, kde začíná vlastnictví jednoho vlastníka a kde končí vlastnictví druhého.
V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2010 sp. zn. 22 Cdo 3929/2010 čteme: „Žalobce se v dané věci domáhá výkonu svého vlastnického práva tím, že žádá, aby žalovaným jako vlastníkům sousedního pozemku byla uložena povinnost po určitou dobu strpět provádění stavebních prací (…)“
Nemá smysl, abych hledal další příklady z judikatury. Jistě si je každý může vyhledat sám. Pokud by snad mohlo dojít k omylu, bude samozřejmě na místě používat pojem „podílový vlastník“, či „spoluvlastník“.
lake
„…Nemá smysl, abych hledal další příklady
z judikatury…“
Ne to opravdu nemá. Hledat další by bylo směšné vytloukání neznalosti
gramatiky českého jazyka.
„vlastník“ je ten kdo něco „vlastní/má ve výhradním držení“ (něco co má cenu – zde byt)
- Ze slova „vlastník“ lze dovodit/předpokládat výhradní vlastnictví (z pohledu věci/majetku) nebo jen fakt, že dotyčný něco vlastní {z pohledu osoby}.
- Naopak předpona „spolu-“ indikuje, že nemovitost/věc/majetek/právo má více vlastníků – (z pohledu věci/majetku – tedy spoluvlastníků)
(22 Cdo 1977/2001): „…zda právní předchůdci dovolatelů byli ke
dni smrti vlastníky předmětných nemovitostí…“
- kdyby bylo uvedeno „…byli ke dni smrti spoluvlastníky
předmětných…“ jistě by to posunulo význam ve směru kdy
zdůvodnění by posuzovalo fakta v tomto SPOLU-vlastnickém kontextu který
nepochybně soudce Spáčil na mysli neměl.
Taky umím vytrhnout větu z tohoto rozsudku: „…byli ke dni úmrtí, to je 9. 3. 1970 J. S., 1. 7. 1972 F. S., podílovými spoluvlastníky části pozemkových parcel …“
(22 Cdo 781/2006): „…případě neoddělené části věci nelze
přesně vymezit, kde začíná vlastnictví jednoho vlastníka a
kde…“
- cit.„…Okresní soud v … výrokem pod bodem I. určil, „že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky, a to každý z nich ideální …“
(22 Cdo 3929/2010): „…případě neoddělené části věci nelze
přesně vymezit, kde začíná vlastnictví jednoho vlastníka a
kde…“
- tato vytržená věta může navozovat dojem, že pojem „spoluvlastník“ je zaměnitelný s pojmem „vlastník“, jenže v předmětném rozsudku se posuzovalo co může být předmětem vydržení a ne zda lze „vydržet nemovitost“ do spoluvlastnictí…
tak tolik asi k účelovým citacím z rozsudků
Neználek
Poslední komentáře