Uhradit nesprávné vyúčtování?
Lukáš Hron zde
https://www.idnes.cz/…peratori_LHR
radí nesprávné předražené vyúčtování uhradit (a potom případně reklamovat).
Můj advokát naopak radí nesprávné vyúčtování nehradit, vyúčtování vrátit a vyčkat na vyúčtování správné. Odůvodnění spočívá v tom, že úhradou (i částečnou) celý dluh uznávám.
Tak jak to tedy je?
Luky, tvůj dotaz je zavádějící schválně ??
Samozřejmě VADNÉ vyúčtování TELEFONNÍMU OPERÁTOROVI je nutné uhradit do splatnosti ať již podáš reklamaci nebo ne … viz. zák. 127/2005
Samozřejmě VADNÉ vyúčtování POSKYTOVATELI SLUŽEB není třeba uhradit ani do splatnosti, pokud učiníš do máš podle §7 a §8 zák. 67/2013
Uznání dluhu v případě operátorů telekomunikačního trhu je nepoužitelné. Ale, existuje zde celkem fungující a slušná spolupráce s ČTÚ, který se v případě oprávněné reklamace (což může být někdy problém „udýchat“) postará o nápravu.
Čmuchal
PS: „Pavel II“ a jeho tvrzení „Advokát má pravdu“ v tomto případě odpovídá zcela zavádějícně.
Reklamuji písemně, prokazatelně na adresu SVJ (nikoliv předsedy) a v reklamaci uvedu, že případnou dlužnou částku neprodleně uhradím jakmile obdržím opravené vyúčtování. Advokát má pravdu.
Může to své tvrzení advokát něčím podložit? Osobně považují za úzus, že podání reklamace nemá odkladný účinek vůči povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu. Důvod je jednoduchý – dokud nebude reklamace vyřízena, nevíte, zda reklamujete oprávněně nebo nikoliv. Pokud by byla reklamace neoprávněná, pak se můžete dostat do skluzu s placením a začne nabíhat úrok a vy můžete obdržet nálepku dlužník, neplatič, potížista…
Pokud by byla reklamace neoprávněná, pak se můžete dostat do skluzu s placením a začne nabíhat úrok a vy můžete obdržet nálepku dlužník, neplatič, potížista…
A co když bude reklamace oprávněná.Vy zaplatíte, další třeba mají přeplatky, těm se vrátí. A začne kolotoč,v případě, že reklamace byla oprávněná. Po těch kterým se vrátily přeplatky před vyřízením reklamace, budete chtít peníze zpět, a co když se budou bránit a argumentovat tím, že když se jim peníze vyplatily, tak předpokládali,že žádná reklamace není a oni je převzali v dobré víře. V našem SVJ dojde-li k reklamaci, tak náš správce vrací přeplatky až po jejím vyřízení. Nikdo neprotestuje, všem se sdělí, že je podána reklamace, která se řeší.
Ale ta vaše konstrukce, ik, je chybná. Termíny jsou přece dány předpisy, zde konkrétně zák. č. 67/2013 Sb. v § 7 odst. 1 a 3 a § 8 odst. 1 a 2. To znamená, že pokud „poskytovatel služeb“ (viz terminologie tohoto zákona) koná řádně, situace, kterou popisujete, nemůže nastat.
Když tedy rozeberu vámi uvedený případ, vyúčtování je doručeno ve lhůtě nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, následně reklamace je podána neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1 (viz § 8), souběžně běží lhůta pro doložení podkladů nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období, reklamace je vyřízena nejpozději do 30 dnů od doručení námitky a finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
Když příjemce vyúčtování neakceptuje vyúčtování používá se
různé charakteristiky tohoto stavu např. vyúčtování je vadné,
neoprávněné, chybné, reklamovatelné, příjemce má námitku atd. mají
tyto charakteristiky stejný právní význam a je totožný s významem §
8 Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek
předpisu 67/2013 Sb.? I jako laik rozlišují případy, kdy příjemce
vyúčtování:
= Něčemu nerozumí a potřebuje vysvětlení
= Nějakou uvedenou hodnou potřebuje dokladovat
= Nějakou metodu zpracování potřebuje dokladovat/vysvětlit
= Obsah nebo forma neodpovídá „obvyklému“ vyúčtování
Vůbec, o tak složitém zpracování jako vyúčtování, lze posoudit, zda je
v pořádku nebo je vadné?
Kdo by posudek vyhotovil a čím by hodnotil a argumentoval o oprávněnosti
hodnotícího výroku?
Proto si myslím, že náměty námitek musí být konečné a přesně
definované jinak úkol se stane neřešitelným. §8 právě tento seznam
obsahuje:
= doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby
= způsob jejich rozúčtování
= způsob stanovení výše záloh za služby
= způsob stanovení provedení vyúčtování
= případě doložení dokladů uvedeným bodům.
Většina zpracovatelů tyto námitky již očekává a v příloze
vyúčtování uvádí zdroje jako vazby na účetní data, odvolání na
dokumenty SVJ (PV, stanovy) kde metodické záležitosti zpracování lze
najít. Ten kdo namítá závadu by měl dokázat a dokladovat chybu. Lze
dokázat že vyúčtování má závadu, ale nelze dokázat že je správné.
Proto než se rozhodneme vyúčtování neakceptovat, zvažujme oprávněnost
naších požadavků. Nedivme se že na námitku, počítač zpracovatele neumí
velkou násobilku, marně čekáme odpovědi. Může SVJ takové nesmyslné
námitky ignorovat?
AsiTak, mohl byste, prosím, ještě dodat, zda rozvíjíte můj příspěvek nebo jej negujete – mám pod ním mínus a nevím proč, když jsem ;-) jen citovala zákon. Můžete se vyjádřit jasně, zda to, co jste napsal, dává někomu do ruky bič neplatit, dokud nebude mít k dispozici podle svého názoru správné vyúčtování, jak tvrdí onen nejmenovaný advokát zakladatele vlákna?
Podle mého názoru je lhůta daná formulací „finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb“ povinnost nepřekročitelná pro obě strany, a to, rovněž pro obě strany, pod hrozbou sankcí.
Poslední komentáře