Když příjemce vyúčtování neakceptuje vyúčtování používá se různé charakteristiky tohoto stavu např. vyúčtování je vadné, neoprávněné, chybné, reklamovatelné, příjemce má námitku atd. mají tyto charakteristiky stejný právní význam a je totožný s významem § 8 Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek předpisu 67/2013 Sb.? I jako laik rozlišují případy, kdy příjemce vyúčtování:
= Něčemu nerozumí a potřebuje vysvětlení
= Nějakou uvedenou hodnou potřebuje dokladovat
= Nějakou metodu zpracování potřebuje dokladovat/vys­větlit
= Obsah nebo forma neodpovídá „obvyklému“ vyúčtování
Vůbec, o tak složitém zpracování jako vyúčtování, lze posoudit, zda je v pořádku nebo je vadné?
Kdo by posudek vyhotovil a čím by hodnotil a argumentoval o oprávněnosti hodnotícího výroku?
Proto si myslím, že náměty námitek musí být konečné a přesně definované jinak úkol se stane neřešitelným. §8 právě tento seznam obsahuje:
= doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby
= způsob jejich rozúčtování
= způsob stanovení výše záloh za služby
= způsob stanovení provedení vyúčtování
= případě doložení dokladů uvedeným bodům.
Většina zpracovatelů tyto námitky již očekává a v příloze vyúčtování uvádí zdroje jako vazby na účetní data, odvolání na dokumenty SVJ (PV, stanovy) kde metodické záležitosti zpracování lze najít. Ten kdo namítá závadu by měl dokázat a dokladovat chybu. Lze dokázat že vyúčtování má závadu, ale nelze dokázat že je správné. Proto než se rozhodneme vyúčtování neakceptovat, zvažujme oprávněnost naších požadavků. Nedivme se že na námitku, počítač zpracovatele neumí velkou násobilku, marně čekáme odpovědi. Může SVJ takové nesmyslné námitky ignorovat?