Stavba garáže na společném pozemku
Dobrý den,
jsme SVJ s 5 BJ. Mimo st. pracelu máme ještě společný pozemek –
dvůr. Na něm si se souhlasem nás ostatních postavil jeden člen garáž.
Stavební úřad ji zkolaudoval. Stavebník s námi uzavřel smlouvu
u věcném břemeni, totiž že garáž je součástí BJ a nemůže být
převáděna samostatně. Nyní má potíže se zápisem na katast. úřadu.
Jak by vlastně měla být celá záležitost právně ošetřena? Neměl by
mít nájemní smlouvu a příp. platit nájem? Podotýkám, že byla vůle
umožnit mu stavbu, ale souhlas k prodeji odděleného pozemku nebyl a
nebude.
Děkuji
Věcné břemeno může spočívat např. v právu cesty přes přilehlý pozemek. Nemůže se však týkat skutečnosti, že "garáž je součástí BJ". O jaké věcné břemeno se tedy jedná? A ke které nemovitosti se bude do katastru vkládat - ke garáži, nebo k bytové jednotce?
Ponechávám stranou skutečnost, že za součást jednotky může být označena pouze věc, jejíž oddělení od věci hlavní (BJ) by znamenalo snížení hodnoty BJ. To není splněno: i kdyby garáž spadla, hodnota BJ zůstane nezměněna.
Nepíšete, co po vlastníkovi garáže požaduje katastrální úřad. Právě to je ovšem klíčové.
lake
„za součást jednotky může být označena pouze věc, jejíž oddělení od věci hlavní (BJ) by znamenalo snížení hodnoty BJ“
To je prosím který §? Děkuji.
Děkuji.
To by potom nemohly být součástí jednotky sklepní kóje a jiné další místnosti se samostatným vchodem.
Byla tu uvedena jiná definice: Součástí jednotky může být vše, co má čtyři stěny.
Ta je určitě také podle nějakého §, tipuji ZoVB.
Ta podle mě praxi odpovídá lépe, půda a balkony součástí jednotky nemohou být, garáže a sklepy (mezi garáží a sklepem nevidím žádný zásadní rozdíl, obojí má čtyři stěny, bývá ve sníženém přízemí nebo na úrovni terénu, slouží podobnému účelu, totiž odložení věcí) ano.
Pane Pilný,
je třeba rozlišovat mezi součástí věci a příslušenstvím věci. Legální definice obou termínů viz přísl. ust. obč.zák.
Sklepní kóje jsou příslušenstvím bytu, nikoliv jeho součástí. Půda může společnou částí domu, příp. součástí bytu, balkon může být podle konkrétních okolností (zejména účelu užívání) součástí společných částí domu ve vlastnictví všech nebo některých vlastníků, ale může být jako příslušenství bytu i ve vlastnictví jediného vlastníka bytové jednotky (ve vzthau k balkonu tak judikoval NSS).
jen se ještě opravuji: půda může společnou částí domu, příp. příslušenstvím bytu (nikoliv součástí bytu). Jinak G.X. má samozřejmě pravdu, garáž není ve většině případů příslušentvím bytu (ale může být příslušentvím jiné nemovitosti).
Pánové,
na mě se musí dostatečně pomalu, hezky po kouscích.
Nejlépe to asi pochopím příkladmo.
Volant je vůči automobilu jeho součástí, jeho příslušenství, obojím, nebo ničím z obojího?
Polohový ukazatel (myš) je vůči počítačové sestavě jeho součástí, jeho příslušenství, obojím, nebo ničím z obojího?
Zobrazovací jednotka je vůči televiznímu přijímači jeho součástí, jeho příslušenstvím, obojím, nebo ničím z obojího?
Třeba máte lepší příklady – jednoznačné, i sporné. A třeba to pochopím, a pak se pustím do bytů.
Děkuji.
Josef Pilný
Volant je vůči automobilu jeho součástí.
Polohový ukazatel (myš) je vůči počítačové sestavě jeho příslušenství.
Zobrazovací jednotka = obrazovka? pokud ano, tak je to součást.
NS ČR: Podle ustanovení § 121 odst. 2 obč. zák. příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Povahu příslušenství bytu mají jednak vedlejší místnosti, jednak vedlejší prostory, obojí za předpokladu, že jsou určeny k tomu, aby byly s bytem užívány. Vedlejšími místnostmi jsou místnosti v bytě, které nelze považovat za obytné, avšak jsou určeny k tomu, aby byly užívány spolu s bytem (např. neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny záchody a spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či koupelnové kouty, předsíně atd.). Vedlejší prostory jsou prostory, které leží mimo byt, avšak jsou určeny k tomu, aby byly s bytem užívány (např. sklep, dřevník, kolna apod.). Příslušenství sdílí právní režim bytu, k němuž náleží.
Jestliže k prostorům domu, v němž je vyklizovaný byt, patří podle kolaudačního rozhodnutí také prostor výslovně určený ke garážování osobního automobilu (a proto nesloužící k uspokojování bytové potřeby) a nikoliv k tomu, aby byl užíván s bytem (tj. užíván „k bydlení“), nemůže být podle § 121 odst. 2 obč. zák. příslušenstvím bytu.
Poznámka k příslušenství bytu – garáž pravděpodobně být příslušenstvím nemůže, určité zdůvodnění nechť je zde :
http://www.epravo.cz/…u-15680.html
K původnímu dotazu: ještě před stavbou mělo být rozhodnuto, jak nová garáž má být vymezena: zda jako nová stavba-budova na spol. pozenku, nebo jako součást existující budovy. V tomto druhém případě ještě rozlišit, zda bude být spol. prostorou domu (k užívání jen jedním vlastníkem) nebo nebytovou jednotkou. Pakliže tazatel uvádí potíže se zápisem do katastru, bylo by vhodné také uvést, co konkrétně tam hodlají zapsat a v čemn konkrétně je ten problém.
G.X.
Díky za zájem a stanovisko, KÚ po vlastníkovi garáže požaduje, aby zajistil od spoluvlastníků pozemku ověřené podpisy pod prohlášením, které osvědčuje jeho vlastnictví ke stavbě – garáži.
Díky
Pane Českolipáku,
Garáž je stavbou na cizím pozemku. Stavebník garáže není automaticky totožný s vlastníkem dokončené stavby (takto judikoval Nejvyšší soud, jsem ale nyní příliš líný to vyhledat).
Takže katastrální úřad zcela správně chce od VŠECH spoluvlastníků pozemku potvrzení, že si na garáž nečiní nárok; tedy že garáž je ve výlučném vlastnictví stavebníka. Pak provedou vklad do katastru.
Ostatní informace, které jste uvedl jsou vskutku zmatené: garáž není a nemůže být ani příslušenstvím bytu, ani součástí bytu.
Jakékoliv věcné břemeno, které nějak spojí byt s garáží, je buď nemožné, nebo zbytečné: byt i garáž vlastní tatáž osoba, proč by tedy nemohl prodat garáž nebo byt odděleně, podle svého rozhodnutí?
Jediné věcné břemeno, které má smysl zřídit, je právo cesty (průjezd ke garáži přes společný pozemek). V tomto smyslu byste měli se stavebníkem uzavřít smlouvu.
lake
Poslední komentáře