Stačí souhlas většiny místo shromáždění?
ahoj,
za současného stavu s COVIDkem je shromáždění pro 80 lidí samozřejmě problém. Otázka zní zda je možné něco schválit jen tak, že se pod investiční akci (malování) podepíše tolik vlastníků, aby z celkového počtu měli většinu.
Konkrétně většinový podíl má jen 30 vlastníků, tedy stačí když to schválí tito? Teoreticky je to stejné jako by těchto 30 vlastníků přišlo na shromáždění (všechny ostatní stejně přehlasují). Prostě takové per rollam jen pro někoho, protože těch 30 lidí bydlí v domě. Zbytek byty pronajímá, je jim to v podstatě fuk – na shromáždění nechodí.
Tomole, marně přemýšlím proč chcete podvádět, porušovat zákon, porušovat Ústavu České republiky a naštvat část vlastníků jednotek. A to všechno kvůli takové drobnosti jako je „malování“ …
A to nemluvím o tom, že si pletete pouhou údržbu (malování) s „investicí“. Zjevně nevíte co je údržba cizího majetku a co je investice; zeptejte se na to vašeho/vaší účetního/účetní.
Otázkou je zda vůbec je nutné hlasovat o takové běžné záležitosti. Pokud ano, pak:
- Zajistíte aby se vlastníci mohli seznámit s podklady.
- Doručíte vlastníkům jednotek hlasovací listiny (způsobem uvedeným ve stanovách).
- Počkáte do uzávěrky hlasování.
- Sečtete hlasy PRO.
- Oznámíte výsledek.
- Archivujte podklady, hlasovací listiny a listinu s výsledkem.
- Hotovo.
Justitianus
Pan Justitiánus píše"
1. Zajistíte aby se vlastníci mohli seznámit s podklady.
2. Doručíte vlastníkům jednotek hlasovací listiny (způsobem uvedeným ve
stanovách).
3. Počkáte do uzávěrky hlasování.
4. Sečtete hlasy PRO.
5. Oznámíte výsledek.
7. Archivujte podklady, hlasovací listiny a listinu s výsledkem.
8. Hotovo.
Zajímalo by mě (aktuální případ), co se stane právním podkladem u externího správce (který na základě tohoto hlasování vydává např. evidenční listy), když žádné usnesení či rozhodnutí není součásti hlasování? A co mám napadnout u soudu, když výsledek hlasování je pravdivý a jsem přehlasovaný vlastník?
Děkuju za odpověď
E_man
Právním podkladem pro externího správce je příkaz/instrukce který vydá SVJ a přikáže externímu správci něco konat, nekonat, nebo zdržet se konání.
Externí správce samozřejmě má se SVJ sjednanou soukromoprávní smlouvu, ve které jsou určitě uvedeny podrobnosti o tom jakým způsobem externí správce přijímá příkazy/instrukce od členů statutárního orgánu SVJ.
Justitianus
Právním podkladem pro externího správce je příkaz/instrukce který vydá SVJ a přikáže externímu správci něco konat, nekonat, nebo zdržet se konání.
Jenže výsledek těchto příkazů/instrukcí na mě dopadne v době, kdy už dávno uplyne doba pro podání odporu k soudu. Výbor na moje námitky (proti platnosti hlasování bodů PER ROLLAM), vznesené ještě před ukončením hlasování nereaguje a zatím nesdělil jak s nimi naložil.
A ode kdy běží vůbec lhůta k podání námitek k soudu?
Je to den ukončení hlasování?
Nebo je to den, kdy výbor „konstatoval“ schválení bodů hlasování?
Žádné usnesení/rozhodnutí zatím nevydal!
Tik-tak, tik-tak…
E_mane, doporučuji abyste si napřed přečetl příslušnou část zákona (89/2012 Sb., část Bytové spoluvlastnictví). Když se budete jen nahodile ptát na tomto portálu, mohou Vám uniknout celkové souvislosti. Ovšem oceňuji, že se ptáte k věci.
Podle § 1209 platí, že vlastník se může obrátit na soud do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. Z uvedeného plyne, že vlastníci přítomní na shromáždění se dozvěděli o rozhodnutí v okamžiku kdy byl vyhlášen výsledek hlasování. U vlastníků nepřítomných na shromáždění se rozhodný okamžik odvodí ze stanov SVJ.
- My ovšem netušíme co máte ve stanovách o lhůtě pro vyhotovení zápisu ze shromáždění.
- A samozřejmě netušíme jakým způsobem je pak zápis zpřístupněn vlastníkovi jednotky, aby se mohl dozvědět o rozhodnutí přijatém na shromáždění.
Pokud jde o speciální případ hlasování per rollam:
Podle § 1213 platí, že statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení; neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl. Z uvedeného plyne, že rozhodným dnem je den kdy statutární orgán (nebo ten, kdo usnesení navrhl) oznámil vlastníkovi jednotky výsledek hlasování per rollam. Prvním dnem tříměsíční lhůty je den následující po tomto oznámení.
- Opět platí, že netušíme co máte ve stanovách uvedeno o tom co je „oznámení“.
Justitianus
K hlasování PER ROLLAM cituji ze stanov:
Čl. XII – Rozhodnutí mimo shromáždění
/1/ Mimo zasedání může shromáždění rozhodnout v písemné formě tzv. hlasování per rollam. Tímto způsobem lze přijmout rozhodnutí, které je v pravomoci shromáždění (viz. Čl..VIII, odst. /3/), pokud zákon, nebo tyto stanovy nestanoví jinak.
/2/ Statutární orgán v písemné formě navrhne, aby všichni vlastníci jednotek rozhodli. Návrh bude obsahovat návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Návrh bude vlastníkům jednotek rozeslán poštou, nebo předán jiným vhodným způsobem, např. osobním předáním. Lhůta pro rozhodnutí činí 30 dnů.
/3/ K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky, „souhlasím / nesouhlasím“ s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.
/4/ Vyjádření vlastníka jednotky musí být statutárnímu orgánu doručeno ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení znění návrhu usnesení vlastníkovi, jinak platí, že vlastník nesouhlasí. Bez zbytečného odkladu po uplynutí 30 dnů od doručení návrhu usnesení všem vlastníkům jednotek, statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě vyvěšením v domě na domovní vývěsce společenství nejméně po dobu 15 dnů výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení.
/5/ Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Rozhodování v písemné formě nelze použít pouze pro některé vlastníky jednotek, vždy musí být návrh rozeslán všem vlastníkům.
Námitky jsem podal před ukončení i po ukončení hlasování.
Výsledek hlasování visí na nástěnce.
A já?!
Jsem z toho voľa ako zmetený.
Pane E_mane, nepochopil jsem proč zde citujete Vaše stanovy. Jste snad s Tomolem z jednoho domu? Pak by to dávalo smysl. V tom případě Vám odpovídám.
Podle zákona platí, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Pokud je možnost hlasovat některým vlastníkům předem odepřena, pak nejde o rozhodování shromáždění. Ostatně podle vašich stanov platí, že „rozhodování v písemné formě nelze použít pouze pro některé vlastníky jednotek, vždy musí být návrh rozeslán všem vlastníkům“. To by si měl Tomol přečíst.
Citoval jste část stanov, která upravuje hlasování per rollam. Z toho textu se dá dovodit hlavně to že máte stanovy v této části nesmyslné, s amatérsky popleteným a nepoužitelným obsahem.
(1) Je totálním nesmyslem odvozovat jakoukoliv lhůtu od skutečnosti, u které nelze hodnověrně zjistit kdy nastala, a dokonce není ani jisto že vůbec nastala: „… po uplynutí 30 dnů od doručení návrhu usnesení všem vlastníkům jednotek“.
(2) Je nepřípustné snažit se z pouhé nečinnosti vlastníka dovozovat že údajně s návrhem nesouhlasí. To napsal nějaký pitomec. Nesmysl, který by každý soud smetl se stolu. Právní postavení přehlasovaného vlastníka je odlišné od postavení nehlasujícího (pasivního) vlastníka. Ten kdo nehlasoval se nemůže obrátit na soud, viz § 1209.
Tato část stanov – to je totální právní amatérismus! Jaké stanovy jste si schválili, takové máte. To je vše co se dá říci k tomu textu.
Justitianus
Je přípustné z nečinnosti vlastníka dovozovat že nesouhlasí. právě to je princip per rollam, kdy se vždy dojde k výsledku. koukněte do důvodových zpráv či komentářů třeba v aspi.
Je napřípustné dovozovat z nečinnosti vlastnika, že nesouhlasí. Pouze vlastník, který hlasoval, může být přehlasovaným vlastníkem. Ten, který nehlasoval, přehlasovaným vlastníkem být nemůže. Nelze tedy vyvozovat, že ten, kdo nehlasoval nesouhlasí. Vždyť na to máte i §.
Radko, zase kecáte o věcech o kterých nevíte vůbec nic.
Zákon ve svém § 1209 (i konstantní judikatura) jsou zajedno v tom, že právo obrátit se na soud má pouze přehlasovaný vlastník jednotky. Ten kdo nehlasoval proti návrhu není přehlasovaný vlastník.
Dal totiž najevo že je mu výsledek hlasování lhostejný. Že nemá na věc názor. Není tedy „přehlasovaný“ a proto se nemůže obrátit na soud. Při tom je bezvýznamné, zda dal najevo že se zdržuje hlasování, nebo odevzdal neplatný hlas, nebo odevzdal hlas po termínu, nebo zůstal nečinný a nehlasoval vůbec. Je k tomu konstantní judikatura, Vy právní expertko.
Není možné svévolně falšovat nedostatek projevu vůle vlastníka jednotky pomocí stanov. Jestliže svou vůli neprojevil, není možné jakousi větičkou ve stanovách mu přikázat, že hlasoval proti návrhu. Takto znásilňovat právo bylo možné v nacistických koncentračních táborech a v ruském GULAGu, ale ne v demokratickém státě. Zjevně Vám ušlo, že nesouhlasící (přehlasovaný) vlastník je z hlediska § 1209 ve zcela jiném právním postavení než pasivní (nečinný) vlastník.
Nevymýšlejte kraviny, čtěte zákon a judikáty.
Justitianus
justiane díky… máte neuvěřitelný dar z člověka udělat úplného idiota, „kdyby byla země nádherně kulatá, tak budete jako jediný stát na jejím vrcholu“
nikoho podvádět nechci, ani porušovat zákony, ale už mi přijde smutné že ani v tak složité době jako je nyní, je paragraf nad všechnu logiku a na místo úspor nákladů projít klikatou cestičku ke stejnému cíli
dostali jsme víc než dobrou možnost to realizovat rychle a levně skrz výpadek zakázky firmy (jako řádný hospodář bych toho rád využil – je to dost peněz a jinde mi takovou cenu nedají) jenže ta šaškárna okolo bohužel dle ne moc dobrých platných stanov zabere přesně 10 týdnů
na shromáždění by to jako vždy ohlasovalo 100% přítomných, a ikdyby náhodou přišli úplně všichni a nesouhlasilo těch 50 lidí co teď vynechám, tak se to usnesení přijme tím zbytkem
ale ok .. ať vyhraje byrokracie
Tomole, píšete že celkově je počet vlastníků jednotek vyšší než 100.
Pokud nemáte ve stanovách něco jiného, pak výbor jako statutární orgán má právo rozhodovat (bez souhlasu shromáždění) o výdajích SVJ do částky 1000 Kč na jednotku v průměru (366/2013 Sb.). Jestli je u vás 110 vlastníků jednotek, pak členové výboru sami rozhodují o akcích údržby, oprav a zlepšení domu do částky 110000 Kč.
To by vám na to malování nestačilo?
Justitianus
Prokrindapána, jak jste přišel na to, že malování je investiční akce?
Poslední komentáře