Spotřební složka ÚT při nulové spotřebě
Vzhledem k tomu, že byt není obývaný, měřič tepla vykázal za celý uplynulý rok nulovou spotřebu. Ve vyúčtování za teplo mi i při nulové spotřebě byla naúčtována jako spotřební složka ÚT tzv. korekce. Nikde jsem ale nenašel způsob a ani povinnost hradit spotřební část při nulové spotřebě, a to ani ve Vyhlášce č. 372/2001 Sb., §4, odst. 4, na kterou se správce odvolává. Proti základní složce a její úhradě námitky pochopitelně nemám. Máte prosím někdo s tímto jevem praktickou zkušenost?
V podstatě všichni odpověděli správně. Já k tomu pouze dodávám, že případ nevyžaduje složitá jednání, pokud vám nejde o kontrolu celého vyúčtování. Měl byste mít ve vyúčtování celkové náklady účetní jednotky na vytápění (obě složky) a počet m² započitatelné plochy, takže můžete vypočítat průměr na m². O svém bytu oba údaje znáte, nebo jsou ve vyúčtování také, takže určíte i průměr svého bytu. Porovnáním hodnot pak se můžete bez shánění dalších podkladů přesvědčit, zda průměr vašeho bytu nepřekročil hodnotu 60 % průměru celé ÚJ. Ale na to jste možná již přišel sám a výsledek již znáte. FrantaF
Pane gjd,
pokud se ve vašem domě rozúčtuje podle indikátorů, pak uhradíte (podle vyhlášky) minimálně 60% nákladů na jednotku započitatelné podlahové plochy. To ovšem neznamená, že byste neměl nárok na řádné a přezkoumatelné vyúčtování.
Správně píšete, že vyhláška č. 372/2001 Sb. neobsahuje konkrétní postup rozúčtování. Zejména chybí popis "korekcí a výpočtových metod" podle § 4 odst. 3 vyhlášky a způsob jejich uplatnění. Vyhláškou zůstává zcela neupraven i dodatečný způsob "úpravy výpočtové metody" podle § 4 odst. 4. Rozúčtovatelé většinou tvrdí, že postupují "podle vyhlášky", avšak to nemůže být pravda: vyhláška totiž neobsahuje žádný kompletní, určitý a jednoznačný postup při rozúčtování.
Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 372/2001 Sb. "vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.".
Jste tedy oprávněn požadovat,aby Vám byly (kromě použitých čísel, plateb, koeficientů a náměrů) doloženy tyto skutečnosti:
• Pravidla rozúčtování tepla platná ve vašem SVJ, která musí postup rozúčtování definovat jednoznačným a určitým způsobem,
• Zápis ze shromáždění, na němž tato pravidla byla schválena tříčtvrtinovou většinou přítomných podle § 11 odst. 4 ZoVB.
• Případně Vám výbor doloží, že tato pravidla jsou součástí Prohlášení vlastníka budovy.
Jestliže rozúčtovatel ani SVJ nejsou schopni na Vaši výzvu doložit srozumitelná pravidla podle nichž proběhlo rozúčtování nákladů, ani neprokáží, že tato pravidla byla v SVJ platně přijata, pak doporučuji reklamovat vyúčtování jako neurčité a nepřezkoumatelné.
lake
„…děkuji za …“
- §7 je obtížně vynutitelný. Ale jistě žádejte jej… :|
- zkuste zvážit jaký postup zvolíte, až Vám SVJ odpoví že :
- všechno je v pořádku bez ohledu na to, že Vám materiál nedodalo nebo je zjevně vadný
- Vám oznámí, že „usnesení“ s postupem nemá a nikdy jej nemělo
- nebo že to je know-how správce
…a nadále má reklamaci za vyřízenou tj. neuznává ji za oprávněnou a proto ji zamítá.
„…doporučuji reklamovat vyúčtování jako neurčité a nepřezkoumatelné …“
- to sice můžete ale to je asi tak všechno. Máte li přeplatek bude Vám vyplacen a reklamace bude bez dalšího odmítnuta – s tím NIC neenaděláte než u soudu – ovšem to bude velmi obtížné. Máte li nedoplatek bude uhrazen z jakékoli Vaší nově příchozí platby, jelikož nepředpokládám že by jste posílal platby čistě „účelově“ tj. na stanovený účel. Takže to vemte v úvahu.
Neználek
A NeznáIek se opět mýlí ohledně vymáhání v případě, že nebylo vystaveno řádné vyúčtování.
Má-li tazatel nedoplatek:
Neuhradí jej a po marném uplynutí lhůty pro vypořádání záloh bude požadovat vrácení VŠECH záloh zaplacených na období, které je předmětem vyúčtování. Včetně úroků z prodlení, samozřejmě. Tuto pohledávku může započíst na svou platební povinnost v nynějším období.
Má-li tazatel přeplatek:
Samozřejmě přijme i částečné plnění od SVJ. Pak po marném uplynutí lhůty pro vypořádání záloh bude požadovat vrácení VŠECH záloh minus vrácený přeplatek, včetně úroku z prodlení. I v tomto případě svou pohledávku pohodlně započte na svou platební povinnost v nynějším období.
NeznáIkovy pohádky o nutnosti obrátit se na soud jsou skutečně jenom pohádky neználka.
Stejně tak je blábolem NeznáIkova poznámka "§7 je obtížně vynutitelný".
Vlastník jednotky si nemusí nic vynucovat. Prostě požádá o nahlédnutí do podkladů, které jsou nutné pro kontrolu rozúčtování. Nebude-li mu vyhověno, před uplynutím reklamační lhůty podá reklamaci, v níž namítne nepřezkoumatelnost a tudíž neplatnost vyúčtování a připomene svůj požadavek, který nebyl splněn. Podáním reklamace se staví běh reklamační lhůty; reklamace je vyřízena teprve okamžikem, kdy budou spotřebiteli zpřístupněny dokumenty potřebné ke kontrole. Nedojde-li k tomu, po marném uplynutí lhůty pro vypořádání záloh bude tazatel požadovat vrácení VŠECH záloh včetně úroku z prodlení.
lake
„…Stejně tak je blábolem NeznáIkova poznámka…“
- těší mne pane salónní teoretiku
- takže nás ještě seznamte s postupem když cit.„…že
„usnesení“ s postupem nemá a nikdy jej nemělo…“. Protože zde je
jasné, že jde i „Mission impossible“, že?
Pakliže usnesený „postup“ neexistuje zjevně nemůže jakékoli „rychlokvašné usnesení“ jej nahradit. Jenomže přestože neexistuje, nepochybně nepůjde započítávat „do nuly“, neboť služby i příspěvek byl skutečně spotřebován – jen prostě svévolí a drzostí SVJ nezůčtovalo de lege lata. Ano případ ad- a ad-3 se po jisté době vyřeší. - a přitom by stačilo aby ERU dozorovala Vyhlášku-372 jak jí plyne z EnZ a bylo by jasno…
„…bude tazatel požadovat vrácení VŠECH záloh včetně úroku z prodlení…“
- z jaké částky ?? z celkově nezúčtovaných záloh za předmětné období nebo až po odpočtu nesporných částek?
Neználek
Vyhláška č. 372/2001 Sb., §4, odst. 4 říká, že nejnižší úhrada smí být na úrovni 60% průměru objektu. To je Vám naúčtováno.
V centrálně vytápěném objektu neexistuje nulová spotřeba tepla. Při nulové spotřebě tepla by ve vašem bytě byla venkovní teplota (prosím, nebavíme se o pasivním vytápění).
Bohužel existuje nulový náměr a v jeho případě vyhláška stanoví, že úhrada je na nejnižší povolené hranici.
To jestli je byt obývaný nebo není nemá z pohledu vyúčtování žádnou relevanci.
Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.
Pokud si dobře vysvětluji vyhlášku 372/2001 pak v domě s poměrovými indikátory jsou pro každý byt stanoveny určité hranice vyúčtovaných nákladů na vytápení. Pokud si roční fakturační náklad dodavatele tepla vydělíte celkovou otápěnou plochou všech jednotek, pak vám vyjde průměrný náklad na 1m2 otápěné plochy. Pokud tento průměrný náklad vynásobíte otápěnou plochou vašeho bytu, pak vám vyjde celkový průměrný náklad na vytápení vašeho bytu. Pokud tuto výslednou částku vynásobíte 0,6 dostanete nejnižší možný náklad na vytápění vašeho bytu, který vám má být vyúčtován. Pokud výše uvedenou výslednou částku vynásobíte 1,4 dostanete nejvyšší možný náklad na vytápění, který vám může být vyúčtován. Tzn. že pokud vám při vyúčtování tepla součet základní a spotřební složky(podle indikátorů) vyjde mimo uvený rozsah (±40% průměru) musí vám být výpočet korigován tak aby byl právě na hranici oněch ± 40%.
Poslední komentáře