Shormáždění vlastníků a usnesení
Pěkný den, je právně možné: na Shromáždění vlastníků schválit usnesení, a příští Shromáždění toto přijaté usnesení zrušit?
Děkuji za rady. F
Nikoliv.
Jan77 (bez ověření) a „. (bez ověření)“ se mýlí.
Shromáždění není oprávněno „zrušit“ jednou přijaté usnesení. To usnesení bylo nepochybně předloženo shromáždění k rozhodnutí, bylo o něm hlasováno a bylo přijato potřebnou většinou hlasů. Existuje o tom zápis. Nemůžete změnit minulost, to je možné jen v hollywoodských filmech (viz závěr amerického filmu „Sphere“).
Nemůžete lhát a tvrdit že se to nestalo, že se nehlasovalo, že si nikdo nic nepamatuje a že zápis o hlasování se ztratil. Zkrátka jde o právní skutečnost, která nastala v okamžiku vyhlášení výsledku hlasování. Skutečnost nelze zpětně měnit! Cestování v čase nazpátky je fyzikálně vyloučeno.
- „Usnesení shromáždění vlastníků jednotek je právní skutečností, nikoliv smluvním ujednáním mezi společenstvím vlastníků jednotek a vlastníky jednotek." Citováno z usnesení Vrchního soudu v Praze 7 Cmo 291/2015, ze dne 1. 2. 2018.
Shromáždění však může postupně přijmout více různých usnesení o téže věci. Rozhodující bude ta právní skutečnost, která nastala později. A to nemusíte ani čekat na svolání dalšího shromáždění. Nové usnesení nesmí být formulováno jako „zrušení“ předchozího usnesení. Půjde o nové (druhé či další) usnesení o téže věci.
Justitianus
Vsadím se, že tazatel mylel tím zrušením přimout nové usnesení. Koho by napadlo, hlasovat o tom, že z minulého shormáždění dne toho a toho rušíme usnesení bod č. 5. Schváleno všemi hlasy. Nicméně, ve společenství je možné úplně všechno, tak třeba i takové hlasování někdo navrhne a realizuje.
Shromáždění není ve svém rozhodování ničím omezené. Jsou případy, kdy dokonce rozhodne i v rozporu s Ústavou. Shromáždění může schválit věci nelogické, přiblblé, dokonce i protizákonné, a taky přímo stupidní. Proti rozhodnutí shromáždění se přehlasovaný vlastník může odvolat k soudu.
Jo a tam v deseti krocich budou vymejslet, jak to odmitnout aby to nemuseli resit
Mate nejakou zalobu, co uspela, cislo jednaci?
Usnesení shromáždění Vložil . (bez ověření), 2. Červen 2021 – 6:42
Shromáždění není ve svém rozhodování ničím omezené. … rozhodne i v rozporu s Ústavou.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Shromáždění může jistě přijmout usnesení v rozporu s Ústavou a lze se proti němu bránit žalobou.
Doufám že by soud v případě usnesení
- v rozporu s Ústavou
- a v rozporu s NOZ (§ 1/2 a § 2)
rozhodl ve prospěch žalobce.
Ale i v jiném případě. Byl zde nedávno popisován případ, kdy soud zrušil usnesení týkající se nikoli společných částí domu.
Pro spolek SVJ neplatí (bohužel) § 258, ale § 1209. Nevím zda se pro SVJ uplatňuje § 245.
„Pro spolek SVJ neplatí (bohužel) § 258, ale § 1209. Nevím zda se pro SVJ uplatňuje § 245.“ (Vložil Petr, 2. Červen 2021 – 18:50)
Můžete nějak podložit, proč by se neměly uplatnit § 245 a § 258?
Nápověda: § 1221.
Petře, popisujete zcela jiný případ: Šlo pouze o zdánlivé usnesení, které ve skutečnosti žádným usnesením nebylo. V takovém případě soud nezrušil zdánlivé „usnesení“, protoze nebylo co rušit. Žádné usnesení neexistovalo, jestliže od počátku bylo pouze zdánlivé.
Soudy v těchto případech vysloví neplatnost usnesení, viz § 260 zákona č. 89/2012 Sb. Ale nelze na to spoléhat. Soud může (překvapení!!!) rozhodnout, že nevysloví neplatnost:
|
§ 260 (1) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. |
Předvídatelné soudy a právo na které je možné se spolehnout – to jsme tu měli naposledy za první republiky. Dnes je občanský zákoník naprosto otráven jedem relativismu, takže porušení práva může zůstat nepotrestáno, zcela podle soudcovské libovůle. Nikdy nemůžete tušit jak rozhodne hlupák v taláru.
Justitianus
My nic o obsahu usnesení schůze SVJ filNad nevíme, takže je těžké o tom debatovat. Na takový dotaz by ji smysluplně neodpověděl ani tvůrce Bytového spoluvlastnictví, t.j. § 1158 a násl. Ani soudce Nejvyššího nebo Ústavního soudu
Petře, jestlliže je pro vás „těžké o tom debatovat“, je to Váš problém a Vaše neznalost. Já naopak o tom debatovat mohu a umím, a proto jsem tazateli/tazatelce už poradil.
- Jde-li o řádně přijaté usnesení, není možné je „zrušit“.
- Jde-li o nulitní (od počátku neplatné) „usnesení“, pak žádné usnesení neexistuje. Co neexistuje není možné „zrušit“.
Pro správnou odpověď tazateli nepotřebuji vůbec znát o čem se hlasovalo. Je pouze Váš problém, Petře, že se nevyznáte v právu a neumíte rovnou odpovědět na jednoduchý dotaz. Mudrujete o naprostých zbytečnostech.
Takže znovu i pro ostatní neználky: K odpovědi vůbec nepotřebujeme vědět o čem se hlasovalo.
Justitianus
Pane Justitiane, dal jsem vám +, ostatně jak to často dělám zvláště když máte už –3.
Z vašich rad si vezmu ponaučení, např. co se týká per rollam hlasování našeho SVJ o dveřích bytů, které dle mne nepatří mezi společné části (i když ne zcela rozumím definici Ohraničení bytu dle 366/2013 Sb., § 2).
Když jsem připomněl jiný případ (tuším hlasování o kotlech na vytápění v bytě), tak jsme z úvodního dotazu také snad ještě nevěděli, o čem se vlastně hlasovalo.
Otázka je, zda usnesení je pouze to, co je pod bodem Usnesení, nebo každé Hlasování, např. i pod Různé.
O záležitostech, projednávaných na shromáždění vlastníků pod bodem uvedeným na pozvánce, jako tzv.„různé“, se určitě v žádném „normálním SVJ“, nehlasuje!
§ 253
(3) Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat.
Přeji hezký den. JaVa
Poslední komentáře