Relativně společné části budovy podle ZoVB

Zděšený člen napsal nesmysl. Také pan anon1234 se plete.

Pan Pavel však ve svém úvodním příspěvku nepoužil přiléhavý citát ze ZoVB. Namísto správného § 4 odst. 2 písm. f) citoval § 4 odst. 2 písm. c), který ovšem na tuto problematiku nedopadá.

Pro anon1234:
Pane anone, ve Vašem příspěvku je školácká chyba. Je zcela nepravdivé Vaše tvrzení, že „společné části ve výlučném užívání jen některým vlastníkům zavedl až NOZ“. Takovou možnost obsahoval ZoVB od samého počátku. Podle § 4 odst. 2 písm. f) ZoVB platilo, že „prohlášení (…) musí obsahovat práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek“. Takže nic nebránilo původnímu vlastníkovi určit určitou společnou část domu či prostor ve společné místnosti k výlučnému užívání pro jediného vlastníka jednotky, nebo pro skupinu vlastníků některých jednotek. Stačilo uvést to v prohlášení …

Pro pana Zděšeného člena:
Samozřejmě že nemáte pravdu. Vaší chybou je, že směšujete dohromady dvě naprosto odlišné věci: právo užívat část domu, a vlastnictví té části domu. Jestliže mám právo v domě cosi užívat (např. prázdný prostor na balkoně, nebo sklepní kóji ve společné místnosti) neznamená to ještě automaticky, že to i vlastním. Je třeba číst Prohlášení vlastníka budovy. V něm samozřejmě mohou být i takové podrobnosti, jako např. věta „Garážové stání č. 27 ve společné garáži je oprávněn výlučně užívat vlastník jednotky č. 27“. Právě tak se tyto věci řešily za účinnosti ZoVB.

Justitianus

Zděšený člene SVJ,

Váš příspěvek si vysvětluji tak, že již netrváte na Vašem výroku: „Dle ZOVB nebylo možné za společné označit výlučně užívané části.“

O problematice rozdělení jednoho domu na desítky společných částí vyhrazených jen někomu toto vlákno skutečně nebylo. To je na samostatné vlákno.

Hezký den!

Pavel

Ale s tímto výrokem ani relativní společné části vs absolutní společné části nekolidují.

Pokud se jedná o stavebně určenou část k výlučnému užívání jedním vlastníkem, tato nemůže být společná. Viz ÚS.

Pokud se jedná stavebně určenou část k výlučnému užívání skupinou vlastníků, tato může být společná nikoliv všem, ale pouze této skupině.

Také hezký den :-)

Zděšený člen SVJ zde napsal tento nesmysl:
„Pokud se jedná o stavebně určenou část k výlučnému užívání jedním vlastníkem, tato nemůže být společná. Viz ÚS.“

Je to nesmyslné tvrzení, a to hned dvakrát.

• Za prvé:

Jím neustále připomínané usnesení Ústavního soudu III. ÚS 23/2004 (které nesprávně označuje III.ÚS 23/2004) je totiž usnesením o zcela jiné věci. Ústavní soud řešil přesně opačný problém: původní vlastník chtěl totiž v návrhu Prohlášení vlastníka budovy oddělit společnou kotelnu a výměník tepla a učinit z nich jednotku. Katastrální úřad se tomu vzepřel a odmítl vložit takové Prohlášení do katastru. Původní vlastník se neúspěšně soudil, soudy jeho žalobu opakovaně zamítaly (viz usnesení Nejvyššího soudu 28 Cdo 1788/2003). A nakonec i Ústavní soud potvrdil, že část domu, určená ke společnému užívání (výměníková stanice pro dodávku tepla do budovy) nemůže být jednotkou, nýbrž pouze společnou částí.

Psalo se o tom například zde: http://www.portalsvj.cz/…stni-kotelny.

Pan Zděšený člen ovšem toto usnesení obrací naruby a snaží se z toho dovodit opačné tvrzení: že prý „část určená k výlučnému užívání nemůže být společná“. Nic takového samozřejmě z usnesení III. ÚS 23/2004 neplyne. O takto formulované právní otázce se přece vůbec nerozhodovalo! To si vymyslel Zděšený člen sám. Argumentace usnesením ÚS je tedy nepřípadná.

• Za druhé:

Samozřejmě, že i část určená k užívání pouze jediným vlastníkem jednotky může být společná, a mohla být společná i za účinnosti ZoVB. Byt je totiž definován v § 2 ZoVB jako „místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení“. Ani balkon, ani lodžie, terasa či sklepní kóje nejsou však místnostmi, takže technicky vzato ani nemohou spadat do pojmu „byt“ či „jednotka“. Tyto části domu mohly být – a také často byly – uvedeny v Prohlášení jako společné části domu, a to i když jsou přístupné pouze z bytu. A taková prohlášení jsou samozřejmě stále platná.

Justitianus

Prosím vážené čtenáře této diskuze, aby si sami udělali názor.

Justicianus výše tvrdí: „Pan Zděšený člen ovšem toto usnesení obrací naruby a snaží se z toho dovodit opačné tvrzení: že prý „část určená k výlučnému užívání nemůže být společná“. Nic takového samozřejmě z usnesení III. ÚS 23/2004 neplyne. O takto formulované právní otázce se přece vůbec nerozhodovalo! To si vymyslel Zděšený člen sám. Argumentace usnesením ÚS je tedy nepřípadná.“

Ve zdůvodnění ÚS je ovšem napsáno:

„…Jak uvedl již odvolací soud, jsou tedy společné části domu upraveny jako části určené pro společné užívání, jejichž příkladmý výčet je dále uveden. Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv. Společné části domu pak lze dělit na ty, které objektivně svým stavebním určením slouží společnému užívání (střecha, schodiště) a dále na ty, které společnému užívání slouží v důsledku projevu vůle (např. vyčlenění místnosti coby sušárny) , přičemž takové určení může být změněno…“

Dle mého názoru, pokud ÚS ve sporu o pokus udělat nebytovou jednotku ze společně užívané výměníkové stanice sloužící k vytápění všem rozhodl, že toto není možné a zároveň v odůvodnění napsal, že není možné libovolně stanovovat společné části a že části domu jsou společnými jen pokud slouží společnému užívání, tak při sporu o za společnou označenou část, co nemá společné užívání, protože je stavebně určena k výlučnému užívání jen někým, tak musí soudy respektovat názor ÚS vyslovený v tomto usnesení. Justicianus ovšem tvrdí, že ve sporu opačném se navzdory odůvodnění tohoto usnesení dospěje u soudů nižších a u ÚS k jinému závěru…

K argumentaci nařízením vlády

• podotýkám, toto vše se týká jednotek vyměřených dle ZOVB, kde jde zákon nepředpokládal určování společné části s výlučným užíváním, ale jen společné všem, společné skupině a součást jednotky.
• jednotek vyměřených dle NOZ jde výlučně užívané části označit za společné s výlučným užíváním jen některým vlastníkem jednotky, či skupinou vlastníků.

A na závěr opět opakuji, celá tato debata začala v jiném vlákně o tom, zda je možné platit ze společných peněz části, co někdo nemůže užívat. V této diskuzi někteří pisatelé opakovaně tvrdili, že rozhodující je prohlášení vlastníka. Což jsem rozporoval s tím, že rozhodující je skutečný stav a stavební určení, že není možné v prohlášení vlastníka ani vůlí všech vlastníků dům rozdělovat v rozporu se stavebním určením částí domu a jejich užíváním. Vůlí vlastníků (dotčených) jde status společné/součást jednotky/výlučně užívané měnit pouze u částí domu, kde stavební určení a skutečnost toto umožňují = střecha bude vždy společná, samostatná místnost (sušárna) může být společná a nemusí atd.

Od té doby neustále místo odpovědi na otázku, proč by mělo být v souladu s dobrými mravy požadovat platby za něco, co dotyčný nemůže užívat, je několika jedinci neustále argumentováno zcela nesmyslně a nelogicky a obdobně jako výše justicianem vyvozováno, proč by prohlášení vlastníka mělo míti možnost být nepravdivé.

Je vidět,že se už probudili i ti,kteří umí jen mínusovat, poněvadž sami žádné podstatné argumenty k danému tématu nemají.

Mínusování přeci neznamená, že “mínusovač” nemá argument.

A cože to samé nevyčítáte “plusovačům´”… ?

Než „inteligentní“ věta „A cože to samé nevyčítáte “plusovačům´”“ à la anonim Nemazat ADMINE
tak raději pouze mínus.

ZdenkuN,

pouze uvádím, že mám na některé jeho výroky jiný názor. Osobně zděšeného člena neznám a tak použití kategorie mít někoho „rád“ je irelevantní.

Původní vlákno má již 72 příspěvků a velmi špatně se v něm lze orientovat, protože není zřejmé, kdo na koho reaguje.

K vlastní problematice máte nějaké stanovisko, nebo jen spamujete?

Pavel

Na příspěvky,které nic nepřinesou do diskuze je lépe nereagovat.To,že si zde někteří anonymní „diskutéři“ zvyšují své sebevědomí je zcela evidentní a to horko jim zřejmě nedělá dobře.